49 Ad 22/2020

Rubrum

č. j. 49 Ad 22/2020 - 11 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce: Z. K., narozen X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti sdělení předsedkyně rozkladové komise ministryně práce a sociálních věcí ze dne 25. 5. 2020, č. j. MPSV-2020/5857-513/2, takto:

Výrok

I. Žaloba proti sdělení předsedkyně rozkladové komise ministryně práce a sociálních věcí ze dne 25. 5. 2020, č. j. MPSV-2020/5857-513/2, se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 23. 7. 2020, domáhá zrušení sdělení předsedkyně rozkladové komise ministryně práce a sociálních věcí ze dne 25. 5. 2020, č. j. MPSV-2020/5857-513/2 (dále jen „napadené sdělení“). Tímto úkonem byl žalobce vyrozuměn o tom, že jeho podnět k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2019, č. j. MPSV- 2019/249478-912 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce – krajské pobočky v Příbrami ze dne 7. 11. 2018, č. j. 202004/18/KO, nepřiznávající žalobci příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo, nebyl shledán důvodným.

2. Dříve než mohl žalobu projednat věcně, musel se soud zabývat otázkou, zda jsou splněny nezbytné procesní podmínky pro věcné projendání podané žaloby. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není.

3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

5. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

6. Otázkou, zda sdělení o nezahájení přezkumného řízení může být předmětem soudního přezkumu, je již dávno vyřešena se závěrem, že nikoliv. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007-71, publikovaný pod č. 1831/2009 Sb. NSS, k povaze takového sdělení uvedl: „Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R. 2 49 Ad 22/2020 soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s. ř. s.].“ V tomto směru je judikatura jednotná v tom, že žalobou napadené sdělení zjevně není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., protože přezkumné řízení není opravným prostředkem, nýbrž zvláštním prostředkem dozorčího práva, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. Oznámení o nezahájení přezkumného řízení podle § 94 správního řádu je tedy pouhým sdělením, které nezasahuje do právní sféry účastníků správního řízení, protože jejich práva a povinnosti, byla změněna, zrušena nebo založena (resp. v tomto případě odepřena) již pravomocným rozhodnutím žalovaného.

7. Žaloba by mohla být přípustná pouze proti rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný konečným způsobem rozhodl o žádosti žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku. Soud si proto vyžádal od žalovaného kopii doručenky k rozhodnutí žalovaného, aby prověřil, zda přichází do úvahy možnost, že by soud žalobce vyzval k úpravě žaloby tak, aby se stala přípustnou. Z předložené kopie doručenky však soud zjistil, že rozhodnutí žalovaného žalobce převzal osobně již dne 17. 12. 2019.

8. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. přitom nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.

9. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla odeslána až 5 měsíců po uplynutí žalobní lhůty proti rozhodnutí žalovaného, nepřicházela do úvahy změna podané žaloby, neboť by se jednalo o žalobu opožděnou. Za daných okolností tedy nezbylo soudu, než žalobu proti napadenému sdělení bez dalšího odmítnout postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R. 3 49 Ad 22/2020 Praha 5. srpna 2020 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.