54 A 196/2018

Rubrum

č. j. 54 A 196/2018 - 28 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobců: a) V. H. bytem X b) H. H. X oba zastoupeni advokátkou JUDr. Evou Dobrohrušková sídlem Panská 854/2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Obec Zdiby sídlem Průběžná 11, 250 66 Zdiby - Veltěž o žalobě proti rozhodnutí o námitkách ze dne 4. 10. 2018, č. j. 2510/18, které je součástí opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu obce Zdiby vydaného usnesením zastupitelstva dne 4. 10. 2018, č. j. 1/2018/OOP, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci a) se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 500 Kč.

IV. Žalobkyni b) se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 500 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobci a) a b) se společným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 17. 12. 2018, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla námitky č. 36 podané žalobci v průběhu přijímání změny č. X územního plánu obce Z..

2. Soud se nejprve zabýval povahou rozhodnutí o námitkách proti opatření obecné povahy, a to za účelem posouzení přípustnosti žaloby.

3. Podle § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M. 2 54 A 196/2018 jen „správní řád“) mohou vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, podat proti jeho návrhu písemně odůvodněné námitky. O námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást opatření obecné povahy; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad.

4. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o námitkách je součástí opatření obecné povahy a podkladem pro výsledné řešení, nacházející odraz v samotném opatření obecné povahy. Po věcné ani formální stránce není samostatným rozhodnutím o právech a povinnostech dotčených osob, neboť tato práva jsou dotčena až samotným územním plánem. Tento závěr dovodila i judikatura, například usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-18. V tomto usnesení rozšířený senát poukázal i na praktické obtíže, respektive neefektivitu případného zrušení rozhodnutí o námitkách soudem na základě žaloby podle § 65 a násl. s. ř. s.; konkrétně uvedl: „

67. V řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je aktivně legitimovaným subjektům umožněno dosáhnout přímého zrušení vadných částí, respektive celého opatření obecné povahy. Správní soudy mají pravomoc v rozsahu návrhu a uplatněných důvodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.) opatření obecné povahy přezkoumat a případně zrušit (§ 101d odst. 2 věta první s. ř. s.). Naproti tomu v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí o námitkách soudní řád správní předpokládá, že pokud je žaloba důvodná, soud rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). Oproti tomu § 54 odst. 4 stavebního zákona ([d]ojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách) předpokládá, že v případě zrušení rozhodnutí o námitkách budou vymezeny části územního plánu, podle kterých nebude možné rozhodovat či postupovat. Stavební zákon však neumožňuje po zrušení rozhodnutí o námitkách a vrácení věci žalovanému správnímu orgánu pokračovat v řízení o námitkách a opětovně o nich rozhodnout. Ačkoli je tedy správní soudnictví postaveno na kasačním principu, požaduje se fakticky po soudu, aby vyhodnotil účinky zrušeného rozhodnutí o námitkách na celé opatření obecné povahy a vymezil části, podle nichž by se nemělo rozhodovat a postupovat. To však není realizovatelné a ani řízení o žalobě proti rozhodnutí upravené v § 65 a násl. s. ř. s. k tomu soudu neposkytuje procesní možnosti.“ 5. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi sice dříve dovodil, že rozhodnutí o námitkách je samostatným rozhodnutím, které lze samostatně napadnout žalobou, omezil však tento svůj závěr pouze na případy, že k zásahu do práv došlo skutečně už samotným rozhodnutím o námitkách, nikoli až vydáním vlastního opatření obecné povahy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 2/2008-62). Ovšem i podle této starší judikatury by podaná žaloba nebyla přípustná, neboť až vydáním změny č. X územního plánu obce Z. byla vymezena veřejně prospěšná stavba – komunikace WD18, která podle tvrzení žalobců znemožnila realizaci jejich investičního záměru na jimi vlastněném pozemku (v rámci SJM) parc. č. X v k. ú. Z.. Podstatná část žalobní argumentace se týká zásahu do práv, který žalobcům mělo způsobit vydání změny č. X územního plánu obce Z.. Soudu je ostatně z rozhodovací činnosti známo, že žalobci paralelně podali návrh na zrušení opatření obecné povahy – změny č. X územního plánu obce Z., o němž již bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 21. 6. 2019, č. j. 54 A 195/2018 – 36, a to tak, že v rozsahu grafické + textové části vymezující koridor WD8 změny č. X bylo opatření obecné povahy zrušeno a ve zbývající části byl návrh zamítnut. Součástí Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M. 3 54 A 196/2018 zmiňovaného rozsudku bylo též posouzení zákonnosti rozhodnutí o námitkách č.

36. Z tohoto hlediska je zde tedy dána též překážka věci rozsouzené.

6. Soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., tedy že jím žalobci nebyli na svých právech zkráceni jakožto úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jejich práva nebo povinnosti. Soud proto žalobu na základě § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) a § 68 písm. e) s. ř. s., a dále na základě § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., odmítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že vzhledem k tomu, že návrh byl odmítnut, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

8. Jelikož byl návrh odmítnut, musel soud rozhodnout o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Společně podaný návrh ve správním soudnictví nezakládá tzv. nerozlučné společenství účastníků, jako je tomu v případě řízení civilního, proto každý z žalobců vystupuje jako samostatný účastník a je i samostatně povinen k zaplacení soudního poplatku (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2011, č. j. 1 As 74/2011-251, ze dne 25. 5. 2011, č. j. 6 As 8/2011-145, či ze dne 9. 12. 2010, čj. 9 As 43/2010-50). V nyní posuzované věci by zaplacen soudní poplatek ve výši 5 000 Kč v kolcích vylepených na vyhotovení žaloby, nelze proto jednoznačně určit, kterému z žalobců lze provedení platby přičítat. Jelikož žalobci tvoří ve smyslu zmiňované judikatury samostatné společenství, lze mít za to, že každý z nich plnil svou poplatkovou povinnost samostatně, a tedy z celkově zaplacené částky 5 000 Kč připadá na každého stejná poměrná část. Soud proto rozhodl, že žalobci a) i žalobkyni b) se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 500 Kč. Lhůta 30 dnů je dána ustanovením § 10 zákona o soudních poplatcích.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M. 4 54 A 196/2018 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 12. března 2020 JUDr. Věra ŠIMŮNKOVÁ, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.