15 A 66/2010

Rubrum

15A 66/2010-27 Usnes ení Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera, v právní věci žalobce: J. K., bytem „X“, zastoupeného JUDr. Ing. Vladimírem Nedvědem, advokátem, Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti žalovanému: Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem, Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Vladimírovi Nedvědovi se přiznává odměna ve výši 2880,- Kč, která mu bude vyplacena do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou k poštovní přepravě dne 12.7.2010 domáhal, aby soud uložil povinnost žalovanému, aby do 30 dnů od právní moci rozsudku vydal rozhodnutí o změně delegace místní příslušnosti žalobce jako daňového subjektu na nového správce daně. Soud se před vlastním věcným projednáním žaloby musel zabývat mj. tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Podle § 79 odst. 1 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se Pokračování 15A 66/2010 2 žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 80 odst. 1 a 2 s.ř.s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud usnesením mimo jiné odmítne návrh (žalobu), jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s soud usnesením odmítne návrh, pokud byl podán opožděně. Podle § 40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Dle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Ze žaloby i správního spisu zaslaného soudu žalovaným bylo zjištěno, že předmětem správního řízení, v němž žalobce brojí proti nečinnosti žalovaného, je rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti správce daně podle § 5 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25.07.2007, čj. 2 Ans 4/2007, www.nssoud.cz, povinnost využití prostředku ochrany proti nečinnosti správního orgánu podle zákona o správě daní a poplatků, je podmínkou pro podání žaloby podle § 79 odst. 1 s.ř.s. Takový prostředek je upraven v § 34c zákona o správě daní a poplatků. Není podstatné, že citovaný zákon prostředek ochrany před nečinností ponechává na vůli daňového subjektu, podstatné je, že prostředek ochrany dává k dispozici a že jde o prostředek, jímž je možno nápravy dosáhnout. Nebyla-li tato možnost využita, nejsou splněny podmínky řízení a krajský soud musí z tohoto důvodu žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítnout. Ze žalobních tvrzení ani ze správního spisu nevyplývá, že by žalobce využil ochranu proti nečinnosti podle § 34c zákona o správě daní a poplatků. Z tohoto důvodu je zřejmé, že žalobce nesplnil jednu z podmínek pro věcné projednání žaloby spočívající v bezvýsledném vyčerpání opravných prostředků a soudu nezbývá, než konstatovat, že nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, pročež žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl. S ohledem na to, že pro rozhodnutí o žádosti o delegaci nejsou stanoveny zákonem o správě daní a poplatků lhůty k rozhodnutí, musel se soud při posuzování včasnosti žaloby zabývat otázkou, kdy byl učiněn poslední úkon ve věci žalobcem či správním orgánem vůči žalobci, neboť do tohoto okamžiku začíná dle § 80 odst. 1 s.ř.s. běžet roční lhůta k podání žaloby na nečinnost. Pokračování 15A 66/2010 3 Ze správního spisu předloženého žalovaným plyne, že posledním úkonem ve věci je rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 23.1.2004, č.j. 534/28439/2003, které nabylo právní moci dne 10.2.2004, o odvolání žalobce proti výzvě k zaplacení správního poplatku vydané Finančním ředitelství v Ústí nad Labem dne 30.1.2003, č.j. 182/150/03. I když součástí spisu není doručenka k uvedenému rozhodnutí, je patrno, že toto rozhodnutí žalobce obdržel, neboť se na něj v žalobě odvolává. Z uvedeného je patrné, že lhůta pro podání žaloby počala běžet dne 10.2.2004 a marně uplynula dne 10.2.2005. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k případnému včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence. S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s.ř.s. soud pro úplnost dodává, že předmětná žaloba by byla podána také opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená roční lhůta k jejímu podání. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od soudního poplatku, soud o soudním poplatku nerozhodoval. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.10.2010, č.j. 15 A 66/2010-15, byl žalobci dle ustanovení § 35 odst. 8 s.ř.s. ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. Ing. Vladimír Nedvěd. Podle tohoto ustanovení hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby platí stát. Ze spisu nevyplývá, že by zástupce žalobce učinil ve věci úkon právní služby a ani k výzvě soudu žádné náklady na právní zastoupení nevyčíslil. Z uvedeného důvodu tak zástupci žalobce přísluší pouze odměna za jeden úkon právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení ve výši 2 100,- Kč dle § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), dále 1x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a 20% DPH ve výši 480,- Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování 15A 66/2010 4 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Ústí nad Labem dne 16. ledna 2012 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová