49 Az 76/2015

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci žalobce: G. A. I., státní příslušník Nigerijské federativní republiky, neznámého pobytu, zastoupený Mgr. Filipem Schmidtem, LL. M., advokátem se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2015, č. j. OAM-33/LE-BE03-K03-2015, takto :

Výrok

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci Mgr. Filipu Schmidtovi, LL. M., advokátu se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha 2, se přiznává odměna ve výši 8.228,- Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto ustanovení z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. V době zahájení soudního řízení žalobce byl žalobce zajištěn v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá – Jezová. Následně pobýval v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí. Toto středisko však dne 20. 10. 2015 svévolně opustil. Jeho další pobyt se soudu již nepodařilo zjistit, a to ani dotazem u žalovaného a Policie ČR ani dotazem adresovaným Ředitelství služby cizinecké policie. Soud rovněž kontaktoval zástupce žalobce, který soudu sdělil, že dle informací, jež mu poskytla Organizace pro pomoc uprchlíkům, se kterou byla v kontaktu žalobcova přítelkyně, žalobce v loňském roce náhle zemřel. Tuto informaci však nijak nedoložil. Ověřit se ji soudu nepodařilo, a to ani dotazem na žalovaného. Jistou skutečností ovšem zůstává, že žalobce je v současné době neznámého pobytu. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní předpis. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, pokud nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). Protože v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro postup podle § 33 písm. b) zákona o azylu (žalobce je neznámého pobytu, neboť se všemi dostupnými prostředky nepodařilo zjistit adresu jeho pobytu), soud řízení podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 33 písm. b) zákona o azylu zastavil. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků, jestliže řízení bylo zastaveno. Žalobci byl usnesením ze dne 16. 3. 2015, č. j. 49 Az 32/2015 - 12, ustanoven zástupcem JUDr. Maroš Matiaško, LL.M., advokát, který soudu dne 31. 12. 2015 sdělil, že z důvodu pozastavení výkonu činnosti advokacie převzal zastoupení Mgr. Filip Schmidt, LL. M., advokát se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha 2. Odměna ustanoveného zástupce proto soud přiznal zastupujícímu advokátovi, a to ve výši na 8.228,- Kč. Tato částka je odměnou za dva úkony právní služby po 3100 Kč [převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu (doplnění žaloby) – § 7, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], k čemuž byla přičtena paušální částka jako náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, to vše zvýšeno o částku odpovídající 21 % DPH. Uvedená částka bude zástupci žalobce vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 15. listopadu 2016 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Pavlína Švejdová