17 Co 121/2025
č. j. 17 Co 121/2025-162
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 153 § 160 § 212 § 213 § 219 § 220 § 224 § 238
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Berana a soudkyň JUDr. Ivety Hendrychové a JUDr. Jitky Válkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno FO . sídlem adresa o 120 481,73 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 10. 2024, č. j. 23 C 307/2024-72,
I. Rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 10. 2024, č. j. 23 C 307/2024-72, se v části, v níž byla zamítnuta žaloba co do částky 92 405,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 92 405,99 Kč od , datum, do zaplacení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 92 405,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 92 405,99 Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 10. 2024, č. j. 23 C 307/2024-72, se v části, v níž byla zamítnuta žaloba co do částky 28 075,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 120 481,73 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 075,74 Kč od , datum, do zaplacení, potvrzuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 42 845 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 120 481,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 39 481 Kč (výrok II.).
2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení. I přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k doplnění tvrzení a důkazů k jejich prokázání ohledně žalobkyní tvrzené existence „reálného kontraktu“ - smlouvy o přenechání nemovitých věcí a jaké konkrétní nemovité věci žalobkyně žalovaný protiprávně užívá, žalobkyně pouze obecně tvrdila, že žalovanému vzniká majetkový prospěch, neboť nad rámec užívá o 5,14 ha půdy více než žalobkyně. Současně žalobkyně tvrdila, že dle bilanční tabulky účastníci užívají protiprávně všechnu půdu, a pokud musí označit nemovité věci, které bez právního důvodu žalovaný užívá, jsou to pozemky parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví , jméno FO, , a pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví , jméno FO, . Podle soudu prvního stupně jsou znaky skutkové podstaty bezdůvodného obohacení (i) obohacený – žalovaný získal majetkový prospěch a zároveň (ii) pro získání takového majetkového prospěchu chyběl na straně žalovaného právní důvod (tj. protiprávnost obohacení), dále (iii) majetková újma ochuzeného a (iv) příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Z uvedeného vyplývá, že musí být zřejmé mimo jiné, na čí úkor se obohacený obohatil, tj. že bylo dotčeno vlastnické právo ochuzeného. Žalobkyně netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání takových tvrzení, kdy účastníci uzavřeli „reálný kontrakt“ a s jakým konkrétním obsahem, proto nemohlo být zjištěno, že se žalovaný obohacuje nad rámec „reálného kontraktu“ užíváním nemovitých věcí o výměře 5,14 ha. Současně žalobkyně tvrdila, že dle bilanční tabulky účastníci užívali protiprávně „všechnu půdu“, přičemž je dle žalobkyně nerozhodné, za jakou část žalobkyně nárokuje vydání bezdůvodného obohacení, tato část však dle žalobkyně musí odpovídat výměře 5,14 ha, a proto žalobkyně označila nemovité věci ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, o tvrzené výměře celkem 5,14 ha. Žalobkyně však netvrdila, jak se žalovaný obohatil právě na její úkor, jestliže dle tvrzení žalobkyně užíval nemovité věci ve vlastnictví jiných osob než žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, pokud jde o uzavření „reálného kontraktu“ s jakým konkrétním obsahem, tj. k prokázání tvrzení, že žalovaný užíval nad rámec „reálného kontraktu“ výměru o 5,14 ha vyšší než žalobkyně, a dále, že se žalovaný obohatil právě na úkor žalobkyně, soud žalobu zamítl. Ve sporu úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení.
3. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, jímž rozsudek napadla v plném rozsahu. Posuzovanou věc označila jako netypický a nestandardizovaný případ, který nemá standardizované a právně pozitivní řešení, což však nesmí znamenat bez dalšího neúspěch žaloby. Namítla, že soud prvního stupně neprojevil jakoukoli snahu se nad argumentací žalobkyně zamyslet a vypořádat se s ní, en bloc zamítal důkazní návrhy žalobkyně pro nadbytečnost a vyčítal žalobkyni, že neoznačila ty, které označila. Přes uznanou soudní praxi, že určitá tvrzení a skutečnosti mohou být součástí samostatné přílohy žaloby, žalobkyní předloženou bilanční tabulku soud prvního stupně hodnotil jako klasickou důkazní listinu, z níž nic nezjistil. Podle žalobkyně snaha o zjednodušení (si) rozhodnutí byla takřka bezbřehá. Soud prvního stupně nepochybně odmítal jakoukoli úvahu nad podstatou a konstrukcí žaloby, soustavně opomíjel veškerá tvrzení žalobkyně, nepřihlížel k tvrzeným a označeným skutečnostem a důkazům. S poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, má žalobkyně zato, že soud prvního stupně nesprávně neuznal existenci „reálného kontraktu“ mezi účastníky, požadoval maximálně formální písemnou smlouvu řešící explicitně každý detail, jeho hodnocení bylo naprosto mechanické a odtržené od reality, přičemž „reálný kontrakt“ bezpochyby existoval a existuje. Jeho počátek spadá do roku , rok, , jak vyplývá z komunikace , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož soud prvního stupně odmítl vyslechnout, a esenciální podmínkou takového vztahu je (výměrová) rovnost stran. Existenci podmínky reciprocity dokazuje to, že po zjištění její neexistence se žalobkyně domáhala narovnání vztahu. Soud prvního stupně odmítl pracovat se zemědělskou půdou (konkrétní výměrou) jako s věcí, případně alespoň majetkovou hodnotou v právním slova smyslu, která může být předmětem konkrétního právního vztahu/sporu/nároku. Nezohlednil, že existuje duplicitní (netotožná) evidence zemědělské půdy dle veřejnoprávních předpisů, která pracuje s pojmem zemědělská půda, který je širší a praktičtější než formalistická katastrální evidence a ochota pracovat s tímto pojmem by jistě přinesla spravedlivější rozhodnutí. Žalobkyně má zato, že důkaz výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl proveden, aniž by bylo zřejmé, z jakého důvodu, přičemž poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně důkazy k prokázání svých tvrzení označila, soud prvního stupně však nepřihlédl prakticky k žádným žalobkyní označeným důkazům. Užívací tituly k pozemkům užívaným žalobkyní byly označeny v bilanční tabulce předložené již spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, což soud prvního stupně nepochopitelně přehlédl. Pachtovní smlouvy nebyly předloženy proto, že dle žalobkyně nebyl spor o to, že jí užívací tituly svědčí. Postup soudu prvního stupně žalobkyně shledává rozporným s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a nálezem Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.
4. Žalovaný se k odvolání vyjádřil s tím, že posuzovaná věc je netypická a nestandardizovaná jen proto, že žalobkyně namísto sporu o vydání bezdůvodného obohacení žalobu založila na blíže nespecifikovaném „reálném kontraktu“ a na bilanční tabulce a nebyla schopna reagovat na poučení dle § 118a odst. 1, 3 a § 118b odst. 1 o. s. ř. poskytnutá soudem prvního stupně, zejm. neuvedla, kdy, v jaké formě a s jakým obsahem byl „reálný kontrakt“ uzavřen. Výslech , tituly před jménem, , jméno FO, byl soudem prvního stupně správně neproveden, neboť svědeckou výpovědí nelze nahrazovat nedostatečná, resp. zcela absentující tvrzení. Žalobkyně sice při jednání před soudem prvního stupně uvedla, že má pachtovní smlouvy k dispozici, neoznačila však konkrétní pachtovní smlouvu k prokázání konkrétního tvrzení. Žalobkyní předloženou bilanční tabulku žalovaný nikdy neuznal a tato není způsobilá prokázat tvrzení v ní uvedená. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání [§ 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné.
6. V posuzované věci se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky s tím, že účastníci si vzájemně přenechávali k užívání zemědělské pozemky, které vlastnili či byli oprávněni užívat, čímž došlo k uzavření „reálného kontraktu“ pod přirozenou podmínkou vzájemně vyrovnané bilance co do kvality a především co do rozlohy předávané půdy. Takto žalobkyně užívala 9,85 ha zemědělské půdy, kterou vlastnil či k ní měl užívací právo žalovaný, a žalovaný užíval 15,15 ha zemědělské půdy, kterou vlastnila či k ní měla užívací právo žalobkyně. Žalovaný tak užívá o 5,3 ha zemědělské půdy více, a to půdy k níž svědčí vlastnický či užívací titul žalobkyni. Žalobkyně se domáhá bezdůvodného obohacení za půdu o výměře 5,14 ha za hospodářské roky , rok, (období od , datum, do , datum, ).
