175 A 6/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobce: Mgr. Bc. P. Z., LL.M., narozen X bytem X proti žalovanému: Magistrát města Teplice sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95 Teplice o žalobě proti příkazu žalovaného ze dne 16. 1. 2026, č. j. MgMT/007516/2026, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 26. 3. 2026 žalobu, kterou se výslovně domáhal zrušení příkazu žalovaného ze dne 16. 1. 2026, č. j. MgMT/007516/2026, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání dopravního přestupku dne 22. 3. 2025, a to řízení motorového vozidla, aniž by byl žalobce držitelem příslušného řidičského oprávnění.

2. Z obsahu i petitu předmětné žaloby zdejší soud shledal, že se žalobce prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podané ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) konzistentně domáhal právě zrušení nadepsaného příkazu, jenž byl žalovaným vydán dle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), a v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“).

3. Soud se v daném případě nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je totiž podle § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

4. Dle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

5. Podle § 150 odst. 3 správního řádu může proti příkazu ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

6. Ze znění § 150 je zřejmé, že příkaz je specifickou formou správního rozhodnutí použitelnou při ukládání povinností. Podáním odporu je příkaz zrušen (§ 150 odst. 3 věta druhá správního řádu) a v řízení se pokračuje, jako by příkaz nebyl vydán. Pouze za situace, kdy příkaz není napaden včasně podaným odporem, nabývá účinků pravomocného správního rozhodnutí (§ 150 odst. 3 in fine správního řádu). Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „je-li napaden de iure existující příkaz, znamená to, že proti němu jeho adresát nebrojil včas podaným odporem; v takovém případě ovšem tento správní akt nemůže být podroben soudnímu přezkumu, neboť by tím byla porušena jeho subsidiární povaha vyjádřená v ustanovení § 5 s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. V takovém případě musí být žaloba odmítnuta pro nepřípustnost, postupem dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. [za použití § 68 písm. a) s. ř. s.]. Pokud byl odpor v otevřené lhůtě podán, byl tím příkaz eo ipso odstraněn (nevyžaduje se tedy jakýkoliv úkon ze strany správního orgánu) a ve správním řízení se pokračuje, jako by příkaz vydán nebyl. V takovém případě opět není založena přezkumná pravomoc správního soudu, neboť zde chybí podmínky řízení, a to jeho předmět (správní rozhodnutí) i pasivně legitimovaný subjekt, který rozhodl v posledním stupni (§ 69 s. ř. s.); žaloba pak musí být odmítnuta postupem dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 3 As 8/2014-78).

7. Soudu není známo, zda žalobce podal proti příkazu odpor a s jakým výsledkem. Faktem je, že na příkazu předloženém žalobcem se nachází doložka právní moci, ze které plyne, že příkaz nabyl právní moci dne 7. 3. 2026. Jak plyne z výše uvedené judikatury, je-li žalobou napaden příkaz, soud takovou žalobu v každém případě odmítne. Nepodal-li totiž žalobce proti příkazu odpor, resp. podal odpor opožděný, nevyčerpal řádné opravné prostředky ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. a jeho žaloba proti rozhodnutí je nepřípustná. Má-li žalobce za to, že podal včasný odpor a správní orgán měl v řízení podle § 150 odst. 3 správního řádu pokračovat, má se bránit cestou opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu, eventuálně posléze žalobou proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s. (srov. body 18 až 22 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. 10 As 266/2014-32).

8. Soud shrnuje, že žaloba proti příkazu ze dne 16. 1. 2026 je podle § 68 písm. a) s. ř s. nepřípustná, Žalobu proto musel soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. výrokem I. odmítnout pro nepřípustnost.

9. V důsledku odmítnutí žaloby soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

10. V této věci dosud nebyl vybrán soudní poplatek za žalobu. Soud proto nemusel rozhodovat o vrácení poplatku v souvislosti s odmítnutím žaloby.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 27. července 2026 JUDr. Jiří Derfl v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.