15 A 89/2017

Rubrum

č. j. 15 A 89/2017-64 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: P. K., narozen „X“, bytem „X“, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Nové Sedlo, sídlem Hlavní 2, 438 01 Žatec, o žalobě proti rozhodnutí ředitele Věznice Nové Sedlo ze dne 9. 2. 2017 o stížnosti žalobce proti rozhodnutí vedoucí oddělení výkonu trestu Věznice Nové Sedlo ze dne 2. 2. 2017, č. j. VS 3423-1841/Č.j.-2016-801932, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí ředitele Věznice Nové Sedlo (dále jen „ředitel věznice“) ze dne 9. 2. 2017, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí vedoucí oddělení výkonu trestu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 2. 2. 2017, č. j. VS 3423-1841/Č.j.-2016-801932. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu“) uložil žalobci kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek) 2 15 A 89/2017 osmadvacet dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Kázeňský trest byl žalobci uložen za jednání spočívající v konzumaci návykové látky během výkonu trestu odnětí svobody, neboť ve vzorku moči odebraném žalobci 7. 12. 2016 ve 14:15 hodin byl zjištěn metamfetamin, čímž žalobce porušil § 28 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že mu nebyla dostatečně prokázána vina. Domníval se, že odběr vzorku neproběhl v souladu s právními předpisy, neboť první odběr vzorku proběhl dne 7. 12. 2016 v 9:40 hodin za přítomnosti dozorce a zdravotní sestry s negativním výsledkem. Testu druhého odebraného vzorku, který proběhl téhož dne ve 14:15 hodin, nebyl dozorce přítomen a zdravotní sestra počala provádět test v nepřítomnosti žalobce. Žalobce nebyl přítomen rozbalování nového testu ze sterilního obalu, a ačkoliv zdravotní sestra měla pochybnosti o výsledku testu, nový test neprovedla. Zdravotní sestra zavolala na oddělení prevence a dle pokynu odeslala odebraný vzorek na rozbor. Výsledek testu pak vyhodnotila jako pozitivní. Žalobce uvedl, že z ordinace odešel, vzorek moči zůstal v kelímku na stole v ordinaci a nebyl přítomen přemístění vzorku do nádoby vhodné k odeslání do zdravotnické laboratoře. Nevěděl tak, jakým způsobem bylo s jeho vzorkem manipulováno v jeho nepřítomnosti. Po návratu na oddíl zjistil, jak mělo být správně s odebraným vzorkem nakládáno. Žalobce požádal o navrácení vzorku, aby mohl na své náklady udělat test DNA, a také požádal o kamerové záznamy při odběrech moči. Vedoucím oddělením prevence mu bylo sděleno, že v ordinaci žádná kamera není a do toxikologické laboratoře si má napsat žádost o navrácení moči. Žalobce zdůraznil, 2 že laboratoř mu ani po zaslání dvou žádostí neodpověděla. Ministerstvo zdravotnictví mu poradilo, aby svou žádost směřoval na ombudsmana nemocnice Mgr. M. S., který mu odpověděl, že moč mu vrácena nebude.