7. Námitky žalobkyně týkající se přístupu soudu prvního stupně k řešení sporu v obecné rovině odvolací soud odmítá. Z odůvodnění napadeného rozsudku a zejména z obsahu spisu je zřejmé, že soud prvního stupně nepřistoupil k řešení sporu toliko formálně bez snahy o dosažení spravedlivého řešení. Naopak je zřejmé, že jak v rámci přípravy jednání (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), tak při jednání (srov. protokoly o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, a , datum, ) se soud prvního stupně ve vazbě na tvrzení účastníků zabýval tím, které skutečnosti jsou pro rozhodnutí významné a které nikoli, vedl účastníky ke splnění jejich procesních povinností, k čemuž jim poskytl potřebný časový prostor, a neprováděl úkony, jež by z hlediska jeho právního názoru na posuzovanou věc byly procesně neekonomickými. V obecné rovině nemá odvolací soud k postupu soudu prvního stupně výhrady.
8. Se soudem prvního stupně se odvolací soud shoduje v tom, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. poskytnuté soudem prvního stupně při jednání dne , datum, neuvedla tvrzení, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru o existenci smluvního vztahu mezi účastníky (žalobkyní tvrzeného „reálného kontraktu“), který by zakládal žalobkyní tvrzené právo na náhradu odpovídající úplatě za užívání pozemků ve výměře, jež odpovídá rozdílu výměr pozemků užívaných žalobkyní a žalovaným. Ve vztahu k obsahu dohody se žalobkyně v zásadě omezila toliko na tvrzení, že byly vzájemně přenechány, resp. přenechávány (na základě dohody), pozemky. Jaká vzájemná práva a povinnosti byly mezi účastníky sjednány, žalobkyně neupřesnila a zaměřila se na důsledky z jí tvrzeného „reálného kontraktu“ vyplývající, zejm. na jí tvrzený princip reciprocity ve vztahu ke kvalitě a rozloze pozemků. Z takto kusých tvrzení žalobkyně nelze smluvní povinnost žalovaného hradit úplatu za užívání pozemků ve výměře, jež odpovídá rozdílu výměr pozemků užívaných žalobkyní a žalovaným, dovodit. Dovolává-li se žalobkyně nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , není její odkaz přiléhavý. V odkazovaném nálezu se Ústavní soud nezabýval situací, kdy z nedostatečných tvrzení účastníka nelze učinit závěr o existenci jím tvrzených práv a povinností. Neopodstatněnou je i výtka žalobkyně, že soud prvního stupně požadoval formální písemnou smlouvu řešící každý detail. Důvodem pro závěr soudu prvního stupně o nepřiznání žalované částky coby plnění podle žalobkyní tvrzeného „reálného kontraktu“ nebyl nedostatek formy žalobkyní tvrzeného kontraktu či nedostatečná podrobnost jeho obsahu, ale absence tvrzení žalobkyně o tom, co bylo sjednáno.
9. Spatřuje-li žalobkyně ve vztahu k obsahu tvrzeného „reálného kontraktu“ pochybení soudu prvního stupně v tom, že neprovedl výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , odvolací soud nesouhlasí. Účelem dokazování je verifikace účastníky uvedených tvrzení, nikoli zjišťování skutečností, které účastník neuvedl, ač mohl a měl. Tento závěr není v rozporu se žalobkyní odkazovaným nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , které řešily povinnost soudu provést účastníkem navržený důkaz, ovšem pouze pro situaci, kdy navržený důkaz měl prokázat účastníkem tvrzenou skutečnost, nikoli pro případ, kdy provedením důkazu má být zjištěna skutečnost, která účastníkem ani tvrzena nebyla.
10. S ohledem na shora uvedené odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že existence smlouvy určitě vymezující práva a povinnosti účastníků zjištěna nebyla a žalovanou částku nelze žalobkyni přiznat na základě jí tvrzeného smluvního vztahu mezi účastníky („reálného kontraktu“).
11. Soud prvního stupně se správně zabýval i tím, zda žalobkyni lze přiznat jí požadovanou částku jako bezdůvodné obohacení. Na rozdíl od soudu prvního stupně však má odvolací soud za to, že závěru o vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně nebrání, že žalobkyně nebyla vlastníkem pozemků, jež dle jejího tvrzení protiprávně užíval žalovaný.
