49 Ad 28/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně: Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., IČO 271 18 100 sídlem Kovohutě 530, 261 01 Příbram VI zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Kokešem sídlem T. G. Masaryka 153, 261 01 Příbram I proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 4. 2026, č. j. 10000/2874241/26/353/KA, takto:

Výrok

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky soudu dne 10. 7. 2026 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27. 4. 2026, č. j. 10000/2874241/26/353/KA (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj (dále jen „územní správa“) ze dne 10. 3. 2026, č. j. 42000/010743/26/010/SV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím územní správa žalobkyni jakožto zaměstnavateli dvou pachatelů trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, jehož se dopustili nedodržením důležitých povinností plynoucích z jejich pracovní smlouvy, uložila podle § 126 odst. 1 a 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném do 30. 6. 2026 (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“) ve spojení s § 2914 a § 167 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) povinnost uhradit regresní náhradu dávek nemocenského vyplacených poškozenému ve výši 280 030 Kč.

2. Podle § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu místně příslušnému.

3. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

4. Podle § 7 odst. 3 s. ř. s., ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody, a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

5. Na projednávaný případ nedopadá zvláštní úprava místní příslušnosti ve věcech sociálního zabezpečení podle § 7 odst. 3 s. ř. s., neboť v tamním výčtu nejsou uvedeny věci nemocenského pojištění, tak jako je tomu např. v § 31 odst. 2 s. ř. s. vypočítávajícím věci rozhodované samosoudcem. Uplatní se proto obecná úprava místní příslušnosti krajských soudů ve správním soudnictví podle § 7 odst. 2 s. ř. s. V prvním stupni rozhodovala Územní správa sociálního zabezpečení pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj, která sídlí na území hl. m. Prahy a jejím „úhrnným“ obvodem působnosti je území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Sídlí tedy v obvodu své působnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2015, č. j. Nad 441/2014-89), a tudíž se uplatní obecné pravidlo § 7 odst. 2 věty první s. ř. s., dle kterého je dána místní příslušnost toho krajského soudu, v jehož obvodu je sídlo prvostupňového orgánu.

6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů v obvodu hl. m. Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze. Proto byla věc v souladu s ustanovením § 7 odst. 5 s. ř. s. jako místně příslušnému soudu postoupena Městskému soudu v Praze, na němž bude, aby v řízení dále pokračoval.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 13. července 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.