17 Co 268/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Válkové a soudců JUDr. Ivety Hendrychové a Mgr. Otto Plachého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem jméno FO sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného A, IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: Jméno žalovaného B., IČO IČO žalovaného B sídlem Adresa žalovaného B o 250 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. 4. 2025, č. j. 21 C 289/2021-241,

I. Rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. dubna 2025, č. j. 21 C 289/2021-241, se potvrzuje.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemají tito účastníci navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 288 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu o zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím. Ve výroku II. rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ve výroku III. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 11 906,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím, přičemž tvrdila, že v lednu rok uzavřela jako podnikatelka pojistnou smlouvu s pojišťovnou Allianz, kdy poradenskou odbornou činnost při uzavírání smlouvy poskytoval žalobkyni žalovaný, a jejím cílem bylo získat pojištění pokrývající případ jakéhokoliv pochybení, jakož i jakékoliv škody vzniklé a/nebo způsobené v rámci a/nebo v souvislosti s její podnikatelskou činností. Dne datum došlo ke škodě na vozidle převzatém od zákazníka za účelem provedení kontroly a diagnostiky elektronického vstřikovacího zařízení vstřikovací soustavy, kterou mu žalobkyně uhradila ve výši celkem 250 820 Kč. Pojišťovna (vedlejší účastník na straně žalovaného) odmítla poskytnout pojistné plnění a dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k náhradě způsobené škody, když pojistná smlouva neobsahala krytí převzatých vozidel, přičemž žalovaný potvrdil, že toto pojištění žalobkyni ani nenabízel. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný pochybil, když jako odborník měl pro ni připravit pojistnou smlouvu, která měla krýt žalobkyni při výkonu její podnikatelské činnosti a měla obsahovat pojištění škody, kterou žalobkyně způsobí někomu jinému při provádění prací, i pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou třetí osobě provozní činností.

3. Žalovaný nesouhlasil se žalobou, vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku a odmítl, že by při sjednávání pojistné smlouvy jakkoliv pochybil. Odkázal na záznam z jednání mezi účastníky před sjednáním pojistné smlouvy ze dne datum, z něhož vyplývá, že žalobkyně si nepřála sjednat pojištění škody na převzatém vozidle. Uvedl, že požadavkem žalobkyně bylo pojištění odpovědnosti při stavebních činnostech v Německu. Není jeho povinností ověřovat každý krok a projev vůle klienta, pakliže po doporučení a radě zprostředkovatele klient označí či naopak neoznačí určitou preferenci pojistného krytí. Žalovaný dále uvedl, že v době sjednání pojistné smlouvy nevěděl, že žalobkyně vlastní provozovnu, kde opravuje vozidla, nic takového mu nesdělila, věděl pouze o prodejně náhradních dílů, kterou měla nedaleko jeho kanceláře. Doporučení ke sjednání krytí komplexního rizika pro opravce vozidel tedy žalobkyně logicky při sjednání pojištění neobdržela.

4. Vedlejší účastnice na straně žalovaného se připojila k námitce promlčení žalobou uplatněného nároku a dále uvedla, že žalovaný žalobkyni žádnou škodu nezpůsobil, neboť sjednal pojištění přesně podle požadavků žalobkyně, o čemž svědčí záznam z jednání, v němž žalobkyně nezaškrtla, že by požadovala sjednat pojištění pro případ škody na převzatém vozidle. Soud prvního stupně uvedl, že jeho první rozsudek v této věci byl usnesením Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že žalovaný nárok není promlčen a v dalším řízení měl soud posoudit oprávněnost žalobkyní uplatněného nároku, včetně předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalovaný byl v lednu rok, kdy došlo ke sjednání předmětné pojistné smlouvy, osobou oprávněnou vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. S ohledem na zjištění, že po účinnosti zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, byl žalovaný evidován jako vázaný zástupce, lze podle soudu prvního stupně předpokládat, že i před účinností tohoto zákona vykonával tuto činnost jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel pro právnická osoba., pro další zjištění však z pohledu soudu prvního stupně není tato otázka významná. Žalobkyně byla v lednu rok podnikající fyzickou osobou s předmětem podnikání hostinská činnost (provozování této živnosti měla od datum přerušené), dále výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona mimo jiné i s oborem činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti (vznik oprávnění dne datum), montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení (vznik oprávnění dne datum), a výroba, instalace, opravy elektrických stojů a přístrojů, elektronických telekomunikačních zařízení (vznik oprávnění dne datum). Ke dni datum vzniklo žalobkyni oprávnění k předmětu podnikání opravy silničních vozidel. Provozovna k jednotlivým předmětům podnikání (s výjimkou hostinské činnosti) byla zapsána na adrese adresa.

5. Dále soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že dne datum uzavřela žalobkyně v postavení podnikající fyzické osoby s právnická osoba., pojistnou smlouvu č. hodnota, jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelů – pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti a pro případ škody způsobené vadou výrobku, s počátkem pojištění dne datum, přičemž pojištění odpovědnosti bylo sjednáno pro živnosti hostinská činnost, výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, výroba, instalace, opravy elektrických stojů a přístrojů, elektronických telekomunikačních zařízení, a to s rozšířenou územní platností Evropa. Uzavření pojistné smlouvy předcházelo jednání žalobkyně se žalovaným jako reprezentantem právnická osoba., jehož výsledkem byl záznam o jednání obsahující žalobkyní požadované pojistné krytí. Žalobkyně uvedla, že chce pojistit svou firmu a sjednat pojištění škody, kterou firma způsobí někomu jinému během provádění prací a po předání výrobku a prací s tím, že chce uzavřít pojištění odpovědnosti pro firmu podnikající v činnostech konkrétně specifikovaných v pojistné smlouvě s územní platností pro ČR a SR, rozšířenou pro Evropu. Další kolonky záznamu již zůstaly nezaškrtnuté, kdy mimo jiné zde není označena (zaškrtnuta) ani kolonka ,,škoda způsobená na převzatém vozidle nebo plavidle“. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a dalším zaměstnancem pojišťovny právnická osoba, které předcházelo uzavření pojistné smlouvy, měl soud prvního stupně dále za prokázané, že pojištění, které chtěla žalobkyně sjednat, mělo krýt zejména případné škody při provádění stavebních prací žalobkyní v zahraničí, což ostatně ani žalobkyně nesporovala, ale uváděla, že toto nebyl jediný požadavek na pojistnou smlouvu. Žalovaný pak měl od žalobkyně k dispozici požadavek německé firmy, jaká pojistná rizika a s jakým minimálním limitem pojistného krytí by měla pojistná smlouva krýt, který předal svému kolegovi jméno FO, který návrh smlouvy připravil a zaslal žalovanému. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalobkyně původně požadovala pojistit pro stavební práce v Německu, o pojištění dalších činností žalobkyně se nezmiňovala. Okolnosti vzniku škody na vozidle zákazníka žalobkyně dne datum a následná úhrada škody žalobkyni ve výši 250 820 Kč mezi účastníky nebyly sporné. Dále soud prvního stupně konstatoval, že právnická osoba., odmítla poskytnout žalobkyni pojistné plnění s tím, že škodu na převzatém vozidla nemá žalobkyně pojištěnu, a dále sdělila, že žalovaný při sjednávání pojistné smlouvy nepochybil.

6. Po právní stránce soud prvního stupně zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 21 odst. 1, 3 zák. č. 38/2024 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, platného do datum. Dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby, vycházeje z toho, že odpovědnost pojišťovacího zprostředkovatele za škodu je odpovědností objektivní. Pojišťovací zprostředkovatel tedy odpovídá poškozenému za škodu bez zřetele na zavinění, a to za současného splnění tří předpokladů, kterými jsou pochybení při výkonu zprostředkovatelské činnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Současně odkázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka.

7. Soud prvního stupně uvedl, že uzavření pojistné smlouvy zprostředkoval žalovaný jako zástupce právnická osoba., a bylo prokázáno, že se tak stalo na základě požadavku žalobkyně plynoucího z jejího záměru uzavřít smlouvu na stavební práce s německou firmou. Soud prvního stupně neměl za prokázané, že by žalobkyně původně dle svého požadavku chtěla pojistit i jiná rizika než související se zmiňovanou stavební činností. Má za to, že mělo být věcí žalobkyně, aby žalovanému sdělil, že při své činnosti přijímá do opravy vozidla, což zjevně neučinila. Žalobkyně podpisem záznamu z jednání s klientem a pojistné smlouvy vyjádřila svou vůli, pro jaká rizika a v jakém rozsahu chce být pojištěna, a škoda na převzatých vozidlech zcela zjevně mezi tato rizika nepatřila, když v záznamu z jednání s klientem není tato kolonka označena. Přitom již pouhým přečtením záznamu z jednání s klientem by pro žalobkyni mělo být - v případě, že žádala pojistit všechna rizika související s jejím podnikáním - alarmující, proč je v tomto záznamu samostatná kolonka právě pro škody způsobené na převzatém vozidle nebo plavidle a další rizika výslovně v záznamu uvedená, na která je třeba se připojistit. Soud prvního stupně odmítl argumentaci žalobkyně poté, co došlo k tvrzené pojistné události, že chtěla pojistit komplexně všechno a že žalovaný při sjednávání pojistné smlouvy pochybil, protože musel vědět, že fakticky přejímá i vozidla do opravy. Uvedl, že nelze klást nároky pouze na žalovaného, ale i na žalobkyni, tím spíše, že smlouvu uzavírala ke krytí odpovědnosti za škodu způsobenou podnikáním v rámci své podnikatelské odpovědnosti, tedy musí být odpovědná za to, zda žalovanému sdělila všechny potřebné informace pro uzavření pojistné smlouvy v jí požadovaném rozsahu. Z provedeného dokazování mimo jiné vyplynulo, že žalobkyně měla evidovánu pouze jednu provozovnu na adrese adresa, o které žalovaný věděl, že se zde prodávaly náhradní díly. K provádění prací, při kterých byla přejímána do opravy vozidla, docházelo ve adresa (zde došlo i ke škodní události dne datum), tedy ve zcela jiné části města, a že by žalovaný znal i tuto provozovnu žalobkyně, v řízení prokázáno nebylo. Jestliže se žalobkyně dovolává odpovědnosti žalovaného jako příslušníka určitého povolání, pak soud prvního stupně připomněl, že i od žalobkyně se očekává, že jedná s běžnou péčí a opatrností ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 o. z., tedy že záměr uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem řádně projedná, ujasnit si, pro jaká rizika si přeje být pojištěna, poté si předložené návrhy (listiny) přečte a v případě nejasností či pochybností je nepodepíše, případně se dále dotáže na význam jednotlivých ustanovení. Žalobkyně však již při jednání dne datum uvedla, že smlouvu podepsala, aniž by ji četla. Ze všech shora uvedených skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaný při sjednávání pojistné smlouvy nepochybil a tuto sjednal dle požadavku žalobkyně. Pokud pak následně za účinnosti pojistné smlouvy vznikla žalobkyni v důsledku události ze dne datum škoda, kterou pojišťovna odmítla plnit, neboť žalobkyně neměla sjednáno pojistné krytí, není příčinou této majetkové újmy žalobkyně pochybení žalovaného při sjednávání pojištění. Z uvedených důvodů tedy soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání. Nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně svým výkladem zcela přenesl podstatu odpovědnosti za odbornou péči zprostředkovatele na klienta – podnikatele a povinnostmi žalovaného se vůbec nezabýval. Poukázala na podmínky liberace pojišťovacího zprostředkovatele dle § 21 odst. 3 zák. č. 38/2024 Sb., s tím, že soud prvního stupně se měl zabývat otázkou, zda žalovaný v daném případě skutečně vynaložil veškeré úsilí, které na něm lze požadovat. K naplnění uvedeného liberačního důvodu však nebylo žalovaným uvedeno jediné tvrzení, vzhledem k tomu, že tato otázka vůbec nebyla předmětem dokazování a soud prvního stupně neřešil, že žalovaný připojištění vozidel žalobkyni ani nenabízel, jelikož žil v omylu (potvrzeném pojišťovnou) o obsahových náplních jednotlivých činností, které měly být pojištěním kryty, ale nebyly. Minimalizoval význam role pojišťovacího zprostředkovatele, jakož i zákonný důraz kladený na jeho odbornost. Samotný podpis předtištěného „záznamu z jednání“ podle žalobkyně nezbavuje zprostředkovatele povinnosti identifikovat skutečné klientovy potřeby a upozornit jej na klíčové výluky.

10. Žalobkyně upozornila, že žalobkyně dle záznamu z jednání i pojistné smlouvy chtěla krytí škod způsobených někomu jinému během provádění prací, k pojistné události došlo právě při diagnostice/úkonu na převzatém vozidle dne datum (pád vozidla ze zvedáku) a pojišťovna odmítla plnit kvůli absentujícímu připojištění škody na převzatém vozidle. Soud prvního stupně tyto klíčové skutečnosti konstatuje, ale nesprávně z nich vyvozuje, že jdou k tíži žalobkyně, a nikoli zprostředkovatele jako odborníka, který měl přesně na tuto mezeru aktivně upozornit a připojištění nabídnout. Žalobkyně má zato, že soud prvního stupně nezohlednil, že sama prodejna náhradních dílů je dlouhodobě označena velikými nápisy právnická osoba, diagnostika, repase a kalibrace dieselových vstřikovačů; dále opomenul část výpovědi svědka jméno FO, z níž vyplynula dlouhodobá kooperace s žalovaným, jakož i lokální znalost žalovaného. Podle žalobkyně zákonem uložená odborná péče vyžaduje cílené dotazy na typické činnosti a s tím spojená rizika (převzaté věci u servisů), nikoli jen pasivní spoléhání se na nezaškrtnutou kolonku, přičemž tato chyba v přístupu je právě oním pochybením při výkonu zprostředkovatelské činnosti. Závěr soudu prvního stupně proto shledává v rozporu s povahou a zákonným rozsahem pojmu odborné péče a jeho výklad za excesivně formalistický a restriktivní. Dále se žalobkyně vyjádřila k hodnocení některých důkazů soudem prvního stupně. Před odvolacím soudem doplnila, že žalovaný nekontroloval náplň jejích živností. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Vedlejší účastník k odvolání uvedl, že se s napadeným rozsudkem ztotožňuje a navrhuje jeho potvrzení. Poukázal na to, že zůstalo neprokázáno tvrzení, že žalobkyně chtěla v lednu rok pojistit odpovědnost z veškeré své podnikatelské činnosti. Bylo naopak zjištěno, že důvodem její poptávky byl požadavek společnosti právnická osoba, které žalobkyně zamýšlela dodávat stavební práce. Považuje za správné shrnutí soudu prvního stupně, že i od žalobkyně se očekává, že jedná s běžnou péčí a opatrností ve smyslu § 4 odst. 1 o. z., tedy v dané věci to znamená řádně projednat záměr uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem, ujasnit si, na jaká rizika si přeje být pojištěna, předložené návrhy si přečíst, v případě nejasností je nepodepisovat a případně se dále dotazovat na význam jednotlivých ustanovení. Žalobkyně však uvedla, že smlouvu podepsala, aniž by ji četla. Vedlejší účastník připomněl, že soud prvního stupně správně podotkl, že k datu uzavírání smlouvy žalovaný nemohl existenci další provozovny žalované zjistit.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích, ve kterých se žalobkyně domáhala přezkumu rozsudku (§ 212 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Podle § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zčásti zopakoval dokazování.

14. Ze záznamu z jednání s klientem k pojistné smlouvě majetku a odpovědnosti podnikatelů č. hodnota ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalovaný jako pojišťovací zprostředkovatel je v něm mj. identifikován registračním číslem u hodnota a v textu záznamu je dále uvedeno, že je výhradním pojišťovacím zprostředkovatelem pro právnická osoba., a že jeho zápis v registru pojišťovacích zprostředkovatelů lze ověřit na webových stránkách ČNB nebo přímo na adrese ČNB. Dále v částech záznamu týkajících se potřeb klienta, kde má být označen majetek určený k podnikání, a doporučení pojišťovacího zprostředkovatele nejsou označena „vozidla převzatá do opravy“. Označeno je pojištění škody, kterou firma způsobí někomu jinému během provádění prací i po předání výrobku/prací, pojištění odpovědnosti pro firmu podnikající v činnostech konkrétně specifikovaných v pojistné smlouvě, s územní platností ČR a SR rozšířenou na Evropu. Neoznačena zůstala škoda způsobená na převzatém vozidle nebo plavidle. V závěru záznamu žalobkyně svým podpisem stvrdila, že převzala kalkulaci pojistného a předsmluvní informaci, která obsahuje popis nabízených pojistných produktů, včetně jejich dopadu a možných rizik, která jí byla náležitě vysvětlena tak, že je schopna posoudit, zda navrhované pojištění odpovídá jejím potřebám, požadavkům a finančním možnostem. Dále potvrdila, že zjištěné potřeby a sdělené požadavky (byly-li sděleny), vztahující se k pojištění, jsou řádně zaznamenány výše a odpovídají jí poskytnutým údajům a jejímu skutečnému záměru týkajícímu se pojištění. Potvrdila též, že jí pojišťovací zprostředkovatel vysvětlil svá doporučení, srozumitelně zodpověděl její dotazy, upozornila na možné nesrovnalosti (jsou-li shledány) mezi jejími požadavky a nabízenou pojistnou smlouvou a vysvětlil možné důsledky, že po seznámení se se všemi v zápisu uvedenými materiály a informacemi shledává nabízené pojištění jako vyhovující jejím potřebám a požadavkům, a to i přes případné výše uvedené nesrovnalosti. Potvrdila, že si je vědoma toho, že údaje, které během jednání o uzavření pojištění zamlčela, či nesdělila, nemohou být v záznamu a v následném doporučení zohledněny a že takový chybějící údaj může ovlivnit doporučení vhodného produktu.

15. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalobkyně ke dni datum se podává, že žalobkyně má od r. rok zapsánu živnost Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, od r. rok živnost Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a živnost Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, a od datum živnost Opravy silničních vozidel.

16. Z vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu k žádosti právnická osoba. ze dne datum bylo zjištěno, že s odkazem na nař. vl. č. 278/2008 Sb. sděluje, jaké činnosti zahrnuje obor činnosti Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství živnosti volné Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s tím, že jejím obsahem nejsou opravy silničních vozidel. Sděluje též, že opravu elektronického vstřikovacího systému, příp. elektrickou instalaci vstřikových trysek lze vykonávat jak v rámci řemeslné živnosti Opravy silničních vozidel, tak v rámci řemeslné živnosti Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.

17. Z rozhodnutí Magistrátu města adresa ze dne datum, vydaného na žádost žalobkyně, vyplývá, že žalobkyně je na základě živnostenského oprávnění pro řemeslnou živnost Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení oprávněna provádět opravy, testování, úpravy a výměny elektrických a elektronických skupin a podskupin silničních motorových vozidel.

18. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr vázaných zástupců podle zákona o distribuci pojištění a zajištění ke dni datum odvolací soud zjistil, že žalovaný je veden jako typ subjektu Vázaný zástupce dle zákona o distribuci pojištění a zajištění (zák. č. 170/2018 Sb.) s datem oprávnění k činnosti datum.

