29 CO 214/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 26. května 2021, č. j. 115 C 23/2018-182,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a II. potvrzuje. Ve výroku III. se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou částka do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka, do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem bylo výrokem I. žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni v téže lhůtě na nákladech řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně a výrokem III. bylo žalovanému uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení spočívající v odměně a hotových výdajích ustanoveného znalce, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.

2. Žalobkyně se žalobou domáhala nároku na doplacení ceny díla, které jako zhotovitelka pro žalovaného zhotovila na základě cenové nabídky ze dne datum a které spočívalo v provedení izolace proti vodě na objektu garáže v ulici ulice, obec. V žalobě uvedla, že dílo řádně dokončila, dne datum předala žalovanému a tentýž den mu cenu díla fakturovala fakturou č. 2017 ve výši cenové nabídky se splatností ceny datum. Při předání díla žalovaný nevytkl žádné vady. To učinil poprvé až dne datum v souvislosti s urgencí žalobkyně o zaplacení ceny díla. Dne datum se za účelem kontroly kvality díla na místo dostavil jméno příjmení, který se účastnil na provedení díla. Dne datum provedla kontrolu na místě samém žalobkyně, ale žádné vady díla nezjistila. Dne datum byl sepsán předávací protokol, dle něhož bylo zjištěno, že kape voda ze stropu, a bylo dohodnuto, že zhotovitel poskytuje záruku 36 měsíců a žalovaný zaplatí polovinu ceny díla ve výši částka do datum a druhou polovinu do datum, pokud dílo nebude vykazovat vady bránící jeho užívání. Protokol sloužil k zachycení aktuálního stavu díla, nebylo jím postaveno najisto, že jde o vady. Prokapání vody bylo způsobeno vlhkostí ve spodních vrstvách střechy, nikoli propustností žalobkyní realizované hydroizolace. Proto bylo domluveno, že žalovaný bude stav dále sledovat. Žalovaný první částku uhradil, ale druhou již ne, přestože žalobkyni žádné vady díla neoznámil. Po urgenci platby žalobkyni sdělil, že odstupuje od smlouvy o dílo. příjmení žalovaného spočívala v tvrzení, že výhrady ke kvalitě díla měl od samého počátku, protože střechou za deště zatékalo, a proto odmítl zaplatit, což bylo zaznamenáno v protokolu ze dne datum. Dílo mu bylo předáno až dne datum. Žalobkyně jej ujistila, že do konce března 2018 dílo opraví tak, aby do objektu nezatékalo. K zajištění sloužilo ujednání o doplacení plné ceny až po odstranění vad. Žalobkyně však vady neodstranila a se žalovaným nijak nekomunikovala, a proto dne datum odstoupil od smlouvy o dílo a nechal střechu opravit firmou pana příjmení.

3. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě akceptace cenové nabídky ze dne datum uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení izolace proti vodě na objektu žalovaného (garáži) v ulice ulici v obec. Jejich právní vztahy se proto řídí § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Cena díla byla sjednána ve výši částka. Dílo bylo prováděno ve dnech 9. – datum a bylo předáno žalovanému dne datum. Žalovaný v řízení nepředložil žádné důkazy o tom, že by bylo sjednáno protokolární předání díla, a proto postačovalo předání díla bez písemné protokolace. Pokud jde o datum předání díla, vyšel okresní mimo jiné i z výpovědi samotného žalovaného, který při účastnickém výslechu uvedl, že mu střechu udělali, předali a ten samý den mu poslali fakturu, a současně potvrdil, že faktura mu byla zaslána e-mailem dne datum. Oba účastníci též potvrdili, že žalobkyně po tomto dni u žalovaného již žádné práce neprováděla a žalovanému tak bylo umožněno s dílem plně nakládat. Listina označená jako protokol o předání díla ze dne datum byla mezi účastníky sepsána až následně. Okresní soud však uvedl, že i kdyby došlo k předání díla až později, mělo by to vliv pouze na splatnost nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, neboť nárok na zaplacení ceny díla vzniká ve smyslu § 2610 odst. 1 o. z. jeho provedením a podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § číslo odst. 1 je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Podle této úpravy tedy lze považovat za dokončené i takové dílo, které má určité vady, je-li schopno sloužit svému účelu. Nově již neplatí, že zhotovitel má nárok na zaplacení ceny jen tehdy, je-li dílo bezvadné. Pokud žalovaný namítal, že do garáže, a to pouze při dešti, zatékalo, své tvrzení ničím neprokázal. Vyjádření firmy příjmení k okolnostem opravy, které žalovaný předložil, nepovažoval okresní soud za dostatečné, neboť tato firma prováděla práce v letním období a poté vycházela jen ze sdělení žalovaného o tom, že do objektu již nezatéká. Podepsané osoby odmítly již ve vyjádření podat výpověď u soudu. Naopak ze znaleckého dokazování, posudku vypracovaného znalcem příjmení jméno příjmení dne datum a jeho výpovědi před soudem vyplynulo, že dílo žalobkyně zhotovila řádně a zvolila správný technologický postup, včetně dočasných řešení napojení nedokončené části stavby tak, jak to bylo v dané situaci možné vzhledem k nedokončeným částem stavby. Znalec vysvětlil, že do objektu zatékalo ještě před provedením díla, neboť na střeše zcela absentovala jakákoli hydroizolace, a stropní konstrukce proto byly prosáklé vodou, která může vysychat i rok. Za příčinu zatékání znalec označil shromážděnou vlhkost v konstrukci, která odkapávala, přičemž zatékání mohlo pokračovat u štítové zdi, neboť objekt nebyl zateplen. Žalobkyně podle znalce při provedení díla zvolila řešení, na které mělo navazovat zateplení objektu, který ke garáži přiléhá svislou stěnou. Teprve zateplení objektu je finálním krokem, provedení hydroizolace na garáži bylo jen mezikrokem. Pokud jde o práce provedené právnická osoba, kterou si žalovaný sjednal na odstranění závady, znalec je hodnotil tak, že se jednalo o zbytečné práce, a kdyby práce na stavbě navazovaly tak, jak měly, bylo by stávající oplechování a oplechování, které provedla žalobkyně, dostačující. Okresní soud k otázce údajných vad díla dále považoval za významné, že žalovaný byl před prováděním díla upozorněn (svědkem příjmení příjmení), že atiky nejsou dobré a bylo by vhodné je stavebně dořešit, jinak do objektu bude zatékat, ale žalovaný svědkovi sdělil, že si to zajistí sám. Žalovaný sám pak potvrdil, že garáže nebyly omítnuté a stěnami dovnitř procházela voda. Omítnutí bylo realizováno až v březnu 2018. V řízení současně nebylo ničím prokázáno, že předmětem díla by bylo provedení zateplení svislé stěny domu, která ke garáži z jedné strany přiléhá, ani zateplení atik. Okresní soud poté zdůraznil, že v řízení nebyly uplatněny nároky z vadného plnění díla, ale nárok na zaplacení ceny díla. Protože v řízení bylo prokázáno, že dílo bylo provedeno řádně a mohlo sloužit svému účelu, bylo dokončeno a předáno žalovanému, vznikl žalobkyni podle § 2610 odst. 1 o. z. nárok na zaplacení jeho ceny. Pokud měl žalovaný ke kvalitě díla výhrady, které jsou zaznamenány v protokolu ze dne datum, bylo na něm, aby u žalobkyně řádně uplatnil nároky z vadného plnění s konkrétním požadavkem na jejich odstranění ve smyslu § číslo nebo § 2107 o. z. Žalovaný to však neučinil a sám potvrdil, že po datum již necítil potřebu se žalobkyni ozvat, a to přesto že žalobkyně mu poskytla dodatečnou záruku v délce 36 měsíců. obec toho nechal do díla zasáhnout jiný subjekt. Nebyly tak splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy o dílo ve smyslu § 2106 a § 2107 o. z. k němuž žalovaný přistoupil, neboť nešlo o plnění vadné, ani podle § 2001 o. z. či § 2002 o. z., neboť nešlo o podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně a žalovaný ani neodstoupil od smlouvy bez zbytečného odkladu. Nebyly dány ani podmínky pro odstoupení od smlouvy podle § 1977 a § 1978 o. z., neboť žalobkyně nebyla s plněním svých smluvních povinností v prodlení a neodmítla své závazky ze smlouvy o dílo plnit. Nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by účastníci na odstoupení od smlouvy dohodli ve smyslu § 2001 o. z. Námitky žalovaného proti znaleckému posudku okresní soud odmítl s tím, že by byly relevantní pouze pro posuzování případných nároků z vad díla, které však předmětem řízení nejsou. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal nárok na jejich náhradu v řízení plně úspěšné žalobkyni, jejich výši stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“). O povinnosti platit náklady vynaložené státem rozhodl okresní soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

4. Rozsudek okresního soudu napadl včas podaným odvoláním žalovaný. Namítá, že posouzení existence vad díla je podstatné pro posouzení otázky, zda dílo bylo dokončeno ve smyslu § 2604 a § 2605 o. z. Dílo spočívající v provedení hydroizolace střechy nelze považovat za dokončené, jestliže do střechy zatéká. Takové dílo není způsobilé sloužit svému účelu. Prokapávání vody stropem přitom potvrdila i žalobkyně. V takové situaci nebylo možné garáž užívat k jejímu účelu (parkování automobilů) a ani nebylo možno přistoupit k finálnímu zakrytí střechy. Znalecký posudek předložený v řízení neposkytuje potřebné odborné odůvodnění znaleckých závěrů. Znalec se přiklonil k tomu, že voda ze stropu kapala v důsledku zbytkové vlhkosti, ale své závěry přesvědčivě neodůvodnil. Současně připustil, že zatékání mohlo být způsobeno i mezerou mezi ukončením izolace u štítové zdi, které mělo být přitaženo ke štítové zdi lištou. Tyto vady znaleckého posudku se nepodařilo odstranit ani při výslechu znalce, proto žalovaný navrhl vypracování revizního znaleckého posudku, ale okresní soud jeho návrh neakceptoval. Dále namítá, že pokud měl okresní soud za neprokázané, že do objektu zatékalo jen při dešti a že po opravě provedené právnická osoba do objektu již nezatékalo, měl jej poučit o potřebě doplnění dokazování v tomto směru, což ale neučinil. Žalovaný též namítá, že postupoval v intencích § 2106 a § 2107 o. z. a vady u žalobkyně řádně uplatnil. Již dne datum jí e-mailem sdělil, že cenu díla zatím neuhradí, protože do garáží zatéká, a žádá o odstranění závad. Poté došlo ke schůzce dne datum a k další dne datum, z níž byl pořízen protokol o předání díla, v němž je výslovně uvedeno, že druhá část ceny bude doplacena, pokud dílo nebude vykazovat prokazatelné vady bránící jeho užívání, z čehož plyne, že vady byly jasně definovány. Žalovaný tedy očekával, že žalobkyně vady odstraní, nebo nebude mít na doplacení ceny díla nárok. Vady žalobkyně do datum neodstranila a nárok na zbytek ceny díla jí proto nevznikl. Názor soudu, že to je žalovaný, kdo měl po sepsání protokolu dne datum být aktivní, opakovaně vady reklamovat a žádat jejich odstranění, je nesprávný. Proto požaduje, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že se žaloba zamítá, případně jej zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení okresnímu soudu.

5. K odvolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně tak, že dílo provedla řádně, dokončila ho a předala žalovanému dne datum. Protokol ze dne datum byl sepsán jen s ohledem na obtížnou komunikaci se žalovaným. V protokolu bylo dohodnuto poskytnutí záruky 36 měsíců a nové podmínky splatnosti ceny díla. Splatnost druhé části ceny díla byla navázána na skutečnost, že dílo nebude vykazovat vady, které brání jeho používání. Žalovaný poté již žádné vady žalobkyni neoznámil a místo toho nechal do díla zasáhnout třetí subjekt. Znalecké zkoumání potvrdilo, že dílo bylo provedeno řádně a bez vad a žalobkyně postupovala technologicky správně. K vypracování revizního posudku nejsou žádné důvody. Žalovaný při své argumentaci zcela ignoruje skutečnost, že objekt byl před prováděním díla odkrytý a v konstrukci tak byla přítomna zbytková vlhkost, jakož i fakt, že k dokončení podobného díla musí být přilehlý objekt zateplen a omítnut, protože finální dokončení izolace proti vodě se vytahuje až na omítku. Zateplení a omítnutí přilehlého objektu si měl ale žalovaný zajišťovat sám. Na tom nic nemění ani e-mail žalovaného ze dne datum, protože v tu dobu již bylo dílo předáno a žalovaný již byl v prodlení s placením jeho ceny. Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a přiznal jí náklady odvolacího řízení.

