29 CO 23/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobců: ; a) jméno příjmení, datum narození bytem adresa b) jméno příjmení, datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno jméno, datum narození, IČO sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 303 095 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců i žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 34 C 91/2019-156 ze dne 12. 7. 2021

I. Rozsudek okresního soudu ve výroku I. co do částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení a do částky 22 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení zůstává nedotčen, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům částku 149 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení a částku 27 095 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení se potvrzuje a ve zbytku se mění tak, že žaloba se zamítá o dalších 34 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení a o 4 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení. Ve výroku II. se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení před soudem prvého stupně ve výši 100 525 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 23 971 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokátky Mgr. jméno příjmení, LL.M.

1. Napadeným rozsudkem bylo výrokem I. žalovanému uloženo zaplatit žalobcům částku 254 095 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 201 000 Kč od datum do zaplacení a z částky 53 095 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobcům v téže lhůtě na nákladech řízení částku 170 798,70 Kč k rukám právního zástupce žalobců. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku, tj. co do 49 000 Kč s příslušenstvím, zamítnuta. Žalobci se žalobou domáhali zaplacení smluvní pokuty za pozdní dodání díla a dále úhrady ceny energií (vody a elektřiny) spotřebovaných na staveništi v době zhotovování díla. V žalobě uváděli, že dne datum se žalovaným jako zhotovitelem uzavřeli smlouvu o dílo (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byla stavba a kolaudace rodinného domu na pozemku p. číslo v k. ú. ulice obec, obec Děčín (dále jen„ Stavba“). Doba dokončení a předání díla byla ujednána nejpozději dnem datum, ale k předání došlo až datum, tj. o 250 dnů později. Pro případ prodlení s předáním díla byla v čl. X. Smlouvy ujednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč denně. V čl. III. 3 Smlouvy si strany dále ujednaly, že v ceně díla je zahrnut i provoz staveniště, a v čl. XI. 3 se žalovaný zavázal uhradit žalobcům náklady na odebranou elektřinu, vodu a plyn. příjmení žalovaného spočívala v námitce, že všechny jím dodávané práce byly fakticky dokončeny již na podzim 2016 a žalobci v domě bydleli. Pokud šlo o energie, namítal žalovaný, že se zavázal hradit jen energie, které odebral, a nikoli i energie, které odebrali jiní dodavatelé působící na staveništi, a dále že většinu těchto nákladů představují náklady na vytápění objektu v zimě 2016 2017, kdy už dílo bylo v podstatě dokončeno. Pokud šlo o smluvní pokutu, spočívala obrana žalovaného v námitce, že prodlení s předáním díla nebyla způsobena jím, ale okolnostmi ležícími na straně žalobců. Rozsah dní, v nichž z různých důvodů vznikalo prodlení na stavbě, žalovaný průběžně měnil, stejně jako rozšiřoval a navzájem promíchával i důvody samy. Proto jej okresní soud vyzval podle § 118 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby konkrétně vymezil časové období, v němž nemohl vykonávat práci z důvodů, které nebyly na jeho straně, aby přesně specifikoval tyto důvody a aby sdělil, zda a kdy žalobce vyzval k odstranění stavu, který mu bránil v práci. Žalovaný poté upřesnil, že 1) prodlení vzniklé opožděným vydáním stavebního povolení činilo 13 dní v květnu 2015, 2) prodlení vzniklé změnou projektu ohledně opěrné zdi a přeložením optického kabelu O2 trvalo 24 dnů v průběhu dubna až června 2015 a spočívalo ve vícepracích, které se si vyžádala náročnější realizace podezdívky plotu, kopání drenáží, dojednání podmínek přeložení kabelu se zástupci O2 a specifikace změn projektu a projednání postupu prací s Ing. příjmení, 3) prodlení vzniklé změnou projektu v části týkající se hydroizolace trvalo 30 dnů v průběhu června až prosince 2015 a spočívalo v tom, že provedení nově navržené hydroizolace bylo časově náročnější a s její realizací byly opakované problémy, 4) prodlení spojené s čekáním na změnu projektu v rozsahu 5 dnů od 21. 7. do datum, 5) prodlení spojené s vybudováním střechy v rozsahu 87 dnů v době od prosince 2015 do datum spočívající v tom, že žalovaný nemohl vykonávat práce, které vyžadují, aby objekt byl zastřešen a 6) prodlení dodavatelů, kteří na žádost žalobců zhotovovali některé části díla, a prodlení žalobců s dodávkou materiálů, jejichž použití si vymínili, v rozsahu 73 dnů v období od srpna 2016 do března 2017. Žalobci tvrzení o prodlení na jejich straně odmítli s tím, že žalovaný věděl o tom, že stavební povolení není pravomocné a že bude muset být přeložen kabel O2 a vybudována opěrná zeď a měl tuto skutečnost kalkulovat do doby provádění díla, věděl i o problémech s hydroizolací a v době její realizace kontinuálně prováděl jiné práce a k žádnému zpoždění z tohoto důvodu nedošlo. ulice činnost žalovaného probíhala i v době, kdy byla realizována střecha. Žalovaný nikdy do stavebního deníku neuvedl, že by nějaké práce nemohl vykonávat a jaké, naopak v období od podzimu 2016 to byli žalobci, kdo žalovaného opakovaně vyzýval k pokračování v pracích, které žalovaný svévolně přestal vykonávat, přičemž důvodem pro zastavení činnosti žalovaného na stavbě žalobců nebyl chybějící materiál, ale skutečnost, že žalovaný stavěl jiný dům v obec u obec. Žalobci též poukázali na to, že žalovaný naopak získal časovou úsporu způsobenou tím, že některé práce, které měl původně vykonávat, převzali jiní dodavatelé.