19. Podle § 213a odst. 1 o. s. ř. odvolací soud provedl důkaz výpisy z registru pojišťovacích zprostředkovatelů ČNB, z nichž se podává, že žalovaný byl s platností do datum registrován jako výhradní pojišťovací agent s registračním číslem hodnota, a to pro právnická osoba. s datem oprávnění k činnosti datum.

20. Podle § 21 odst. 3 zák. č. 38/2004 Sb. pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování své činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

21. Ustanovení § 21 odst. 3 zák. č. 38/2004 Sb. obecně upravuje zvláštní režim odpovědnosti pojišťovacích zprostředkovatelů jako právnických nebo fyzických osob provozujících zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za podmínek stanovených tímto zákonem na území České republiky (viz § 4 odst. 1 zák. č. 38/2004 Sb.).

22. Jak správně uvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku, odpovědnost pojišťovacích zprostředkovatelů má charakter odpovědnosti objektivní, bez zřetele na zavinění, přičemž podle věty druhé shora citovaného ustanovení je pojišťovacímu zprostředkovateli dána možnost liberace. Soud prvního stupně se však nedostatečně zabýval tím, jakým druhem pojišťovacího zprostředkovatele ve smyslu § 4 odst. 1 zák. č. 38/2004 Sb. žalovaný v době poskytování poradenské činnosti pro žalobkyni při uzavírání pojistné smlouvy byl. Soud prvního stupně pouze na základě výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr vázaných zástupců podle zákona o distribuci pojištění a zajištění ke dni datum, vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v lednu 2018 osobou oprávněnou vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, a z předpokladu, že činnost vykonával jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel pro právnická osoba. Soud prvního stupně uvedl, že pro další zjištění tuto otázku nepovažuje za významnou. Odvolací soud nicméně s ohledem na znění právní úpravy odpovědnosti dle zák. č. 38/2004 Sb. otázku, v jakém postavení byl žalovaný jako pojišťovací zprostředkovatel v rozhodné době registrován, považoval za podstatnou pro závěr o existenci pasivní věcné legitimace žalovaného, což účastníkům řízení avizoval. Po doplnění dokazování odvolací soud zjistil, že v době poskytování poradenské činnosti pro žalobkyni při uzavírání pojistné smlouvy byl žalovaný registrován u ČNB jako výhradní pojišťovací agent (§ 4 odst. 1 písm. d) zák. č. 38/2004 Sb.), nikoliv jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 38/2004 Sb.). Tuto skutečnost mohla zjistit i žalobkyně, když v záznamu z jednání ze dne datum je v souladu s povinností pojišťovacího zprostředkovatele dle § 21 odst. 5 písm. b) zák. č. 38/2004 Sb. řádně uvedena informace, že žalovaný je výhradním pojišťovacím zprostředkovatelem pro právnická osoba., a že jeho zápis v registru pojišťovacích zprostředkovatelů lze ověřit u ČNB.

23. Podle § 6a odst. 1 zák. č. 38/2004 Sb. výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny.

24. Podle § 6a odst. 4 zák. č. 38/2004 Sb. pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností.

25. Na základě výše uvedeného tedy odvolací soud dospěl k závěru, že pokud žalovaný při poskytování poradenské činnosti pro žalobkyni při uzavírání pojistné smlouvy jednal v souladu se svými povinnostmi dle § 21 odst. 1 zák. č. 38/2004 Sb., odpovídá za případné škody způsobené touto jeho činností pouze právnická osoba., jejímž jménem a na jejíž účet žalovaný jednal. Pokud tedy na straně žalovaného nelze shledat exces z jeho povinností pojišťovacího zprostředkovatele, nelze dospět ani k závěru o jeho pasivní věcné legitimaci.