6. Při jednání odvolacího soudu žalobkyně zdůraznila, že sám žalovaný při svém výslechu potvrdil předání díla dne datum a skutečnost, že předmětem díla neměla být kompletní hydroizolace celého objektu, ale jen hydroizolace střechy garáže. Je mylnou představou žalovaného, že izolací části objektu se zcela vyloučí zatékání do něj. Ke komplexnímu dokončení bylo třeba dokončit štítovou zeď. Žalovaný považoval za relevantní, že reklamoval vadu a s ohledem na ujednání účastníků očekával, že splatnost druhé části ceny díla je vázána na provedení její opravy. Důvodem zatékání bylo chybné zakončení hydroizolace u štítové zdi, kde se předpokládalo provedení další izolace, což připustil i znalec. Žalobkyně ho nijak neupozornila, ačkoliv jako odborník tak učinit měla, že byla objednána jen částečná izolace. K odbornému posouzení závady ještě před opravou provedenou firmou pana příjmení nepřistoupil proto, že by to bylo zdlouhavé a očekával, že tak učiní žalobkyně.

7. Krajský soud poté přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o. s. ř.), včetně jemu předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

8. V řízení je uplatněn nárok na zaplacení ceny díla ze smlouvy o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena blíže neurčeného data (srpen - září 2017) na základě akceptace cenové nabídky žalobkyně ze dne datum žalovaným. S ohledem na datum uzavření smlouvy se právní vztahy mezi účastníky smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Smlouva o dílo je zde upravena v části čtvrté, hlavě II, díl 8.

9. Podle § 2610 o. z. vzniká nárok na zaplacení ceny díla provedením díla. Co se rozumí provedením díla, definuje § 2604 o. z., podle něhož je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Z toho plyne, že pro úspěch žaloby byla žalobkyně povinna tvrdit, že dílo dokončila a předala, nikoli však již i to, že dílo nemá žádné vady, a pouze v tomto směru ji také stíhala důkazní povinnost.

10. Pokud jde o předání díla, jakožto první podmínku pro provedení díla, okresní soud správně uvedl, že v řízení nebylo prokázáno, že by si účastníci sjednali protokolární předání díla. Předání díla tak mohlo mít neformální charakter (§ 559 o. z.). Žalovaný sice v rámci své obrany tvrdil, že protokolární předání díla ujednáno bylo, ale nepředložil k tomu i přes výzvu a poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žádné důkazy. Předání díla je jednostranným jednáním zhotovitele s úmyslem splnit dluh. V řízení bylo prokázáno, že k předání díla, a to bez výhrad ze strany objednatele, došlo dne datum, a to následujícími důkazy: 1) skutečností, že žalovaný dne datum obdržel fakturu a nijak na ni nereagoval. Pokud by dílo nebylo předáno, bylo by logické, že by žalobkyni kontaktoval s tím, že mu dílo ještě nebylo předáno, a proto není možné zaplacení ceny požadovat. obec toho se dle své vlastní výpovědi na jednání soudu dne datum žalobkyni ozval pouze s tím, že lhůta k plnění ceny díla je krátká, protože střechu musí vyzkoušet při dešti. Doklad o odeslání faktury žalovanému byl v řízení předložen a žalovaný přijetí faktury v řízení opakovaně potvrdil; 2) předávacím protokolem ze dne datum, v němž je jako datum uskutečnění zdanitelného plnění uváděno datum datum, což je datum ukončení prací, které potvrdil i žalovaný na jednání soudu dne datum; 3) výpovědí svědka příjmení na jednání soudu dne datum, který vypověděl, že jako subdodavatel dílo předal žalobkyni ihned po cca 5-7 dnech práce, přičemž žalovaný sám potvrdil, že práce probíhaly od datum do datum a pak už žádné práce neprobíhaly. Nedává smysl, aby žalobkyně po převzetí díla od subdodavatele a ukončení prací s předáním díla žalovanému vyčkávala další 3,5 měsíce; 4) účastnickým výslechem žalobkyně, která uvedla, že dne datum se na místě sešla se žalovaným, dílo prošli a žalovaný neměl žádné připomínky a 5) účastnickým výslechem žalovaného, který výslovně uvedl, že práce chodil kontrolovat, že střechu pracovníci udělali a předali mu to ten samý den, co mu žalobkyně poslala fakturu. Lze tak uzavřít, že dílo bylo předáno dne datum. Sepsání protokolu o předání díla dne datum na tom nic nemění.

11. Pokud jde o dokončení díla, jakožto druhou podmínku pro provedení díla a vzniku nároku na zaplacení ceny díla, uvádí § 2605 o. z., že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel může dílo převzít bez výhrad nebo s výhradami, ale v případě, že je dílo způsobilé svému účelu sloužit, nejsou případné výhrady významné pro závěr o dokončení díla. Splnění podmínky předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu spočívá v předvedení požadovaných, případně typických vlastností díla, a to obvyklým způsobem nebo podle požadavků objednatele díla sjednaných ve smlouvě. Účelem díla, které spočívá v provedení hydroizolace střechy, je nepochybně zabránění průniku vody skrze hydroizolaci do spodních vrstev zastřešení objektu. V dané věci nebyl ve smlouvě sjednán žádný speciální způsob předvedení této vlastnosti při předání díla, a proto bylo povinností žalobkyně předvést způsobilost díla sloužit svému účelu obvyklým způsobem. Bylo tak třeba zabývat se tím, co lze považovat za obvyklý způsob předvedení toho, že hydroizolace je způsobilá bránit průniku vody a zda pod pojem předvedení lze zařadit i povinnost vyčkat na první deště. Odvolací soud v tomto směru shledal, že taková povinnost na straně zhotovitele nebyla dána, když ve smlouvě nic takového nebylo ujednáno a stejně jako u jiných stavebních prací je za předvedení schopnosti díla sloužit svému účelu nutno považovat prohlídku díla a vizuální kontrolu jeho stavu – zda je hydroizolace položena na celé ploše, zda jsou zatavené spáry apod. Hydroizolace ploch představuje vytvoření určité plošné bariéry k pronikání vlhkosti různého druhu, projevy jejího fungování nejsou výlučně vázány na zátěž dešťové vody, přičemž k ochraně objednatele slouží právo uplatnit vady, které se projeví až dodatečně při užívání díla v různé zátěži. Uvedené dokresluje i to, že objednatel je povinen podle § 2 605 odst. 1 o. z. i přes povinnost zhotovitele provést dílo bez vad (§ 1914 odst. 1 o. z.) převzít a zaplatit cenu i za takové dílo, které bude vykazovat vady, pokud tyto užívání díla k jeho účelu nebrání. Žalovaný v dané věci dílo převzal bez výhrad a po prohlídce, sám dokonce uvedl, že kontroloval i průběh prací. Je tedy zjevné, že v okamžiku převzetí na něm žádné zjevné vady nebyly a podle dostupných možností předvedení jeho vlastností bylo způsobilé sloužit svému účelu. Podle tvrzení samotného žalovaného tomu tak bylo i po dobu následujících cca 40 dnů, neboť prvně reklamaci uplatnil až dne datum. Sám žalovaný ostatně též podepsal protokol ze dne datum, v němž se výslovně uvádí, že se předávají„ řádně provedené a dokončené stavební práce dle nabídkového rozpočtu ze dne datum“. Obsah tohoto protokolu tak stvrzuje, že již před jeho podpisem stranami smlouvy díla považovaly dílo za dokončené. Lze tak uzavřít, že dílo bylo dne datum i dokončeno. Pokud se tedy později objevilo zatékání jako tvrzená skrytá vada, pak jde o vadu na již dokončeném díle, nikoli o to, že by se z díla dokončeného zpětně v důsledku výskytu vady stalo dílo nedokončené, a to i v situaci, kdy tato vada užívání díla ztěžuje či dokonce znemožňuje.