3. Žalobce byl přesvědčen, že mu nebylo s jistotou prokázáno zavinění, neboť návykovou látku vědomě neužil. Podotkl, že o jeho stížnosti rozhodl ředitel v jeho přítomnosti pouze na základě protokolu o rozboru a jeho argumentaci ignoroval. Domníval se, že jeho vina v předmětném kázeňském řízení je důležitá pro spojitost s drogovou aférou ve Věznici Vinařice, kde si odpykával trest před přemístěním do Věznice Nové Sedlo. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná k výzvě soudu předložila správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhla její zamítnutí pro nedůvodnost. Popsala průběh správního řízení a zdůraznila, že žalobce ze spáchání přestupku usvědčil objektivní důkaz, a to pozitivní výsledek toxikologického vyšetření. Odmítla tvrzení žalobce o vykonstruovaném řízení s cílem žalobce poškodit a křivě obvinit. Popřela nezbytnost přítomnosti příslušníků oddělení prevence při prováděném vyšetření. Podotkla, že žalobce v průběhu kázeňského řízení nenamítal žádný ze žalobních bodů uvedených v žalobě, a proto se s nimi nemusela v rozhodnutí vypořádat. Trvala na tom, že napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, bylo vydáno na základě prokázaných skutečností, v souladu s příslušnými právními předpisy a bylo rovněž dostatečně a náležitě odůvodněno. Replika a další podání žalobce Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek) 3 15 A 89/2017 5. Žalobce v replice zopakoval argumentaci uvedenou v žalobě a doplnil ji o tvrzení, že odběr moči byl u jeho osoby a dalších pěti spoluvězňů nařízen na základě anonymního udání. Testování spoluvězně M., který šel na odběr ihned po žalobci, a první testování odebrané moči žalobce bylo negativní. U ostatních testovaných spoluvězňů byl výsledek pozitivní. Poukázal na skutečnost, že neměl zkušenost s odběrem moči, a proto měl být žalovanou před samotným odběrem náležitě poučen o postupu při odběru moči. Dále uvedl, že stížnost proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně musel podat prostřednictvím speciálního pedagoga, který za ním přišel v pondělí 6. 2. 2017, ale napsal, že stížnost proti rozhodnutí podal již dne 5. 2. 2017. Žalobce se domníval, že se tímto postupem chtěla žalovaná chránit. Navrhl, aby si soud opatřil důkaz docházky pana F., která potvrdí, že dne 5. 2. 2017 nebyl v zaměstnání. Dále navrhl, aby si soud vyžádal kamerový záznam z ordinace, správní spisy ostatních testovaných spoluvězňů a další důkazy. Trval na tom, že postup žalované byl nestandardní a měl mu zabránit prokázat jeho nevinu. Přílohou repliky byla kopie anonymního udání, které bylo Věznici Nové Sedlo doručena dne 7. 12. 2016.

6. Dne 26. 7. 2017 bylo soudu doručeno doplnění repliky ze dne 23. 7. 2017, v němž žalobce vyjádřil přesvědčení, že anonymní dopis napsal spoluvězeň F. F., který dvakrát žádal o přemístění do Věznice Liberec nebo Věznice Stráž pod Ralskem. Vzhledem k tomu, že v minulosti měl výsledek testu odběru moči pozitivní, nebylo jeho žádosti o přemístění vyhověno. Dne 12. 7. 2017 si ho však Věznice Stráž pod Ralskem sama vyžádala. Domníval se, že šlo o službu „něco za něco“. Ústní jednání soudu 3 7. K jednání soudu konanému dne 11. 3. 2020 se žalobce ani žalovaný nedostavili. Posouzení věci soudem 8. Napadené rozhodnutí ředitele věznice soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

9. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Podle protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moči ze dne 7. 12. 2016 byl v 9:40 hodin vzorek žalobce negativní na testované substance, mezi kterými byl i metamfetamin. Test byl proveden z rozhodnutí ředitele věznice a provedla ho zdravotní sestra Bc. M. M. Test proběhl za přítomnosti svědka, kterým byl pprap. Č.

10. Podle protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moči ze dne 7. 12. 2016 byl ze vzorku moči, jehož odběr byl u žalobce proveden téhož dne ve 14:15 hodin, zjištěn pozitivní nález na metamfetamin. Vzorek byl následně poslán do toxikologické Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek) 4 15 A 89/2017 laboratoře. Test byl proveden z rozhodnutí ředitele věznice a provedla ho zdravotní sestra Bc. M. M. Test proběhl za přítomnosti svědka, kterým byl prap. K.

11. Podle protokolu o toxikologickém vyšetření č. 1676/2016 byl ze vzorku žalobce imunochemicky zjištěn pozitivní nález na metamfetaminové deriváty.

