29 Co 152/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Kořínkové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: město Anonymizováno , Anonymizováno sídlem Anonymizováno , Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zpřístupnění nemovitosti a vydání klíčů, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 29. února 2024, č. j. 15 C 92/2023-36, ve znění opravného usnesení ze dne 20. září 2024, č. j. 15 C 92/2023–48, takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku u , Jméno advokátky, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhá, aby mu žalovaný zpřístupnil nemovitosti st. p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území (dále jen „k. ú.“) , adresa, k odvozu jeho majetku tím způsobem, že mu předá všechny klíče na dobu šesti měsíců. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobce tento požadavek odůvodňuje tvrzením, že mu žalovaný (schovatel) v řízení o soudním výkonu rozhodnutí vyklizením uvedených nemovitostí znemožňuje odvezení jeho věcí. Okresní soud vyšel ze zjištění, že u Okresního soudu v , adresa, je pod sp. zn. , spisová značka, mezi žalovaným v postavení oprávněného a žalobcem v postavení povinného veden soudní výkon rozhodnutí vyklizení pozemku st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a pozemku p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Výkon rozhodnutí byl nařízen usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Výkon rozhodnutí byl proveden ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, tak, že byly sepsány věci nalezené v předmětných nemovitostech. Dne , datum, povinný požádal, aby mu bylo umožněno vystěhování, ale došlo ke slovní rozepři a žalobce byl z objektu vykázán. Na následnou telefonickou výzvu starostky města , adresa, , že si pro věci může přijet, reagoval sdělením, že vyčká vyšetření incidentu Policií ČR. Usnesením ze dne , datum, (správně , datum, ) nařídil Okresní soud v , adresa, prodej movitých věcí uschovaných u oprávněného, ohledně povinným odnesených věcí byl soudní výkon rozhodnutí zastaven. Usnesením Krajského soudu v , adresa, pobočky v Liberci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo usnesení okresního soudu změněno tak, že výkon rozhodnutí byl zastaven ve vztahu k dalším movitým věcem, které si povinný odnesl, a ve zbývající části bylo změněno tak, že se o návrhu na nařízení prodeje zbývajících movitých věcí zatím nerozhoduje. Jelikož žalovaný preferuje vyklizení nemovitostí žalobcem, okresní soud jednání dne , datum, přerušil (správně odročil) do , datum, , aby tak poskytl žalobci lhůtu k zajištění techniky a osob potřebných k vyklizení nemovitostí, a žalovaného vyzval, aby k tomu žalobci poskytl potřebnou součinnost umožněním přístupu do nemovitostí a aby sledoval, které věci budou odvezeny. Žalobce si však ve třech termínech v listopadu 2023 odvezl pouze několik věcí a od , datum, již žalovaného nekontaktoval. Okresní soud odkázal na právní úpravu obsaženou v § 341 odst. 3 a § 342 zákona č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a uzavřel, že ke dni vyhlášení rozsudku se v předmětných nemovitostech nacházejí žalobcovy movité věci, které si žalobce dosud nevyzvedl. Tyto movité věci převzal do úschovy žalovaný jako schovatel dle § 342 o. s. ř., a je tak za ně odpovědný. Proto musí mít přehled, jak je s věcmi manipulovány, které věci žalobce odváží. Až do dražby movitých věcí si je žalobce může odvézt. Je však vyloučené, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobci klíče od objektu na dobu šesti měsíců tak, aby věci mohl odvážet bez vědomí a kontroly žalovaného. Dále okresní soud zdůraznil nezbytnost komunikace žalobce a žalovaného při odvozu věcí žalobcem. Okresní soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrokem II žalobci uložil povinnost do 1 měsíce od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně na náhradu nákladů řízení částku , částka, . Procesně úspěšnému žalovanému tak přiznal náhradu nákladů v rozsahu 20 %, a to s ohledem na poměry žalobce, který pobírá vdovecký důchod ve výši , částka, a nevlastní hodnotnější majetek (§ 142 odst. 1, § 150 o. s. ř.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Namítá, že žalovaný předmětné nemovitosti vydražil v podvodné dražbě. Vznáší výhrady k prováděné exekuci, kterou požaduje zastavit, a chce vyřešit i státem dotovanou rozpracovanou stavbu na nádvoří a své odškodnění. Odvoz movitých věcí považuje za možný až po předání klíčů. Uvádí, že soupis věcí mu nebyl předán k odsouhlasení a neobsahuje všechny věci a že došlo k vloupání do předmětných nemovitostí. V podání ze dne , datum, pak doplnil, že žádá, aby soud nařídil vydání klíčů, aby si své věci mohl bez zábran odvézt. Napadené rozhodnutí dle žalobce vše staví na ustanovení občanského soudního řádu, které mu brání v přístupu k jeho věcem. Došlo tak k „zajmutí cizích věcí“, které nemá v občanském soudním řádu oporu. Žalobce má za to, že se soudní systém chce vyvinit z toho, že nechal majetek „vykrást“ nebo věci zničil.

3. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve znění opravného usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalobce neshledal důvodným., právnická osoba, Okresního soudu v , adresa, je pod sp. zn. , spisová značka, vedeno řízení o soudním výkonu rozhodnutí, v němž žalovaný vystupuje na straně oprávněného a žalobce na straně povinného. Okresní soud z obsahu spisu sp. zn. , spisová značka, zjistil, že usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl nařízen soudní výkon rozhodnutí vyklizením povinného z pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a z pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , a to na základě exekučního titulu, jímž je rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobci uložena povinnost předmětné nemovitosti vyklidit ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku; exekuční titul nabyl právní moci dne , datum, a lhůta k vyklizení žalobci tak uplynula dnem , datum, . Dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a ústavní stížnost podaná povinným proti témuž rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 286/2022. Okresní soud dále z obsahu spisu sp. zn. , spisová značka, zjistil, že výkon rozhodnutí byl proveden ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , jak vyplývá z protokolu ze dne , datum, a jeho pokračování ze dne , datum, a , datum, a , datum, . Jelikož žalobce coby povinný své věci nacházející se v objektu na předmětných pozemcích nepřevzal, byl výkon rozhodnutí proveden tak, že jednotlivé věci byly sepsány a byly dány do úschovy města , adresa, (tj žalovaného). Z uvedených protokolů rovněž vyplývá, že v průběhu soupisu bylo žalobci dne , datum, umožněno odvézt jím požadované věci (mj. obiloviny). Dne , datum, požádal o souhlas s odvozem dalších věcí v té době již sepsaných. Poté, co byl vykonavatelem vyrozuměn o tom, že mu toto bude umožněno po ukončení úkonu soudu cca ve 12:00 hodin, vyvolal rozepři, proto byl z místa vykázán. Za hodinu poté, byl telefonicky starostkou vyzván, aby si pro požadované věci přijel, což odmítl. Usnesení Okresního soudu v , adresa, ze 21. 4 2023, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení téhož soudu dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byl nařízen prodej 444 movitých věcí v usnesení specifikovaných, bylo k odvolání žalobce coby povinného usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v části konkrétních movitých věcí, které byly v mezidobí žalobcem z nemovitostí odvezeny, zrušeno a soudní výkon rozhodnutí byl ohledně nich zastaven, a ve zbývajícím rozsahu bylo usnesení změněno tak, že se o návrhu na nařízení prodeje zbývajících věcí zatím nerozhoduje, což odvolací soud odůvodnil tím, že nejprve je třeba rozhodnout o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí. V odůvodnění tohoto usnesení odvolací soud rovněž vysvětlil, že až do doby, než dojde k dražbě věcí, je obecně možné, aby žalovaný své movité věci z předmětných nemovitostí odvezl.

5. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce se žalobou domáhá, aby mu žalovaný zpřístupnil nemovitosti parc č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a parc č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, za účelem odvozu jeho majetku tím způsobem, že mu předá všechny klíče od objektu na dobu 6 měsíců, a to v situaci, kdy byl nařízen soudní výkon rozhodnutí vyklizením povinného z předmětných pozemků a výkon rozhodnutí byl proveden soupisem movitých věci žalobce zde se nacházejících a jejich uložením do úschovy města , adresa, (tj. žalovaného).

6. Okresní soud správně vychází z toho, že postup soudu při provedení výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitosti je upraven v § 340a násl. o. s. ř.

7. Podle § 340 odst. 1 o. s. ř. ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.

8. Podle § 341 odst. 1 o. s. ř. výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, b) byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. Podle § 341 odst. 2 o. s. ř. věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti. Podle § 341 odst. 3 o. s. ř. není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy.

