115 A 1/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Velemín, v části obce Milešov zmocněnec V. K. bytem X a odpůrce: Obec Velemín Velemín 96, 411 31 Velemín o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky a na vyhlášení místního referenda, takto:

Výrok

I. Návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, se zamítá.

II. Návrh na vyhlášení místního referenda se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel návrhem podaným podle § 57 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu (dále jen „zákon o místním referendu“) požadoval zrušit výzvu odpůrce ze dne 9. 6. 2026, č. j. VELE-1777/2026, k odstranění vad návrhu na konání místního referenda v části obce Milešov, obec Velemín, ve věci otázky: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Velemín zastavilo veškeré aktivity směřující k prodeji obecní nemovitosti, bývalé prodejny Jednoty v Milešově, pozemek parc. č. 1107 a budovu na parc. č. 1/3 v katastrálním území Milešov u Lovosic?“ Dále navrhovatel požadoval, aby byla odpůrci uložena povinnost vyhlásit místní referendum v části obce Milešov v termínu navrhovaném přípravným výborem s otázkou: „Souhlasíte s tím, aby obec Velemín neprodala nemovitost – bývalou prodejnu Jednota v Milešově, pozemek parc. č. 1107 a budovu na parc. č. 1/3 v katastrálním území Milešov u Lovosic, a aby ukončila veškeré aktivity směřující k jejímu prodeji.“ Návrh 2. Navrhovatel uvedl, že dne 27. 5. 2026 podal přípravný výbor návrh na vyhlášení místního referenda v části obce Milešov. Návrh dle jeho názoru obsahoval všechny náležitosti dle § 10 zákona o místním referendu. Odpůrce návrh odmítl dne 9. 6. 2026 s odůvodněním, že referendum nelze konat pouze v místní části a že otázka je nejasná. Navrhovatel podal výzvu 2 115 A k přezkoumání rozhodnutí podle § 10 odst. 3 zákona o místním referendu (uvedené ustanovení neexistuje – pozn. soudu) dne 10. 6. 2026. Odpůrce výzvu odmítl dne 16. 6. 2026.

3. Dle názoru navrhovatele lze konat referendum jen v části obce Milešov, což vyplývá z § 1 odst. 1 písm. c) zákona o místním referendu a z § 27 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), neboť Milešov je samostatná část obce Velemín, má vlastní katastrální území a je evidována jako část obce v RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí – pozn. soudu).

4. K tvrzení odpůrce, že otázka referenda je nejasná, uvedl, že navržená otázka je jednoznačná, v samostatné působnosti obce, proveditelná, neboť obec může kdykoli zastavit kroky směřující k prodeji, a otázka je i v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Na podporu svých závěrů odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 209/2014 (referendum může zakázat prodej obecního majetku), sp. zn. 4 As 217/2015 (referendum může uložit obci zdržet se kroků směřujících k prodeji), sp. zn. 10 As 306/2017 (otázka může být formulována negativně), sp. zn. Ars 4/2012 (referendum lze konat v části obce vymezené zvláštním zákonem). Vyjádření odpůrce 5. Odpůrce k věci uvedl, že se návrhem na vyhlášení referenda ze dne 27. 5. 2026 intenzivně zabýval, ale shledal zásadní formální vady, které vedly k výzvě přípravného výboru k jejich odstranění, ve které je uvedena podrobná argumentace. Navrhovatel odpůrce znovu oslovil dne 11. 6. 2026 se žádostí o přezkoumání výzvy k odstranění vad návrhu, k čemuž ovšem odpůrce nemá pravomoc, o čemž navrhovatele poučil, a ten podal návrh k soudu. Žádná další komunikace s navrhovatelem neproběhla a aktuální stav byl projednán na veřejném zasedání zastupitelstva obce dne 22. 6. 2026. Replika navrhovatele 6. Navrhovatel uvedl, že po veřejném zasedání zastupitelstva dne 22. 6. 2026 je zřejmé, že odpůrce nadále neumožňuje věc předložit občanům k rozhodnutí v místním referendu. Zastupitel obce Oldřich Hladík vznesl na zasedání návrh, aby bylo rozhodnuto zastupitelstvem o vyhlášení referenda a formuloval otázku ve znění návrhu, zasedání však bylo následně starostou ukončeno bez možnosti hlasovat o vyhlášení referenda zastupitelstvem. Obec již podle dostupných informací nechala zpracovat odhad hodnoty předmětné nemovitosti pro účely jejího možného prodeje a současně je navrhovateli známo, že o koupi nemovitosti projevili zájem nejméně dva zájemci. Podle informací získaných od místních zastupitelů je jedním z těchto zájemců osoba blízká jednomu ze zastupitelů obce. Navrhovatel považoval za důležité, aby občané mohli v této věci sami rozhodnout. Další vyjádření navrhovatele a odpůrce 7. Ve vyjádřeních odpůrce ze dne 2. 7. 2026 a navrhovatele ze dne 4. 7. 2026 tito vedli spor o průběhu veřejného zasedání zastupitelstva dne 22. 6. 2026 a o možnostech využití předmětné budovy bývalé prodejny Jednoty. Vzhledem k tomu, že tyto okolnosti nejsou rozhodné pro posouzení věci, nebudou soudem blíže referovány. Posouzení věci soudem 3 115 A 8. V posuzovaném případě soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci místního referenda, jsou tyto předpoklady upraveny v zákoně o místním referendu a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud tedy zkoumal podle § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle § 57 odst. 1 zákona o místním referendu aktivně legitimován, neboť je jím přípravný výbor. V souladu s § 91a odst. 3 věta druhá s. ř. s. rozhodoval soud bez nařízení jednání.

9. Soud z předložené spisové dokumentace zjistil, že odpůrce dne 27. 5. 2026 obdržel návrh na vyhlášení místního referenda s navrhovanou otázkou: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Velemín zastavilo veškeré aktivity směřující k prodeji obecní nemovitosti, bývalé prodejny Jednoty v MiLešově (sic – pozn. soudu), pozemek parc. č. 1107 a budovu na parc. č. 1/3 v katastrálním území Milešov u Lovosic?“ 10. Na to reagoval odpůrce výzvou k odstranění vad návrhu na konání místního referenda ze dne 9. 6. 2026, kde uvedl, že návrh na konání místního referenda pouze v místní části Milešov je nepřípustný. Referendum lze v dané věci podle § 1 zákona o místním referendu konat pouze na území celé obce. Dále konstatoval, že návrh neobsahuje odhad nákladů spojených se samotnou realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce (tzn. jaké konkrétní kapitoly rozpočtu obce by měly být pro tyto účely použity) v souladu s § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu. Dále odpůrce vytkl nedostatečný počet podpisů odvíjející se od počtu oprávněných osob v celé obci Velemín, nikoliv pouze v místní části Milešov. Dále uvedl, že navržená otázka není dostatečně určitá a jednoznačná, neboť formulace „zastavilo veškeré aktivity směřující k prodeji“ připouští více možných výkladů a není z ní zcela zřejmé, jaký konkrétní závazný výsledek má být v případě kladné odpovědi v referendu realizován. Dále byla zjištěna i vada podpisových archů, neboť na podpisové listině je uvedeno jako místo konání místního referenda pouze území místní části Milešov, a dále vada poučení pro podepisující osoby, dle kterého může podpisový arch podepsat pouze osoba, která je občanem obce Velemín, trvale bytem v místní části Milešov.

11. Následně reagoval navrhovatel Výzvou obci k přezkoumání rozhodnutí podle neexistujícího § 10 odst. 3 zákona o místním referendu, ve které setrval na svém stanovisku, že lze konat referendum pouze v části obce Milešov, vyjádřil se k předpokládaným nákladům a potřebnému počtu podpisů oprávněných osob. Dále přeformuloval otázku takto: ,,Souhlasíte s tím, aby obec Velemín neprodala obecní nemovitost – bývalou prodejnu Jednoty v Milešově pozemek parc. č. 1107 a budovu na parc. č. 1/3 v katastrálním území Milešov u Lovosic, a aby ukončila veškeré aktivity směřující k jejímu prodeji.“ 12. Soud konstatuje, že prostředkem právní ochrany navrhovatele proti výzvě k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda není výzva obci k přezkoumání rozhodnutí, ale pouze návrh ke správnímu soudu podle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s., kterým se lze domáhat určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Tento návrh je předmětem projednávané věci.

13. I když navrhovatel první petit návrhu neformuloval zcela v souladu se zněním s. ř. s., soud vyhodnotil návrh podle jeho obsahu a dále k úpravě petitu navrhovatele nevyzýval, neboť 4 115 A bylo zřejmé, že v této části se domáhá určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.

