17 Co 19/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivety Hendrychové a soudců JUDr. Jitky Válkové a Mgr. Marcela Klimši ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 insolvenční správkyně dlužnice Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem JUDr. Romanem Andělem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno , akciová společnost, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Troupem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 200 000 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. Anonymizováno ze dne Anonymizováno

I. Rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve lhůtě, která bude k návrhu oprávněné osoby určena insolvenčním soudem dlužnice.

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v , adresa, zamítl žalobu o zaplacení , částka, s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to k rukám zástupce žalované ve lhůtě, která bude k návrhu oprávněné osoby určena insolvenčním soudem dlužnice (výrok II.). V odůvodnění konstatoval, že žalobkyně se coby insolvenční správkyně dlužnice , právnická osoba, . (dále též „dlužnice”), na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, domáhala na žalované zaplacení částky, tel. číslo, Kč s příslušenstvím z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Dlužnice stejně jako žalovaná náleží ke koncernové skupině , právnická osoba, , jejímuž jednotnému vlivu a řízení jsou obě společnosti podřízeny, přičemž v roce 2009 vlastnila 68,52 % dlužnice mateřská společnost koncernu , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též „, Anonymizováno, ”), a 31,48 % dlužnice vlastnila žalovaná. Dne , datum, uzavřela dlužnice s maltskou společností , Anonymizováno, (dále též „, Anonymizováno, ”), jež patřila do sféry vlivu žalované úvěrovou smlouvu, v níž se dlužnice zavázala poskytnout , Anonymizováno, úvěr v částce, tel. číslo, Kč; , Anonymizováno, téhož dne uzavřela s , Anonymizováno, úvěrovou smlouvu, v níž se , Anonymizováno, zavázala poskytnout , Anonymizováno, úvěr v částce, tel. číslo, Kč; , Anonymizováno, dne , datum, uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, v níž se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované úvěr v částce, tel. číslo, Kč, přičemž všechny tři úvěrové smlouvy jsou dle žalobkyně neplatné pro konstrukci simulovaných právních jednání s úmyslem vyřešit úpadkovou situaci žalované použitím prostředků dlužnice a nepravdivě vykázat ekvitní peníze úvěrujícím bankám, s nimiž dne , datum, uzavřela , Anonymizováno, smlouvu o dočasné úpravě právních vztahů. Dne , datum, přijala dlužnice na svůj účet od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . částku, tel. číslo, Kč za prodej svého majetku; téhož dne dlužnice zaslala ze svého účtu částku, tel. číslo, Kč na účet , Anonymizováno, , která téhož dne zaslala ze svého účtu částku, tel. číslo, Kč na účet žalované. Dle žalobkyně tím žalovaná od dlužnice, s níž byla mj. personálně propojena, přijala majetek dlužnice bez právního důvodu, čímž se na její úkor o žalovanou částku bezdůvodně obohatila. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná nesporuje uzavření žalobkyní tvrzených úvěrových smluv a cestu peněz; žalobkyně však nemá za žalovanou právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná není tím, komu dlužnice částku, tel. číslo, Kč poskytla, když současně uvedla, že žalovaná částku, tel. číslo, Kč obdržela od , Anonymizováno, na základě úvěrové smlouvy s ní dne , datum, uzavřené. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného práva.

2. Okresní soud dále konstatoval, že na majetek dlužnice , právnická osoba, . byl usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. KSUL , spisová značka, -, Anonymizováno, dne , datum, prohlášen konkurz. Usnesením č. j. KSUL , spisová značka, -, Anonymizováno, ze dne , datum, byla insolvenční správkyní jmenována , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Mezi účastnicemi bylo nesporné že v roce 2009 se žalovaná dostala do finančních problémů, pročež se svým majoritním akcionářem , Anonymizováno, a pěti bankovními věřiteli dohodli na dočasné úpravě právních vztahů. Dokladem této dohody je smlouva o dočasné úpravě právních vztahů ve znění dodatku č. , hodnota, . Podle této dohody se bankovní věřitelé mj. dočasně zavázali vůči žalované neuplatňovat prostředky nápravy vyplývající ze zákona nebo úvěrových dokumentů, žalovaná se mj. zavázala přijmout ve smlouvě specifikovaná opatření a , Anonymizováno, se mj. zavázala poskytnout žalované do , datum, formou podřízeného dluhu nebo vkladem do základního kapitálu likvidní peněžité prostředky ve výši minimálně, tel. číslo, Kč.

