Krajský soud v Ústí nad Labem · Usnesení

14 Co 367/2025

č. j. 14 Co 367/2025-118

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-15 · OSTATNI · ECLI:CZ:KSUL:2026:14.Co.367.2025.1

  1. KS Ústí 14 Co 367/2025-110
  2. KS Ústí 14 Co 367/2025-118
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení smluvní pokuty, protože její nárok zanikl zápočtem provedeným před podáním žaloby. Soud uplatnil, že žalovaná nesplnila povinnost prokázat kvalifikaci včetně pracovních poměrů, což bylo podmínkou pro splnění smlouvy. Zápočty provedené žalobkyní způsobily zánik pohledávky i úroků z prodlení. Žalovaná byla přiznána náhrada nákladů řízení před oběma soudními stupni.

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném předsedy Mgr. Martina Paška a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Jana Pekáče ve věci žalobkyně právnická osoba, IČO IČO, se sídlem v adresa, proti žalované právnická osoba, IČO IČO, se sídlem v adresa, zastoupené jméno FO, advokátem se sídlem v adresa, o zaplacení 4 716 279,22 Kč s příslušenstvím, v řízení o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 22. srpna 2025, č. j. 48 C 99/2025-61,

I. V rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. ledna 2026, č. j. 14 Co 367/2025-110, se opravuje a) ve výroku I. písm. a) nesprávně uvedená částka 59 810 Kč na správnou částku 503 555,14 Kč, b) ve výroku I. písm. b) nesprávně uvedená částka 59 810 Kč na správnou částku 503 555,14 Kč, c) ve výroku III. nesprávně uvedená částka 49 195,04 Kč na správnou částku 178 441,04 Kč.

II. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. ledna 2026, č. j. 14 Co 367/2025-110, se doplňuje o výrok IV. ve znění: „Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. mění tak, že se žalované povinnost k úhradě soudního poplatku neukládá.“ 1. Za odvolacího řízení žalobkyně soudu v podání ze dne 2. 10. 2025 oznámila, že téhož dne započetla na úroky z prodlení požadované v nyní projednávané věci pohledávku žalované ve výši 59 810 Kč představující žalované vůči žalobkyni přiznané náklady odvolacího řízení dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, a v podání ze dne 29. 12. 2025 mu oznámila, že provedla další zápočet na úroky z prodlení požadované v nyní projednávané věci, a to pohledávky žalované dle faktury č. hodnota vystavené na částku 399 770,40 Kč bez DPH, tj. 483 722,18 Kč včetně DPH v rámci plnění realizační smlouvy č. hodnota – „Anonymizováno.“, přičemž zádržné z této faktury činí částku 39 977,04 Kč a výsledná částka k proplacení, jež byla započtena, tedy činila 443 745,14 Kč. Při jednání konaném dne 6. 1. 2025 žalobkyně sdělila, že v rozsahu provedených zápočtů bere žalobu co do požadovaných úroků z prodlení zpět. Zpětvzetí žaloby se tedy týká úroků z prodlení v celkové výši 503 555,14 Kč (59 810 + 443 745,14). Ve výroku I. ve věci vydaného rozsudku ze dne 15. ledna 2026, č. j. 14 Co 367/2025-110, (dále jen „rozsudek odvolacího soudu“) jak plyne z jeho odůvodnění při jeho vyhlášení, odvolací soud zrušil ve věci vydaný rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby učiněného za odvolacího řízení a meritorně (věcně) rozhodl pouze o té části předmětu řízení, která po zpětvzetí zůstala jeho předmětem. Výši úroků, o něž byla žaloba vzata zpět [výrok I. písm. a) rozsudku odvolacího soudu], a o nichž proto nebylo meritorně rozhodováno [výrok I. písm. b) rozsudku odvolacího soudu], však odvolací soud omylem uvedl nesprávnou částkou 59 810 Kč namísto správné 503 555,14 Kč.

2. Jak dále plyne z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu při jeho vyhlášení, žalované byla přiznána plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud však omylem opomněl při výpočtu nákladů odvolacího řízení uvedených ve výroku III. svého rozsudku k nákladům právního zastoupení ve výši 49 195,04 Kč připočíst žalovanou zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 129 246 Kč.

3. Podle § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.

4. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

5. Odvolací soud proto za použití citovaných ustanovení přistoupil k opravě popsaných zjevných nesprávností ve výroku svého rozsudku. Jelikož opravovaný rozsudek odvolacího soudu dosud účastníkům nebyl doručen a bude jim doručován spolu s tímto opravný usnesením, není zde důvodu k odkladu jeho vykonatelnosti.

6. Odvoláním žalované, o němž bylo rozsudkem odvolacího soudu rozhodováno, byl napaden i výrok IV. prvostupňového rozsudku, jímž okresní soud uložil žalované povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 150 559 Kč. Poněvadž po změně napadeného rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem nebylo návrhu žalobkyně ani zčásti vyhověno, nejsou dány důvody přenášet poplatkovou povinnost na žalovanou (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; arg. a contrario). To již odvolací soud konstatoval v odůvodnění svého rozsudku, opomněl však v tomto směru změnit k odvolacímu přezkumu otevřený výrok IV. přezkoumávaného rozsudku okresního soudu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).

7. Podle § 166 odst. 1 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.

8. Jelikož své opomenutí zjistil odvolací soud dříve, než byl jeho rozsudek doručen účastníkům (jejich zástupcům), i bez návrhu za použití citovaných ustanovení rozhodl o doplnění svého rozsudku o výrok IV., jímž rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku ukládajícím žalované povinnosti povinnost k úhradě soudního poplatku tak, že se jí tato povinnost neukládá. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Lhůta k podání dovolání proti opravovanému rozsudku běží od doručení tohoto opravného usnesení. Proti tímto rozhodnutím doplněnému výroku IV. rozsudku odvolacího soudu není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.