79 C 4/2025

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Hemelíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A., narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A za účasti: Jméno žalobce B., IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený pověřeným zaměstnancem Jméno žalobce C sídlem Adresa žalobce C o žalobě proti zahájení řízení o vkladu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby bylo vydáno rozhodnutí, kterým bude zrušen vklad pozemku Anonymizováno v katastru na jinou osobu pod sp. zn. Anonymizováno, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne 9. 7. 2024, postoupenou soudu zdejšímu, žalobce s odkazem na své přesvědčení o porušení zákona při procesu vyvlastnění, kdy proces byl nekompletní, uplatnil ve vztahu k účastníků tento nárok „Z důvodu právního pochybení a použití nelegitimního, insuficientního dokladu k návrhu na změnu vlastníka pozemku Anonymizováno LV Anonymizováno Anonymizováno v katastru adresa, žalobce navrhuje, aby nadepsaný soud vydal rozhodnutí, kterým bude zrušen vklad pozemku Anonymizováno v katastru na jinou osobu, sp. zn. Anonymizováno.“ K výzvě soudu žalobce upřesnil svou žalobu podáním, došlým soudu dne 2. 9. 2024 tak, že nebrojí proti rozhodnutí katastrálního úřadu, ale proti samotnému zahájení řízení vkladu pro nelegitimitu a nedostatečnost předložených oprávnění.

2. Účastník se k žalobě vyjádřil tak, že vkladové řízení a vklad byl povolen na základě pravomocného mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku č. j. č. účtu ze dne 29. 5. 2023. Katastrální úřad zkoumá listinu z pohledu, zda nejde o správní pakt. Nezkoumá podmínky a průběh vyvlastňovacího řízení. Žalobce mohl uplatňovat svá práva v průběhu vyvlastňovacího řízení s využitím případné soudní ochrany proti rozhodnutí správního orgánu. Po propadu lhůt, tak v podstatě obchází zákon a snaží se domoci nápravy prostřednictvím této žaloby. Z uvedených důvodů proto navrhl žalobu zamítnout.

3. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy, o jejichž pravosti neměl důvod pochybovat, dospěl k těmto skutkovým zjištěním (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“):

4. Z oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení a nařízení ústního jednání ze dne 29. 3. 2023, č. j. č. účtu bylo zjištěno, že dne 14. 3. 2023 bylo zahájeno vyvlastňovací řízení podáním žádosti účastníka. Ve vyvlastňovacím řízení se vyvlastnitel domáhal odnětí vlastnického práva k pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m2. Vlastníkem předmětného vlastnického podílu pozemku určeného k vyvlastnění byl žalobce. Vyvlastňovací úřad nařídil k projednání žádosti ústní jednání na den 2. 5. 2023.

5. Z mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku ze dne 29. 5. 2023, č. j. č. účtu bylo zjištěno, že bylo odňato vlastnické právo žalobce k pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m2 a přešlo na Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu pro účastníka.

6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. Anonymizováno ze dne 7. 9. 2023 bylo zjištěno, že účastník byl na základě rozhodnutí o vyvlastnění č. č. účtu – mezitímní ze dne 29. 5. 2023, zapsán v katastru nemovitostí jako nový vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa na LV Anonymizováno.

7. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že účastníky byli žalobce a účastník, předmětem byl pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, a byl navrhován vklad vlastnického práva na základě mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku ze dne 29. 5. 2023, č. j. č. účtu.

8. Z listin z katastrálního spisu Anonymizováno, které bylo zahájeno dne 20. 7. 2023, konkrétně sdělení ohledně nabytí právní moci a korespondence mezi katastrálním úřadem a žalobcem za období od 08/2023 až 09/2023 bylo zjištěno, že Krajský úřad Středočeského kraje, odbor územního plánování a stavební řádu, sdělil, že rozhodnutí č. j. č. účtu nabylo právní moci dne 20. 6. 2023 a je vykonatelné. Z předmětné korespondence pak vyplývá, že žalobce nesouhlasil se zcizením, vyvlastněním, převodem vlastnického práva na jinou osobu. Katastrální úřad reagoval tak, že na základě rozhodnutí o vyvlastnění je zahájeno vkladové řízení o veřejné listině, kterou dle § 17 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, přezkoumal. Uvedl rovněž, že z jiných než z uvedených hledisek katastrální úřad, v takovém případě, podaný návrh neposuzuje. Vzhledem k tomu, že navrhovaný vklad splňoval podmínky dané § 17 odst. 2 katastrálního zákona, dospěl k závěru, že vklad lze povolit a povolen bude.

9. Po zhodnocení všech v řízení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co uvedli účastníci řízení, soud dospěl k následujícímu skutkovém stavu: Dne 14. 3. 2023 bylo zahájeno vyvlastňovací řízení na základě žádosti účastníka. Předmětem vyvlastňovacího řízení byl pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m2 ve vlastnictví žalobce. Mezitímním rozhodnutím o odnětí vlastnického práva k pozemku ze dne 29. 5. 2023, č. j. č. účtu bylo odňato vlastnické právo žalobce k předmětnému pozemku a přešlo na Českou republiku, resp. na účastníka. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 6. 2023. Účastník podal dne 20. 7. 2023 návrh na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku, a to na základě uvedeného mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku. Žalobce následně u katastrálního úřadu projednávajícího návrh vyslovil s návrhem nesouhlas. Dne 7. 9. 2023 byl proveden vklad vlastnického práva účastníka k předmětnému pozemku s právními účinky ke dni 20. 7. 2023.

10. Předně soud konstatuje, že z obsahu žaloby i z následného procesního vyjádření žalobce bylo zřejmé, že žaloba směřuje proti samotnému zahájení řízení o povolení vkladu. Žalobce výslovně brojil proti tomu, že katastrální úřad řízení o povolení vkladu na základě mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva vůbec zahájil, přičemž tuto skutečnost považoval za protiprávní z důvodu nekompletnosti procesu a domáhal se proto, aby v důsledku toho byl vklad zrušen.

11. Soud se proto zabýval, zda právní řád připouští obranu proti zahájení řízení o vkladu.

12. Soud k tomu uvádí, že podle platné právní úpravy, konkrétně dle katastrálního zákona, řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno podáním návrhu na vklad, přičemž katastrální úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout. Samotné zahájení řízení má povahu procesního úkonu, který je obligatorním předpokladem rozhodnutí o povolení či zamítnutí vkladu.

13. Proti samotnému zahájení řízení o povolení vkladu však právní řád žádný opravný prostředek či jinou formu obrany nepřipouští. V této fázi řízení nelze podat žalobu ani jiný návrh směřující k soudnímu přezkumu tohoto procesního úkonu katastrálního úřadu.

14. Ochrana práv osob, které se domnívají, že vklad práva byl proveden neoprávněně či v rozporu se zákonem, je zajištěna jinými právními instituty, a to především prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva podle § 986 zákona č. 9/2012 Sb., občanského zákoníku, která však směřuje proti samotnému rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu.

15. Soud konstatuje, že domáhat se soudní ochrany v podobě zrušení vkladu výlučně s odkazem na skutečnost, že podle názoru žalobce řízení o vkladu nemělo být vůbec zahájeno, je zjevně v rozporu se systematikou právní úpravy a představuje nepřípustné obcházení zákona. Takový postup by fakticky znamenal rozšíření soudní kontroly i na procesní fázi, který zákonem nepodléhá soudnímu přezkumu, čímž by došlo k narušení právní jistoty.

16. Nadto soud poukazuje na skutečnost, že vklad práva do katastru nemovitostí je právně účinný okamžikem rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu. Pokud žalobce nesouhlasí s tímto rozhodnutím, je jeho právem využít zákonné prostředky k ochraně svých práv, avšak žaloba, která svým obsahem směřuje proti samotnému zahájení řízení o vkladu, těmto zákonným podmínkám neodpovídá.

17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je právně nepřípustná a jako taková nemůže být úspěšná. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

18. Účastník byl ve věci úspěšný, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal, neboť jejich náhradu výslovně nežádal. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.