79 CM 90/2020

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Hemelíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa, zastoupeného advokátem titul jméno příjmení, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o určení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku o vyloučení člena rozsudkem pro uznání

I. Určuje se, že usnesení přijaté výborem název název anonymizováno 5 slov, IČO, se sídlem adresa, dne 5. 6. 2020 o vyloučení člena titul jméno příjmení titul za jménem, narozeného datum, z název anonymizováno 5 slov anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 12 164 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal podanou žalobou určení, že usnesení přijaté výborem anonymizováno 7 slov, IČO, se sídlem adresa, dne 5. 6. 2020 o vyloučení člena titul jméno příjmení titul za jménem, narozeného datum, z anonymizováno 7 slov, IČO, se sídlem adresa, je neplatné, neboť nebyly splněny podmínky pro rozhodování o takovém návrhu, resp. došlo k porušení žalobcova ústavního práva sdružovacího Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že uznává nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Podle § 153a odst. 1 věty první o.s.ř. platí, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Protože obsah podaného vyjádření učiněné soudu lze bez pochyby považovat za uznání nároku žalovanou stranou, soud proto za použití ustanovení § 153a odst. 1,4 o.s.ř., tedy aniž by ve věci nařizoval jednání, rozhodl rozsudkem pro uznání o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Nadto soud dodává, že navrhovatel při podání návrhu na neplatnost právního aktu orgánu spolku nemusí případně argumentovat nicotností, neboť soud v rámci tohoto řízení musí ex officio řešit, zda usnesení netrpí vadami a tudíž není třeba samostatného rozhodnutí. Vzhledem k uznání nároku žalovaného ohledně neplatnosti usnesení členské schůze (nebyla řádně svolána) se již soud případnou nicotností nezabýval. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tj. s přihlédnutím k úspěšnosti strany žalující ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., spolu s DPH ve výši 21 % z částky 8 400 Kč Celkem tedy 12 164 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 205b o.s.ř., a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. V případě nesplnění povinnosti uložené tímto rozhodnutím lze požádat obecný soud povinného o jeho výkon.