15 A 26/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobkyně: R. K., narozená X bytem X zastoupená Mgr. Lukášem Srbeckým, advokátem sídlem Myslíkova 174/23, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2026, č. j. KUUK/067373/2026, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

I. Žalobě se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2026, č. j. KUUK/067373/2026, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem (dále jen „stavební úřad“) ze dne 28. 5. 2025, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/239330/2025/KozK, kterým stavební úřad podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), nařídil žalobkyni odstranění stavby nazvané Mobilheim s terasou, psí cvičiště, oplocení na parc. č. XA a XB v k. ú. X, jejíž součástí je kynologické cvičiště o ploše 6 468 m2, mobilheim se zastřešenou terasou o ploše 36 + 44 m2, plechový sklad zahradních potřeb o ploše 12,5 m2, drátěný plot na ocelových sloupcích v celkové délce 334 m, venkovní osvětlení s 5 výškovými stožáry, přípojka a rozvody elektro NN 220 kV.

2. V žalobě žalobkyně současně navrhla, aby soud dle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přiznal žalobě odkladný účinek, neboť výkon napadaného rozhodnutí by neznamenal pouze dočasné omezení jejích práv, ale zásah s nevratnými nebo jen obtížně napravitelnými následky. Pokud by byla uvedená stavba odstraněna dříve, než soud přezkoumá zákonnost napadaného rozhodnutí, případné pozdější zrušení napadaného rozhodnutí by již žalobkyni neposkytlo plnohodnotnou ochranu. Zdůraznila, že odstranění stavby by zasáhlo do její majetkové a podnikatelské sféry, způsobilo by jí náklady spojené se samotným odstraněním, vedlo by ke zmaření dosavadních investic a fakticky by znemožnilo další bezpečný provoz kynologického cvičiště. Zvlášť významné je dle žalobkyně v tomto ohledu oplocení, které není samoúčelným prvkem, ale plní základní bezpečnostní funkci. Brání úniku psů, chrání osoby nacházející se v okolí a přispívá též k ochraně bezpečnosti silničního provozu i podpoře vysazeného živého plotu. Jeho odstraněním by tak nevznikla pouze újma žalobkyni, ale mohly by vzniknout i praktické bezpečnostní komplikace při dalším užívání pozemku. Uvedla, že přiznáním odkladného účinku naopak nevznikne nepřiměřená újma jiným osobám. Dočasné zachování současného stavu do rozhodnutí soudu nebude představovat nový zásah do území, nýbrž pouze po omezenou dobu zachová stav, který již v území existuje. Žalobkyně zdůraznila, že stavba je využívána k provozu kynologického cvičiště, které slouží nejen soukromým osobám, ale také výcviku psů využívaných složkami integrovaného záchranného systému a dalšími kynologickými týmy.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání nezbytnosti využití institutu přiznání odkladného účinku žalobě, přesto žalovaný rozhodnutí o návrhu ponechal na zvážení soudu.

4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.

6. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud vycházel z napadeného rozhodnutí, jímž byla žalobkyni pravomocně uložena povinnost odstranit předmětnou stavbu. Je tudíž zřejmé, že výkon napadeného rozhodnutí povede k odstranění stavby na náklady žalobkyně, čímž by jí byla způsobena újma. Existence újmy dle § 73 odst. 2 s. ř. s. je tak na straně žalobkyně zjevná již ze samotného napadeného rozhodnutí, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.

7. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě dle § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že dle obsahu napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobkyně. Soud dále upozorňuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž, je-li základem právní věci přezkoumávané v řízení před správním soudem (pravomocně uložená) povinnost účastníka řízení odstranit stavbu, správní soudy zpravidla shledávají naplnění podmínek pro vyhovění návrhu účastníka řízení na přiznání odkladného účinku žaloby nebo kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud totiž konstantně judikuje, že odstranění stavby představuje citelnou újmu, jelikož jednoznačně může vést k nevratnému porušení práv stavebníka, které by již nebylo možné zhojit ani případným rozhodnutím v jeho prospěch, jež by v takovém případě mělo už jen akademický charakter a nemohlo by mu poskytnout efektivní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015-17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016-40, či ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016-52). Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

8. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s. V předmětné věci nepochybně existuje jednak veřejný zájem na řádném výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu a jednak i obecný zájem na ochraně majetku. Soud proto musel především poměřovat, zda zájem žalobkyně převáží i nad výše uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu a nad zájmem na ochraně majetku. Za situace, kdy předmětná stavba již prokazatelně existuje delší dobu, dospěl soud k závěru, že újma hrozící žalobkyni v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí převažuje nad veřejným zájmem. Soud zároveň přihlédl k tomu, že pokud by žalobě nepřiznal odkladný účinek, případné vyhovění žalobě by představovalo toliko vyprázdněné rozhodnutí, jež by maximálně deklarovalo porušení zákona, avšak bez faktického vlivu na zachování předmětné stavby. Zájem žalobkyně na tom, aby mohla být žaloba řádně projednána, aniž by před vydáním meritorního rozhodnutí postihl předmět řízení výkon, jenž mu podle napadeného rozhodnutí hrozí, není tudíž v rozporu s veřejným zájmem. Lze proto uzavřít, že i třetí podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě byla splněna. Soud proto výrokem I. usnesení rozhodl tak, že podané žalobě přiznal odkladný účinek.

9. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobkyni zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

10. Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1549002626.

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ústí nad Labem 29. července 2026 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.