9. Podle § 342 odst. 1 o. s. ř. nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí.

10. Z citovaných ustanovení § 341 a 342 odst. 1 o. s. ř. vyplývá žalobci coby povinnému právo vyzvednout si u žalovaného města , adresa, coby schovatele své movité věci do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány. Nevyzvedl-li si je v této lhůtě, budou na návrh žalovaného prodány ve veřejné dražbě. Až do té doby (tj. do dražby) má však žalobce právo si své věci u žalovaného vyzvednout a žalovaný je povinen mu k tomu poskytnout potřebnou součinnost, tj. umožnit mu přístup do nemovitosti za účelem vyzvednutí věcí. Již v rámci řízení o soudním výkonu rozhodnutá bylo žalobci v odůvodněni usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vysvětleno, že je mylná jeho představa, že mu žalovaný (coby schovatel), který je vlastníkem předmětných nemovitostí, má vydat klíče od nemovitostí či že by si mohl odebírat věci libovolně v počtu hodin odpovídajících šesti měsícům bez jakékoliv kontroly žalovaného. Lhůtu pro vyklizení měl povinný stanovenu exekučním titulem, tj. rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to 60 dnů od právní moci rozsudku, (tj. od , datum, ). Nyní je již prováděn výkon tohoto rozhodnutí, který se realizuje odevzdáním, případně prodejem movitých věcí dle pravidel shora uvedených, kterými je vázán jak žalobce (povinný), tak žalovaný (oprávněný). Pokud věci nebyly v plném rozsahu žalobcem (povinným) v rámci soudního výkonu rozhodnutí vyzvednuty a byl již pořízen jejich soupis a byly ponechány u žalovaného v úschově, musí mít žalovaný přehled o tom, které ze sepsaných věcí byly následně žalobcem vyzvednuty.

11. Z citovaných ustanovení § 340 až 342 o. s. ř. tedy žalobci neplyne právo na to, aby mu žalovaný, vlastník předmětných nemovitostí, předal od nich klíče. Takové oprávnění žalobci neplyne ani z ustanovení upravujících smlouvu o úschově (§ 2402 až § 2408 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) ani z jiných právních předpisů.

12. Jak již správně uvedl okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku, soudu v tomto nalézacím řízení (a to ani odvolacímu soudu) nepřísluší přezkoumávat správnost postupu exekučního soudu v řízení o soudním výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitostí vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , neboť to lze pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků podaných proti rozhodnutím vydaným v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, . Proto se odvolací soud nezabýval ani námitkou žalobce, že je třeba tento soudní výkon rozhodnutí zastavit; o případném zastavení soudního výkonu rozhodnutí (ať již k návrhu některého z účastníků či z úřední povinnosti) je totiž oprávněn rozhodovat toliko exekuční soud v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, .

13. Namítá-li žalobce, že ze strany žalovaného jde o šikanózní výkon práva, je třeba uvést, že z obsahu uvedeného spisu sp. zn. , spisová značka, zřejmé, že žalobce dobrovolně nesplnil povinnost vyklidit předmětné pozemky uloženou mu v exekučním titulem – rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, a uplynutím šedesátidenní lhůty k vyklizení se stal dne , datum, vykonatelným. Proto byl k návrhu žalovaného nařízen soudní výkon rozhodnutí, aby mohl žalovaný realizovat své vlastnické právo k předmětným pozemkům. Žalobce měl přitom i po právní moci exekučního titulu až do provedení soudního výkonu rozhodnutí v dubnu 2022 k předmětným nemovitostem (do haly na pozemku stojící) neomezený přístup. Měl tedy dostatek času na to, aby své věci odvezl, přesto tak dobrovolně neučinil. Rovněž v průběhu řízení o výkon rozhodnutí (jak vyplývá z obsahu spisu sp. zn. , spisová značka, ) si vyzvedl jen jejich nepatrnou část. Při provedení výkonu rozhodnutí v dubnu 2022 zůstala valná většina movitých věcí žalobce nadále na předmětných pozemcích, v uzamčené hale. Ke dni rozhodování okresního soudu již marně uplynula lhůta 6 měsíců, stanovená žalobci coby povinnému v § 342 o. s. ř. k vyzvednutí movitých věcí. Přesto s ohledem na postoj žalovaného, který preferuje vyklizení předmětných nemovitostí žalobcem před nařízením prodeje movitých věcí (jak vyplývá z jeho stanoviska při jednání okresního soudu dne , datum, ), okresní soud i v rámci tohoto řízení poskytl žalobci další časový prostor tím, že jednání konané ve věci dne , datum, odročil na , datum, , aby si žalobce v mezidobí zajistil techniku a osoby potřebné k vyzvednutí předmětných věcí a dohodl s žalovaným termín jejich vyzvednutí, v němž by žalovaný mohl zajistit přístup žalobci do nemovitosti a přítomnost osoby, která by kontrolovala, které ze sepsaných věcí žalobce odváží. Podáním z , datum, (č. l. 28 spisu) však žalovaný soudu sdělil, že po uvedeném jednání okresního soudu si žalobce ve dnech , datum, , , datum, a , datum, vyzvedl jen 16 konkrétních (v podání specifikovaných) movitých věcí, avšak od , datum, již žalovaného nekontaktoval a další věci si nevyzvedl. Valná většina věcí tak i nadále zůstala na místě. Svůj postoj žalobce odůvodnil pouze tím, že je na něm, na jeho prioritách, v jakém pořadí si bude jednotlivé věci odnášet či odvážet. Při odvolacím jednání , datum, žalobce potvrdil, že od listopadu 2023 žalovaného o zpřístupnění objektu za účelem odvozu věcí již nežádal. Ačkoliv tedy žalovaný poskytuje žalobci potřebnou součinnost, postoj žalobce k vyzvednutí ostatních movitých věcí nadále (a to i v průběhu tohoto odvolacího řízení) zůstal zcela pasivní. Odvolací soud proto uzavírá, že ze strany žalovaného nejde o šikanózní výkon práva. Předmětné nemovitosti náleží již od roku 2015 do výlučného vlastnictví žalovaného (vlastnictví k nim nabyl na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, ) a žalobce tím, že v nich i nadále má velké množství svých věcí, mu v jejich užívání brání. Postup žalovaného, který se v této situaci domáhá soudního výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitosti, tak není ve vztahu k žalobci šikanózní.