3. Dále soud hodnotil jako nesporné, že dne , datum, se dlužnice dohodla s , Anonymizováno, , že jí poskytne úvěr ve výši, tel. číslo, Kč, přičemž zajistí, že tato částka bude deponována na účet žalované (č. ú. , Anonymizováno, ). Tyto skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi dlužnicí a společností , Anonymizováno, . Dále za nesporné mezi účastnicemi hodnotil okresní soud smlouvu o úvěru, uzavřenou dne , datum, mezi , Anonymizováno, a společností , Anonymizováno, , dle které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout , Anonymizováno, úvěr ve výši, tel. číslo, Kč s tím, že do , datum, bude tato částka deponována na shora uvedený účet žalované.

4. Za nesporné mezi účastnicemi taktéž okresní soud považoval uzavření úvěrové smlouvy mezi , Anonymizováno, a žalovanou ze dne , datum, , dle které se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši, tel. číslo, Kč, a to formou bezhotovostního převodu na shora zmíněný účet žalované.

5. Dne , datum, byla částka, tel. číslo, Kč zaslána z účtu č. , č. účtu, , jež je účtem dlužnice, na účet č. , č. účtu, , jenž je účtem , Anonymizováno, , která částku přijala. To bylo mezi účastnicemi nesporné a plyne to také z výpisu z účtu č. , tel. číslo, u Raiffeisenbank z , datum, a z výpisu z účtu č. , hodnota, u Raiffeisenbank za období od , datum, do , datum, . Mezi účastnicemi dále bylo nesporné, že dne , datum, byla částka, tel. číslo, Kč zaslána ze zmíněného účtu , Anonymizováno, na zmíněný účet žalované č. , č. účtu, .

6. Proti provedeným důkazům žádná z účastnic ničeho nenamítala, většina skutkových zjištění nadto koresponduje se shodnými tvrzeními účastnic. Soud proto o pravosti a pravdivosti provedených důkazů neměl pochybnosti. Relevantní tvrzení účastnic má soud za prokázaná a skutkový stav tím zjištěný za dostatečný.

7. Dále okresní soud v odůvodnění uvedl, jaké další navržené důkazy a z jakého důvodu neprovedl.

8. Soud poté dospěl ke skutkovému závěru, že dlužnice dne , datum, uzavřela s maltskou společností , Anonymizováno, smlouvu o poskytnutí úvěru v částce, tel. číslo, Kč a dne , datum, zaslala ze svého účtu částku, tel. číslo, Kč na účet společnosti , právnická osoba, ., která téhož dne zaslala stejnou částku na účet žalované, s níž uzavřela stejného dne smlouvu o poskytnutí úvěru v částce, tel. číslo, Kč.

9. V právním posouzení okresní soud jednak konstatoval, že žalobkyně coby insolvenční správkyně dlužnice je osobou s dispozičním oprávněním, a proto je dle § 230odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona oprávněna k podání této žaloby, a tudíž jí svědčí aktivní věcná legitimace.

10. Na posuzovaný vztah aplikoval ust. § 451 a násl. z. č. 40/1994 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do , datum, a právní úpravu úvěrové smlouvy dle § 497 a násl. obch. zák. ve znění účinném do 31. 12: 2013 s tím, že dlužnice dne , datum, uzavřela s maltskou společností , Anonymizováno, smlouvu o poskytnutí úvěru v částce, tel. číslo, Kč a dne , datum, zaslala ze svého účtu částku, tel. číslo, Kč na účet společnosti , právnická osoba, ., která téhož dne zaslala stejnou částku na účet žalované, s níž uzavřela stejného dne smlouvu o poskytnutí úvěru v částce, tel. číslo, Kč.

11. Dále soud uvedl, že má pro rozhodnutí sporu za bezpředmětné, jaké číslo účtu bylo uvedeno v úvěrových smlouvách uzavřených dne , datum, , jestliže byla částka zaslána na účet jiné osoby, tedy žalované, zda byly smlouvy uzavřeny platně, s jakým skutečným úmyslem, jaký byl skutečný vztah účastníků jednotlivých smluv, byť je zřejmé, že vliv , Anonymizováno, na dlužnici a žalovanou mohl být důvodem, pro nějž k této složité, na první pohled ekonomický smysl nedávající, majetkové transakci, která ve výsledku znamenala zvýhodnění jedné dceřiné společnosti na úkor jiné dceřiné společnosti, došlo.

12. V této souvislosti též okresní soud zdůraznil, že argumentace žalobkyně ve zlém úmyslu žalované a provázanosti jednotlivých osob může napomoci zjištění, zda nebylo spácháno jednání mající znaky , podezřelý výraz, činu, či zda jsou úvěrové smlouvy platné, avšak vzhledem k tomu, že dlužnice poukázala částku, tel. číslo, Kč na účet , Anonymizováno, , která tuto částku přijala, a nikoli na účet žalované, nemohou taková případná zjištění vést k právnímu závěru, že se žalovaná na úkor dlužnice bezdůvodně obohatila a jsou ve zdejším řízení irelevantní.

13. Soud má za to, že pro řešení předmětného sporu je irelevantní, zda má žalobkyně pohledávky na zaplacení, tel. číslo, Kč za , Anonymizováno, nebo za , Anonymizováno, . Podstatné pro vyřešení projednávané věci je toliko, že dlužnice částku, tel. číslo, Kč nezaslala přímo žalované, ale poukázala jí právě společnosti , Anonymizováno, , přičemž žalobkyní naznačovanou tezi o platebním místě ve vztahu z bezdůvodného obohacení doplněnou odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, je na místě striktně odmítnout, jak ostatně mimo řečí učinil specializovaný insolvenční senát Nejvyššího soudu v rozsudku č. j. , spisová značka, vydaném v dovolacím řízení zahájeném dovoláním , Anonymizováno, sporu o vyloučení pohledávky za žalovanou z majetkové podstaty , Anonymizováno, zahájeném žalobou insolvenční správkyně dlužnice, když u pohledávky z bezdůvodného obohacení je dohoda o platebním místě vyloučena.

14. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR soud uzavřel, že osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení je jedině osoba, která bylo bez důvodu plněno, nikoli osoba, která má předmět ve svém držení, nebo která předmět skutečně spotřebovala. Právě společnost , Anonymizováno, , na jejíž účet dlužnice peníze zaslala, tyto peníze spotřebovala. Povinnost vydat předmět bezdůvodného obohacení, tj. v tomto případě peněz v částce, tel. číslo, Kč, nepřechází na osobu, na kterou byl předmět plnění následně převeden, tj. na žalovanou.

15. Následně se okresní soud vyrovnal s odkazy žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, vysvětlil důvody jejich nepřípadnosti na projednávanou věc.

16. Jelikož tedy žalovaná od dlužnice nezískala plnění bez právního důvodu, nezískala plnění z neplatného právního úkonu, nezískala plnění z právního důvodu, který odpadl, nenabyla od ní majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů, ani za ni nebylo dlužnicí plněno, co měla po právu plnit sama, není žalovaná ve věci pasivně legitimována, a proto soud žalobu zamítl. Taktéž podotkl, že pokud hypoteticky některá osoba neoprávněně čerpala na úkor dlužnice majetkový prospěch, nebyla to žalovaná. Závazek, jehož předmětem jsou práva a povinnosti stran vztahu k částce, tel. číslo, Kč mezi účastnicemi nevznikl a žalobkyně proto nemá a dlužnice nikdy neměla žalobou uplatněnou pohledávku ve výši, tel. číslo, Kč s příslušenstvím za žalovanou. Zcela nadbytečné tak bylo zabývat se námitkou promlčení práva.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k plnému úspěchu žalované, které tudíž přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, . Současně zdůvodnil, které z požadovaných nákladů žalované nevyhodnotil jako účelně vynaložené, a tudíž jejich náhradu žalované nepřiznal. O lhůtě k plnění nebylo soudem rozhodnuto s odkazem na ust. § 203 odst. 5 insolvenčního zákona.

18. Ve lhůtě stanovené zákonem podala žalobkyně proti rozsudku odvolání. Žalobkyně vytkla soudu I. stupně nesprávný pohled na nesporné skutečnosti, což hodnotí jako vadu, která měla zásadní vliv na správnost jeho závěrů. Týkalo se to především skutečností a listinných důkazů uvedených v bodech 7. a 8. odůvodnění rozsudku, když žalobkyně zdůraznila, že popřela pravost a správnost listin, neboť se jednalo o fiktivní jednání s vytvořením příběhu pro zakrytí nelegálního vyvedení prostředků z majetku , právnická osoba, . Soud I. stupně přitom dle žalobkyně zcela pominul důsledek převodu finančních prostředků pro majetkovou situaci , právnická osoba, . a taktéž odmítl žalobní tvrzení a navrhované důkazy, které ozřejmují motiv všech převodů, jakož i trestnou činnost. Je názoru, že provedením těchto důkazů by byly jednoznačně prokázány skutkové a právní závěry žalobkyně o bezdůvodném obohacení přímo žalované, na jehož vydání má právo výlučně žalobkyně.

19. Dále žalobkyně vytkla soudu I. stupně opomenutí skutkové podstaty bezdůvodného obohacení z nepoctivých zdrojů. Má za to, že si žalovaná byla vědoma celé transakce a skutečnosti, že jde o majetek nelegálně vyvedený ze , právnická osoba, . a tedy, že jde bez ohledu na řetězení plateb o majetku z nepoctivých zdrojů, kdy se bezdůvodně obohatila žalovaná. Žalobkyně v této souvislosti klade otázku, zda v případě, že by obstály závěry soudu I. stupně a k bezdůvodnému obohacení by došlo nejdříve na straně , Anonymizováno, , byla by poskytnuta ochrana nelegální až trestné činnosti a znamenalo by to ochranu nepoctivého a protiprávního jednání žalované, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jakož i fyzických osob, které se dopustily trestné činnosti.

20. Žalobkyně dále poukázala zákonnou úpravu § 6 obč. zák., § 265 obchodního zákoník č. 89/2012 Sb., konkrétně v ust. § 1111.

21. Závěrem žalobkyně upozornila na procesní pochybení soudu I. stupně, kdy jí nebylo dáno poučení dle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. k doplnění a prokázání svých tvrzení ohledně pasivní legitimace. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

22. K odvolání se vyjádřila žalovaná. Žalovaná považuje v prvé řadě za zbytečnou debatu žalobkyně o nesprávném právním posouzení, resp. o opomenutí skutkové podstaty bezdůvodného obohacení z nepoctivých zdrojů, neboť tentýž děj již byl posouzen Nejvyšším soudem ČR se závěrem, že společnosti STZ mohla vzniknout pohledávka jen vůči společnosti , Anonymizováno, , nikoli vůči žalované, a to ani jako pohledávka na vydání majetkového prospěchu získaného z nepoctivých zdrojů. Má tedy za to, že v tomto řízení není jiná reálná možnost dospět k jinému právnímu závěru, než ke kterému dospěl soud I. stupně.

23. Dále žalovaná upozornila na rizikovou povahu skutkové podstaty bezdůvodného obohacení nabytím majetkového prospěchu z nepoctivých zdrojů, neboť tato skutková podstata je „originálním výdobytkem“ obč. zákoníku z roku 1964 a souvisí se státním zřízením, kdy komunistický stát přistupoval k intervenci do soukromoprávních vztahů a docházelo ke konfiskaci aktiv soukromých osob. Má tedy za to, že k aplikaci této skutkové podstaty v polistopadových poměrech je nutno přistupovat mimořádně obezřetně.

24. Dále žalovaná zdůraznila, že se bezdůvodně neobohatila, když právním důvodem převodu, tel. číslo, Kč byla smlouva o úvěru uzavřená se společností , Anonymizováno, , kdy na její straně vznikl závazek tento úvěr spolu s narůstajícími smluvními úroky splatit. K této souvislosti žalovaná uvedla, že již podstatnou část úvěru a příslušenství již splatila, a to společnosti , Anonymizováno, , přičemž popsala historii postoupení této pohledávky společnosti , Anonymizováno, a proběhlé platby a předložila k těmto tvrzením důkazy.

25. Dále žalovaná uvedla, že úvěr čerpala v dobré víře a nesouhlasí s argumenty žalobkyně, že si měla být vědoma nelegálnosti vyvedení finančních prostředků ze společnosti , právnická osoba, . Zdůraznila, že důvodem uzavření smlouvy úvěrové smlouvy mezi ní a , Anonymizováno, nebyly vnitrokoncernové potřeby, ale legitimní požadavek bank na posílení její finanční situace jako podmínky pokračování bankovního financování. Cílem úvěrových transakcí nebylo cokoli zastírat. V této souvislosti žalovaná upozorňuje, že ani orgány činné v , podezřelý výraz, řízení žádného zástupce žalované ani neobvinily, ani nežalovaly.

26. Co se týká údajné žalobkyní namítané spornosti skutečností uvedených v bodě 7. a 8. odůvodnění, se žalovaná neztotožnila s názorem žalobkyně, neboť ta dle žalované v průběhu řízení nepopírala pravost listin, ale pouze tvrdila, že všechny tři smlouvy o úvěru představují fiktivní úkony zastírající převod peněz mezi , právnická osoba, . a žalovanou, nikoli to, že by tyto listiny nepocházely od v nich uvedených vystavovatelů. Konečně má žalovaná za to, že v projednávané věci nebylo poučení dle § 118a o. s. ř. potřeba žalobkyni poskytovat, neboť jestliže soud zjistil, že , právnická osoba, . žádné plnění žalované neposkytla, nebylo třeba žalobkyni jakkoli poučovat.

27. Žalovaná tudíž navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

28. Odvolací soud v souladu s § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

29. V prvé řadě je nutno uvést, že žalobkyně po předložení věci odvolacímu soudu navrhla, aby bylo řízení přerušeno, neboť u zdejšího soudu byla podána obžaloba Vrchním státním zastupitelstvím v Praze na obviněné , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, pro spáchání , podezřelý výraz, zpronevěry dle § 206 odst. 1 a 5 písm. a) , podezřelý výraz, zákoníku (ve formě účastenství v případě , jméno FO, ), kdy v rámci tohoto řízení jsou posuzovány otázky, přímo dotýkající se předmětu této občanskoprávní věci, zejména otázka úmyslu v souvislosti s vyvedením žalované částky žalobkyně do dispozice žalované. O tomto návrhu rozhodl odvolací soud usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy návrhu nevyhověl.

30. Žalobkyně následně podala návrh na doplnění dokazování shora uvedenou obžalobou, , podezřelý výraz, spisem, písemným prohlášením , jméno FO, spolu s výslechy pracovníků Raiffeisen banky. Dále žalobkyně v tomto podání provedla rozbor relevantní judikatury a zdůraznila význam rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , který se zabýval skutkovou podstatou majetkového prospěchu nabytého z nepoctivých zdrojů. Odvolací soud se k tomuto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyjadřuje v následující části odůvodnění. K tomuto podání se taktéž vyjádřila dne , datum, žalovaná.

31. Nyní k věci samé. Jak již bylo konstatováno, žalobkyně se domáhá zaplacení, tel. číslo, Kč s příslušenstvím z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení, kdy řetězením neplatných úvěrových smluv pro konstrukci simulovaných právních jednání s úmyslem vyřešit úpadkovou situaci žalované použitím finančních prostředků , právnická osoba, ., došlo k vyvedení, tel. číslo, Kč z majetku , právnická osoba, . a předmětnou částku tudíž přijala žalovaná bez právního důvodu.

