54 A 45/2024

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: L. J. bytem X. zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2024, č. j. 098201/2024/KUSK, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2024, č. j. 098201/2024/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Emila Flegela, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky soudu dne 26. 7. 2024 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2024, č. j. 098201/2024/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2025 (dále jen „správní řád“) zamítl jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Černošice (dále jen „městský úřad“) ze dne 4. 3. 2024, č. j. MUCE 36181/2024 SO, sp. zn. S-MUCE 5647/2024 SO (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Městský úřad podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. 6. 2024 (viz čl. II bod 1 zákona č. 271/2023 Sb.; dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítl jako neodůvodněné námitky žalobce a potvrdil záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 7. 1. 2024. Obsah žaloby 2. Žalobce namítá, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal včas prostřednictvím zmocněnce již dne 19. 3. 2024, tj. 6 dní před skončením lhůty pro podání odvolání. Dne 8. 4. 2024 žalobce podal toliko doplnění odůvodnění odvolání, nikoliv samotné odvolání ve věci.

3. V příloze žalobce doložil tyto dokumenty, s nimiž se žalovaný následně seznámil při nahlížení do soudního spisu dne 9. 8. 2024:

4. Nedatované blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí s dovětkem „Odůvodnění doplním ve lhůtě stanovené správním orgánem, o jejíž stanovení tímto žádám“.

5. Doručenku datové zprávy ID 1331803867 podané advokátem Mgr. Zdeňkem Burdou dne 19. 3. 2024 do datové schránky města Černošice. Z doručenky není patrné, jaké soubory k ní byly přiloženy. V kolonce „Vaše spisová zn.“ je uveden spis sp. zn. S-MUCE5647/2024 SO, stejně tak je na doručence uvedena spisová značka advokáta 2024/098. Doručenka obsahuje potvrzení o tom, že datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Upozornil, že žalobce nepředložil doručenku datové zprávy s viditelnou přílohou. Žalovaný proto navrhl, aby si soud vyžádal od zástupce žalobce doručenku s viditelnou přílohou. Žalovaný doložil snímky obrazovky, že ve spisové službě prvostupňového orgánu byla datová zpráva nepřijata jako nestandardní podání (dne 19. 3. 2024 doručeno, dne 20. 3. 2024 zpracováno pracovnicí prvostupňového orgánu). Dne 20. 3. 2024 proto prvostupňový orgán sdělil advokátu Mgr. Zdeňku Burdovi, tehdejšímu zástupci žalobce, že podání nepřijal. Podle doručenek od prvostupňového orgánu (snímky jsou vloženy do textu vyjádření žalovaného, doručeného dne 5. 9. 2024 zástupci žalobci) byla tato datová zpráva dodána do datové schránky advokáta dne 20. 3. 2024 v 7:02:56 hod a doručena dne 21. 3. 2024 v 9:30:08 hod, její předmět byl „Nestandartní podání - nepřijato“ a byla označena spisovou značkou advokáta Mgr. Zdeňka Burdy 2024/098.