14. Před vlastním posouzením věci musí soud konstatovat, že návrh obsahuje znaky použití umělé inteligence bez odborné korekce. Žalobce odkazuje na ustanovení zákonů, která však tvrzené normy buď neobsahují (jako v případě § 27 zákona o obcích), nebo vůbec neexistují (§ 10 odst. 3 zákona o místním referendu). Rovněž žalobcem odkazovaná judikatura se vůbec netýká místního referenda s výjimkou rozsudku sp. zn. Ars 4/2012, který se sice místního referenda týká, ale nikoliv referenda v části obce.

15. Soud konstatuje, že na věc dopadají tato relevantní ustanovení právních předpisů.

16. Podle § 1 písm. c) zákona o místním referendu tento zákon upravuje provádění místního referenda na území části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, stanoví-li tak zvláštní zákon.

17. Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon o obcích, který v § 20 odst. 1 stanoví, že městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.

18. Dále je v § 21 odst. 1 zákona o obcích uvedeno, že část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit.

19. Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

20. Soud konstatuje, že uvedené případy v § 20 a § 21 zákona o obcích jsou jedinými případy místního referenda v zákoně o obcích, které lze konat pouze na části území obce. I když nakládání s majetkem obce patří do samostatné působnosti obce a lze o něm konat referendum, musí se takové referendum konat na celém území obce. Navrhované referendum pouze v místní části Milešov tedy konat nelze a v tomto směru byl odpůrcův postup správný, neboť správně vyzval navrhovatele k odstranění nedostatků podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Úvaha navrhovatele o rozsahu konání referenda, množství potřebných podpisů a specifikace údajů na podpisové listině byla od počátku zatížena uvedeným nesprávným právním názorem a v této části je návrh nedůvodný.

21. Druhým sporným bodem byla formulace otázky referenda. Soud posuzuje znění otázky uvedené na podpisové listině (podpisových arších), protože s touto otázkou jsou oprávněné osoby seznamovány a k ní své podpisy připojují (srov. § 11 zákona o místním referendu). Soud tedy nemůže vzít v úvahu navrhovatelovu korekci otázky uvedenou ve Výzvě obci k přezkoumání rozhodnutí. 5 115 A 22. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 5. 2022, č. j. Ars 5/2021-40, mimo jiné uvedl, že jednoznačnost otázek položených v místním referendu je nutné hodnotit pohledem běžného občana, a nikoliv rigorózním právnickým okem. Prostřednictvím použití obecnějších slov, jako je např. pojem „veškeré potřebné kroky“ či obdobná vyjádření, v otázkách položených v místním referendu dochází k naplnění požadavku na stručnost, přehlednost a nekomplikovanou skladbu položené otázky. Není tak žádoucí, aby otázky v referendu byly pokládány s takovou mírou detailu, že uvedou všechny možnosti, kterými mají jednotlivé orgány obce postupovat v potenciálních situacích např. při změně územního plánu, jelikož taková otázka by mohla být v rozporu s požadavkem srozumitelnosti. Jinými slovy trvat na absolutní přehlednosti otázky a současně na její srozumitelnosti by mohlo vést k tomu, že referendovou otázku nepůjde zformulovat vůbec.

23. Soud má za to, že uvedená optika náhledu na otázky v místním referendu dopadá i na tento případ, neboť „zastavení veškerých aktivit směřujících k prodeji“ ve spojení s konkrétním určením nemovitosti ve vlastnictví obce znamená zastavení prodeje, resp. neprodání nemovitosti. Otázka je pro běžného občana pochopitelná. Je pravdou, že by otázka mohla být formulována stručněji a jasněji, ale její formulace je věcí přípravného výboru a z pohledu požadavku zákona o místním referendu obstojí.

24. Soud k návrhu na vyhlášení místního referenda soudem uvádí, že touto pravomocí soud disponuje až potom, co zastupitelstvo nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu. V takovém případě je možno podat samostatný návrh podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. Do této fáze však proces uspořádání místního referenda dosud nedospěl, a proto je návrh na jeho vyhlášení předčasný. Z tohoto důvodu soud výrokem II. tohoto usnesení odmítl návrh podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro předčasnost.

25. Závěrem soud uvádí, že výzva odpůrce k odstranění nedostatků podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu jako celek obstojí s výjimkou požadavku na úpravu otázky. Návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, není důvodný, a proto ho soud zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. usnesení v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém 6 115 A rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Ústí nad Labem 14. července 2026 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.