12. Ze záznamu o kázeňském přestupku ze dne 23. 12. 2016, č. j. VS 3423-1841/Čj-2016- 801932, který zpracovala vrchní sestra Bc. M. M., soud zjistil, že žalobci nejsou ordinovány léky, jejichž užívání by způsobilo nález metamfetaminu v moči. Žalobce se odmítl k podezření ze spáchání kázeňského přestupku vyjádřit a rovněž odmítl záznam podepsat.

13. Žalobce byl rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 2. 2. 2017 uznán vinným z jednání v rozporu s § 28 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu a byl mu uložen kázeňský trest. Správní orgán prvního stupně měl vinu žalobce za prokázanou protokolem o toxikologickém vyšetření a záznamem o kázeňském přestupku, jehož součástí bylo stanovisko, které vyloučilo pozitivní nález užitím medikamentů.

14. Stížnost žalobce ředitel věznice zamítl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 9. 2. 2017 jako nedůvodnou. Vinu žalobce měl ředitel věznice za prokázanou spisovou dokumentací a uložený kázeňský trest měl za úměrný závažnosti spáchaného přestupku.

15. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu, po prostudování obsahu předloženého správního spisu a po provedeném jednání dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Před vypořádáním jednotlivých žalobních bodů soud směrem k žalobci připomíná, že 4 soudní řízení ve správním soudnictví je ovládáno zásadou koncentrace, jež nachází svůj odraz v § 71 odst. 2 třetí větě s. ř. s., podle které „[r]ozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.“ Soud se proto může věcně zabývat jen těmi žalobními body, které byly uplatněny ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy bylo napadené rozhodnutí žalobci doručeno (srov. § 72 odst. 1 s. ř. s.), tj. v projednávané věci do pondělí 10. 4. 2017, jakožto nejbližší pracovní den následující po neděli 9. 4. 2017, neboť s napadeným rozhodnutím byl žalobce seznámen dne 9. 2. 2017. Projednání později uplatněných žalobních bodů by znamenalo nepřípustné porušení principu koncentrace řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2004, č. j. 1 Afs 25/2004-69, dostupný na www.nssoud.cz). Z těchto důvodů soud nemohl přihlížet k těm žalobním bodům, které žalobce nově vznesl v replice k vyjádření žalobce ze dne 2. 7. 2017 a v jejím doplnění ze dne 23. 7. 2017, neboť tak učinil až po uplynutí lhůty pro podání žaloby, která je podle § 71 odst. 2 s. ř. s. nejzazším limitem i pro případné rozšíření žaloby o další žalobní body. Soud se proto nemohl zabývat opožděnými námitkami žalobce, že nebyl před odběrem moči dostatečně poučen o postupu při odběru moči, že podaná stížnost byla sepsána v pondělí 6. 2. 2017, a nikoliv v neděli 5. 2. 2017, ani otázkami, zda žalobce a jeho spoluvězni byli testováni na základě udání a jak probíhaly odběry moči u jiných odsouzených dne 7. 12. 2016.

17. Soud se dále zabýval otázkou, zda je žalobou napadené rozhodnutí přezkoumatelné, neboť k meritornímu přezkumu může soud přistoupit pouze v případě rozhodnutí, které je mimo jiné srozumitelné a dostatečně odůvodněné. Základním předpokladem poskytnutí efektivní soudní ochrany právům účastníků řízení je právě existence řádného odůvodnění všech částí výroku rozhodnutí správního orgánu. Pouze za těchto podmínek mohou účastníci řízení řádně formulovat své výhrady proti rozhodnutí správního orgánu (tzv. Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek) 5 15 A 89/2017 žalobní body). Neobsahuje-li odůvodnění rozhodnutí uvedené náležitosti, je tím účastníkům řízení znemožněno, aby formulovali konkrétní meritorní žalobní námitky.

18. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „[z] odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009-46, ze dne 4. 2. 2010, č. j. 7 Afs 1/2010-53, nebo ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008-109, všechny dostupné na www.nssoud.cz).

19. Žalobce odůvodnil podanou stížnost slovy „vina + výše trestu“. Jednalo se vůbec o jediné vyjádření žalobce v předmětné věci ve správním řízení. Ředitel věznice se tedy v žalobou napadeném rozhodnutí musel vypořádat toliko s těmito obecnými a nekonkrétními námitkami žalobce. Této povinnosti ředitel věznice dostál, neboť přezkoumal podklady založené ve správním spise a dospěl k závěru, že vina žalobce byla těmito podklady objektivně prokázána. Není tedy pravdivé tvrzení žalobce, že by ředitel věznice ignoroval jeho argumentaci. Uložený trest za spáchaný přestupek přitom vyhodnotil ředitel věznice jako úměrný a uložený v zákonné výši.

20. Až v podané žalobě žalobce tvrdil, že nebyl přítomen rozbalení nového testu ze sterilního obalu a přelití vzorku do nádoby určené k odeslání vzorku toxikologické laboratoři. V kázeňském řízení se žalobce setrvale odmítal k věci jakkoliv vyjádřit. Správní orgány tak 5 s ohledem na procesní pasivitu žalobce ve správním řízení neměly důvod se těmito okolnostmi v odůvodnění rozhodnutí zabývat a provádět k tomu dokazování. Žalobou napadené rozhodnutí soud tedy vyhodnotil jako přezkoumatelné.

21. Soud dále považuje za potřebné poukázat na specifičnost předmětného typu kázeňského trestání, neboť pro řádný výkon vězeňství a chod samotné věznice je nezbytné, aby opodstatněný a včas uložený kázeňský trest působil výchovně, preventivně a aby byl i vůči ostatním odsouzeným jasným signálem, že v průběhu výkonu trestu odnětí svobody musí ve věznicích dodržovat pořádek a kázeň včetně náležitého respektu k dozorcům i ostatním odsouzeným. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. I. ÚS 1785/2008, dostupného na nalus.usoud.cz, platí, že „[s] ohledem na charakter rozhodnutí o kázeňských trestech, s přihlédnutím k netypickým okolnostem, za nichž k jejich ukládání dochází, a rovněž vzhledem k lhůtám, ve kterých jsou správní orgány povinny rozhodnout, nelze klást co se takto vydávaných rozhodnutí, resp. jejich preciznosti týká, stejné nároky jako na rozhodnutí ostatních správních orgánů nebo soudů.“ 22. Postup při podrobení vězňů cílenému vyšetření moči za účelem zjištění, zda nezneužili návykovou látku, je upravena metodickým listem ředitelky odboru zdravotnické služby a vrchního ředitele pro penologii č. 2/2010, o provádění monitoringu omamných a psychotropních látek ve Vězeňské službě České republiky (dále jen „vnitřní předpis“). Podle tohoto vnitřního předpisu provedení a výsledek testu zaznamená testující zaměstnanec do protokolu, tedy potvrdí, zda došlo ke zneužití návykové látky, a při pozitivním výsledku vzorek zašle na analýzu do toxikologické laboratoře. Odběr moči se provádí do nádoby k tomu určené za přímé kontroly (přítomnosti) svědka, který zabezpečí, aby nemohlo dojít k záměně odebrané moči či k jejímu zředění. Tento postup byl žalovanou podle správního spisu dodržen, a to včetně přítomnosti svědka prap. K. při Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek) 6 15 A 89/2017 provedení orientačního toxikologického vyšetření moči. Protokol o provedení orientačního toxikologického vyšetření moči žalobce podepsal.

23. Pokud žalobce tvrdí, že nebyl přítomen testování vzorku a jeho přelití do nádoby určené k odeslání toxikologické laboratoři, pak o jeho námitkách není ve správním spise jediný záznam. Žalobci nic nebránilo v tom, aby své námitky ohledně testování a odběru vzorku uvedl v záznamu o kázeňském přestupku nebo v odůvodnění stížnosti. Soud k těmto námitkám zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo zajištěno, že nedojde k záměně odebrané moči či k jejímu zředění, slouží přítomnost svědka. To v projednávané bylo dodrženo, přičemž svědek svým podpisem na daném protokolu potvrdil, že k záměně žalobci odebrané moči či k jejímu zředění nedošlo. Soud dále uvádí, že z žádného právního předpisu neplyne, že by měl být vězeň přítomen testování vzorku a jeho přelití do nádoby určené k odeslání do toxikologické laboratoře. Z toho plyne, že správní orgány nijak nepochybily, pokud žalobce nebyl přítomen testování vzorku a jeho přelití do nádoby určené k odeslání do toxikologické laboratoře. Tato námitka je proto nedůvodná.

24. K námitce žalobce, že mu nebylo s jistotou prokázáno zavinění, neboť návykovou látku vědomě neužil, soud opakovaně zdůrazňuje, že žalobce své jediné vyjádření ve správním řízení, kterým byla stížnost proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, odůvodnil pouze slovy „vina + výše trestu“. Žalobce tedy ve správním řízení ani v řízení před soudem neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, ve kterých by tvrdil, že návykovou látku vědomě neužil, a ani neuvedl, jakým způsobem se metamfetamin dostal do jeho těla. Za tohoto stavu je soud toho názoru, že ve správním řízení bylo zavinění žalobce dostatečně prokázáno protokolem o toxikologickém vyšetření, podle něhož byl u odebraného vzorku moči žalobce zjištěn pozitivní nález na metamfetaminové deriváty, a záznamem 6 o kázeňském přestupku, jehož součástí bylo stanovisko, které vyloučilo, že by pozitivní nález mohl být způsoben užitím medikamentů. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou.

25. Skutečnost, že žalobci nebyl po skončení správního řízení zdravotnickým zařízením vrácen odebraný vzorek moči, je pro dané řízení zcela irelevantní, neboť se nijak netýká postupu správních orgánů v předmětném správním řízení.

26. Žalobce se dále domníval, že jeho vina v předmětném kázeňském řízení je důležitá pro spojitost s drogovou aférou ve Věznici Vinařice, kde si odpykával trest před přemístěním do Věznice Nové Sedlo. K tomu soud uvádí, že předmětem tohoto řízení byla pouze otázka, zda bylo žalobci dne 7. 12. 2016 prokázáno užití návykové látky. Tato skutečnost byla v daném řízení, jak je výše uvedeno, prokázána. Případná žalobcem zmiňovaná spojitost s drogovou aférou ve Věznici Vinařice je tudíž pro toto soudní řízení zcela bezvýznamná a soud se touto okolností vůbec nezabýval.

27. Soud ve smyslu § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl dokazování výslechem blíže neurčených svědků navržených žalovaným, protokoly o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče ze dne 7. 12. 2016, protokolem o toxikologickém vyšetření č. 1676/2016, záznamem o kázeňském přestupku ze dne 23. 12. 2016, rozhodnutím o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne 2. 2. 2017, stížností ze dne 5. 2. 2017, žalobou napadeným rozhodnutím, rozhodnutím o povinnosti nahradit náklady spojené s výkonem trestu ze dne 30. 1. 2017, kamerovým záznamem z ordinace při odběru moči všech odsouzených dne 7. 12. 2016, dopisem žalobce řediteli věznice, který byl po 16 dnech předán OPAS k vyjádření žalobce; správními spisy odsouzených F. F., M. P., Z. B. a V. Š., protokolem o toxikologickém rozboru moči žalobce ze dne 19. 1. 2017, docházkou speciálního pedagoga Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek) 7 15 A 89/2017 p. F., výslechem odsouzeného F. F.; dopisem ombudsmana společnosti Krajská zdravotní, a. s., ze dne 22. 3. 2017, a podacími lístky z 13. 12. 2016, 2. 1. 2017 a 8. 3. 2017, podle nichž byla adresátem odesílaných písemností společnost Krajská zdravotní, a. s. Tyto důkazy totiž nemohou mít žádný vliv na skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci.

28. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobu shledal v mezích uplatněných žalobních bodů zcela nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

29. Současně v souladu s § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalované v tomto řízení nevznikly žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti, ani jejich náhradu nepožadovala.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě 7 obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 11. března 2020 Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek)