15 Ca 609/2000

Právní věta

I. Hmotným majetkem ve smyslu § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, jsou za splnění dalších podmínek i soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením. Posouzení, zda se jedná o takový soubor movitých věcí či pouze o technické zhodnocení jiné věci, je otázkou právní, kterou nemůže řešit znalecký posudek. Znalec se může k povaze daného zařízení vyjádřit pouze z odborného (technického) hlediska. II. Pokud daňový subjekt v daňovém řízení neunese důkazní břemeno, které jej stíhá, znamená to, že se z jím tvrzených skutečností nevychází, přičemž tato okolnost umožňuje správci daně uložit daňovému subjektu povinnost zaplatit daň ve vyšší částce, než by odpovídalo údajům jím uvedeným v daňovém přiznání. Ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s. a konstrukce § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pak vylučuje, aby soud, který rozhodnutí daňového orgánu toliko přezkoumává, ve správním soudnictví prováděl na návrh daňového subjektu důkazy, které daňový subjekt v daňovém řízení nenavrhl ani neoznačil nebo předložil až po jeho skončení, v důsledku čehož bylo vydáno pro něj nepříznivé rozhodnutí.