12 Co 153/2023

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Vilda a soudců JUDr. Lenky Novotné a Mgr. Tomáše Hodného ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 105 854 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 12. 5. 2023, č. j. 12 C 60/2022-174

I. Rozsudek okresního soudu sea) ve výroku III. potvrzuje;b) ve výroku IV. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 35 329 Kč k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 12 495 Kč k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.); zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 31 221 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 221 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení (výrok II.); žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 74 633 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 74 633 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Okresní soud rozhodl o žalobě podané dne 1. 10. 2021, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 105 854 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 5. 2. 2020 do zaplacení. Zejména tvrdila, že žalovaná jako objednatel a žalobkyně jako dodavatel uzavřely smlouvu o dílo obsahově odpovídající rozpisu prací z prosince 2019, jejímž předmětem byla dodávka a instalace tepelného čerpadla NordLine 13,5 kW. Tepelné čerpadlo bylo dodáno, namontováno a žalovanou převzato. Na základě zálohové faktury č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2019 žalovaná zaplatila částku 153 849,99 Kč, která byla zohledněna v konečné faktuře č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2019 znějící na zaplacení částky 105 854 Kč splatné dne 4. 2. 2020. Tuto částku žalovaná nezaplatila. Žalovaná se bránila především tvrzením, že s žalobkyní neuzavřela smlouvu o dílo, ale telefonicky a emailem uzavřely smlouvu kupní dle předložené cenové nabídky. Sjednaná kupní cena činila pouze 233 256 Kč. Součástí smlouvy byla dodávka, montáž, zapojení a spuštění tepelného čerpadla. Žalobkyně však tepelné čerpadlo nepředala bez vad a nedodělků. Nedodala rovněž konkrétní položky v hodnotě 12 178 Kč. Tepelné čerpadlo vykazovalo vady, nefungovalo, což žalovaná opakovaně a neúspěšně reklamovala. Opravu si nakonec zajistila vlastním nákladem u jiné firmy. Uplatnila a vůči žalované částce započetla nárok na slevu z kupní ceny ve výši 67 228 Kč.

3. Okresní soud provedl ve věci obsáhlé dokazování listinnými důkazy i výpověďmi svědků, které v odůvodnění rozsudku podrobně popsal. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně jako navrhovatelka a žalovaná jako akceptantka uzavřely „nepojmenovanou smlouvu“ na dodávku tepelného čerpadla, která zahrnovala i jeho montáž (včetně dalšího příslušenství) v nemovitosti žalované. Předmětem smlouvy tedy byla „úprava stavby“ (nemovitosti žalované), proto okresní soud na smlouvu aplikoval právní úpravu smlouvy o dílo. Z provedeného dokazování dále zjistil, že žalobkyně tepelné čerpadlo a ostatní příslušenství (kromě pokojového termostatu) žalované dodala a namontovala, což žalovaná potvrdila podpisem montážního listu a protokolu o instalaci. Přes nespokojenost a reklamace žalované však v řízení nebylo žalovanou prokázáno, že tepelné čerpadlo (nebo jeho zapojení) bylo vadné, samotné reklamace neprokazují existenci vad díla. Žalovaná netvrdila ani neprokázala jakoukoliv následnou opravu tepelného čerpadla, předložila pouze protokol o uvedení tepelného čerpadla do provozu z 10. 9. 2021 za „celkem bagatelní částku 3 220 Kč“ od společnosti , právnická osoba, Okresní soud měl „pochopení“ pro nespokojenost žalované s jednáním žalobkyně v rámci smluvního vztahu, pro rozhodnutí věci to ale nepovažoval za významné. Zdůraznil povinnost žalované podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku uhradit žalobkyni sjednanou cenu dle cenové nabídky, kterou žalovaná odsouhlasila ve výši 233 256 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná souhlasila se změněnou (zvýšenou) cenovou nabídkou žalobkyně a s vyúčtováním z prosince 2019 na částku 259 704 Kč. Tento souhlas nijak nevyplývá ani z podepsaného montážního listu či protokolu o instalaci. Žalobkyně provedenými důkazy neprokázala dodání pokojového termostatu (na jeho dodání si nevzpomněl žádný ze svědků, nebyl uveden ani v montážním listu a v soupisu materiálu). Okresní soud proto shledal žalobu důvodnou pouze v rozsahu 74 633 Kč jako rozdílu mezi sjednanou cenou 233 256 Kč (dle odsouhlasené cenové nabídky), cenou nedodaného termostatu 4 773 Kč a zaplacenou zálohou 153 850 Kč. Podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobkyni také zákonný úrok z prodlení ode dne po splatnosti zbývající smluvní ceny. Naopak, žalobkyni nepřiznal právo na náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jestliže žalovaná neuzavírala smlouvu jako podnikatel ani jako veřejný zadavatel. Nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení okresní soud odůvodnil ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. a tím, že „úspěšnější“ žalobkyně neprokázala, že žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. K tomu uvedl, že v předloženém podacím archu je zcela nečitelné datum.

4. Proti tomuto rozsudku ve věci samé, pouze proti vyhovujícímu výroku III. a závislému nákladovému výroku IV., podala žalovaná odvolání. Podle jejího názoru soud prvního stupně založil své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaná nesouhlasí s posouzením vztahu účastnic jako vztahu ze smlouvy o dílo, nesouhlasí s tím, že předmětem smlouvy byla v podstatě úprava stavby. Poukázala na definice součásti a příslušenství věci obsažené v § 505 a § 510 odst. 1 občanského zákoníku. Z toho dovozuje, že tepelné čerpadlo je pouze příslušenstvím nemovitosti, neboť se jedná o samostatnou věc, která byla v nemovitosti dodatečně instalována z důvodu změny způsobu vytápění. Nemůže se proto jednat o úpravu stavby a nemůže být aplikována právní úprava smlouvy o dílo. Žalovaná od počátku tvrdí, že jde o smlouvu kupní, o které mluví i žalobkyně v související smlouvě o zprostředkování dotace na nový zdroj tepla. Žalovaná dále namítala, že se okresní soud nedostatečně vypořádal s její obranou ohledně řádného a včasného uplatnění vad dodané věci. V této souvislosti žalovaná v řízení předložila celou řadu emailů a také svědek Šesták, který se na montáži tepelného čerpadla osobně podílel, se vyjádřil v tom smyslu, že „tam byl od samého začátku nějaký problém s provozem, mohlo se jednat o poddimenzované potrubí, které se pravděpodobně poté vyměnilo“. Tím žalovaná považuje za jednoznačně prokázané, že tepelné čerpadlo bylo nainstalováno vadně a tento problém existoval od samého počátku. Rovněž svědek Rosíval v emailu ze dne 2. 11. 2020 píše o „předělání tepelného čerpadla“. Žalovaná zdůraznila, že ve věci se jedná o vztah podnikatele a spotřebitele, na který lze aplikovat i ustanovení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Podle § 19 odst. 2 tohoto zákona je prodávající povinen spotřebiteli vydat při uplatnění reklamace písemné potvrzení, ve kterém uvede datum, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje a konkrétní údaje spotřebitele pro účely poskytnutí informace o vyřízení reklamace. Reklamace, včetně odstranění vady, musí být vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po marném uplynutí této lhůty může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu. Žalovaná v daném případě vadu prodaného tepelného čerpadla u žalobkyně opakovaně uplatnila formou emailové komunikace, žalobkyně na to, s výjimkou planých slibů o opravě, nijak nereagovala. Žalovaná proto uplatnila slevu z ceny prodané věci a žalobkyně tak již nemá na nic nárok. Okresní soud emailovou komunikaci mezi účastníky zcela pominul. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl i ve zbývajícím rozsahu.

5. Proti tomuto rozsudku, pouze proti výroku IV. o náhradě nákladů řízení, podala odvolání také žalobkyně. Předně poukázala na to, že se od počátku vzniku sporu snažila (neúspěšně) věc s žalovanou vyřešit mimosoudně, a to i prostřednictvím nabízené slevy. Ke smírnému řešení byla žalobkyně přístupná i v průběhu řízení, odrazem toho je i skutečnost, že odvolání podala jen proti výroku o nákladech řízení. Nesouhlasí totiž s okresním soudem v tom, že úspěšnější žalobkyně neprokázala (ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř.), že nejméně 7 dnů před podáním návrhu zaslala žalované výzvu k plnění. Uvedla, že předžalobní výzvou ze dne 16. 6. 2021 žalovanou řádně vyzvala k zaplacení dlužné částky, což doložila kopií této výzvy s podacím archem , právnická osoba, ., kde je uvedeno totožné datum, byť může být hůře čitelné. Nelze však říci, že je zcela nečitelné. Pokud těmito listinami žalobkyně doprovodila i návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, soud tento elektronický platební rozkaz vydal a žalobkyni přiznal také požadovanou náhradu nákladů řízení. Nyní tedy okresní soud zaujal jiný, chybný názor. Okresnímu soudu nic nebránilo, aby se na datum uvedené na podacím archu žalobkyně dotázal. Žalobkyně mohla případně předložit i informaci , právnická osoba, . ze dne 18. 6. 2021, která byla právnímu zástupci žalobkyně zaslána a z níž vyplývá, že předmětná zásilka č. RR889001094CZ byla žalované doručena dne 18. 6. 2021. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení ve výši 92 991,62 Kč. S ohledem na to, že akceptuje ostatní výroky rozhodnutí, byla úspěšná ve věci jen z 70,5 %. Měla jí tak být přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 41 %, tedy částka 38 126,56 Kč. V tomto smyslu tedy navrhla změnu výroku o nákladech řízení. Ostatní části rozsudku, které byly napadeny odvoláním žalované, navrhla potvrdit jako věcně správné.

6. Krajský soud jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích III. a IV. a přezkoumal i řízení jemu předcházející. Odvolání žalobkyně proti nákladovému výroku shledal důvodným, odvolání žalované proti výroku ve věci samé nikoliv. Zamítavé výroky I. a II. rozsudku, které nebyly dotčené odvoláním, přezkoumány nebyly a již nabyly samostatně právní moci.

7. V daném případě okresní soud provedl dokazování v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí věci, jeho skutkové závěry jsou ve své podstatě správné (odvolací soud na ně v podrobnostech odkazuje) a okresní soud dovodil i správné právní závěry.

8. Pro rozhodnutí věci a posouzení důvodnosti žalovaného nároku na zaplacení částky 74 633 Kč (neuhrazené části ceny za dodávku a montáž tepelného čerpadla) s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení je podstatná právní kvalifikace smluvního poměru účastnic. Také podle názoru odvolacího soudu nepředstavovala dodávka tepelného čerpadla žalobkyní žalované toliko prosté odevzdání a převzetí věci, jak tomu zpravidla bývá v případě kupní smlouvy upravené v § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ale tepelné čerpadlo, včetně dalších komponentů, bylo žalobkyní dodáno a namontováno do stávajícího systému vytápění v domě žalované. Montáž tepelného čerpadla tvořila velmi podstatnou část smluvního ujednání účastnic. Jedná se proto o dílo ve smyslu ust. § 2587 o. z. a tedy i smlouvu o dílo, přičemž dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. V daném případě účastnice nepochybně sjednaly za dodání a montáž tepelného čerpadla cenu 233 256 Kč. Tuto skutečnost v odvolacím řízení akceptovala rovněž žalobkyně, která nerozporovala zamítavé výroky rozsudku. Nesporné také je, že částku 153 850 Kč žalovaná již zaplatila formou zálohy a žádná z účastnic se neohradila ani proti závěru okresního soudu, že žalobkyně nemá nárok na úhradu částky 4 773 Kč představující cenu termostatu, jehož dodání žalované nebylo prokázáno. Pak tedy žalované zbývá k doplacení sjednané ceny ještě částka 74 633 Kč. Okresní soud při rozhodování o zaplacení ceny díla správně nepřihlédl k obraně žalované spočívající v tvrzení, že tepelné čerpadlo vykazovalo vady, které žalovaná u žalobkyně řádně reklamovala a následně uplatnila „slevu z kupní ceny“ v částce, kterou žalobkyně požadovala jako sjednanou cenu nad rámec poskytnuté zálohy. Jak již bylo zdůrazněno výše, účastnice v posuzovaném případě uzavřely smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětné dílo bylo provedeno a předáno, o čemž svědčí především montážní list (založený ve spisu na č. l. 15) podepsaný žalovanou, a to bez výhrad. Lze tedy mít za to, že dílo bylo provedeno, bylo-li dokončeno a předáno (viz § 2604 o. z.). V takovém případě žalobkyni provedením díla vzniklo (podle § 2610 odst. 1 o. z.) právo na zaplacení ceny díla, tedy i dohodnuté částky nepokryté zálohou. Toto právo žalobkyně důvodně uplatnila (byť ne ve správném rozsahu) vyúčtováním (fakturou) ze dne 31. 12. 2019, se stanovenou splatností částky dne 4. 2. 2020. Případné nároky z vad díla (zejm. vad skrytých), vznášené později, žalovanou nezbavovaly povinnosti zaplatit cenu díla, bylo-li dílo provedeno a žalovanou bez výhrad převzato. Žalovaná mohla u žalobkyně uplatnit případné vady díla a v této souvislosti vznášet nároky z vad díla. Ze samotných jejích tvrzení sice vyplývá, že se na žalobkyni po předání díla obracela s výtkami na kvalitu díla. Dosud však, kromě toho, že neobdržela všechny dohodnuté komponenty (zejm. výše zmíněný termostat), jednoznačně neuvedla, v čem konkrétně vady díla spočívaly, jakým způsobem a s jakými náklady měly být odstraněny. To nevyplývá ani z protokolu o uvedení tepelného čerpadla do provozu z 10. 9. 2021 (více než rok a půl po převzetí díla) za poměrně nízkou (k celkové ceně díla) částku 3 220 Kč vyhotoveného společností , právnická osoba, Jak ale již bylo naznačeno, pro doplatek ceny díla tyto námitky žalované nemají právní význam.