14. Nedůvodnou shledal odvolací soud i námitku žalobce, že je třeba „vyřešit státem dotovanou rozpracovanou stavbu na nádvoří, vyřešit odškodnění , tituly před jménem, , jméno FO, “, neboť tyto nároky nejsou předmětem řízení. Okresní soud totiž usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , nepřipustil změnu žaloby učiněnou žalobcem při jednání dne , datum, , jíž se domáhal vyřešení zmařené stavby dotované státem a rozhodnutí, kdo za to může.

15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti okresní soud správně výrokem I žalobu, kterou se žalobce domáhá, aby mu žalovaný zpřístupnil předmětné nemovitosti vydáním klíčů, jako nedůvodnou zamítl.

16. Rovněž správně okresní soud výrokem II procesně neúspěšnému žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil povinnost zaplatit úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Uvedená částka představuje 20 % z , částka, , které žalovaný vynaložil na zastoupení advokátem; ohledně jednotlivých položek nákladů řízení a jejich právního posouzení odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku (bod 11.). Okresní soud totiž v poměrech žalobce, jehož jediným příjmem je vdovecký důchod ve výši , částka, a nemá hodnotnější majetek, shledal okolnost zvláštního zřetele hodnou pro nepřiznán náhrady nákladů řízení žalované v rozsahu 80 % (§ 150 o. s. ř.).

17. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. V odvolacím řízení procesně úspěšná žalovaná má podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, . Uvedená částka zahrnuje odměnu zástupkyně žalované (advokátky) za 1 úkon právní služby - účast u odvolacího jednání - ve výši , částka, (počítanou z tarifní hodnoty , částka, ) podle § 7 bod 4, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu jejích hotových výdajů ve výši , částka, za uvedený úkon právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu jízdného ve výši , částka, dle § 157 odst. 3, 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb. (za cestu zástupkyně žalovaného k odvolacímu jednání z , adresa, a zpět při vzdálenosti 120 km, vozidlem Škoda Kodiaq se spotřebou 5,20 l/100 km, při ceně nafty , částka, /l a náhradě , částka, /km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), náhradu , částka, za ztrátu času zástupkyně žalovaného na cestě k odvolacímu jednání a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za 4 půlhodiny po , částka, ) a částku , částka, odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. (21 % z částky , částka, ). Odvolací soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání (části) náhrady úspěšnému žalovanému dle § 150 o. s. ř. Sama o sobě obtížná sociální situace žalobce (jehož jediným příjmem je vdovecký důchod), aniž by k ní v odvolacím řízení přistoupila jakákoliv další okolnost, pro kterou by přiznání náhrady nákladů žalovanému bylo nespravedlivým, k aplikaci § 150 o. s. ř. ve vztahu k nákladům odvolacího řízení nepostačuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Uvedenou náhradu je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 211 o. s. ř.).