12. I o tom, že dílo nemůže sloužit svému účelu, a to právě a jenom pro tvrzenou vadu (a ne i z jiných důvodů), však v dané věci lze mít pochybnosti. S ohledem na zaznamenaný rozsah zatékání do objektu a zejména s ohledem na rozsah žalovaným objednané opravy vady, kterou provedla v srpnu 2018 firma pana příjmení, totiž nelze dojít k závěru, že by hydroizolace byla zcela nefunkční. Nelze totiž brát jako nemožnost sloužit dohodnutému účelu, pokud na zaparkované auto při dešti ze stropu v garáži kape voda. Navíc podle znaleckých závěrů vykapání vody bylo zapříčiněno i vysycháním vlhkosti nashromážděné v objektu ještě před položením izolace. Většinu deště izolace (i pokud by měla žalovaným tvrzenou vadu) byla zjevně způsobilá odklonit. Lze tak uzavřít, že dílo bylo dokončeno, čímž ze strany žalobkyně byla splněna podmínka požadovaná § 2610 o. z. pro vznik nároku na zaplacení ceny díla.

13. Přesto i přes odpor žalobkyně, která byla přesvědčena, že svou důkazní povinnost dostatečně splnila a bez jakékoli iniciativy ze strany žalovaného soud zadal provedení znaleckého posudku. Ten podal Ing. jméno příjmení pod číslo 2020 dne datum. Znalecké dokazování bylo dne datum doplněno o výslech znalce. Vzhledem k postupu žalovaného, který bez uvědomění žalobkyně a bez řádného zaznamenání stavu díla nechal do díla zasáhnout třetí osobu, nemohl znalec ohledat dílo v podobě, v jaké jej žalobkyně žalovanému předala, a musel vycházet pouze z fotodokumentace ve spise, z tvrzení účastníků a obhlídky na místě již po zásahu do díla. V řízení bylo prokázáno, že do objektu ještě před započetím díla (zřejmě masivně a dlouhodobě) zatékalo, neboť nižší vrstvy střechy nebyly voděodolné a stavba nebyla před deštěm nijak chráněna. Potvrdil to sám žalovaný na soudním jednání konaném dne datum, když uvedl, že právě to byl důvod, proč oslovil žalobkyni. Tvrdila to i žalobkyně, potvrdil to při svém výslechu svědek příjmení jako subdodavatel díla i sám znalec tak usoudil podle viditelných projevů zatékání, tzv. krápníčků. V řízení naopak nebylo prokázáno žádnými důkazy, že do objektu zatékalo jen při dešti. Jedná se pouze o tvrzení žalovaného, podepřené jen jeho účastnickou výpovědí. K odvolací námitce žalovaného, že nebyl poučen o povinnosti toto své tvrzení prokázat, odvolací soud uvádí, že toto tvrzení nemá zásadní význam, neboť soud má již k dispozici zjištění o tom, že do nemovitosti nezatékalo jen za deště, neboť tato byla promočená a takto nashromážděná voda musela dlouhodobě vytékat a závěr znalce, že i kdyby zatékalo za deště (u štítové zdi), nešlo by o vadný technologický postup žalobkyně, ale o provizornost řešení počítajícího s navazujícími pracemi (zateplení, omítky), které měl udělat žalovaný a neudělal je (viz níže). V řízení též nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by mezi zakončením izolace u štítové zdi domu byla při předání díla větší a ničím nezakrytá mezera 4 cm. V písemném vyjádření firmy příjmení pak bylo uvedeno mezera místy až 20 mm. Na fotografiích předložených v řízení je zachycena pouze část spáry u zdiva široká od pohledu cca 1 cm, jde však o stav ze srpna 2018 a fotografie tedy nijak neprokazují, že spára se nacházela po celé délce stěny a ani že takto vypadala i po zhotovení díla v říjnu 2017 (tj. že nebyla ničím zakrytá), zejména v situaci, kdy svědek příjmení vypověděl, že když datum provedl fyzickou kontrolu střechy zaměřenou speciálně na spáry, nic nenašel. V řízení pak bylo prokázáno, že do garáže pronikala další vlhkost stěnami a atikami (atika je architektonický prvek, který prodlužuje fasádu budovy nad hlavní římsu) i po položení hydroizolace, protože tyto nebyly omítnuty a zabezpečeny, a že na tento problém byl žalovaný před položením hydroizolace předem upozorněn. Přesahy stěn se nedělaly proto, že si to žalovaný nepřál. O tom byl svědek jméno příjmení, subdodavatel díla, předem informován jednatelem žalobkyně po jednání s žalovaným. Z výpovědi svědka příjmení bylo prokázáno, že i on žalovaného upozornil, že atiky je nutno předsunout, což bylo možné udělat jak při provádění díla, tak následně, jinak mu bude do objektu stále zatékat, na což měl reagovat žalovaný tím, že si tam dá nějaké betonové špice.

14. Znalec příjmení jméno příjmení při znaleckém zkoumání zvažoval celkem čtyři možné příčiny zatékání: a) Nedostatečné vytažení hydroizolační fólie na štítovou stěnu domu: Znalec jej označil za nepravděpodobnou příčinu zatékání a uvedl, že vytažení fólie na stěnu domu před zateplením je chybným technologickým postupem a mělo by být vždy prováděno až na fasádní úpravu. Řešení provedené žalobkyní označil za provizorní, ale technologicky správné. Při svém výslechu pak doplnil, že detail vytažení izolace na zateplení domu by měl být součástí projektové dokumentace, protože bez toho ani objednatel hydroizolace ani její zhotovitel nemohou vědět, jakým způsobem bude hydroizolace na zateplení navazovat. Projektovou dokumentaci si od žalovaného sice vyžádal, ale tento detail od něj nedostal. Poté znalec obecně popsal, že na hydroizolaci se nejprve musí udělat vyrovnávací ochranný zásyp v nějaké výšce a skladbě a teprve podle zásypu se provede vyvedení hydroizolace na omítku s přesahem podle normy. Znalci byl předložen jen projekt detailu zádveří, kde je vstup na střechu garáže, a tam bylo předpokládáno položení vrstvy štěrku a dlažba v tloušťce cca číslo cm. K dotazu žalovaného poté znalec uvedl, že pokud by voda ze stropu kapala jen za deště, pak jedinou možnou příčinou zatékání mohlo být místo, kde bylo oplechování přiloženo na nezateplenou stěnu, současně však znovu vysvětlil, že výška oplechování odvisí od projektu a zhotovitel hydroizolace není odborník na zateplování objektů, proto to nemůže posoudit. Znalec výslovně uvedl, že nejde o jednoduchou věc a že řešení vyžaduje odbornost projektanta. Žalovaný poté připustil, že projektovou dokumentaci dodnes nemá. Na otázku soudu, zda se oplechování dává standardně před pokrytím stěny zateplením, případně omítkou, znalec odpověděl, že v takové situaci vždy záleží na dohodě objednatele a zhotovitele, protože zhotovitel nemůže tušit, zda a jaké bude položeno zateplení a jaká bude omítka. Proto se v situaci, kdy zateplení a omítka dokončeny nejsou, dělá standardně jen prozatímní mezikrok, který má fungovat, než bude přijato konečné řešení. Mezikrok, k němuž přistoupila žalobkyně, znalec hodnotil tak, že pokud by plech, který žalobkyně přiložila, nebyl zatmelený a pokud mezi ním a stěnou domu byla mezera, jak tvrdil žalovaný, mohlo po dobu, než byla přijata finální úprava, místem zatékat. Problém ale znalec spatřoval v tom, že on žádnou mezeru neviděl, protože sporné místo v době jeho prohlídky již bylo zakryté. Poté, co mu byly ukázány fotografie ze spisu, uvedl, že spáry, které jsou na fotografii vidět, nebyly vodotěsné, ale poukázal na to, že jde o fotografie až ze srpna pořízené panem příjmení a před zimou tyto spáry zatmelené být mohly. Připustil, že by bývalo bylo vhodné, aby spára byla na zimu zatmelená nebo přichycená a že jí mohlo zatékat. Zvýšení provedené právnická osoba však zhodnotil jako konktraproduktivní a bez významu, když na toto zvýšení bylo vzápětí položeno zateplení, na které se bude muset udělat nový detail zakončení. K otázce žalobkyně pak uvedl, že kdyby žalovaný ihned přistoupil k zateplení objektu, řešení žalobkyně by bylo zcela dostačující a žádné plechování by nebylo třeba zvyšovat. b) Chybné sváry: Znalec se k této příčině nedokázal vyjádřit a uvedl, že by musel být přítomen při provádění lokální opravy právnická osoba. Při výslechu na dotaz soudu k fotografiím záplat na svárech uvedl, že by takové odchlípnutí sváru, jako je zachyceno na fotografiích, mohlo pronikání vlhkosti způsobit jen velmi obtížně, neboť svár se dělá v přesahu až 10 cm a aby docházelo k pronikání vlhkosti, musel by svár být neprovařen v celé šířce přesahu, nikoli jen v takto malé vychlípenině. K tomu je nutno poznamenat, že příčinu zatékání sváry neoznačila ani právnická osoba. c) Zbytková vlhkost v konstrukci: znalec uvedl, že pokud konstrukce garáže před položením hydroizolace není chráněna tak, aby do ní nezatékalo, pak je odvětrání a vyschnutí vlhkosti dlouhodobou záležitostí. Osobně zaznamenal místa s výluhy po vytékání vody. Při výslechu pak uvedl, že vycházel z poznatku od zhotovitele, že před položením hydroizolace strop nebyl chráněn proti zatékání, ale neměl konkrétní poznatek, jak dlouho tomu tak bylo. Nicméně vzhledem k tomu, že konstrukce nebyla provedena jako vodotěsná, muselo do ní před položením hydroizolace zatékat a voda pak z ní vytékala a též se shromažďovala v dutinách tzv. spirolů. Vysychání takové vlhkosti je dlouhodobá záležitost, může jít i o celé roky a hodně záleží na režimu větrání apod. Zcela jistě jde ale o záležitost minimálně v řádu měsíců až roku, přičemž k vysychání začíná docházet až s nástupem jara. K dotazu žalované, zda by se vysychání vlhkosti mohlo takto projevovat jen za deště, tj. že voda kapala jen při dešti a jinak ne, znalec uvedl, že ne, v takovém případě by jedinou možnou příčinou zatékání mohlo být místo, kde bylo oplechování přiloženo na nezateplenou stěnu (viz bod a)). K dotazu soudu však specifikoval, že podle povahy fleků muselo do objektu dlouhodobě zatékat ještě před položením hydroizolace – to usoudil z toho, že bylo vidět výluhy z cementu (krápníčky). Doslova uvedl, že si při tom pohledu pomyslel, že je dobře, že žalovaný objekt nechal zaizolovat, protože musel být nasáklý a zabránilo se tím devastaci konstrukce. Nebyl schopen říct, kolik a jak moc byl nasáklý a jak dlouho voda bude vykapávat, ale uvedl, že to není pro hodnocení podstatné. d) Chybějící omítky a zateplení na obvodových stěnách garáže a na domě: Znalec uvedl, že mohly být příčinou zatékání, což ostatně akceptuje i žalovaný, který právě z tohoto důvodu v březnu 2018 stěny garáže údajně omítl. Znalec pak shrnul, že vidí dvě příčiny zatékání – 1) nakondenzovanou a nashromáženou vlhkost v konstrukci a 2) zatékání podél štítové zdi, pokud došlo k náporovému dešti. První příčinou si byl znalec zcela jist, zatímco druhá byla formulována jen hypoteticky (za ničím neprokázaného předpokladu), že ze stropu kapalo jen při deštích a tyto deště byly nárazové a mezi štítovou stěnou a oplechováním byla nezakrytá mezera. To je však pouze tvrzení žalovaného, které nebylo ničím prokázáno. Nadto znalec postup žalobkyně s ohledem na nedokončenost stavby a provizornost řešení označil jako technologicky správný, což odpovídá na námitku žalovaného, že ho žalobkyně jako odborník měla informovat o tom, že jeho požadavky nejsou vhodné ve smyslu § 2594 odst. 1 o. z. K tomu by totiž žalobkyně měla důvod jen v případě, kdy by po ní žalovaný požadoval postup technologicky nesprávný. O vadu či nedokončení díla tak nemohlo jít i z tohoto důvodu. I znalecké dokazování tedy podpořilo tvrzení žalobkyně, že dílo bylo dokončeno. Případná vada hydroizolace, která však ze znaleckého dokazování spolehlivě neplyne, není z hlediska důkazního břemene, které nese žalobkyně, podstatná. Jak je uvedeno výše, žalobkyně byla pro úspěch žaloby povinna prokázat pouze to, že dílo bylo předáno a bylo dokončeno, tj. schopno sloužit svému účelu, a nic dalšího.

15. Vzhledem k tomu, že podmínka požadovaná § 2610 o. z. pro vznik nároku na zaplacení ceny díla byla splněna, stala se v řízení významnou obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že od smlouvy o dílo platně odstoupil z důvodu, že žalobkyně ve stanovené lhůtě neodstranila jím vytknuté vady díla. Práva objednatele z vadného plnění upravuje § 2615 odst. 2 o. z. tak, že platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Je tedy nutné aplikovat § 1099 a násl. o. z. Možnost odstoupení od smlouvy je dána pouze pro případ podstatného porušení smlouvy (§ 2016 odst. 1 písm. d) o. z.). V případě nepodstatného porušení smlouvy má objednatel právo na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z ceny díla (§ 2107 odst. 1 o. z.), právo odstoupit od smlouvy má pouze tehdy, pokud zhotovitel vadu neodstraní včas nebo ji odstranit odmítne (§ 2107 odst. 3 o. z.). Důkazní břemeno ohledně jeho procesní obrany žalovaného leží na něm.

16. Primárně bylo jeho povinností nejen tvrdit, že dílo má vady, ale též to prokázat. Dílo má podle § 2615 odst. 1 o. z. vady, neodpovídá-li smlouvě, tj. tedy účelu, vlastnostem a jiným charakteristikám ujednaným ve smlouvě. Pokud jde o tvrzení o vadách díla, žalovaný tvrdil, že k dílu měl od počátku výhrady, neboť střechou za deště zatékalo, skutečnost, že dílo bylo provedeno nekvalitně, byla zachycena v protokolu ze dne datum a po opravě střechy právnická osoba již do objektu nezatéká. K těmto svým tvrzení navrhl žalovaný dne datum tyto důkazy: 1) Vytknutí vady e-mailem ze dne datum – z e-mailové korespondence je však zjistitelné jen to, že dne datum žalovaný údajnou vadu vytkl a žádal její odstranění a že žalobkyně vadu neuznala s tím, že dne datum byla provedena prohlídka na místě samém za přítomnosti žalobkyně, žalovaného a subdodavatele Ing. příjmení a žádné vady, které by mohly způsobit zatékání skrze izolaci, nebyly zjištěny. Při prohlídce bylo naopak zjištěno, že objekt není nadále zateplen a nejsou ani omítnuté stěny; 2) Protokol o předání díla ze dne datum – v protokolu je skutečně v části nazvané anonymizováno závady a nedodělky uvedeno, že„ 1. kape voda z panelu stropu v nákladní garáži v místě mezi panelem číslo až 8, 2. kape voda z panelu stropu v osobní garáži v místě mezi panelem číslo až 3 v přední části garáže“. Tuto část protokolu si však každá ze stran sporu vykládá jinak. Žalovaný ji vykládá jako uznání vady ze strany žalobkyně, zatímco žalobkyně ji chápe jako zachycení faktického stavu na místě dne datum. V podání ze dne datum, jakož i na jednání konaném dne datum však žalovaný výslovně potvrdil, že žalobkyně od počátku tvrdila, že se o vadu nejedná, ale jde o vykapávání vlhkosti zateklé do konstrukce ještě před započetím díla, a teprve poté, co jí sdělil, že voda kape pouze při dešti, souhlasila se zápisem závady do předávacího protokolu. Protokol neobsahuje žádný návrh řešení takto zaprotokolované vady ani žádný závazek žalobkyně k jejímu odstranění. Za pozornost stojí i podmínka pro zaplacení druhé části ceny díla, která jej navázala na existenci prokazatelných, nikoli na místě zjištěných, vad. Je tedy zjevné, že zjištěné závady, nebyly považovány za prokazatelné. Předávací protokol ze dne datum je tak třeba v celkovém kontextu vykládat tak, že šlo o zachycení aktuálního stavu na místě, aniž by byla konstatována příčina tohoto stavu a tedy nikoli o uznání vady; 3) Vyjádření firmy příjmení ze dne datum k jí prováděné opravě – obsahem je vyjádření, že zatékání nemohlo být způsobeno zbytkovou vlhkostí, protože po tak dlouhé době je voda již vyschlá a že příčinou byla mezera mezi štítovou stěnou domu a oplechováním, která místy měla až 20 mm a kvůli které voda stékající po stěně domu zatékala pod hydroizolační fólii. Z hlediska důkazní hodnoty však toto vyjádření čelí dvěma problémům. Za prvé právnická osoba (tři spolupracující živnostníci – příjmení příjmení, jméno a jméno příjmení, ale podnikající samostatně) podnikají v oboru a jistě mají i odborné zkušenosti, ale nejsou znalcem a nejde tak o znalecké vyjádření. Za druhé její pracovníci provádějící opravu odmítli svědčit u soudu s odůvodněním, že si chtějí zachovat dobré vztahy s žalobkyní, žalovaný je jejich výpovědi nedožadoval a nebyli tak poučeni o povinnosti vypovídat pravdivě a úplně a ani o následcích křivé výpovědi. I pokud by na tuto listinu bylo nahlíženo jako na odborné vyjádření, stojí proti němu odborná stanoviska žalobkyně a jejího subdodavatele, kteří též podnikají v oboru, ale především hodnocení znalce, který naopak zbytkovou vlhkost (na rozdíl od mezery) označil za v podstatě jistou příčinu. Proto toto vyjádření bez podpory dalších důkazů není samo o sobě způsobilé prokázat existenci žalovaným tvrzené vady. Nadto znalec, který sice hypoteticky připustil (za splnění jistých podmínek, které však zatím nebyly prokázány), že tímto způsobem mohlo pod izolaci zatékat, postup žalobkyně s ohledem na nedokončenost stavby a provizornost řešení označil jako technologicky správný. Nemohlo tak o vadu jít i z tohoto důvodu; a 4) Účastnickou výpověď žalovaného – žalovaný ji podal na jednání soudu dne datum a vypověděl, že na začátku listopadu začalo pršet a on pak asi v polovině listopadu volal žalobkyni, že střechou zatéká. Přijel jednatel žalobkyně, vše nafotil a zkonstatoval, že jde o srážející se vodu. Byly to však ohromné fleky, jednateli žalobkyně kapala voda na hlavu. Takových schůzek proběhlo asi 5, proto navrhl písemné předání, v němž budou závady zaneseny. Jednatel žalobkyně mu na to e-mailem z datum sdělil, že souhlasí s platbou ve výši 50 %, ale že nebude žádný protokol a nic se nebude dodělávat, navrhl 5 % pozastávku (pozn. žádný takový e-mail v řízení k důkazu předložen nebyl). Přesto posléze žalobkyně protokol připravila s tím, že tam žalovaný může ručně dopsat poznámky. Sešli se a vše nafotili (pozn. tyto fotografie z datum v řízení též žalovaným nebyly předloženy). Účastnická výpověď žalovaného tak prokazuje pouze to, že do garáže zatékalo a žalovaný byl subjektivně přesvědčen, že jde o vadu díla, ale není nijak způsobilá objektivně prokázat, že o vadu díla skutečně šlo, tj. prokázat příčinu zatékání. Existenci vady spolehlivě nepotvrdily ani jiné důkazy prováděné v řízení, a to znalecký posudek Ing. příjmení (podrobně viz shora), svědecká výpověď svědka příjmení, který prováděl prohlídku díla již v listopadu 2017 a neprokazovala by ji ani skutečnost, že po opravě střechy do objektu již nezatéká (i pokud by nešlo jen o tvrzení žalovaného). Není ji totiž možné bez dalšího dávat do souvislosti s opravou, protože důvodem mohlo být i to, že s nástupem jara a v letním období zbytková vlhkost vyschla. Naopak žalovaný výslovně připustil, že stěny garáže nebyly omítnuty a procházela jimi dovnitř voda a vyšlo najevo i to, že byl předem informován o nedostatečném přesahu střechy, byl předem informován o nutnosti řešit atiky s tím, že pokud nebudou řešeny, bude dovnitř do objektu garáže pronikat vlhkost. Je zjevné, že určitá míra zatékání do objektu je v takové situaci přípustná a očekávatelná a žalovaný měl předložit důkazy nejen k tomu, že zde byla i jiná příčina vlhkosti, ale i k tomu, do jaké míry se tato další příčina na zatékání podílela. K tomu je třeba dodat, že podle e-mailové korespondence a komunikace stran, žalovaný od počátku zvažoval, že příčinu vady (a to v době, kdy do díla ještě nebylo zasaženo) nechá zjistit odborníkem (znalcem), ale bez zjevných důvodů k tomu nepřistoupil, a to přestože věděl, že žalobkyně svou odpovědnost odmítá.

17. Lze tak shrnout, že se žalovaný dostal svým chybným postupem, kdy si nenechal znalecky posoudit jím tvrzené vady díla ještě před zásahem do něho právnická osoba a před zateplením stavby domu, do situace, kdy ocitl v důkazní nouzi s prokázáním existence vady. Soudem ustanovený znalec již neměl možnost posoudit a upřesnit, zda a v jakém rozsahu v objektu garáže přetrvávala stávající vlhkost naakumulovaná z předchozího období, zda a v jakém rozsahu bylo zatékání způsobeno mezerou u štítové zdi domu (zda a jak tato mezera byla žalobkyní zatmelena či jinak zakryta) či a v jakém rozsahu se na vlhkosti podílelo neomítnutí objektu garáže v návaznosti na existující atiky a zda k zatékání a v jakém rozsahu docházelo hlavně při deštích. To proto, že oproti situaci v říjnu 2017, kdy dokončené dílo bylo žalovanému žalobkyní předáno a k níž je existence vad soudem zjišťována, v době jeho šetření, v září 2020, již opravu hydroizolace provedla v srpnu 2018 právnická osoba, která nastavila stávající oplechování o cca 300 mm stejnou fólií jako žalobkyně a přivařila ji k předtím řádně upevněnému podkladovému pásu, a objekt domu, na který objekt garáže navazuje, byl po opravě právnická osoba následně i zateplen. V tomto meziobdobí trvajícím téměř 3 roky došlo na posuzovaném objektu k podstatným změnám a posudek soudem stanoveného znalce mohl objektivně stanovit pouze možné příčiny vlhkosti a zatékání v době předání a dokončení díla, ale nemohl již potvrdit tvrzení žalovaného o existenci jím tvrzené vady, která měla být způsobena postupem žalobkyně při provádění díla. Pro posouzení věci tak není rozhodné, že znalec připustil, že k zatékání mohlo dojít i v návaznosti na nezakrytou mezeru mezi štítovou stěnou a oplechováním, když nebylo dokazováním zjištěno, na čem se účastníci ohledně detailu tohoto zakončení v době uzavření smlouvy o dílo dohodli a nebylo možno tento sjednaný stav zhodnotit bezprostředně poté, co žalovaný vlhkost v garáži spojoval s postupem žalobkyně při provádění díla. Žalovaný tedy neunesl důkazní břemeno ohledně existence vady jakožto základního předpokladu pro uplatnění práva z odpovědnosti za vady, k platnému odstoupení od smlouvy o dílo nemohlo dojít, a proto jeho procesní obrana není způsobilá zvrátit výsledek sporu o zaplacení doplatku ceny díla.

18. Pro úplnost možno dodat, že platná není ani obrana žalovaného, že z protokolu ze dne datum plyne, že pokud žalobkyně vady neodstraní, nebude mít na doplacení ceny díla nárok, tj. že jde o jakési ujednání o slevě z ceny. Nic takového z obsahu tohoto protokolu neplyne. Pokud by dílo mělo vady, byla pouze sjednána delší záruční doba, 36 měsíců od datum. Rovněž bylo zdůrazněno, že pokud dílo nebude vykazovat prokazatelné vady, které nebudou bránit užívání díla, zaplatí žalovaný doplatek kupní ceny 62 967, částka do datum. Užívání díla by dle názoru odvolacího soudu nebránilo vzhledem k jejímu účelu, parkování vozidel, že na stropě garáže jsou mokré mapy či pouhé ukapávání sražené vlhkosti na zde parkovaná vozidla.

19. Splatnost druhé části ceny díla byla v anonymizováno o předání díla ze dne datum ujednána na datum a tohoto dne měl tedy žalovaný nejpozději svůj závazek vůči žalobkyni uhradit. Protože tak neučil, má žalobkyně kromě nároku na požadovaný doplatek ceny díla ve výši částka ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení v zákonné výši z této částky, a to od datum, ode dne následujícího po sjednané splatnosti.

20. Okresní soud rozhodl správně i o nákladech řízení. Nárok na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyně, která byla v řízení plně úspěšná. Výše nákladů žalobkyně, která byla v řízení zastoupena advokátem, se stanoví podle AT. Odměna advokáta se ve smyslu § 6 odst. 1 AT stanoví zásadně podle počtu úkonů právní služby, které advokát vykonal. Při stanovení výše odměny se vychází z tzv. tarifní hodnoty. Ta v dané věci čila podle § 8 odst. 1 AT částka, za jeden úkon právní služby tak advokátu žalobkyně podle § 7 bod 5 AT přísluší částka. Advokát žalobkyně v řízení učinil 11 úkonů právní služby – 1) převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2) sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3) jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) AT, za niž advokátu žalobkyně přísluší odměna jen v poloviční výši, 4) odpověď na vyjádření žalovaného ze dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) AT 5) – 9) účast u soudních jednání ve dnech datum, datum, datum, datum a datum podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, s tím, že poslední dvě uvedená jednání přesáhla 2 hodiny a advokátu žalobkyně tak za ně přísluší odměna v dvojnásobné výši, 10) vyjádření na výzvu soudu ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a 11) vyjádření ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) AT. Žalobkyně ve věci učinila ještě další dvě vyjádření ve věci samé, a to dne datum a dne datum, za něž jí však okresní soud odměnu správně nepřiznal, neboť nešlo o účelné úkony právní služby. Odměna právního zástupce žalobkyně tak celkem činí částka (8x 3 620 + 1x částka + 2x částka). Dále žalobkyni náleží paušální náhrada hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 13x částka, tj. celkem částka, dle § 13 odst. 1, 4 AT s tím, že za jednání, která přesáhla dvě hodiny, náleží výdajový paušál 2x. Náhradu cestovného ani promeškaného času žalobkyně nepožadovala. Žalobkyně má též nárok na náhradu za soudní poplatek z žaloby ve výši částka a složenou zálohu na dokazování znaleckým posudkem ve výši částka. Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. jí náleží též náhrada DPH z těchto částek (s výjimkou soudního poplatku a složené zálohy) ve výši částka. Náklady žalobkyně v řízení před soudem I. stupně takto celkem činí částka, což je částka správně přiznaná okresním soudem.

21. Okresní soud rozhodl správně i o nákladech státu. Na jejich náhradu má stát ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. nárok podle výsledků řízení, tj. proti tomu účastníku řízení, který nebyl ve věci úspěšný, pokud u něj nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci nebyl úspěšný žalovaný, u něhož předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dány nejsou, proto ho stíhá tato povinnost. Náklady státu jsou představovány odměnou a výdaji soudem ustanoveného znalce v rozsahu, v němž nebyly kryty složenou zálohou na dokazování. Jejich výše v době rozhodování okresního soudu ještě nebyla v plném rozsahu známa, ale v mezidobí byla stanovena a znalci vyplacena. Usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. 115 C 23/2018-139 byla znalci přiznána částka odměny a výdajů za vypracování znaleckého posudku celkem částka, přičemž částka částka byla uhrazena ze žalobkyní složené zálohy, a v rozsahu částka z prostředků státního rozpočtu. Usnesením ze dne 26. 5. 2021, č. j. 115 C 23/2018-167, byla znalci přiznána odměna za podání výpovědi u soudu ve výši částka, která mu byla celá proplacena ze státního rozpočtu. Náklady vynaložené státem činí celkem částka.

22. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek okresního soudu ve výrocích I. a II. jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil a ve výroku III. jej podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že vyčíslil konkrétní částku nákladů státu, která v době rozhodování odvolacího soudu již byla známa.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalobkyně, proto má nárok na náhradu nákladů řízení i v odvolacím řízení. Tarifní hodnota sporu v odvolacím řízení a výše odměny za jeden úkon právní služby byla stejná jako v řízení před soudem 1. stupně. Advokát žalobkyně v řízení učinil 2 úkony právní služby – vyjádření k odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT a účast na jednání odvolacího soudu dne datum, které přesáhlo dvě hodiny, podle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Odměna právního zástupce žalobkyně tak celkem činí částka. Dále žalobkyni náleží paušální náhrada hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 3x částka dle § 13 odst. 1, 4 AT, tj. částka. Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. jí náleží též náhrada DPH z těchto částek ve výši částka Náklady žalobkyně v odvolacím řízení tak celkem činí částka, což je částka, kterou jí odvolací soud výrokem II. tohoto rozsudku přiznal. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Lze proti němu podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být již pro sepis dovolání zastoupen advokátem, pokud není fyzickou osobou, která má právnické vzdělání, nebo právnickou osobou, za kterou jedná osoba s právnickým vzděláním.