10. Jde-li o výrok IV. napadeného rozsudku, o nákladech řízení, toto rozhodnutí okresního soudu není správné. Okresní soud sice v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zjišťoval, zda v řízení převážně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, tedy zda splnila podmínku spočívající v zaslání výzvy k plnění žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby, bez dalšího však neuznal doklad o doručení předžalobní výzvy pro jeho nečitelnost, aniž by žalobkyni umožnil tento nedostatek zhojit. Žalobkyně pak v odvolacím řízení doložila text výzvy k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne 16. 6. 2021 adresované žalované, poštovní podací arch týkající se zásilky (výzvy před podáním žaloby) č. , Anonymizováno, určené žalované na adresu jejího bydliště, jakož i potvrzení České pošty, s.p. o tom, že tato doporučená zásilka č. , Anonymizováno, byla žalované doručena 18. 6. 2021. Lze mít tedy za doložené, že žalovaná předžalobní výzvu včas obdržela. V řízení převážně úspěšná žalobkyně má proto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to v rozsahu 41 %, jestliže jí z požadované částky 105 854 Kč byla přiznána částka 74 633 Kč (70,50 %) a neúspěšná byla ve vztahu k částce 31 221 Kč (29,50 %). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně se skládají z odměny za zastoupení advokátem v rozsahu 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné vyjádření k věci samé ze dne 23. 3. 2022, účast na jednání před okresním soudem dne 29. 9. 2022, písemné vyjádření k věci samé ze dne 26. 10. 2022, účast na jednání před okresním soudem dne 29. 11. 2022, účast na jednání před okresním soudem dne 2. 2. 2023 přesahujícím dvě hodiny, účast na jednání před okresním soudem dne 9. 3. 2023, účast na jednání před okresním soudem dne 4. 5. 2023) po 5 340 Kč (dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb – advokátní tarif) – celkem 58 740 Kč. S tím souvisí náhrada hotových výdajů – 11 paušálních náhrad po 300 Kč v celkové výši 3 300 Kč (dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu). Právnímu zástupci žalobkyně vznikly náklady na cestu k jednáním okresního soudu v celkové výši 5 673 Kč (dle vyúčtování č. l. 169 spisu). Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 4 235 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. patří v daném případě k nákladům řízení také náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 14 220 Kč. Z celkové výše účelně vynaložených nákladů 86 168 Kč žalobkyni náleží náhrada v rozsahu 41 %, tedy 35 329 Kč.

11. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrdil ve výroku III. jako věcně správný. Ve výroku IV. rozsudek podle § 220 odst. 1 o. s. ř. (per analogiam) změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů (prvostupňového) řízení částku 35 329 Kč k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), v přiměřené lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

12. Odvolání žalované bylo neúspěšné, právo na náhradu nákladů odvolacího řízení má proto zcela úspěšná žalobkyně (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení v celkové částce 12 495 Kč se skládají z odměny advokáta žalobkyně za požadované dva úkony právní služby (odvolání s vyjádřením k věci samé, účast na jednání odvolacího soudu) po 4 100 Kč (z tarifní hodnoty 74 633 Kč dle § 7 bod 5. advokátního tarifu), ze dvou režijních paušálů po 300 Kč (dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a z cestovních nákladů ve správně účtované částce 1 526,69 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. patří v daném případě k nákladům řízení také náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 2 169 Kč. Odvolací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 12 495 Kč k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).