26. Mimo výše uvedené odvolací soud nepovažuje za nesprávný závěr soudu prvního stupně o tom, že žalovaný při sjednávání pojistné smlouvy se žalobkyní nepochybil a tuto sjednal dle požadavku žalobkyně, proto neodpovídá za škodu vzniklou žalobkyni odmítnutím pojistného plnění události ze dne datum, pro kterou žalobkyně neměla sjednáno pojistné krytí.

27. Podle § 21 odst. 1 zák. č. 38/2004 Sb. osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je povinna předložit klientovi, pojišťovně nebo zajišťovně osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona. Na žádost klienta je povinna mu sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.

28. Podle § 21 odst. 8 zák. č. 38/2004 Sb. před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu.

29. Odvolací soud má za to, že shora uvedeným zákonným požadavkům žalovaný při poskytování poradenské činnosti pro žalobkyni při uzavírání pojistné smlouvy dostál. Obsah oběma stranami podepsaného záznamu z jednání ze dne datum svědčí o tom, že se žalovaný požadavky a potřebami žalobkyně řádně zabýval z toho pohledu, že žalobkyně jej podle skutkového zjištění soudu prvního stupně kontaktovala s požadavkem pojištění při stavebních pracích, které měla provádět pro německou firmu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně požadovala pojistit i jiná rizika než související s těmito stavebními pracemi. Žalobkyně, ač stvrdila v záznamu z jednání ze dne datum svou informovanost a sdělení svých požadavků, požadavek na pojištění vozidel převzatých do opravy neoznačila, ačkoli tuto možnost jí formulář výslovně nabízel. Vědomost žalovaného o existenci další (v živnostenském rejstříku tehdy nezapsané) provozovny, v níž opravovala motorová vozidla, žalobkyně neprokázala. Současně tato činnost žalobkyně nebyla seznatelná ze živnostenského rejstříku, v němž v rozhodné době žalobkyně živnost Opravy silničních vozidel ještě neměla zapsánu, ani z označení provozovny, kterou žalovaný znal. Pokud jde o námitku žalobkyně, že žalovaný nekontroloval náplň jejích živností, odvolací soud se domnívá, že není přiměřené požadovat po žalovaném, který je odborníkem v oblasti pojišťovnictví, aby předpokládal, že obsahem živnosti Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení je též oprávnění žalobkyně provádět opravy, testování, úpravy a výměny elektrických a elektronických skupin a podskupin silničních motorových vozidel, tedy činnost, při které dochází/může docházet k převzetí vozidel. Tento požadavek považuje odvolací soud za nepřiměřený za situace, kdy se k rozsahu živnostenského oprávnění žalobkyně v tomto směru až následně vyjadřovaly Ministerstvo průmyslu a obchodu a Magistrát města adresa jako odborné orgány kontroly nad provozováním živností.

30. Lze tedy shrnout, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný nepostupoval s odbornou péčí a na základě informací jemu dostupných či poskytnutých žalobkyní, a že by tak došlo k porušení povinností žalovaného uložených mu podle § 21 odst. 1, 8 zák. č. 38/2004 Sb. Podmínky pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu tedy nebyly naplněny. Závěru soudu prvního stupně, že žalobu o náhradu škody je třeba zamítnout, proto nelze nic vytknout.

31. Odvolací soud tudíž ze všech výše uvedených důvodů napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně odpovídajících výroků o nákladech řízení.

32. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení byl úspěšný žalovaný. Žalovanému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Vedlejšímu účastníku na straně žalovaného odvolací soud přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 288 Kč, tvořenou náhradou za cestu vlakem z adresa a zpět ve výši 388 Kč doloženou jízdním dokladem ČD a dále dvěma paušálními náhradami po 450 Kč analogicky dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Proti tomuto rozsudku lze za podmínek stanovených § 237 o. s. ř. podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím soudu prvního stupně. O přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud (§ 239 o. s. ř.). Dovolání pouze proti výroku o nákladech řízení není přípustné. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí.