55 A 13/2026

Plný text

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobce: Y. M., narozený X státní příslušnost Ukrajina bytem X zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Suchánkem sídlem K háječku 3251/13, Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2026, č. j. OAM-9453-21/ZM- 2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč. Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.

2. Žalobce současně navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Výkon napadeného rozhodnutí by pro žalobce znamenal nepoměrně závažnější újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. V důsledku napadeného rozhodnutí by žalobce pozbyl oprávnění pobytu a zaměstnání na území České republiky, přišel by o zdroj obživy a byl by nucen přerušit své pracovní a sociální vazby vybudované na území České republiky. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalobce byl odsouzen za jednorázové jednání, uložený peněžní trest již zaplatil, respektuje právní řád České republiky a neexistuje konkrétní skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by jeho další pobyt představoval aktuální ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti.

3. Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě uvedl, že nejsou splněny podmínky pro jeho přiznání. Žalobce byl odsouzen za spáchání úmyslného přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, protože řídil z autobusového nádraží autobus, ačkoli před jízdou požil alkoholické nápoje (při odbočování nezvládl řízení a narazil do zaparkovaného vozidla, čímž způsobil škodu ve výši 8 000 Kč a ve výši 15 000 Kč, přičemž při opakovaných dechových zkouškách byla policejní hlídkou naměřena hodnota 3,11 ‰ a následně 3,26‰ alkoholu v dechu). Podle žalovaného je takové jednání u profesionálního řidiče zcela nežádoucí. Žalobce sice v žalobě tvrdí, že dlouhodobě žije s partnerkou, ale žalovaný upozornil na to, že ta má adresu hlášenou na jiném místě než žalobce.

4. Soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku takto:

5. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři předpoklady: výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu; tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tyto předpoklady je nutno naplnit kumulativně, tj. při nesplnění byť jednoho z nich nelze žalobě přiznat odkladný účinek.

7. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku. Je proto třeba zdůraznit, že v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nemůže soud jakkoliv předjímat rozhodnutí ve věci samé a hodnotit zákonnost napadeného rozhodnutí.

8. Řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku je dále charakterizováno přísnou dispoziční zásadou, což znamená, že soud při posuzování důvodnosti návrhu vychází jen z důvodů, které účastník ve svém návrhu uvede. Navrhovatel (žalobce) proto musí dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, v čem konkrétně tato újma spočívá a jaký je její rozsah; nestačí v návrhu toliko poukázat na možnost vzniku újmy. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní (viz např. usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74, ze dne 20. 9. 2012, č. j. 8 Afs 40/2012-56, či ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014-56). Žalobce má tedy povinnost tvrdit, že mu výkonem rozhodnutí hrozí vznik vážné a intenzivní újmy, tedy především popsat, v čem konkrétně tato újma spočívá, a uvést skutečnosti, z nichž plyne, že by neprodleným výkonem rozhodnutí správního orgánu k této újmě došlo. Dále je žalobce povinen tyto skutečnosti osvědčit listinami.

9. Soud však v návrhu na přiznání odkladného účinku nenalezl dostatečně konkrétní tvrzení umožňující posoudit intenzitu újmy. Tím není ani to, že má dlouhodobou partnerku, jelikož soudu toto sdělení nic neříká o tom, o jak vážný vztah jde, zda sdílí společnou domácnost a zda a jak jsou na sobě existenčně závislí. Žalobce ani nedoložil žádné listiny mající jeho nedostatečně konkrétní tvrzení osvědčit. Soud si proto nemohl učinit úsudek o újmě (a její intenzitě), která by mohla na žalobcově straně v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí vzniknout. Za žalobce není oprávněn jeho tvrzení o možné újmě domýšlet. Odkladný účinek je mimořádný nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné a nevratné újmě, avšak jen tehdy, jsou-li pro to splněny zákonné podmínky. Pokud by důvodem pro přiznání odkladného účinku žalobě měla být jakákoli, byť i sebemenší újma, pak by bylo možné přiznat odkladný účinek v podstatě každé žalobě. To by bylo v rozporu s mimořádnou povahou institutu odkladného účinku.

10. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že první podmínka plynoucí z § 73 odst. 2 s. ř. s. splněna není. Proto se již nezabýval zkoumáním podmínek zbývajících a návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl (výrok I. tohoto usnesení). Lze jen dodat, že žalobce se dopustil úmyslného trestného činu, kdy pod vlivem alkoholu (naměřena hodnota 3,11 ‰ a následně 3,26‰ alkoholu v dechu) řídil na autobusovém nádraží autobus a tím způsobil konkrétní škodu. Hodnota naměřeného alkoholu, typ motorového vozidla a způsobení škody zesilují důvody, proč žalobě nelze přiznat odkladný účinek.

11. Podle usnesením rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Proto soud výrokem II. tohoto usnesení vyměřil žalobci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podle položky 20 sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, přičemž splatnost poplatku stanovil podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

12. V případě, že bude žalobce soudní poplatek hradit bankovním převodem, nechť tak učiní na účet soudu č. 3703-8729111/0710 pod variabilním symbolem 5533001326. Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná. Praha 7. července 2026 JUDr. Jan Peroutka v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.