7. Podle žalovaného tedy žalobce mohl podání zopakovat, případně použít prostředků daných správním řádem. Dodejka bez uvedení přílohy není prokázáním doručení podání. Na okraj zmínil nedávný postup osob „podnikajících ve vytváření obstrukcí“, které zvolily k doručování e-mail z účelově zvoleného poštovního serveru umístěného na black listu [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 11. 2017, č. j. 1 As 214/2017-32]. Pokud došlo k odmítnutí datové zprávy pro její obsah, tak nedošlo k doručení podání. Replika žalobce 8. Žalobce zdůraznil, že žalovaný ve vyjádření k žalobě uplatnil novoty, které neuvedl v napadeném rozhodnutí. Žalobcem předložená doručenka je autorizovaný výstup systému datových schránek. Jak podle žalobce vyplývá z doručenky, datová zpráva obsahovala dva soubory, a to jednak odvolání ve formátu .pdf a jednak plnou moc ve formátu .jpeg. Jednalo se tedy o standardní podání. Systém datových schránek by navíc neumožnil odeslání nestandardního podání (např. souborů v nepřípustném formátu, poškozených apod.). Žalovaný ostatně neuvedl, v čem měla údajná nestandardnost spočívat. Také není jasné, na základě, jakého ustanovení zákona měl žalobce podání zopakovat a jaké prostředky mu poskytuje správní řád. Žalovaný nepředložil přílohu, která měla být předmětem nestandardního podání a předložená doručenka neobsahuje číslo jednací ani spisovou značku. Zmocněnci nebyla doručena ani žádná informace o odmítnutí podání, což žalobce dokládá snímkem obrazovky z advokátního informačního systému Praetor. Podstatný obsah správního spisu 9. Z obsahu správního spisu předloženého dne 5. 9. 2024 a dále k žádosti soudu doplněného městským úřadem dne 30. 3. 2026 o listiny rekapitulované níže v bodech 14 a 15 soud zjistil následující:

10. Dne 10. 1. 2024 městský úřad oznámil žalobci, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.

11. Dne 19. 2. 2024 žalobce odevzdal prvostupňovému orgánu svůj řidičský průkaz.

12. Dne 22. 2. 2024 podal žalobce stručné námitky proti všem záznamům bodů v registru řidičů.

13. Dne 4. 3. 2024 městský úřad vydal prvostupňové rozhodnutí, které bylo žalobci doručeno dne 8. 3. 2024. V něm odůvodnil, proč považuje záznam bodů v registru řidičů za správný, a v závěru žalobce poučil o možnosti podání odvolání ve lhůtě 15 dnů od oznámení prvostupňového rozhodnutí.

14. Dne 19. 3. 2024 advokát Mgr. Zdeněk Burda jménem žalobce zaslal do datové schránky městského úřadu datovou zprávu s předmětem odvolání označenou spisovou značkou prvostupňového rozhodnutí a svou spisovou značkou 2024/098, jež obsahovala dvě přílohy – soubor Odvolání.pdf, jehož obsahem bylo blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, a soubor označený jako plná moc s plnou mocí za žalobce ve formátu .jpeg.

15. Přípisem z téhož dne (19. 3. 2024), jenž následující den městský úřad odeslal do datové schránky tehdejšího zástupce žalobce v datové zprávě s předmětem Nestandartní podání -nepřijato a s označením spisové značky zástupce žalobce 2024/098, která byla doručena dne 21. 3. 2024 v 9:30:08 přihlášením oprávněné osoby, podatelna městského úřadu sdělila, že podání nebylo přijato z důvodu zaslání v nepodporovaném datovém formátu, uvedla (přípustné) formáty elektronického podání (rtf, txt, pdf, doc, docx, xls, xlsx, gif, jpg, png, eml, xml) a vyzvala k odstranění příslušné závady a k pokusu o opakované podání.

16. Dne 11. 4. 2024 žalovaný usnesením postoupil městskému úřadu žalobcovo podání ze dne 8. 4. 2024, kterým advokát Mgr. Zdeněk Burda jménem žalobce podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí (tentokrát již doplněné o odůvodnění).

17. Dne 17. 4. 2024 a dne 6. 5. 2024 městský úřad opakovaně neformálně vyzval advokáta k předložení plné moci, což následně dne 7. 6. 2024 zopakoval formou usnesení adresovaného přímo žálobci. Teprve poté dne 26. 6. 2024 zástupce žalobce doplnil plnou moc datovanou dnem 17. 6. 2024, jež byla opět doručena datovou zprávou do datové schránky městského úřadu jako přílohový soubor Plná_moc.jpeg.

18. Napadeným rozhodnutím ze dne 22. 7. 2024, které bylo doručeno tehdejšímu zástupci žalobce dne 25. 7. 2024, žalovaný podané odvolání s odkazem na § 92 odst. 1 správního řádu zamítl jako opožděné. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 8. 3. 2024 a žalobce podal odvolání dne 8. 4. 2024. Žalobce tak nedodržel lhůtu 15 dnů pro odvolání podle § 83 odst. 1 správního řádu, jejíž poslední den byl 25. 3. 2024. Posouzení žaloby 19. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud rozhodl ve věci samé bez nařízení ústního jednání, protože žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný nevyjádřil ve lhůtě stanovené soudem nesouhlas a bylo možné rozhodnout na základě (doplněného) správního spisu. Soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná.

20. Pro posouzení včasnosti žalobcova odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí je relevantní tato právní úprava:

21. Podle § 83 odst. 1 věty prvé správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

22. Podle § 92 odst. 1 věty prvé správního řádu odvolací správní orgán opožděné nebo nepřípustné odvolání zamítne.

23. Mezi účastníky není sporu o tom, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 8. 3. 2024, a proto posledním dnem lhůty pro podání odvolání byl pátek 23. 3. 2024. Spor je však ohledně odvolání dodaného do datové schránky městského úřadu dne 19. 3. 2024, který je nepřijal z důvodu nepřípustné formy datové zprávy. Byť to z informativního sdělení prokazatelně doručeného tehdejšímu zástupci žalobce dne 21. 3. 2024 není jednoznačně patrné, porovnáním výčtu v něm uvedených formátů přijímaných příloh s přílohami sporné datové zprávy dodané dne 19. 3. 2024 městskému úřadu se jeví (a městský úřad to jednou větou v doprovodném sdělení k doplnění správního spisu potvrzuje), že důvodem nepřijetí byla příloha obsahující plnou moc, jež byla obsažena ve formátu s koncovkou jpeg, zatímco městský úřad v seznamu akceptovaných příloh měl uveden datový formát jpg. Patrně z tohoto důvodu městský úřad spornou datovou zprávu zástupce žalobce ani její přílohy vůbec do správního spisu, který předkládal žalovanému k rozhodnutí o odvolání, nezaložil a doplnil je do něj až na výzvu soudu.

24. Ač by bylo zajímavé vést polemiku o to, zda soubor s koncovkou jpeg skutečně má jiný datový formát než soubor s koncovkou jpg, kterou městský úřad dle sdělení o nestandardnosti zprávy přijímal (patrně nikoliv), pro daný případ je to zcela nepodstatné.

25. Srovnatelnou situací se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 25. 11. 2020, č. j. 6 Afs 206/2020-37, publikovaném pod č. 4124/2021 Sb. NSS. V právní větě připojené k tomuto rozsudku uzavřel, že [j]e-li z obsahu datové zprávy doručené soudu prostřednictvím systému datových schránek patrné, že jí žalobce podává žalobu proti rozhodnutí konkrétního správního orgánu označenému v datové zprávě, je nutno považovat za žalobu (byť blanketní) tuto datovou zprávu, nikoli až její přílohu v nepřijímaném formátu, která byla k datové zprávě připojena. V takovém případě soud vyzve žalobce podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění vad žaloby…“ Rozhodné tak bylo, zda již ze samotné datové zprávy bylo možné zjistit, zda se jedná o žalobu a proti jakému rozhodnutí.

26. Obdobně je na věc nutno nahlížet i v případě opravných prostředků ve správním řízení, jako je tomu i v případě odvolání. V nynějším případě, jak vyplývá z doplněného správního spisu, již samotné označení datové zprávy dodané dne 19. 3. 2024 (tj. před uplynutím odvolací lhůty) nezavdávalo žádných pochyb o tom, že jejím obsahem je odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, které bylo označeno kompletní spisovou značkou, kterou mohl městský úřad snadno ověřit v rámci své spisové služby. I když nebyla zpráva odeslána žalobcem, který do té doby nebyl v řízení zastoupen, s ohledem na označení odesílatele jakožto advokáta nemohlo být pochyb ani o tom, že jde o odvolání podané zástupcem, a jediné, co údajně městský úřad nemohl (či spíše nebyl podle svého přesvědčení povinen) otevřít, byla obrazová příloha s plnou mocí.

27. Zde ovšem soud považuje za vhodné připomenout, že v návaznosti na opakované výzvy k předložení plné moci nakonec byla jinou datovou zprávou tehdejším zástupcem žalobce předložena tatáž příloha jen s jiným pojmenováním (avšak taktéž s koncovkou jpeg), kterou městský úřad přijal, do spisu vytiskl a žalovaný s ní bez výhrad pracoval, když napadené rozhodnutí doručoval zástupci žalobce dle této plné moci, a nikoliv žalobci osobně, pokud by k příloze s koncovkou jpeg nebylo možné přihlížet.

28. V daném případě tak městský úřad dne 19. 3. 2024 obdržel včasné blanketní odvolání, u nějž byl povinen přistoupit k odstraňování vad. Soud podotýká, že z ničeho neplyne, že by se jednalo o případ zneužití práva, resp. žalovaný nepoukázal na konkrétní skutkové okolnosti, z nichž by to vyplývalo.

29. Povinnost městského úřadu přistoupit k odstranění vad podání platí o to spíše, že samotný text odvolání (byť též blanketního, ale identifikujícího navíc prvostupňové rozhodnutí celým textem výrokové části) byl obsažen v příloze téže datové zprávy Odvolání.pdf, která byla předložena v datovém formátu, který městský úřad dle svého sdělení ze dne 19. 3. 2024 přijímal. Přijímat digitální dokumenty v datovém formátu pdf ostatně městskému úřadu ukládala i platná právní úprava v § 64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2024 (dále jen „zákon o archivnictví“) ve spojení s § 23 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění účinném do 30. 6. 2024. Tato právní úprava se vztahuje jak na soudy, tak i na územní samosprávné celky, neboť jsou shodně v pozici určených původců ve smyslu § 63 odst. 1 zákona o archivnictví (k obsahu rozhodné právní úpravy viz blíže již zmíněný rozsudek NSS č. j. 6 Afs 206/2020-37 nebo rozsudek ze dne 21. 1. 2021, č. j. 8 Afs 93/2020- 60). Skutečnost, že jedna z příloh datové zprávy není podána ve správném datovém formátu, neznamená, že správní orgán může ignorovat i všechny ostatní přílohy a samotné tělo datové zprávy. Takový paušální přístup je nepřijatelný.

30. Je tedy zřejmé, že blanketní odvolání bylo skutečně podáno již dne 19. 3. 2024 (tedy včas), zatímco text odvolání podaný dne 8. 4. 2024 již byl jeho pouhým doplněním. Skutečnost, že městský úřad původně podání ze dne 19. 3. 2024 do správního spisu nezaložil a žalovaný o něm patrně při vydání napadeného rozhodnutí nevěděl, na nezákonnosti zamítnutí odvolání pro opožděnosti nic nemění. Tato skutečnost může mít vliv nanejvýše na to, kdo v konečném důsledku (ve smyslu přípustnosti regresu) odpovídá za případnou škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

31. S ohledem na obsah doplněného správního spisu soud nepovažoval za potřebné provádět navíc dokazování listinami předloženými účastníky, neboť z nich by nebylo možné zjistit (jak obě strany navzájem upozorňují), jaké přílohy sporná datová zpráva ze dne 19. 3. 2024 měla. Nadto oproti informaci přímo od zdroje (doplnění správního spisu městským úřadem) se jedná již o důkazy nadbytečné. Závěr a náklady řízení 32. Na základě shora uvedeného soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil jako nezákonné, neboť odvolání žalobce bylo podáno včas a žalovaný je měl projednat věcně.

33. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 342 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 3 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, jež jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby a repliky podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“)] a třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše zvýšeno o částku 2 142 Kč odpovídající náhradě za 21 % DPH z předchozích částek (vyjma soudního poplatku).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 22. června 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.