12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 2994 o. z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.
16. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
17. Bezdůvodné bohacení představuje majetkový prospěch obohaceného, při jehož získání byly ovlivněny poměry ochuzeného. Užíváním cizí věci (o což v posuzované věci jde) nemusí být ovlivněny poměry toliko vlastníka věci, ale též poměry osob, které mají k věci jiná než vlastnická práva, zejm. právo věc užívat či požívat. Jen proto, že žalobkyně nebyla vlastníkem věcí, za jejichž užívání a požívání žádá vydat bezdůvodné obohacení, není na místě závěr, že žalovaný se na její úkor obohatit nemohl. Ustanovení § 2994 o. z. stanoví podmínky, za nichž se vůči uživateli či poživateli věci může vydání bezdůvodného obohacení domáhat (též) vlastník věci, nikoli exkluzivní postavení vlastníka coby ochuzeného v souvislosti s užíváním či požíváním jeho věci.
18. Žalobkyně mimo jiné tvrdila, že žalovanému přenechala k užívání a požívání pozemky, resp. jejich části, a to p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a p. č. , hodnota, , všechny v k. ú. , adresa, (dále též „předmětné pozemky“) a žalovaný tyto pozemky užíval a požíval v období od , datum, do , datum, (dále též „předmětné období“). Dále tvrdila, že předmětné pozemky v předmětném období měla v pachtu na základě pachtovních smluv. Na základě těchto skutečností, v situaci, kdy existence smlouvy určitě vymezující práva a povinnosti účastníků zjištěna nebyla, by bylo možné dospět k závěru o vzniku bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Byť žalobkyně k prokázání uvedených tvrzení důkazy označila, soud prvního stupně je neprovedl. Odvolací soud proto dokazování doplnil (§ 213 odst. 4 o. s. ř.). V této souvislosti odvolací soud uvádí, že při jednání soudu prvního stupně dne , datum, byla účastníkům poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů do , datum, . K tvrzením a důkazům, které nebyly uplatněny v řízení před soudem prvního stupně do uvedeného data, by tak odvolací soud mohl přihlédnout jen za podmínek stanovených v § 205a o. s. ř.
19. Na základě provedených důkazů odvolací soud zjistil následující skutečnosti:
20. Dne , datum, žalobkyně a , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, podepsaly smlouvu, jíž , tituly před jménem, , jméno FO, propachtovala žalobkyni ve smlouvě uvedené pozemky v k. ú. , adresa, na dobu od , datum, do , datum, , jak vyplývá ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne , datum, . V dodatku č. 1 se dohodly na změně výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. 1 ze dne , datum, . Dodatkem č. 2 bylo mimo jiné provedeno nové vymezení propachtovaných pozemků v návaznosti na provedenou digitalizaci katastru nemovitostí a mezi pozemky byly uvedeny též p. č. , hodnota, o výměře 34834 m2, p. č. , hodnota, o výměře 29888 m2, p. č. , hodnota, o výměře 4338 m2 a p. č. , hodnota, o výměře 21922 m2, jak vyplývá z dodatku č. 2 ze dne , datum, a výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, k datu , datum, , který byl přílohou dodatku č.
2. Dodatkem č. 3 byla s účinností od , datum, změně doba trvání pachtu, a to od , datum, do , datum, , jak vyplývá z dodatku č. 3 ze dne , datum, . Dodatkem č. 4 byla s účinností od , datum, sjednána změna výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. 4 ze dne , datum, . Dodatkem č. 5 byla s účinností od , datum, sjednána změna výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, . Dodatkem č. 6 byla s účinností od , datum, sjednána změna výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. 6 ze dne , datum, . Dodatkem č. 7 byla s účinností od , datum, sjednána změna výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. 7 ze dne , datum, . Dodatkem č. 8 byla s účinností od , datum, sjednána změna výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. 8 ze dne , datum, . Dodatkem č. 9 byla s účinností od , datum, sjednána změna výše pachtovného, jak vyplývá z dodatku č. 9 ze dne , datum, .
21. Dne , datum, , jméno FO, a žalobkyně podepsaly smlouvu, jíž , jméno FO, propachtovala žalobkyni mimo jiné pozemek p. č. , hodnota, o výměře 38544 m2 v k. ú. , adresa, na dobu neurčitou od , datum, , jak vyplývá ze smlouvy o zemědělském pachtu č. , hodnota, ze dne , datum, včetně přílohy č. 1.
22. Dne , datum, , právnická osoba, . a žalobkyně podepsaly smlouvu, jíž , právnická osoba, . propachtovala žalobkyni mimo jiné pozemek p. č. , hodnota, o výměře 23486 m2 v k. ú. , adresa, na dobu neurčitou, jak vyplývá z pachtovní smlouvy ze dne , datum, včetně přílohy.
23. Dne , datum, , jméno FO, a žalobkyně podepsali smlouvu, jíž , jméno FO, propachtoval žalobkyni mimo jiné pozemky p. č. , hodnota, o výměře 10376 m2, p. č. , hodnota, o výměře 6704 m2 a p. č. , hodnota, o výměře 22497 m2, všechny v k. ú. , adresa, na dobu neurčitou od , datum, , jak vyplývá ze smlouvy o zemědělském pachtu č. , hodnota, ze dne , datum, včetně přílohy č. 1.
24. Dne , datum, obec , adresa, a žalobkyně podepsaly smlouvu, jíž obec , adresa, propachtovala žalobkyni mimo jiné pozemek p. č. , hodnota, o výměře 1586 m2, p. č. , hodnota, o výměře 162 m2, p. č. , hodnota, o výměře 200 m2 a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na dobu neurčitou s účinností od , datum, , jak vyplývá ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne , datum, včetně přílohy č. 1.
25. Že by obec , adresa, propachtovala žalobkyni též pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, prokázáno nebylo, neboť ve smlouvě o zemědělském pachtu ze dne , datum, včetně přílohy č. 1 je uveden pozemek p. č. , hodnota, , nikoli p. č. , hodnota, .
26. Dne , datum, , jméno FO, a žalobkyně podepsaly smlouvu, jíž , jméno FO, propachtovala žalobkyni mimo jiné pozemek p. č. , hodnota, o výměře 11977 m2 v k. ú. , adresa, na dobu určitou 1 roku od , datum, , jak vyplývá ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne , datum, včetně přílohy č. 1 – seznam nemovitostí na LV z , datum, ve spojení se srovnávacím sestavením parcel z , datum, z něhož je zřejmé, že pozemek č. , hodnota, dle pozemkového katastru odpovídá pozemku p. č. , hodnota, dle katastru nemovitostí.
27. Dne , datum, , jméno FO, a žalobkyně podepsali smlouvu, jíž , jméno FO, propachtoval žalobkyni mimo jiné pozemek p. č. , hodnota, o výměře 5643 m2 v k. ú. , adresa, na dobu neurčitou od , datum, , jak vyplývá ze smlouvy o zemědělském pachtu č. , hodnota, ze dne , datum, včetně přílohy č. 1.
28. V listopadu , rok, žalobkyně jako odstupující uživatel a žalovaný jako nový uživatel oznámili , právnická osoba, změnu uživatele dílů půdních bloků, jak vyplývá z dohody o změně v evidenci půdy evidované , právnická osoba, pod č. j. , spisová značka, , přičemž oznámení se z předmětných pozemků týkalo pozemků v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .
29. V prosinci , rok, , jméno FO, jako předávající a žalovaný jako přejímající oznámili , právnická osoba, změnu uživatele dílů půdních bloků, jak vyplývá z dohody měnících se uživatelů dílu půdního bloku evidované , právnická osoba, pod č. j. , spisová značka, , přičemž oznámení se z předmětných pozemků týkalo pozemků v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, , jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .
30. V listopadu , rok, žalobkyně jako nový uživatel a , jméno FO, jako dosavadní uživatel oznámili , právnická osoba, změnu uživatele dílů půdních bloků, jak vyplývá z dohody měnících se uživatelů dílu půdního bloku evidované , právnická osoba, pod č. j. , spisová značka, , přičemž oznámení se týkalo pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .
31. Na části pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodaří žalovaný od , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na části pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na části pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na části pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, hospodařil žalovaný od , datum, do , datum, , jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .
32. V období od , datum, do , datum, hospodařil žalovaný na části pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, o výměře 14672 m2 a v období od , datum, do , datum, o výměře 20112 m2, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .
33. Že by žalovaný v předmětném období hospodařil na jiných předmětných pozemcích než shora v bodě 31. uvedených, prokázáno nebylo.
34. Obvyklá výše pachtovného pro zemědělské pozemky v k. ú. , adresa, v hospodářském roce , rok, činila 6 400 Kč/ha, v hospodářském roce , rok, činila 6 800 Kč a v hospodářském roce , rok, činila 7 473 Kč, vždy za hektar a rok, jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků při jednání odvolacího soudu dne , datum, .
35. Že by předžalobní výzva ze dne , datum, byla doručena žalovanému nebo jeho zástupci prokázáno nebylo. Z předžalobní výzvy a printscreenů obrazovky zachycujících email zástupce žalobkyně ze dne , datum, nelze tuto skutečnost dovodit, zejm, nelze ověřit dodání emailu do emailové schránky , e-mail, užívané zástupcem žalovaného, a to v situaci, kdy žalovaný doručení předžalobní výzvy nepotvrdil s tím, že se email dohledat nepodařilo.
36. Na základě shora uvedených skutečností dospěl odvolací soud k následujícím závěrům:
37. V předmětném období z předmětných pozemků žalovaný užíval a požíval pouze pozemky p. č. , hodnota, , všechny v k. ú. , adresa, , z nich pozemky p. č. , hodnota, pouze zčásti a pozemek p. č. , hodnota, pouze do , datum, .
38. Že by žalovanému k jím užívaným a požívaným pozemkům svědčilo užívací a požívací právo zjištěno nebylo. Z oznámení činěných vůči , právnická osoba, o změnách uživatelů dílů půdních bloků lze dovodit, že došlo ke změně v osobách uživatelů dílů půdních bloků, nelze však již dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností se tak stalo, zejm. není zřejmé, co bylo obsahem dohod mezi dosavadním a novým uživatelem půdy a zda tyto dohody zakládaly právo žalovaného na pozemcích hospodařit. Existenci žalobkyní tvrzeného „reálného kontraktu“ žalovaný nepotvrdil, naopak vznášel výhrady k nedostatečnosti tvrzení žalobkyně, sám alternativní verzi nenabídl a omezil se toliko na tvrzení, že jím užívané pozemky mu byly předány samotnou žalobkyní. V situaci, kdy nebyla zjištěna existence ani obsah ujednání účastníků, na jehož základě by mělo k předání dojít, ani důvody, které k takovému předání vedly, nelze učinit závěr, že žalovaný tyto pozemky užíval a požíval na základě spravedlivého důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Užíváním a požíváním těchto pozemků se proto žalovaný bezdůvodně obohatil. Vydání takto získaného prospěchu není dobře možné, ochuzený má proto vůči žalovanému právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 o. z.), tj. částky odpovídající součinu výměry žalovaným užívaných pozemků a obvyklé výše pachtovného.
39. V jakém rozsahu žalovaný užíval pozemky p. č. , hodnota, , všechny v k. ú. , adresa, , zjištěno nebylo. Ve vztahu k těmto pozemkům proto nelze rozsah, potažmo výši, bezdůvodného obohacení žalovaného stanovit.
40. Obohacení získané v předmětném období je žalovaný povinen vydat tomu, na jehož úkor bylo získáno. Jelikož obohacení spočívalo ve výkonu užívacího a požívacího práva, je ochuzeným ten, komu tato práva svědčila, a to v situaci, kdy nebylo zjištěno, že by možnost užívat a požívat předmětné pozemky v předmětném období žalovaný získal jako plnění poskytnuté ať už žalobkyní či třetí osobou.
41. Pozemky v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, a , hodnota, byla žalobkyně oprávněna užívat a požívat (§ 2332 odst. 1 o. z.) od , datum, na základě pachtovní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, a k této smlouvě následně uzavřených dodatků č. 1-9. Před uplynutím předmětného období k zániku práva pachtu žalobkyně nedošlo. Doba pachtu byla sice sjednána na dobu určitou a naposledy upravena dodatkem č. 3 na období od , datum, do , datum, , avšak z provedených důkazů ani tvrzení účastníků nevyplývá, že by po uplynutí doby pachtu , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni vyzvala k odevzdání propachtovaných pozemků, naopak je zřejmé, že žalobkyně i , tituly před jménem, , jméno FO, i po uplynutí sjednané doby pachtu považovaly pacht za trvající, když sjednávaly výši pachtovaného pro další a další období. Doba pachtu sjednaná do , datum, se tak opakovaně prodlužovala vždy o jeden rok (§ 2341, § 2230 odst. 1 o. z.).
42. Pozemek v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, byla žalobkyně oprávněna užívat a požívat (§ 2332 odst. 1 o. z.) od , datum, na základě pachtovní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, . sjednané na dobu neurčitou. Z provedených důkazů ani tvrzení účastníků nevyplývá, že by před uplynutím předmětného období došlo k zániku práva pachtu žalobkyně.
43. Pozemky v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, byla žalobkyně oprávněna užívat a požívat (§ 2332 odst. 1 o. z.) od , datum, na základě pachtovní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a , jméno FO, sjednané na dobu neurčitou. Poukazuje-li žalovaný na to, že počátek doby pachtu předchází uzavření pachtovní smlouvy, neshledal odvolací soud jeho námitku opodstatněnou, neboť dle rozhodovací praxe je smluvní retroaktivita v oblasti občanského práva nejen známá, ale i přípustná. Jde o důsledek plynoucí ze zásadní smluvní autonomie. Je totiž na účastnících smlouvy, aby posoudili a rozhodli, od kterého okamžiku založí účinnost smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z provedených důkazů ani tvrzení účastníků nevyplývá, že by před uplynutím předmětného období došlo k zániku práva pachtu žalobkyně.
44. Pozemky v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, byla žalobkyně oprávněna užívat a požívat (§ 2332 odst. 1 o. z.) od , datum, na základě pachtovní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a obcí , adresa, sjednané na dobu neurčitou. Z provedených důkazů ani tvrzení účastníků nevyplývá, že by před uplynutím předmětného období došlo k zániku práva pachtu žalobkyně.
45. V předmětném období se tak žalovaný na úkor žalobkyně, jíž svědčilo užívací a požívací právo, obohatil v období od , datum, do , datum, užíváním a požíváním pozemků p. č. , hodnota, (žalovaným užíváno 14672 m2), , hodnota, , v k. ú. , adresa, v souhrnné výměře 66357 m2, od , datum, do , datum, užíváním a požíváním pozemků p. č. , hodnota, (žalovaným užíváno 14672 m2), , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, v souhrnné výměře 98485 m2, od , datum, do , datum, užíváním a požíváním pozemků p. č. , hodnota, (žalovaným užíváno 20112 m2), , hodnota, v k. ú. , adresa, v souhrnné výměře 103925 m2 a od , datum, do , datum, užíváním a požíváním pozemků p. č. , hodnota, (žalovaným užíváno 20112 m2), , hodnota, , , hodnota, v k. ú. , adresa, v souhrnné výměře 104287 m2.
46. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně vzniklého užíváním a požíváním předmětných pozemků v předmětném období tak za období od , datum, do , datum, činila 10 711 Kč (6,64 ha * 6 400 Kč/ha * 92/365 dní), od , datum, do , datum, činila 4 318 Kč (9,85 ha * 6 400 Kč/ha * 25/365 dní), od , datum, do , datum, činila 45 181 Kč (10,39 ha * 6 400 Kč/ha * 248/365 dní) a od , datum, do , datum, činila 148 867 Kč (10,43 ha * 6 800 Kč/ha + 10,43 ha * 7 473 Kč/ha).
47. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného nebyla snížena tím, že žalobkyně (dle svého tvrzení) užívala pozemky ve vlastnictví či pachtu žalovaného. Existence žalobkyní tvrzeného „reálného kontraktu“, v jehož rámci by se mohl uplatnit žalobkyní tvrzený princip reciprocity a vypořádání toliko profitu získaného žalovaným převyšujícím profit žalobkyně, prokázáno nebylo, žádný z účastníků neprovedl zápočet vzájemně vzniklých bezdůvodných obohacení a žalovaný ani neuplatnil námitku vzájemného plnění. Přesto odvolací soud žalobkyní tvrzené užívání pozemků ve vlastnictví či pachtu žalovaného relevantním shledává.
48. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za užívání a požívání zemědělské půdy o výměře 5,14 ha. Odvolací soud nepřisvědčuje žalobkyni, že by výměra zemědělské půdy bez vazby na konkrétní pozemky mohla být jako taková předmětem právních vztahů. Sama o sobě žádnou hodnotu nepředstavuje. Uvedené však vyhovění žalobě nebrání.