32. Soud I. stupně správně na danou věc aplikoval ust. § 451 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb. Sb., občanský zákoník ve znění účinném o , datum, , dle kterého je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

33. Soud I. stupně při zkoumání pasivní legitimace vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, ) a z klasických zásad fungování úpravy bezdůvodného obohacení, dle kterých povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká tomu, kdo jej získal, nikoli osobě, která má předmět plnění ve svém držení nebo osobě, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž tomu, komu bylo plněno. Povinnost vydat předmět bezdůvodného obohacení, tedy nepřechází na osobu, na kterou byl předmět plnění převeden (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

34. Jak vyplynulo, z provedeného dokazování dne , datum, , právnická osoba, . uzavřela úvěrovou smlouvu se společností , Anonymizováno, (dále jen , Anonymizováno, ), kterou se zavázala poskytnout , Anonymizováno, úvěr ve výši, tel. číslo, Kč, přičemž zajistí, že tato částka bude do , datum, deponována na účet žalované.

35. Téhož dne se společnost , Anonymizováno, dohodla se společností , právnická osoba, . úvěrovou smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši, tel. číslo, Kč s tím, že tato částka bude do , datum, deponována na účet žalované.

36. Dne , datum, došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi , právnická osoba, . a žalovanou, dle níž se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 000Kč.

37. Dne , datum, byla částka, tel. číslo, Kč zaslána z účtu , právnická osoba, . na účet , právnická osoba, . Téhož dne byla částka, tel. číslo, Kč zaslána z účtu , právnická osoba, . na účet žalované.

38. Uzavření těchto úvěrových smluv předcházela smlouva o dočasné úpravě vztahů ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi bankovními domy jako věřiteli a žalovanou jako dlužníkem a společností , právnická osoba, . jako majoritním akcionářem o dočasné úpravě právních vztahů, v nichž se věřitelé zavázali neuplatňovat vůči žalované prostředky nápravy vyplývající z úvěrových dokumentů a ze zákona, žalovaná se zavázala přijmout opatření v dodatku specifikované a společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalované do , datum, likvidní peněžité prostředky ve výši minimálně, tel. číslo, Kč, a to formou podřízeného dluhu nebo vkladem do základního kapitálu.

39. Žalobkyně ve svém odvolání, jakož i v dalších podáních vytýkala soudu I. stupně, že se nedostatečně v dané věci zabýval skutkovou podstatou bezdůvodného obohacení jako majetkového prospěchu získaného z nepoctivých zdrojů, resp. tuto skutkovou podstatu pominul a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Odvolací soud má za to, že tuto skutkovou podstatu je třeba v dnešních poměrech hodnotit i v historických konsekvencích, kdy majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů byl poprvé v našem právním řádu zakotven v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. a reagoval tak mimo jiné i na pravidla socialistického soužití. Po změně politického a ekonomického systému, v době tržní ekonomiky, však dle odvolacího soudu není použití této skutkové podstaty tak široké jako do roku 1989. , adresa, občanský zákoník v § 2991 uvádí demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení, přičemž skutkovou podstatu majetkového prospěch získaného z nepoctivých zdrojů nahrazuje novou skutkovou podstatou protiprávní užití cizí hodnoty, jejímž předpokladem je protiprávní jednání obohaceného.

