15 Ad 12/2014

Rubrum

15Ad 12/2014-49 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Ing. Vladislavy Turčanové, IČ 888 05 468, se sídlem U Rybníka 34, 434 01 Most – Čepirohy, zastoupené Mgr. Venuší Nedvědovou, advokátkou se sídlem Jiráskova 413, 436 01 Litvínov, proti žalovanému: Státnímu úřadu inspekce práce, IČ 750 469 62, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2014, č.j. 4438/1.30/14-2, takto:

Výrok

I. Řízení se z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se v r a c í zaplacený soudní poplatek v částce 2000,- Kč. Částka 2000,- Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou, jež byla podána v zákonem stanovené lhůtě, která byla zdejšímu soudu jako místně příslušnému postoupena usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2014, č.j. 22 Ad 1034/2014-16, prostřednictvím své právní zástupkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2014, č.j. 4438/1.30/14-2, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj (dále jen „orgán I. stupně“) ze dne 1. 10. 2014, č.j. 15672/7.30/14/14.3-3, kterým byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 19.000,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč, neboť se dopustila správního deliktu na úseku pracovní doby dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. l) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), a to tím, že v období od 1. 6. 2013 do 13. 6. 2013 nevedla u čtyř zaměstnanců evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce odpracované směny, čímž porušila ustanovení § 96 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Žalobkyně se rovněž dopustila správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce, tím, že s jednou zaměstnankyní sjednala zkušební dobu delší než byla Pokračování 15Ad 12/2014 2 polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Žalobkyně totiž s touto zaměstnankyní v pracovní smlouvě ze dne 11. 3. 2013 sjednala zkušební dobu v délce dvou měsíců, přičemž doba trvání pracovního poměru byla sjednána na dobu od 11. 3. 2013 do 31. 5. 2013, čímž žalobkyně porušila ustanovení § 35 odst. 5 zákoníku práce. Žalobkyně se touto žalobou taktéž domáhala zrušení rozhodnutí orgánu I. stupně. Dne 12. 1. 2016 bylo soudu doručeno podání, v němž žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně sdělila soudu, že bere podanou žalobu v plném rozsahu zpět. Dle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), platí, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s.ř.s., ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného paragrafu a navíc žalobkyně náhradu nákladů řízení ani nepožadovala. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po 1. 9. 2011, rozhodl ve výroku ad III. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobkyni, který soudu uhradila při podání žaloby ve výši 3.000,- Kč, a to toliko ve výši 2.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování 15Ad 12/2014 3 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Ústí nad Labem dne 20. ledna 2016 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová