49 Ad 4/2025

Rubrum

č. j. 49 Ad 4/2025- 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce: A. K., narozen X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2025, č. j. XA, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2025, č. j. XA, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou do datové schránky soudu dne 16. 7. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2025, č. j. XA (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 2. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce ze dne 20. 11. 2024 o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (viz čl. II bod 1 zákona č. 417/2024 Sb.; dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) Kolín ze dne 20. 1. 2025 jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 2 49 Ad 4/2025 2. Žalobce namítá, že trpí vícero zdravotními komplikacemi a že jeho zdravotní stav žalovaná vyhodnotila v rozporu s nálezy odborných lékařů, které prokazují přítomnost závažného postižení více úseků páteře (krční a bederní) se strukturálními degenerativními změnami a bolestivým páteřním syndromem a uvádí, že tento stav má zásadní dopad na jeho pohyblivost a celkovou výkonnost včetně schopnosti vykonávat běžné denní činnosti. Jakákoliv námaha – včetně delšího stání, sezení, chůze či chůze do schodů – vede k výraznému zhoršení jeho potíží. Bolest vyzařuje do horních i dolních končetin a často je doprovázena mravenčením, slabostí, bolestí hlavy a omezením hybnosti. V důsledku postižení páteře žalobce trpí zhoršenou stabilitou, přetížením okolních svalů a výrazným omezením pohybu, takže není schopen se otáčet, ohýbat ani zvedat (i běžné) předměty. Aby zmírnil bolest, potřebuje často měnit polohy nebo si lehat. Následkem toho má problém s běžnými denními činnostmi, jako je oblékání, obouvání, vaření, cestování či nákup, a je v tomto odkázán na svého partnera. Není tak schopen vykonávat žádnou pracovní činnost.

3. Podle něj by měl být jeho zdravotní stav podřazen pod položku 1c nebo 1d oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a nikoliv jen do položky 1b, jelikož nejde o lehké postižení, ale o závažné postižení více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře a s výraznými strukturálními, neurologickými a funkčními projevy, jež mají trvalý a zásadní dopad na schopnost pracovního i běžného života. Nadto posudkový lékař podle žalobce nevzal v dostatečné míře v úvahu souběžné zdravotní postižení v podobě chronické úzkostné poruchy s depresivními stavy. Jakákoliv psychická zátěž žalobce velmi vyčerpává, přičemž trpí poruchou soustředění, přecitlivělostí, úzkostmi a stavy strachu a není též schopen pracovat v kolektivu. Tuto skutečnost měl posudkový lékař promítnout do postupu podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

4. Žalobce odmítá, že by byl schopen vykonávat výdělečnou činnost se sníženými nároky na tělesné schopnosti a že svůj pracovní potenciál může využít v oblasti fyzicky méně náročných prací bez přetěžování páteře. Připomíná, že nedokáže dlouhodobě sedět, stát, chodit, manipulovat s předměty a ani setrvávat v jedné poloze. I práce považované za nenáročné typicky vyžadují alespoň minimální fyzickou aktivitu, stabilní polohu, soustředění a psychickou odolnost. V tom je však žalobce omezen jak fyzicky, tak psychicky. Uváděné zachování schopnosti rekvalifikace tak žalobce označuje za nepodložené. Jeho trvalé a progresivní zdravotní obtíže mu ve skutečnosti neumožňují žádnou formu výdělečné činnosti. Žalobce je přesvědčen, že při správném hodnocení v souladu se zdravotní dokumentací měl být uznán invalidním a jeho zdravotní stav měl být hodnocen podle položek 1c nebo 1d oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 30-40 %, resp. 50-70 %, a při přihlédnutí k souběžnému onemocnění možná až s 80 % poklesem pracovní schopnosti. Jako důkaz žalobce navrhl kromě dosavadní lékařské dokumentace svůj účastnický výslech a aktuální lékařské zprávy neurologa a psychiatryně.

5. Žalovaná ve svém vyjádření zrekapitulovala právní úpravu a průběh předcházejícího správního řízení a uvedla, že s ohledem na odbornost posuzovaných otázek byla vázána posudky posudkových lékařů, podle nichž pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 20 %. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 3 49 Ad 4/2025 Posudky podle jejího názoru splňují požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádaly se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobce nicméně žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Za současného stavu zjištění žalovaná trvá na napadeném rozhodnutí.

6. Soud ze správního spisu zjistil, že v návaznosti na žádost ze dne 20. 11. 2024 o přiznání invalidního důchodu od data vzniku nároku posudková lékařka IPZS Kolín v posudku ze dne 20. 1. 2025 s odkazem na zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře, lékařské zprávy z oborů neurologie (zejména ze 7. 11. 2024) a rehabilitace a vyplněný profesní dotazník dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 20 %. Posudková lékařka zdravotní postižení hodnotila podle položky 1b oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s tím, že chronický polyetážový bolestivý syndrom páteřní na základě výhřezu ploténky do páteřního kanálu mimo středovou čáru (paramediálně) mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem s tlakem na míšní kořen hodnotí jako lehké funkční postižení. Podotkla, že podle neurologického nálezu došlo po rehabilitacích ke zlepšení stavu, přičemž nejsou zmiňovány poruchy nervu, ochrnutí ani postižení svěrače. Mimo páteřní problematiku nejsou uvedena jiná významná souběžná onemocnění. S odkazem na tento posudek žalovaná prvostupňovým rozhodnutím ze dne 4. 2. 2025 žádost žalobce zamítla.

7. V námitkách žalobce poukazoval na to, že 20% snížení pracovní schopnosti neodpovídá skutečnosti. Popsal, že od roku 1997 trpí výhřezem v oblasti mezi pátým a šestým krčním obratlem, kvůli němuž byl měsíc hospitalizován na neurologii a následně ještě měsíc na psychiatrii v Bohnicích. Od roku 2008 se přidaly výhřezy v oblasti čtvrtého bederního až prvního křížového obratle. Veškeré rehabilitační metody byly bez efektu, po kratším sezení jejich efekt vždy mizí. Žalobce tak zůstává již 8 měsíců v pracovní neschopnosti v podstatě jen v polosedu na lůžku, protože není schopen ani sedět. Chodit sice může, ale po zátěži chůzí se bolesti zhoršují natolik, že pak může už jen ležet a čeká, až ustane bolestivost při pohybu. Fyzicky je vychýlen do boku a cítí mravenčení v prstech a ploskách chodidel. Protože nebyl schopen pracovat v kolektivu, živil se dříve internetovým prodejem, ale od roku 2024 již není schopen odnášet balíky na poštu. Velmi rád pracoval také v sociální péči, ale s ohledem na páteřní obtíže jej již nemohou přijmout, protože musí být schopen zvednout klienta, když upadne. V žádném zaměstnání mu nedovolí ležet. Nemůže ani pracovat v administrativě, protože nemá patřičné vzdělání a nefunguje mu paměť, takže si ani není schopen vzdělání doplnit. Aktuálně čeká na termín psychiatrického vyšetření, od dětství trpí chronickým tlakem v hlavě za očima, který ho zásadně lidsky, psychicky a sociálně ovlivňuje a na jehož příčině se lékaři nedokážou shodnout a nikdo mu neumí pomoci. Často brečí, má silné deprese a trpí též syndromem bílého pláště. Žalobce předložil aktuální zprávu od neurologa a zprávu o komplexním psychologickém vyšetření z roku 2008 s tím, že shání starší lékařské zprávy.

8. V námitkovém řízení byla žalobcova pracovní schopnost posouzena posudkovou lékařkou IPZS Karviná v posudku ze dne 29. 4. 2025. Posudková lékařka na základě lékařské dokumentace doplněné dále o aktuální neurologické a psychologické zprávy bez provedení Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 4 49 Ad 4/2025 osobního vyšetření žalobce uvedla, že žalobce trpí chronickým bolestivým páteřním syndromem krční, bederní a křížové páteře při degenerativním změnách, zejména zmínila lumboischiadický syndrom projevující se drážděním pátého bederního nervového kořene vpravo a méně vlevo a cervikokraniální syndrom (bolesti hlavy vlivem podráždění nervů v oblasti krční páteře). U žalobce je též přítomna chronická úzkostná porucha se somatizačními sklony. Postižení míchy a míšních kořenů (myeloradikulopatie) podle posudkové lékařky nebylo prokázáno. V podrobném rozboru lékařských zpráv dále podrobně popsala degenerativní postižení páteře plynoucí z vyšetření počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí. Uzavřela, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídá položce 1b oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a je namístě ji hodnotit na horní hranici vyhláškou stanoveného procentního rozpětí 20% poklesem pracovní schopnosti, aniž by se stanovená hodnota dále upravovala podle § 3 téže vyhlášky. Konstatovala, že žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost se sníženými nároky na tělesné schopnosti a svůj snížený pracovní potenciál může využít v oblasti fyzicky méně náročných prací bez přetěžování páteře. Je též zachována schopnost rekvalifikace a v převážné míře i schopnost využít dosažené vzdělání a zkušenosti a znalosti.

9. Na základě tohoto posudku pak žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 28. 5. 2025, jež bylo žalobci doručeno dne 3. 6. 2025, námitky zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti toliko o 20 % nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu.

10. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Ve věci rozhodl ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání a na základě listinného důkazu v podobě oběma stranám zaslaného posudku Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 30. 4. 2026, neboť k výzvě soudu s patřičným poučením se žalovaná nevyjádřila a žalobce s takovým postupem výslovně souhlasil.

11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

12. Z posledně uvedeného posudku vyplývá, že žalobce byl při jednání posudkové komise vyšetřen odborným přísedícím lékařem z oboru ortopedie a výsledky vyšetření byly dále ještě konzultovány s neuropsychiatrem. Posudková komise po rozboru posudkově významných lékařských zpráv včetně nově doložených lékařských zpráv souhlasila s posudkovými lékaři IPZS v tom, že v žalobcově dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu dominují páteřní obtíže, takže je namístě hodnotit podle oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, avšak prakticky obdobně závažné jsou i potíže psychického rázu, které v kombinaci s páteřním postižením vytváří bludný kruh (circulum vitiosus) a celkový funkční dopad zdravotního postižení významně zhoršují. I když tedy bolestivý páteřní syndrom více úseků páteře projevující se drážděním vícero míšních kořenů je objektivně jen hraničně středně těžký, situaci zhoršují deprese léčebně takřka neovlivnitelné, jež dosahují také až středně těžké fáze. I když samotné postižení páteře a ani samotné psychiatrické postižení by samy o sobě nedostačovaly k hodnocení 35% poklesem pracovní schopnosti, při jejich kombinovaném působení posudková komise vyhodnotila zdravotní postižení žalobce již jako srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 5 49 Ad 4/2025 v položce 1c oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (středně těžké funkční postižení bolestivým syndromem páteře), jež již lze hodnotit ve středu vyhláškou stanoveného rozpětí právě poklesem pracovní schopnosti o 35 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně.

13. Při osobním vyšetření žalobce posudkovou komisí bylo zjištěno omezení hybnosti páteře ve všech segmentech asi o 50 %, neschopnost záklonu bederní páteře, přítomnost závratí při vyšetření krční páteře, bolestivost při zvedání natažených dolních končetin již od úhlu 60° v případě obou nohou, oslabené břišní svalstvo a nadměrné prohnutí bederní páteře. Pozitivní byly i testy prokazující poruchu rovnováhy. Žalobce též doložil zprávu z psychiatrického vyšetření, jež potvrzuje depresivní poruchu s poruchami spánku.

14. V podrobnějším rozboru zdravotního stavu žalobce pak posudková komise poukázala na to, že potíže žalobce obdobného charakteru se postupně rozvíjí již prakticky 30 let. Na bolesti krční a bederní páteře si žalobce stěžoval už v roce 1997 včetně horší stability při chůzi z kopce a při ztrátě zrakové kontroly se nejistota zhoršovala. I když neuropatie dolních končetin nebyla prokázána, pocity nejistoty v terénu jí odpovídají a svůj podíl na tom může mít i postižení krční páteře. Bolestmi hlavy žalobce trpí již 35 let a popisované obtíže nelze podceňovat s ohledem na anamnestické údaje, které poukazují na podezření z přidušení při porodu, prodělanou meningoencefalitidu v batolecím věku, úraz hlavy v dětství s netypickými epileptickými záchvaty, pro něž byl sledován až do 11 let, a s ohledem na dodnes přetrvávající slabou abnormalitu EEG vyšetření. Žalobce byl dokonce v roce 1997 dvakrát hospitalizován na psychiatrii pro napětí, obavy, zvýšené sebepozorování a pseudofilosofování s diagnózou paranoidní schizofrenie, přičemž po odeznění psychotických projevů u něj přetrvávají bolesti hlavy a spánková porucha a je léčen pro generalizovanou úzkostnou poruchu, u níž psychiatr zmiňuje středně těžkou depresivní fázi. Vyšetření počítačovou tomografií ukazuje drobný nález na mozku, jenž s ohledem na umístění v čelní a temenní oblasti může také souviset s psychopatologickou symptomatikou.

15. Soud po zvážení protichůdných posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobce dospěl k závěru, že jako přesvědčivější a logičtější lze hodnotit posudek Posudkové komise MPSV v Praze, jelikož se mimo jiné zakládá na osobním vyšetření žalobce a zohledňuje předchozími posudkovými lékaři podceněnou (a v té době žalobcem nedostatečně zdokladovanou) psychiatickou zátěž. I když její ověření nevedlo ke změně hlavní příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, potvrzená úzkostná porucha s bohatějšími psychiatrickými obtížemi v minulosti ukazují, že funkční dopady spjaté s degenerativním onemocněním páteře jsou u žalobce významně horší než u psychicky zdravého člověka. Kombinace zdravotních postižení tedy nedovoluje zdravotní stav žalobce hodnotit jen jako lehký bez invalidizující tíže. Ve výsledku tak již zdravotní postižení žalobce (byť jen hraničně) odpovídá při poklesu pracovní schopnosti o 35 % prvnímu stupni invalidity.

16. Provádění důkazu účastnickým výslechem soud vyhodnotil jako nadbytečné, jelikož skutkový stav byl dostatečně objasněn posudkem posudkové komise. S lékařskými zprávami navrženými k důkazu se pak soud seznámil prostřednictvím posudkové komise, která pro jejich vyhodnocení disponuje potřebnou odborností. Že zejména doplněná lékařská zpráva Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 6 49 Ad 4/2025 psychiatryně byla řádně zohledněna a měla zásadní dopad na výsledné posouzení ostatně plyne ze shora rekapitulovaných závěrů posudkové komise.

17. Soud tudíž konstatuje, že žaloba je důvodná a že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu (resp. nesprávného posudkového zhodnocení zjištěných zdravotních obtíží žalobce). Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 30. 4. 2026 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, náleží plná náhrada nákladů řízení. Jelikož však z obsahu soudního spisu neplyne, že by žalobci nějaké náklady v souvislosti s řízením před soudem vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 3. června 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.