40. Dle odvolacího soudu žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne , datum, řádnou úvěrovou smlouvu dle § 497 a násl. obchodní zákoník, v níž byly řádně sjednány práva a povinnosti věřitele a dlužníka včetně úroku ve výši 7 % ročně dle § 502 obchodního zákoníku a lhůty k vrácení poskytnutých peněžních prostředků dle § 504 obchodní zákoník. Odvolací soud v této situaci proto neshledal, že zde nastal prostor pro upozadění klasických zásad úpravy bezdůvodného obohacení, žalované mohla být vytknuta nepoctivost jejího jednání a bylo možno žalovanou zavázat k vydání předmětné částky, co by beneficienta nabytých finančních prostředků tak, jak konstatoval ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ČR sp. zn. , spisová značka, , na něž odkazovala žalobkyně. Na tomto závěru dle odvolacího soudu nic nemění ani u zdejšího soudu podaná obžaloba Vrchního státního zastupitelství v Praze sp. zn. , Anonymizováno, na obviněné , tituly před jménem, , jméno FO, (bývalý předseda představenstva , právnická osoba, .) a , jméno FO, (ředitel společnosti , Anonymizováno, ) pro , podezřelý výraz, zpronevěry, resp. , podezřelý výraz, zpronevěry ve formě účastenství v případě , jméno FO, . Odvolacímu soudu nezůstala bez povšimnutí skutečnost, že obžaloba mimo jiné vychází a cituje z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který však byl rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, č. j. , spisová značka, změněn.

41. Jelikož tedy odvolací soud v dané věci neshledal naplnění skutkové podstaty nabytí bezdůvodného obohacení z nepoctivých zdrojů, zamítl důkazní návrhy žalobkyně vážící se k předmětnému , podezřelý výraz, stíhání.

42. Dále je dle názoru odvolacího soudu nutno neopomenout již shora uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ČR řešící spor mezi insolvenční správkyní , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, (původně proti insolvenčnímu správci dlužníka), který změnil rozsudek Krajského soudu v , právnická osoba, a Vrchního soudu v Praze tak, že rozhodl, že se zamítá žaloba insolvenční správkyně , právnická osoba, . o určení, že pohledávku za společností , právnická osoba, . ve výši, tel. číslo, Kč z titulu úvěru ze dne , Anonymizováno, nenáležela ke dni skončení insolvenčního řízení do majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, . Odvolací soud v podrobnostech na rozsudek Nejvyššího soudu ČR odkazuje a pouze zdůrazňuje, že i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí vycházel z klasických pravidel ohledně povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Jelikož tímto rozhodnutím bylo najisto postaveno, kdo je oprávněn s pohledávkou vůči Spolku pro chemickou a hutní výrobu a. s. nakládat, odvolací soud pro nadbytečnost zamítl žalovanou navrhované důkazy o postoupení této pohledávky a její úhradě.

43. Jestliže tedy soud I. stupně uzavřel, že žalovaná nezískala od dlužnice plnění bez právního důvodu, z neplatného právního důvodu, ani z právního důvodu, který odpadl, nenabyla majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů, ani za ni nebylo dlužnicí plněno, a tudíž nebyla skutková podstata závazku z bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 2 občanský zákoník 40/1964 Sb. naplněna, považuje odvolací soud tento závěr soudu I. stupně za správný, a proto rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta dle § 219 o. s. ř., včetně nákladového výroku, jako věcně správný potvrdil.

44. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle §224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k plnému úspěch žalované, které byla přiznána náhrada včetně vynaložených nákladů za zastupování v celkové výši , částka, . Tato částka představuje dva úkony právní služby po , částka, za vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu (97 bod 7, § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen advokátní tarif), jeden úkon právní služby ve výši , částka, za soudem vyžádané vyjádření k návrhu žalobkyně na přerušení řízení (§ 11 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. c) advokátní tarif), tři paušální náhrady výdajů po , částka, (§ 13 odst. 3 advokátní tarif), náhradu cestovních výdajů ve výši , částka, k jednání soudu ((, adresa, a zpět) (§ 13 odst. 1 advokátní tarif), náhradu za promeškaný čas s cestou na jednání odvolacího soudu , částka, (§ 14 advokátní tarif) a 21 % DPH z částky , částka, ve výši , částka, .

45. Odvolací soud nepřiznal žalované náhradu za neúčelně vynaložený úkon právní služby, a to za vyjádření ze dne , datum, k podání žalobkyně ze dne , datum, , neboť k tomuto podání byla možnost se vyjádřit u jednání odvolacího soudu.

46. O pariční lhůtě odvolací soud s odkazem na ust. § 203 odst. 5 insolvenčního zákona nerozhodoval.