Krajský soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

29 CO 150/2022

č. j. 29 CO 150/2022-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-13 · ZMENA · ECLI:CZ:KSULLI:2022:29.Co.150.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zrušil rozsudek pro uznání, který okresní soud vydal proti žalované, protože žalovaná kvalifikovaně vyjádřila své názory a předložila důkazy. Soud se opřel o § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř., podle nichž nárok se považuje za uznaný jen v případě, že žalovaný bez vážného důvodu nevyjádří rozhodující skutečnosti a nepřipojí důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě podala vyjádření s konkrétními argumenty a důkazy, nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Rozsudek byl zrušen, aby nebylo porušeno právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 18 C 6/2022-14 ze dne 22. dubna 2022 Rozsudek okresního soudu v obec ze dne 22. dubna 2022, č. j. 18 C 6/2022- 14 se mění tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

1. Napadeným rozsudkem (pro uznání) okresní soud zcela vyhověl žalobě, když žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč i náklady řízení v částce 400 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vyšel ze zjištění, že ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 244771/2021-6 dne 25. 10. 2021, v němž žalovanou poučil, že pokud podá odpor, je třeba ve třicetidenní lhůtě od uplynutí lhůty k podání odporu podat ve věci kvalifikované vyjádření s označením důkazů, přičemž v opačném případě bude vydán rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., kde podle odst. 4 není třeba nařizovat jednání. Žalovaná sice podala odpor dne datum, v němž avizovala vyjádření ve stanovené lhůtě, avšak k němu již nedošlo. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud § 142 o. s. ř. a přiznal je procesně úspěšné žalobkyni.

2. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Namítá, že po podání odporu její právní zástupce JUDr. jméno příjmení podáním ze dne datum soudu zaslal kvalifikované vyjádření k žalobě, které bylo doručeno okresnímu soudu do jeho datové schránky dne datum, což dokládá samotným podáním JUDr. příjmení i detailem odeslané zprávy. Jelikož nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, požaduje, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil.

3. Ve vyjádření k odvolání žalované žalobkyně uvedla, že si není jista dodržením lhůt pro úspěšné podání odvolání. Dále předkládá rozhodnutí soudů v obdobných případech, kde žalobám bylo vyhověno s tím, že mediální výroky byly zkreslené.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení jemu předcházející a poté dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro potvrzení ani změnu napadeného rozsudku, ale pouze pro jeho zrušení.

5. Podle § 205b o. s. ř. jsou odvolacím důvodem u odvolání proti rozsudku pro uznání jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a).

6. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

7. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

8. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

9. K uznání nároku tak může podle § 153a odst. 3 o. s. ř. dojít i fikcí, a to při splnění podmínek uvedených v § 114b odst. 5 o. s. ř., kdy žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dní (§ 114b odst. 2 o. s. ř.) nevylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nepřipojí listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě neoznačí důkazy k prokázání svých tvrzení.

10. Ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. upravuje právní fikci, jejímž důsledkem je vydání rozsudku pro uznání, ačkoliv žalovaný nárok fakticky neuznal. Již tato okolnost vyžaduje obezřetný přístup k použití rozsudku pro uznání, což odpovídá i tomu, že právní fikce je v právu nástroj výjimečný, striktně určený k dosažení právní jistoty. Shledání nedostatečné„ kvalifikovanosti“ vyjádření žalovaného a vydání rozsudku pro uznání lze proto akceptovat jen v případech nevyvolávajících pochybnosti o tom, že se žalovaný nehodlá řádně bránit nároku uplatněnému žalobou. Vydání rozsudku pro uznání je tak vyhrazeno jen těm případům, kdy žalovaný na výzvu nereaguje buď vůbec, nebo v reakci neuvede žádný věcný argument na svoji obranu (nepostačí jen prosté tvrzení, že žalovaný uplatněný nárok neuznává), případně soud na základě úvahy, kterou v rozsudku pro uznání přesvědčivě odůvodní, dospěje k závěru, že neúplné vyjádření žalovaného je v konkrétním případě vedeno jen snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. Nerespektování tohoto výkladu může představovat porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož součástí je i právo, aby se stěžovatelka jako účastník řízení mohla účastnit jednání před soudem a aby se k věci mohla vyjádřit (čl. 38 odst. 2 Listiny). Takové stanovisko zaujímá judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 3207/20 ze dne číslo, rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1894/2021 ze dne 15. 9. 2021).

11. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že elektronický platební rozkaz č. j. EPR 244771/2021-6 ze dne 25. 10. 2021, kterým soud uložil žalované do 15 dnů od jeho doručení zaplatit žalobkyni 5 000 Kč nebo aby proti němu podala do 15 dnů ode dne doručení u Okresního soudu v Liberci odpor, byl žalované doručen (spolu s návrhem) poštou do vlastních rukou dne datum. Žalovaná jím byla poučena o tom, že ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu se musí písemně v listinné nebo elektronické podobě vyjádřit ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Pokud nárok zcela neuznává, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení a připojit i listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Dále byla žalovaná poučena, že pokud se včas bez vážného důvodu nevyjádří a ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř.

12. V patnáctidenní lhůtě od doručení elektronického platebního rozkazu proti němu podala žalovaná dne datum neodůvodněný odpor s požadavkem, aby jí byla zaslána smlouva o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby. Dne datum žalovaná prostřednictvím svého advokáta JUDr. jméno příjmení zaslala soudu z jeho datové schránky jednak plnou moc advokáta, jednak vyjádření k žalobě. Z tohoto vyjádření vyplývá, že žalobní nárok žalobkyně je založen na tom, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o poskytnutí služby, což však ona zcela popírá s tím, že takovou vůli nikdy neprojevila. Žalobkyní předložený tiskopis smlouvy je nutno považovat pouze za nabídku k uzavření smlouvy tam uvedeného obsahu, ale nelze jím dokazovat uzavření samotné smlouvy. Praktiky žalobkyně jsou nekalé a zabývala se jimi i ulice obchodní inspekce. Žalovaná tak brojí proti celému obsahu údajně uzavřené smlouvy i ujednání o ceně a navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

13. Okresní soud dne datum bez nařízení jednání rozhodl rozsudkem pro uznání, kdy vycházel z toho, že žalovaná po podání odporu žádné další písemné či elektronické vyjádření k věci již nepodala.

14. Z obsahu elektronického spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. EPR číslo odvolací soud zjistil, že je v něm plná moc advokáta žalované příjmení jméno příjmení ze dne datum založena (pod pořadovým číslo) a stejně tak i vyjádření žalované k žalobě ze dne datum (pod pořadovým číslo). Obě tato podání byla soudu doručena z datové schránky advokáta JUDr. příjmení (h6yfz9k) dne datum. V elektronickém spise je však chybně vyjádření žalované k žalobě ze dne datum označeno jako odpor. Jako odpor je přitom označena i listina (pod pořadovým číslo), která je skutečně odporem žalované ze dne datum a v němž je avizováno, že vyjádření k věci samé bude soudu doručeno ve stanovené lhůtě.

15. Lhůta k podání odporu v trvání 15 dnů žalované uběhla dnem datum Lhůta 30 dnů od tohoto data uplynula dnem datum. V průběhu této lhůty, dne datum, se žalovaná dle požadavku okresního soudu k žalobě kvalifikovaně vyjádřila, když soudu sdělila, že žalobu nepovažuje za důvodnou, z jakých důvodů a pro svá tvrzení navrhla soudu i konkrétní důkazy, a proto k fikci uznání nároku žalovanou nemohlo dojít. Okresní soud tak chybně vydal rozsudek pro uznání v situaci, kdy podmínky § 114b odst. 5 o. s. ř. a § 153a odst. 3 o. s. ř. nebyly splněny, čímž porušil právo na soudní ochranu žalované podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož součástí je i právo, aby se stěžovatelka jako účastník řízení mohla účastnit jednání před soudem a aby se k věci mohla vyjádřit (čl. 38 odst. 2 Listiny).

16. Z tohoto důvodu musel odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnit tak, že rozsudek pro uznání se nevydává (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3277/2013 a ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1894/2021). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů odvolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Lze proti němu podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Liberci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být již pro sepis dovolání zastoupen advokátem, pokud není fyzickou osobou, která má právnické vzdělání nebo právnickou osobou, za kterou jedná osoba s právnickým vzděláním.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.