54 A 153/2018

Rubrum

54 A 153/2018 - 7 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Mgr. F. Š. bytem x. t. č. x. proti žalované: Vězeňská služba České republiky sídlem Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2018, č. j. VS-15831/10/ČJ-2018-8026PR, žalobě na přiznání náhrady nemajetkové újmy a návrhu na vydání předběžného opatření takto:

Výrok

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) doručenou Krajskému soudu v Praze dne 30. 10. 2018 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2018, č. j. VS-15831/10/ČJ-2018-8026PR. Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) o odložení žádosti žalobce o poskytnutí informace podané dne 11. 1. 2018 poté, co žalobce na základě pravomocné výzvy k úhradě nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací požadovanou částku neuhradil.

2. V dalším textu formulářové žaloby se žalobce dále domáhal mimo jiné i uložení povinnosti žalované zaplatit mu za snížení jeho důstojnosti a dobré pověsti při výkonu své působnosti náhradu majetkové újmy ve výši 100 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce podal navíc návrh na vydání předběžného opatření, jímž se domáhá, aby soud přikázal žalované, aby se vůči němu při výkonu své působnosti a při úředním styku zdržela všech forem dehonestujícího a diskriminačního jednání.

3. Podle § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

4. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li 2 Error! Reference source not found. tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

5. V daném případě žalobce žalobou napadá rozhodnutí vydané ředitelem Věznice Oráčov. I přesto je však v dané věci správním orgánem (úřadem) a povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím žalovaná – Vězeňská služba České republiky – jako celek. Věznicím (resp. jejich ředitelům), které jsou ve smyslu § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, organizačními jednotkami Vězeňské služby, jakožto orgánu státní správy s celostátní působností, totiž žádný zákon nevymezuje v oblasti poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím samostatnou rozhodovací pravomoc. Nemají tedy v této oblasti postavení správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a nelze je tudíž pro účely určení místně příslušného soudu podle § 7 odst. 2 s. ř. s. považovat za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni (srov. shodné závěry vyslovené v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2018, č. j. 4 As 269/2018-15, ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5 As 284/2018-20, ze dne 11. 10. 2018, č. j. 4 As 268/2018-15, a ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 81/2018-10).

6. Žalovaná, která vydala napadené rozhodnutí, má sídlo na území městského obvodu Praha 4, tedy na území hlavního města Prahy, a současně její působnost není územně limitována, nelze tedy uzavřít, že by sídlila mimo obvod své působnosti.

7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze.

8. Jelikož Krajský soud v Praze zjistil, že není místně příslušný k projednání a rozhodování v této věci, rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.

9. Tento soud následně zváží případně i otázku, zda část žaloby dožadující se náhrady nemajetkové újmy a návrh na vydání předběžného opatření vůbec spadají do pravomoci soudů ve správním soudnictví (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 54 A 106/2018-9, vydané v obdobné věci téhož žalobce).

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, 3 Error! Reference source not found. vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 8. listopadu 2018 Olga Stránská v. r. předsedkyně senátu