Krajský soud v Ústí nad Labem · Usnesení

15 A 28/2026

č. j. 15 A 28/2026-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-28 · ECLI:CZ:KSUL:2026:15.A.28.2026.21

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: M. K., narozený dne X bytem X proti žalované: Obec Velké Březno sídlem Děčínská 211, 403 23 Velké Březno o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalované, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce je členem Zastupitelstva obce Velké Březno. Žalobou podanou u zdejšího soudu se s odkazem na § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhal, aby soud určil, že  odmítnutí uveřejnění jeho odpovědi ze dne 20. 4. 2026 v plném znění ve Zpravodaji Velké Březno a Valtířov, vydávaném žalovanou,  vyřazení a odložení publikace jeho příspěvku podaného z pozice člena zastupitelstva obce ze dne 9. 6. 2026 o IT zakázkách a prohraných sporech s krajským úřadem do podzimního vydání zpravodaje  a odstranění podkladových materiálů vložených žalobcem do systému DigiSpráva tajemníkem obecního úřadu dne 15. 6. 2026 byly nezákonnými zásahy. Současně žalobce požadoval, aby soud žalované uložil povinnost uveřejnit text odpovědi žalobce ze dne 20. 4. 2026 a text článku ze dne 9. 6. 2026 v nejbližším vydání zpravodaje spolu s navrhnutou doplňující informací dle § 11a zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a do budoucna žalované zakázal zasahovat do svobody projevu žalobce jakožto člena zastupitelstva ve zpravodaji a nakázal zdržet se jakéhokoli dalšího nezákonného odsouvání, krácení či cenzurování názorových příspěvků žalobce, které splňují podmínky dle § 4a tiskového zákona.

2. Žalobce dále požadoval, aby soud podle § 38 odst. 1 s. ř. s. vydal předběžné opatření, kterým by žalované uložil do vydání zpravodaje plánovaného na září 2026 zařadit a vytisknout text odpovědi žalobce ze dne 20. 4. 2026 a text článku ze dne 9. 6. 2026 spolu s navrhnutou doplňující informací dle § 11a tiskového zákona. Zároveň měl soud žalované předběžným opatřením výslovně zakázat expedovat, distribuovat či jakýmkoli jiným způsobem šířit toto vydání zpravodaje bez plného znění uvedených textů včetně doplňující odpovědi.

3. Žalobce konečně požadoval také, aby soud žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení.

4. Usnesením ze dne 15. 7. 2026, č. j. 15 A 28/2026-7, soud k samostatnému řízení vyloučil žalobu v části, v níž žalobce požadoval, aby soud vyslovil, že zásah žalované spočívající v odstranění podkladových materiálů vložených žalobcem do systému DigiSpráva tajemníkem obecního úřadu dne 15. 6. 2026 byl nezákonný. Popsaný tvrzený zásah proto bude samostatně projednán tímto soudem pod jinou spisovou značkou.

5. Předmětem řízení v této věci zůstaly tvrzené zásahy spočívající v neuveřejnění textů žalobce včetně doplňující informace ve zpravodaji vydávaném žalovanou a návrh na vydání předběžného opatření.

6. Z obsahu žaloby soud dovodil, že jejím cílem má být poskytnutí ochrany právům žalobce coby člena zastupitelstva obce a možná (z žaloby to není zcela jasné, z hlediska následujících úvah to však není rozhodné – pozn. soudu) i jako jakožto soukromé osoby ve vztahu k žalované, která je vydavatelkou periodického tisku územního samosprávného celku. Žalobce se v prvním případě domáhal prostoru pro uveřejnění sdělení, kterým by reagoval na sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se mělo dotýkat jeho cti a dobré pověsti. V druhém případě chtěl vyjádřit svůj názor coby člen zastupitelstva obce podle § 4a tiskového zákona.

7. Podle § 10 odst. 1 tiskového zákona, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

8. Podle § 11a odst. 1 tiskového zákona může dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku za dále stanovených podmínek požadovat na vydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku neuveřejnil jeho sdělení podle § 4a tiskového zákona.

9. Podle § 14 odst. 1 věty první tiskového zákona platí, že neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo dodatečné sdělení anebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud.

10. V § 15a tiskový zákon vymezuje náležitosti žádosti o uveřejnění doplňující informace a lhůtu, ve které musí být vydavateli žádost nejpozději doručena. Pokud žadatel ani tak neuspěje s uveřejněním doplňující informace, může se obrátit na soud za podmínek uvedených v § 14 ve spoj. s § 15a odst. 3 tiskového zákona s návrhem na uložení povinnosti uveřejnit doplňující informaci.

11. I vzhledem k tomu, že s. ř. s., podle kterého rozhoduje soud ve správním soudnictví, neobsahuje žalobní typ odpovídající žalobě na plnění, kterého se žalobce domáhá a které odpovídá plnění podle § 14 a § 15a tiskového zákona, soud se nejprve zabýval tím, zda má vůbec pravomoc ve věci rozhodovat. Dospěl přitom k závěru, že takovouto pravomoc nemá.

12. Ztotožnil se přitom s posouzením obdobné věci Krajským soudem v Plzni, který v usnesení ze dne 10. 12. 2025, č. j. 55 A 71/2025-20, rozvedl, že „zvláštní právní úprava sdělení či dodatečné informace v periodickém tisku územního samosprávného celku byla do tiskového zákona vložena zákonem č. 305/2013 Sb. Do té doby zákon reguloval v zásadě jen právo na odpověď a dodatečné sdělení nesporně spadající do pravomoci civilních soudů [srov. § 9 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu ve znění do 31. 12. 2013]. Z obsahu novely ani z důvodové zprávy neplyne, že pravomoc rozhodovat podle § 14 tiskového zákona měla být nově dělena mezi dvě větve soudnictví. Naopak, důvodová zpráva vychází z toho, že jde jen o doplnění kontrolní možnosti vůči územním samosprávám, kterou zákon jinak již obsahuje (vůči jiným vydavatelům). Lze také zohlednit stávající dlouhodobou praxi civilních soudů, které nepochybují o své pravomoci rozhodovat o povinnostech podle § 4a a § 11a tiskového zákona (srov. např. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 1041/2021 ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 25 Cdo 675/2019 ze dne 13. 11. 2019 a sp. zn. 30 Cdo 5262/2016 ze dne 26. 4. 2017). Oproti tomu správní soudy si pravomoc k rozhodování podle § 14 tiskového zákona neosobují.“ 13. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

14. Soud proto vyhodnotil, že k rozhodování o návrhu žalobce na uveřejnění textů a doplňující informace podle § 14 a § 15a odst. 3 tiskového zákona zákon nesvěřuje pravomoc soudům rozhodujícím ve správním soudnictví, neboť ochrana žalobcových práv je v tomto případě svěřena do pravomoci soudů rozhodujících v civilním řízení.

15. Žalobu tedy soud podle § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl. Žalobce má v souladu s tímto ustanovením možnost podat žalobu u místně příslušného okresního soudu. Podle § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 6 o. s. ř. je obecným soudem obce okresní soud, v jehož obvodu má své území. K projednání žaloby je proto podle bodu 69 přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, místně příslušným Okresní soud v Ústí nad Labem.

16. Stejně jako soudu nepříslušelo rozhodovat v meritu věci, nepříslušelo mu rozhodovat ani o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření. I s ohledem na rychlost rozhodování soudu, který rozhodl do 30 dnů od podání žaloby, tedy tento návrh sdílí osud odmítnuté žaloby a soud o něm samostatně nerozhodoval.

17. V souladu s § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť soudní poplatek dosud nebyl uhrazen.

Poučení

Žalobce může podat k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu podle § 7 odst. 1 o. s. ř. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že občanské soudní řízení o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 28. července 2026 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.