50 A 18/2013

Rubrum

50A 18/2013-17 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci navrhovatelů: a) F. D., bytem , b) J. B., bytem , c) V. F., d) V. C., bytem, všichni zastoupeni JUDr. Zdeňkem Čechurou, advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 6, proti odpůrci: město Říčany, se sídlem Masarykovo náměstí 53/40, 251 01 Říčany, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Nařízení města Říčany o stavební uzávěře č. 8/2006, které vydalo město Říčany dne 26. 10. 2006 na základě usnesení Rady města Říčany ze dne 18. 10. 2006, takto:

Výrok

I. Návrh s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Navrhovatelé se návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 2. 2013 domáhají zrušení shora označeného opatření obecné povahy. Jak především uvedli, jsou vlastníky nemovitostí v k. ú. Pacov u Říčan, obce Říčany, přičemž napadeným opatřením obecné povahy byli zkrácení na svých právech, neboť toto opatření znemožnilo v lokalitě „Luční“ výstavbu rodinných domů a zároveň snížilo tržní hodnotu dotčených pozemků. Nejvyšší správní soud svým usnesením ze dne 27. 2. 2013, čj. Na 59/2013-12, věc postoupil věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 3. 2013, návrh byl zdejšímu soudu postoupen dne 15. 7. 2013. Krajský soud v Praze předesílá, že i když napadeným aktem je nařízení obce, tedy právní předpis, je dána pravomoc soudů ve správním soudnictví k jeho přezkumu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť „účinností zákona č. 127/2005 Sb., kterým byl zaveden do soudního řádu správního institut opatření obecné povahy, se změnila povaha nařízení obce o stavební uzávěře. Takové nařízení již nadále není z materiálního hlediska právním předpisem, nýbrž opatřením obecné povahy“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, čj. 6 Ao 2/2009-86, č. 2405/2011 Sb. NSS). Předně zdejší soud přistoupil k hodnocení, zde je podaný návrh včasný a přípustný (tedy věcně projednatelný), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, a nezbývá, než jej odmítnout. Jednou z výchozích podmínek projednatelnosti návrhů (žalob) ve správním soudnictví je jejich včasnost. V důsledku novelizace soudního řádu správního provedené zákonem č. 2 303/2011 Sb. je s účinností od 1. 1. 2012 zákonem stanovena lhůta též pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Podle § 101b odst. 1 s. ř. s. tak „návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.“ Shora již citovaný zákon č. 303/2011 Sb., kterým byla tato novelizace provedena, pak v rámci svých přechodných ustanovení výslovně řeší i lhůtu pro podání takového návrhu v případě opatření obecná povahy, které nabylo účinnosti dříve, než tato novela. Jak plyne z čl. II. bodu 8. citovaného zákona „proti opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze podat návrh na jeho zrušení nebo zrušení jeho části nejpozději do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.“ Vzhledem k tomu, že v projednávané věci je napadeným opatřením obecné povahy nařízení o stavební uzávěře, které vydalo město Říčany dne 26. 10. 2006 na základě usnesení Rady města Říčany ze dne 18. 10. 2006, je bez dalšího zjevné, že návrh je podán opožděně. S ohledem na zjevnou opožděnost podaného návrhu soud v souladu s principem hospodárnosti řízení ani nevyžadoval od odpůrce spisovou dokumentaci a toliko z veřejně dostupných zdrojů ověřil (přehled právních předpisů odpůrce, http://info.ricany.cz), že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno dne 26. 10. 2006 a dne 27. 10. 2006 bylo vyvěšeno na úřední desce odpůrce; účinnosti tak v souladu s § 12 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), nabylo patnáctým dnem po dni vyhlášení, tedy dne 13. 11. 2006. Návrh však byl podán soudu až dne 20. 2. 2013 a za těchto okolností tedy soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout pro opožděnost. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. 3 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 16. července 2013 JUDr. Milan Podhrázký,v. r. předseda senátu Za správnost: Božena Kouřimová