15 A 150/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Z. K., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému: Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Lidické náměstí 9, 401 79 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2013, č. j. KRPU – 182382-7/ČJ-2013- 0400DP-06, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce zdejšímu soudu osobně doručil dne 12. 9. 2016 podání, v němž uvedl, že podává žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2013 a žádá soud o projednání věci, neboť žalovaný nevzal v potaz námitky žalobce a nezahájil na jeho žádost přezkumné řízení ve věci dopravního přestupku, kterého se měl žalobce dopustit. Žalobce rovněž namítal, že se nemohl vyjádřit k argumentům žalovaného v jeho sdělení a nebyly mu předloženy důkazní materiály zmiňované ve sdělení. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného úkonu žalovaného v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumání správního rozhodnutí může totiž soud v rámci správního soudnictví přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), usnesením odmítnout. Podle § 68 písm. e) s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Dle § 70 písm. a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Hmotněprávně je pak legitimována pouze ta osoba, která byla na svých právech skutečně zkrácena. V daném případě se žalobce podnětem ze dne 5. 8. 2013 domáhal po žalovaném zahájení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ohledně rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, v němž mu byla hlídkou Policie České republiky uložena bloková pokuta za dopravní přestupek (nepřipoutání se bezpečnostním pásem za jízdy), neboť nesouhlasil s kvalifikací přestupku a požadoval jeho překvalifikaci (na přestupek spočívající v předložení neplatné zelené karty). Žalovaný reagoval na podnět žalobce dne 23. 9. 2013 sdělením, že neshledal zákonné důvody pro zahájení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 správního řádu. Přezkumné řízení je dozorčím prostředkem, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. Žalovaný tedy zmíněným sdělením nezasáhl do práv a povinností žalobce, neboť jím žalobce pouze vyrozuměl o tom, že neshledal důvod pro přezkoumání napadeného správního rozhodnutí, když neměl důvodné podezření, že byl pravomocným rozhodnutím vydaným v blokovém řízení porušen obecně závazný právní předpis. Stejný právní názor vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007-71, který je dostupný na www.nssoud.cz. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobou byl napaden úkon správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť se jím nezakládají, nemění, neruší či závazně neurčují práva nebo povinnosti žalobce. Proto tento úkon spadá pod kompetenční výluku zakotvenou v ust. § 70 písm. a) s.ř.s., v důsledku čehož je podaná žaloba nepřípustná podle § 68 písm. e) s.ř.s. a soud ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ústí nad Labem dne 27. září 2016 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová