16 A 17/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci žalobce: J. K., narozený X bytem X proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje sídlem Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 6. 2026, č. j. KRPU-126663-15/ČJ-2026- 040713, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 7. 2026 brojil proti rozhodnutí ze dne 30. 6. 2026, č. j. KRPU-126663-15/ČJ-2026-040713, kterým žalovaná zamítla jeho námitky proti vykázání ze společného obydlí podle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“). Žalobce namítl, že žalovaná dostatečně nezjistila skutkový stav věci a při rozhodování vycházela převážně z jednostranných tvrzení oznamovatelky. Uvedl, že nebyly řádně vyhodnoceny důkazy svědčící v jeho prospěch ani vypořádány jeho písemné námitky. Rovněž brojil proti nedostatečnému odůvodnění napadeného rozhodnutí. Trval na tom, že zákonné podmínky pro vykázání podle § 44 zákona o policii nebyly splněny. Závěrem vyjádřil lítost nad konfliktem, který vedl k zásahu žalované, a navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vykázání ze společného obydlí ukončil. Jelikož rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti vykázání ve smyslu § 44 odst. 5 zákona o policii, nepředstavuje žalovatelné rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s., nýbrž představuje součást zásahu žalované, proti němuž se žalobce může bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. (srov. např. bod 41 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2013, č. j. 9 Aps 11/2013-39, či bod 49 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2024, č. j. 8 As 46/2023-115), soud usnesením ze dne 7. 7. 2026, č. j. 16 A 17/2026-3, kvalifikovaně vyzval žalobce k odstranění vad podle § 37 odst. 5 s. ř. s., a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce byl poučen jak o nutnosti upravit žalobu do podoby žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s., tak o náležitostech vyžadovaných § 84 odst. 3 s. ř. s. Byl rovněž poučen o možnosti požádat o ustanovení právního zástupce. Současně se žalobci dostalo náležitého poučení o následcích nerespektování předmětné výzvy, tj. že pokud neupraví svou žalobu a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud jeho žalobu odmítne. Tento procesní postup soudu plně odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu, jak je patrné např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2026, č. j. 7 As 36/2026-52. Výše zmíněné usnesení ze dne 7. 7. 2026 bylo dne 8. 7. 2026 doručeno do datové schránky žalobce, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spisu. Na usnesení obsahující výzvu k odstranění vad ze dne 7. 7. 2026 však do dnešního dne žalobce nikterak nereagoval. Poslední den soudem stanovené lhůty k odstranění vad připadl na čtvrtek 23. 7. 2026. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. platí, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu které nejsou rozhodnutími. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle zákona nepřípustný. S ohledem na právě uvedené soud konstatuje, že žalobce přes vydání usnesení s výzvou k odstranění vad v soudem stanovené lhůtě neupravil žalobu proti rozhodnutí správního orgánu tak, aby odpovídala žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s. Jelikož rozhodnutí, jehož zrušení žalobce navrhuje, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., jak soud vyložil výše, nebyly splněny podmínky, za nichž by bylo možné žalobu věcně projednat. V důsledku toho soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. V důsledku odmítnutí žaloby soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem dne 29. července 2026 Mgr. Václav Trajer v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.