141 Af 8/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci žalobce: L. B., narozen X bytem X proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2026, č. j. 12544/26/5100-41453-712140, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 7. 2026 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Odvolacího finančního ředitelství ze dne 5. 5. 2026, č. j. 12544/26/5100-41453- 712140, (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání společnosti CORRTECH Machinery s. r. o., sídlem Rohová 92, 417 42 Krupka, IČO: 17281521, (dále jen „společnost CORRTECH“) a zároveň potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „finanční úřad“) ze dne 23. 7. 2025, č. j. 1647770/25/2500-80541- 508296, jímž byl zamítnut návrh společnosti CORRTECH na vyloučení majetku z daňové exekuce.

2. Před posouzením jednotlivých žalobních námitek byl soud nejprve povinen zabývat se tím, zda žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, ohledně níž se vede soudní řízení v intencích zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), vůbec podala osoba, jíž svědčí aktivní procesní legitimace. V případě zjištění nedostatku aktivní procesní legitimace je totiž soud povinen v každé fázi řízení o dané žalobě až do vydání rozhodnutí ve věci samé tuto skutečnost zohlednit a se žalobou naložit způsobem, který s. ř. s. předvídá, tedy ji podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnout. Toto zákonné ustanovení soudu ukládá, aby návrh, resp. žalobu odmítl tehdy, je-li podána osobou zjevně neoprávněnou.

3. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

4. Podle § 65 odst. 2 s. ř. s. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.

5. V daném případě je v záhlaví napadeného rozhodnutí označen odvolatel společnost CORRTECH. Dále je v záhlaví uveden dlužník: CORRIGO Technology s. r. o., sídlem Modlanská 1201/1a, Trnovany, 415 01 Teplice, IČO: 27778321 (dále jen „společnost CORRIGO“). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že společnost CORRTECH podala návrh na vyloučení movitých věcí (sepsaných strojů a zařízení) z daňové exekuce s odůvodněním, že jsou v jejím vlastnictví. Daňová exekuce je vedena proti společnosti CORRIGO jakožto dlužníkovi.

6. Soud shledal, že žalobce se v žalobě označil jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm, tedy jakožto fyzická osoba (viz záhlaví žaloby). Z údajů v napadeném rozhodnutí je zřejmé, že žalobce je jediným jednatelem a společníkem společností CORRTECH a CORRIGO. Ze žaloby však neplyne, že by ji žalobce podal jakožto jednatel některé ze zmíněných společností. Žalobce v článku VII. žaloby popsal situaci, že fyzická osoba L. B. převedl dne 28. 6. 2022 již existující a budoucí závazky společnosti CORRIGO ke své osobě na společnost CORRTECH. Zmíněné závazky dle žalobce vyplývají z Dohody o vypořádání závazků a Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 31. 12. 2020. Žalobce v žalobě uzavřel, že „na základě těchto smluv došlo k převodu zajištěných strojů a zařízení ve vlastnictví L. B. na společnost CORRTECH Machinery s. r. o. Od 28. 6. 2022 je výlučným majitelem strojů a zařízení CORRTECH Machinery s. r. o.“. Na poslední straně žaloby v rámci formulace žalobního petitu žalobce zopakoval, že společnost CORRTECH „uhradila prokazatelně 5 270 000 Kč za stroje a vybavení, splácí závazky bance ČSOB přes 2 000 000 Kč. Navíc je reálným vlastníkem strojů a zařízení na základě Smlouvy ze dne 28. 6. 2022“.

7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud v žalobě postrádá žalobní tvrzení v tom směru, že žalobce jakožto fyzická osoba byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech ve smyslu § 65 s. ř. s. Z údajů v žalobě i napadeném rozhodnutí je zřejmé, že zkráceným subjektem je společnost CORRTECH, která údajně vlastní stroje a zařízení pojaté do soupisu věcí v rámci daňové exekuce.

8. Soud bral v úvahu, že žalobce v žalobě vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím ohledně zamítnutí návrhu společnosti CORRTECH na vyloučení věcí z daňové exekuce, přičemž v petitu žaloby formuloval další nároky, kdy požadoval zrušení blíže nespecifikovaného rozhodnutí finančního úřadu o zabavení strojů a zařízení, přičemž datum vydání rozhodnutí ani číslo jednací neuvedl. Alternativně se žalobce domáhal zrušení nebo úpravy soupisu věcí, který byl pořízen dne 8. 4. 2025, a zrušení vedení exekuce způsobem, který by poškodil společnost CORRTECH. V závěru žaloby žalobce navrhl vydání předběžného opatření, aby žalovaný nemohl do skončení soudního řízení konat „nic co by způsobilo škodu žalobci nebo uvedeným firmám zejména CORRTECH Machinery s. r. o.“. Z petitu žaloby je zřejmé, že žalobce by chtěl komplexně vyřešit problémy související s daňovou exekucí, kdy však lze usuzovat, že například žalobcem blíže nespecifikované rozhodnutí finančního úřadu o zabavení strojů a zařízení směřuje vůči dlužníkovi tedy společnosti CORRIGO, zatímco napadené rozhodnutí ohledně vyloučení věcí z exekuce směřuje vůči společnosti CORRTECH. Soud zvažoval, zda by neměl vyzvat žalobce k odstranění vad žaloby, aby se jednoznačně vyjádřil, vůči kterým rozhodnutím žaloba směřuje a vůči komu žaloba směřuje, kdy v úvahu přichází Odvolací finanční ředitelství a Finanční úřad pro Ústecký kraj, či případně zda se má zčásti jednat o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Soud však dospěl k závěru, že z textu žaloby včetně výše citovaného petitu předběžného opatření, kdy žalobce rozlišuje sebe jako fyzickou osobu oproti společnostem CORRTECH a CORRIGO, je zcela zřejmé, že žalobce podal žalobu jakožto fyzická osoba. V žalobě se nikde neobjevuje zmínka o tom, že by žaloba byla podána žalobcem jakožto jednatelem některé ze zmíněných společností. Případné doplnění žaloby o další žalovaný subjekt či doplnění dalšího napadeného rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje (snad exekučního příkazu), případně označení žaloby za nikoli pouze směřující proti rozhodnutí, nýbrž i zásahové, by neodstranilo základní nedostatek, jímž je nedostatek tvrzení ohledně zkrácení práv žalobce jakožto fyzické osoby. Dle názoru soudu by příslušné žaloby mohly podat společnosti CORRTECH a CORRIGO, kterých se prováděná daňová exekuce týká.

9. Soud tedy uzavírá, že žalobce jakožto fyzická osoba nebyl účastníkem správního řízení o vyloučení věcí z daňové exekuce, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí. Práva žalobce nebyla napadeným rozhodnutím zkrácena. Proto žalobci nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 a 2 s. ř. s. Ze žaloby neplyne žádné tvrzení v tom směru, že by žalobce jakožto fyzická osoba byl zkrácen na svých právech nějakým postupem žalovaného či finančního úřadu, ať už formou rozhodnutí či nezákonného zásahu.

10. Žaloba byla tudíž podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a proto ji soud podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. výrokem I. usnesení odmítl.

11. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

12. Pro úplnost soud uvádí, že se nezabýval neurčitým návrhem na vydání předběžného opatření uplatněným v závěru žaloby. Za situace, kdy soud přistoupil k odmítnutí žaloby, bylo by nadbytečné rozhodovat o předběžném opatření, které by upravilo poměry účastníků do skončení soudního řízení, jelikož odmítnutím žaloby je soudní řízení skončeno. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť ten nebyl zaplacen.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 29. července 2026 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení G. Z.