49. Vymezuje-li žalobkyně svůj požadavek ve vazbě na výměru zemědělské půdy a zároveň uvádí, jakým způsobem k jí tvrzené výměře dospěla ve vazbě na konkrétní pozemky a jejich užívání účastníky, nečiní předmětem řízení nárok odvozený od užívání nespecifikované výměry půdy, ale svůj požadavek na plnění odvozený od užívání konkrétních pozemků žalovanou omezuje prostřednictvím jí uplatněného mechanismu výpočtu žalované částky a uplatňuje toliko část nároku založeného na žalobkyní tvrzeném skutkovém základu.
50. Tím, že žalobkyně uplatnila pouze část jí tvrzeného nároku, je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). V poměrech posuzované věci se vázanost projevuje tím, že žalobkyni nelze přiznat bezdůvodné obohacení v míře vyšší, než by odpovídalo užívání pozemků o výměře 5,14 ha v každém okamžiku předmětného období, tj. za období od , datum, do , datum, ve výši 32 896 Kč (5,14 ha * 6 400 Kč/ha), za období od , datum, do , datum, ve výši 34 952 Kč (5,14 ha * 6 800 Kč/ha) a za období od , datum, do , datum, ve výši 38 411,22 Kč (5,14 ha * 7 473 Kč/ha).
51. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě doručení žaloby jako výzvy k zaplacení žalované v den následující po doručení žaloby (§ 1958 odst. 2 o. z.), tj. ke dni , datum, . Výzva k plnění ovšem mohla vyvolat splatnost pohledávky žalobkyně pouze v rozsahu, v němž existovala (vznikla) v době učinění výzvy. Výzva k plnění coby adresované právní jednání se stává perfektním (vzniká) až v okamžiku, kdy dojde do dispoziční sféry dlužníka, tj. v posuzované věci dnem , datum, . Žaloba coby výzva k zaplacení tak vyvolala splatnost pouze ve vztahu k bezdůvodnému obohacení žalovaného za období do , datum, včetně a žalovaný se ocitl v prodlení s jeho placením , datum, (§ 1968 o. z.).
52. S ohledem na shora uvedené odvolací soud shledal požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky oprávněným pouze co do částky 92 405,99 Kč (32 896 Kč + 34 952 Kč + 38 411,22 Kč*234/366) s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) od , datum, do zaplacení. Napadený rozsudek proto v tomto rozsahu změnil [§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.]. Ve zbývající části ve věci samé napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
53. Odvolací soud napadený rozsudek změnil, proto rozhodl jak o nákladech odvolacího řízení, tak o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).
54. V řízení byla převážně úspěšná žalobkyně, která tak má právo na náhradu 54 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), když byla úspěšná v rozsahu 77 %. Jelikož žalobkyně výši svých nákladů řízení ve stanovené lhůtě nevyčíslila, stanovil odvolací soud jejich výši podle obsahu spisu. Výše nákladů řízení žalobkyně činí celkem 79 343 Kč a je představována zaplaceným soudním poplatkem z žalobu ve výši 4 820 Kč, zaplaceným soudním poplatek za odvolání ve výši 6 025 Kč, 9 odměnami zástupce žalobkyně za 9 úkonů právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání , datum, , odvolání, účast u jednání , datum, a účast u jednání dne , datum, ) po 5 940 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 6 náhradami hotových výdajů zástupce žalobkyně po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996, ve znění účinném do , datum, ) 3 náhradami hotových výdajů zástupce žalobkyně po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, ) a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměn a náhrad ve výši 11 888 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.) Na náhradě nákladů řízení proto odvolací soud žalobkyni přiznal 42 845 Kč.
55. V rámci náhrady nákladů řízení odvolací soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotových výdajů za předžalobní upomínku, neboť její doručení žalovanému prokázáno nebylo. Žalobkyni nepřiznal ani náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku a náklady spojené s cestami zástupce žalobkyně k jednáním soudu prvního stupně i odvolacího, neboť nebyly doloženy skutečnosti nezbytné pro stanovení výše těchto nákladů.
56. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění stanovil odvolací soud v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když pro stanovení lhůt delších důvody neshledal.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.