15 Af 15/2021

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Jiřího Defla ve věci žalobce: Statutární město Děčín, IČO: 00261238 sídlem Mírové náměstí 1175/5, 405 02 Děčín zastoupený Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem sídlem U Starého mostu 111/4, 405 02 Děčín proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2021, č. j. MF-12719/2018/1203-8, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

I. Žalobě se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 27. 10. 2021 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2021, č. j. MF-12719/2018/1203-8, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a byl potvrzen platební výměr č. 7/2017 úřadu Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad ze dne 10. 8. 2017, č. j. RRSZ 6190/2017, kterým byl žalobci uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 36 035 820 Kč.

2. Žalobce podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, v němž navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil především tím, že pokud by měl být v současné době zavázán k úhradě odvodu a penále (v souhrnné výši 36 mil. Kč), poté by došlo k přímému a zcela nenávratnému zásahu do práva na samosprávu, který by se v konečném důsledku projevil v jednotlivých konkrétních případech. Nejedná se jen o plánované výdaje do oblastí sportu či kultury, ale jsou ohroženy investiční akce žalobce a zejména též některé výdaje provozního charakteru. Zdůraznil, že v návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou plánovány provozní příjmy ve výši 1 820 193 000 Kč, přičemž provozní výdaje města činí 2 085 664 000 Kč. Úhrada odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 36 mil. Kč by tudíž znamenala další krácení provozních výdajů, což by se nutně projevilo ve snížení provozních výdajů škol a školských zařízení, Centra sociálních služeb – provozovatele domova důchodců, domova pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelské služby a dalších. Konstatoval, že úhrada odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 36 035 820 Kč by pro něj měla v současné době dalekosáhlé následky. Poukázal na to, že by v neposlední řadě musel pozastavit některé již rozestavěné, popř. k realizaci připravené akce. Žalobce současně poukázal na skutečnost, že na základě jeho návrhu zdejší soud usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 15 Af 15/2021-50, již v minulosti přiznal žalobě žalobce odkladný účinek.

3. Žalovaný na výzvu soudu v písemném vyjádření uvedl, že ponechává posouzení přiznání odkladného účinku plně na úvaze soudu, když mimo jiné s přihlédnutím k osobě žalobce přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění žalobce tvrdí a prokazuje k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že majetek žalobce se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem.

6. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.

7. Soud při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel z napadeného rozhodnutí, jímž byl žalobci pravomocně doměřen odvod ve výši 36 035 820 Kč a z něhož je zřejmé, že nastanou-li účinky tohoto rozhodnutí, majetek žalobce se zmenší, čímž mu bude způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobce je tak zjevná již ze samotného napadeného rozhodnutí, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.

8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s.

10. Soud nijak nepředjímá správnost skutkového zjištění správních orgánů, neboť tato otázka je předmětem jedné ze žalobních námitek. Soud je v této fázi řízení nicméně takového názoru, že přiznání odkladného účinku žalobě, což bude mimo jiné znamenat, že žalobci bude odložena splatnost odvodu, nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalobce tvrdí, že jeho současná hospodářská situace a rozpočet na rok 2026 mu neumožňuje, aby uhradil odvod ve výši 36 035 820 Kč a přitom mohl plnit zákonem stanovené povinnosti vůči občanům města. Na podporu svých tvrzení žalobce popsal a též doložil přehled rozpočtu na rok 2026, z něhož plyne, že rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu pro rok 2026 bude v deficitu – 265 471 000 Kč. Soud si je vědom toho, že hospodářská situace žalobce je proměnlivá, poněvadž příjmy žalobce jsou z drtivé většiny závislé na daňových příjmech. Z právě uvedeného tak nepochybně vyplývá, že žalobce nedisponuje majetkem, kterým by mohl uhradit odvod pravomocně stanovený napadeným rozhodnutím, aniž by došlo k ohrožení plnění jeho povinností vůči občanům města a ohrožení již schválených investičních akcí. V porovnání s újmou, která by žalobci hrozila v důsledku uhrazení stanoveného odvodu, se nejeví jako nepřiměřené narušení důležitého veřejného zájmu, pokud žalobci bude oddálena splatnost tohoto vyměřeného odvodu do doby, než soud rozhodne o jeho žalobě. V tento okamžik tedy převážil zájem, aby žalobce do doby rozhodnutí soudu mohl i nadále plně vykonávat svoji hospodářskou činnost, zajistit plnění svých zákonných povinností a zajistit si potřebné finanční prostředky pro případ svého neúspěchu v tomto řízení.

11. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že výrokem I. usnesení podané žalobě odkladný účinek přiznal.

12. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobci zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), per analogiam až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

13. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1547001521.

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. Ústí nad Labem 22. července 2026 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.