51 A 34/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci žalobce: D. M. bytem X proti žalovanému: Obecní úřad Zlatníky - Hodkovice sídlem náves sv. Petra a Pavla 113, 252 41 Zlatníky - Hodkovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2026, č. j. 177/26/OU, takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o žádosti ze dne 14. 9. 2025. Tou se žalobce domáhal poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „informační zákon“), konkrétně Auditorské zprávy společnosti KPMG k hospodaření obce. Žalovaný napadeným rozhodnutím požadovanou informaci částečně zpřístupnil, nicméně poskytnutí zprávy jako celku s odkazem na § 11 odst. 4 odmítl, a to s odůvodněním, že tato zpráva je součástí trestního spisu a její zveřejnění by mohlo v důsledku negativně ovlivnit probíhající prověřování, resp. by ohrozilo či zmařilo jeho účel.

2. Z obsahu napadeného rozhodnutí soud dále zjistil, že napadené rozhodnutí bylo vydáno poté, co Krajský úřad Středočeského kraje zrušil v pořadí již druhé rozhodnutí o předmětné žádosti, které žalovaný jako povinný subjekt vydal dne 19. 11. 2025 pod č. j. 1144/25/OU (dále „rozhodnutí 1144/25/OU“).

3. Žalovaný dne 19. 6. 2026 soudu sdělil, že žalobci poskytl kompletní požadovanou informaci, a proto považuje pokračování v řízení za bezpředmětné. Žalobce následně podáním ze dne 20. 6. 2026 soudu potvrdil, že od žalovaného požadovanou informaci obdržel a že se postupem žalovaného cítí uspokojen. Zároveň navrhl, aby soud řízení zastavil a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

4. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.“ 5. Podle § 47 písm. a) věty před středníkem s. ř. s. „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.“ 6. Ač se žalobce ve svém podání ze dne 20. 6. 2026 zmiňuje o uspokojení, tak vzhledem ke stavu řízení, v němž nebyly činěny úkony ve smyslu § 62 s. ř. s., má soud za to, že dle obsahu je nutno toto podání považovat za zpětvzetí žaloby. Soud proto podle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení zastavil.

7. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl druhým výrokem tohoto usnesení podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále „zákon o soudních poplatcích“), podle něhož soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek za podání žaloby v projednávané věci činil 3 000 Kč a soud jej snížil o 1 000 Kč, jelikož snížení o 20 % by nedosáhlo požadované minimální hranice. Zbývající část soudního poplatku ve výši 2 000 Kč bude žalobci v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

8. Konečně třetí výrok tohoto usnesení, kterým soud rozhodl o nákladech řízení, má oporu v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s., podle níž má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li žalobce žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného.

9. Výklad aplikovaného zákonného ustanovení je judikaturou i komentářovou literaturou vykládán tak, že „[m]ezi chováním odpůrce a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení musí být příčinná souvislost. V této souvislosti se hodnotí nejen to, zda v důsledku chování odpůrce po podání návrhu na zahájení řízení nastal stav, který navrhovatel podáním návrhu sledoval, nýbrž i to, zda návrh byl v okamžiku zahájení řízení důvodný. Hodnotí se přitom nejen splnění podmínek soudního řízení, ale i věcná důvodnost návrhu. Toto hodnocení se provádí pouze za účelem posouzení vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, nikoliv pro rozhodnutí ve věci samé, tudíž se v podstatě omezuje jen na posouzení, zda návrh nebyl zjevně nedůvodný. Není postačující, že odpůrce učinil úkon, v jehož důsledku byl nastolen stav požadovaný návrhem na zahájení řízení, jestliže samotný návrh vznik takového stavu neopodstatňoval (srov. nálezy III. ÚS 2741/16 a III. ÚS 3592/16).“ (srov. Kühn, Z., Kocourek. T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 60, marg. č. 13).

10. Jakkoliv tedy pro účely posouzení, zda je namístě aplikovat pravidlo obsažené v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s., není otázka důvodnosti žaloby zcela bez významu, nemůže jít takové posouzení tak daleko, aby soud čistě pro účely procesního rozhodnutí, nadto o nákladech řízení, fakticky posuzoval věc samou. Bylo by nelogické a z hlediska procesní ekonomie až absurdní, aby soud sice řízení z důvodu zpětvzetí návrhu zastavil, ale následně podrobně posuzoval veškeré námitky obsažené v návrhu, který nota bene již byl vzat zpět, a to jen pro účely nákladového výroku [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 25. 6. 2008, č. j. 1 Ans 4/2008-62, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2022, č. j. 77 A 141/2021-72, odst. 7 až 8].

11. Posouzení správních soudů se tedy v takové situaci v zásadě omezuje jen na ověření splnění podmínek řízení a posouzení toho, zda návrh nebyl „zjevně nedůvodný“ (viz např. usnesení NSS ze dne 27. 4. 2023, č. j. 2 As 169/2022-107, odst. 5, a Krajského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2020, č. j. 54 A 164/2018-100, odst. 5, a ze dne 9. 5. 2024, č. j. 43 A 73/2022-57, odst. 15).

12. Pro tyto účely soud nejprve konstatuje, že podmínky řízení o žalobě byly splněny. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňovala všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud nepřehlédl, že žalobce v posuzované věci žalobou napadl přímo rozhodnutí povinného subjektu. Rozšířený senát NSS nicméně v rozsudku ze dne 24. 10. 2018, č. j. 7 As 192/2017-35, publ. pod č. 3834/2019 Sb. NSS, konstatoval, že „[ž]adatel o informace může ve věcech svobodného přístupu k informacím podat žalobu přímo proti rozhodnutí povinného subjektu, kterým povinný subjekt po předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího orgánu znovu odmítl požadovanou informaci poskytnout.“. Přestože tedy žalobce podal žalobu přímo proti rozhodnutí povinného subjektu (žalovaného), byla tato žaloba ve světle citovaných závěrů věcně projednatelná [srov. zejména odst. 38 citovaného rozsudku včetně jeho výkladu komentářovou literaturou (srov. Kühn, Z., Kocourek. T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 68, marg. č. 4)].

13. Soud též neshledal, že by žaloba byla zjevně nedůvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný část požadovaných informací odmítl žalobci poskytnout. Z napadeného rozhodnutí přitom vyplývá, že žalovaný žalobci kompletní dokument auditorské zprávy neposkytl s odkazem na stanovisko Policie ČR, podle kterého je tato zpráva součástí trestního spisu, přičemž zveřejnění zprávy by mohlo v důsledku negativně ovlivnit probíhající prošetřování. Žalobce pak v žalobě namítal jednak formální nedostatky výroku napadeného rozhodnutí a dále jeho nepřezkoumatelnost a nezákonnost. Dle žalobce žalovaný nemohl odmítnout žalobci poskytnout dokument Auditorské zprávy společnosti KPMG k hospodaření obce jako celek s pouhým odkazem na stanovisko Policie. Toto stanovisko není pro povinný subjekt závazné a nemůže nahradit ani řádné odůvodnění napadeného rozhodnutí ani správní uvážení povinného subjektu. Bylo úlohou žalovaného přesvědčivě vyložit, jakým konkrétním způsobem by poskytnutí požadované informace mohlo ohrozit či zmařit účel trestního řízení. Žalovaný byl zároveň povinen konkrétně identifikovat, které části auditorské zprávy z těchto důvodů nelze veřejnosti poskytnout, a následně zbytek informace zpřístupnit (např. formou anonymizace či začernění). Zde žalobce argumentoval i tím, že žalovaný byl vázán právním názorem nadřízeného orgánu náležitě a konkrétně odůvodnit aplikaci výjimek z práva na informace a pro tyto účely provést test proporcionality.

14. Soud žalobci musí přisvědčit potud, že jakkoliv právo na informace není absolutní, ani zájmy státu či veřejnosti nemají neomezenou působnost. Výjimky z povinnosti poskytovat informace je nutno vykládat restriktivně a vždy posuzovat, zda je omezení tohoto práva nezbytné a přiměřené ve vztahu ke konkrétní informaci a chráněnému zájmu. S ohledem na tato právní východiska a na žalobní argumentaci shrnutou výše soud pro účely tohoto procesního rozhodnutí o nákladech řízení konstatuje, že žaloba nebyla zjevně nedůvodná. Tím samozřejmě soud nepředjímá, jak by byla věc meritorně posouzena, pokud by vskutku na její věcný přezkum došlo.

15. Jelikož žalovaný vzal žalobu zpět, neboť žalovaný mu po jejím podání požadovanou informaci v plném rozsahu poskytl, přičemž dle závěrů soudu nebyla žaloba nepřípustná ani zjevně nedůvodná, přiznal soud žalobci náhradu nákladu řízení v celkové výši 1 000 Kč. Tato částka představuje náhradu nevrácené části zaplaceného soudního poplatku. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 54 odst. 9 ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 25. června 2026 Josef Straka v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.