54 A 57/2024

Plný text

č. j. 54 A 57/2024- 18 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: J. H. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 – Vokovice proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 – Smíchov o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. 120177/2024/KUSK, takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. 120177/2024/KUSK, se zrušuje a věc se vrací tomuto orgánu k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to k rukám advokátky Mgr. Rebeky Moťovské Židuliakové. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 2 54 A 57/2024 Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce dne 3. 7. 2024 požádal Městskou policii Mělník o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 18. 8. 2025 (dále jen „informační zákon“). Konkrétně žádal následující informace k rychloměru, nacházejícímu se na silnici číslo 273 v ulici Kokořínská u č. p. 660, obec Mělník:

1. Jsou data, přenášená tímto rychloměrem, šifrována? Pokud ano, jakým typem/druhem šifrování?

2. Jak ověřuje Městská policie Mělník autenticitu těchto dat, tj. že nedošlo k jejich pozměnění dříve, než tato data byla uložena na server úřadu?

3. Jsou snímky z rychloměru elektronicky podepsány? Pokud ano, kdy a kdo je opatřuje elektronickým podpisem a kdo je vydavatelem certifikátu elektronického podpisu?

4. V jakém datovém formátu získává Městská policie Mělník snímky z rychloměru?

5. Pořizuje rychloměr snímek všech vozidel, která po silnici projedou, nebo pořizuje snímky jen vozidel některých (např. která překročí nejvyšší dovolenou rychlost)?

6. Je rychloměr připojen k internetu? Pokud ano, žádám o poskytnutí smlouvy o připojení k internetu (smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací), jejímž předmětem je připojení k internetu, které pro připojení k internetu využívá tento rychloměr. Není-li rychloměr připojen k internetu na základě smlouvy o připojení k internetu, nýbrž na podkladě jiného právního titulu, pak žádám o vymezení tohoto jiného právního titulu a jeho zaslání.

7. Kolik snímků vozidel, překračujících nejvyšší dovolenou rychlost, pořídil tento rychloměr v květnu 2024?

2. Městský úřad Mělník jako orgán města Mělníka (dále jen „povinného subjektu“) dne 16. 7. 2024 vydal pod č. j. MUME-737/KAN/24/KAN106 rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti podle § 11b informačního zákona (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) s tím, že žalobce v rámci otázek 1 a 3 požaduje informace, které povinný subjekt nemá a ze zákona nemá povinnost takovou informaci mít. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky dne 19. 7. 2024.

3. Dne 5. 8. 2024 adresoval žalobce oběma výše uvedeným orgánům povinného subjektu odvolání, v němž uvedl, že se domnívá, že povinný subjekt informaci o protokolu, kterým jsou fotografie transferovány, musí mít. Usuzuje tak na základě toho, že povinný subjekt poskytl informace o tom, prostřednictvím jakého připojení a jakého formátu jsou fotografie z uvedeného rychloměru transferovány. Podání bylo dodáno do datové schránky Města Mělník téhož dne.

4. Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 9. 2024, č. j. 120177/2024/KUSK, sp. zn. SZ – 109455/2024/KUSK/2, (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2025 (dále jen „správní řád“) zamítl pro opožděnost. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 19. 7. 2024, zatímco odvolání bylo doručeno dne 5. 8. 2024. Zákonná lhůta pro podání odvolání však uplynula již dne 3. 8. 2024. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 3 54 A 57/2024 II. Žaloba 5. Žalobou dodanou do datové schránky soudu dne 11. 9. 2024 se žalobce podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.

6. Jak žalobce uvádí, mezi stranami je sporná pouze aplikace práva na nesporně zjištěný skutkový stav. Žalobce má za to, že dle § 40 odst. 1 správního řádu mělo být posledním dnem lhůty až pondělí dne 5. 8. 2024, neboť v den, kdy uplynulo 15 dní od doručení prvostupňového rozhodnutí, tedy 3. 8. 2024, byla sobota. Žalobce se domnívá, že závěr žalovaného o opožděnosti podaného odvolání je nezákonný.

7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

III. Posouzení věci soudem

8. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, je včasná (jelikož součástí předloženého správního spisu není doručenka od napadeného rozhodnutí, soud vychází z tvrzení žalobce, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 10. 9. 2024) a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu napadených výroků a v mezích včas uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Protože se účastníci řízení nevyjádřili k výzvě podle § 51 odst. 1 s. ř. s., jejich souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání se předpokládá.

9. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Podle § 16 odst. 1 informačního zákona proti rozhodnutí povinného subjektu lze podat odvolání.

11. Podle § 20 odst. 4 písm. b) téhož zákona pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona pro odvolací řízení ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o počítání lhůt, ustanovení o ochraně před nečinností, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije (zvýraznění zde a dále přidáno soudem).

12. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.

13. Podle § 40 odst. 1 správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala, b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce, c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin, d) je lhůta Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 4 54 A 57/2024 zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

14. Soud nahlédnutím do kalendáře zjistil, že dne 3. 8. 2024 byla sobota a dne 4. 8. 2024 byla neděle. Pondělí, tedy nejbližší příští pracovní den, bylo až 5. 8. 2024. Lhůta 15 dnů přitom zjevně není určena podle hodin.

15. Lze tedy uzavřít, že dne 3. 8. 2024, ač se jednalo o 15. den po dni doručení prvostupňového rozhodnutí, nemohla žalobci lhůta pro podání odvolání uplynout právě proto, že to byla sobota. V sobotu podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu konec lhůty nemůže nastat, ledaže by šlo o lhůtu určenou podle hodin. Odvolací lhůta však činí 15 dnů, takže je určena podle dnů. Naopak, je třeba přisvědčit žalobci, že odvolání podané dne 5. 8. 2024, tedy následující pondělí, bylo včasné. Ostatně, stejný názor se lze dočíst nejen v komentářové literatuře (například JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. § 40 [Počítání času]. In: JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 302, marg. č. 3, či RIGEL, Filip. § 40 [Počítání času]. In: POTĚŠIL, Lukáš, HEJČ, David, RIGEL, Filip, MAREK, David. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 252, marg. č. 9), ale i v judikatuře (zejména nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. II. ÚS 157/03, č. 57/2004 Sb. N. u. US).

IV. Závěr a náklady řízení

16. Vzhledem k výše odůvodněným závěrům soud shledal napadené rozhodnutí nezákonným a v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. je zrušil. Dle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud věc vrátil k dalšímu řízení žalovanému.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Protože žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení jsou v dané věci tvořeny žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a náhradou nákladů na právní zastoupení ve výši 8 228 Kč včetně náhrady daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), protože zástupkyně žalobce je registrovaným plátcem DPH. Odměna advokáta se skládá ze dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen advokátní tarif“)]. K ní dále náleží dvě paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z předchozích částek (vyjma soudního poplatku), jež činí 1 428 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů. Náhradu lze zaplatit na účet č. 2102836916/2010, který advokátka označila v žalobě. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 5 54 A 57/2024 Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 26. května 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.