2. Okresní soud provedl rozsáhlé a podrobné dokazování Smlouvou, přehledy plateb za energie, čilou elektronickou komunikací (e-maily, sms, facebook) účastníků a dalších osob, s nimiž účastníci komunikovali, v období před podpisem Smlouvy jako i v průběhu zhotovování díla, zápisem o odevzdání a převzetí stavby, protokolem o kontrole provádění díla ze dne datum, hrubým plánem stavebních prací a finančních výloh, výslechem svědků příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Koniga a příjmení, obsahem stavebního deníku, stavebním povolením, obsáhlou fotodokumentací pořizovanou v průběhu provádění díla, výpočtem ceny zakázky na hydroizolace, stanoviskem k územnímu a stavebnímu řízení ze dne datum a rozhodnutím o zákazu užívání stavby ze dne datum. Obsah těchto důkazů je podrobně shrnut v odst. číslo rozsudku okresního soudu a účastníkům je znám, proto na něj odvolací soud pro zjednodušení jen odkazuje. Z navržených důkazů okresní soud neprovedl jen důkaz platbami žalobců svědku příjmení, jimiž měla být prokázána nevěrohodnost tohoto svědka, neboť tohoto výslech tohoto svědka navrhli sami žalobci, svědek byl řádně poučen a popsal své vztahy se žalobci. Na základě provedeného dokazování okresní soud učinil skutkové zjištění, že účastníci řízení spolu ohledně možného zahájení prací komunikovali již před uzavřením Smlouvy prostřednictvím a předběžně se dohodli na termínu zahájení prací po Velikonocích, dne datum a datum ale žalobce žalovaného informoval o průběhu stavebního řízení a sdělil mu, že termín vychází až na začátek května. Dne datum žalovaného požádal o časový harmonogram prací a žalovaný mu zaslal jednoduchou tabulku. Dne datum žalobce žalovaného informoval o tom, že se bude čekat na právní moc stavebního povolení s tím, že stavební povolení nabyde právní moci asi až za jeden až jeden a půl měsíce, a doporučil mu, aby zvážil, zda není vhodné vzít jinou menší zakázku. V dubnu 2015 žalobce s žalovaným komunikovali též ohledně kabelu O2 a nutnosti jeho přeložení a ohledně projektové práce Ing. Nesnídala, kterého urgovali o upřesnění projektu (opěrná zeď). Dne datum uzavřeli Smlouvu, v níž se žalovaný zavázal zahájit práce dnem podpisu protokolu o předání staveniště (staveniště bylo předáno dle stavebního deníku dnem datum) a dílo dokončit a předat žalobcům do dne datum (dílo bylo dle zápisu o odevzdání a převzetí stavby podepsaného účastníky a stavebním dozorem předáno dne datum). Účastníci si dohodli, že termín dokončení díla se prodlužuje o dobu, kdy nebude možné dílo dokončit z důvodů na straně dodavatelů prací a matriálu, které si výslovně vymínili zápisem do stavebního deníku žalobci (článek II. 1 Smlouvy). Ve stavebním deníku se žádný takový zápis nenachází. Žalobci se zavázali zaplatit za kompletní provedení díla cenu ve výši 9 265 705 Kč s tím, že v ceně díla je zahrnut mimo jiné i provoz zařízení staveniště (článek III. 1, 3 Smlouvy). Žalobci byli oprávněni po dobu realizace díla nařídit žalovanému písemně změnu způsobu provádění a rozsahu díla oproti projektové dokumentaci, a to i opakovaně (článek VI. 3 Smlouvy), a byli oprávněni mu písemně nařídit i to, aby při provánění díla pro určité práce či nákup určitého materiálu použil subdodávky konkrétních dodavatelů (článek VI. 5 Smlouvy). Žalovaný byl povinen ode dne převzetí staveniště vést stavební deník v obvyklém rozsahu a v souladu s platnými právními předpisy, do kterého měly být oběma stranami zapisovány důležité skutečnosti týkající se průběhu stavby (článek VII 1 Smlouvy). Žalovaný byl oprávněn vyzvat žalobce k převzetí díla ihned po jeho dokončení a žalobci byli povinni dílo převzít. Dokončením díla si účastníci dohodli jeho realizaci dle projektové dokumentace a případně podle úprav výslovně vyžádaných objednatelem, a to bez vad a nedodělků (článek IX. 1 Smlouvy) a žalovaný byl povinen předat žalobcům dílo i s projektem se zakreslením všech změn dle skutečného stavu provedených prací a veškeré atesty výrobků, záruční listiny, prohlášení o shodě, revize, protokoly o provozních zkouškách, návody k použití a další doklady potřebné ke kolaudaci díla, jež tvoří nedílnou součást přejímaného díla, to vše ve 2 kompletních vyhotoveních (článek IX. 2 Smlouvy). Žalovaný se zavázal zaplatit žalobcům za každý kalendářní den prodlení se splněním dohodnutého termínu konečného předání díla žalobcům smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobcům náklady za odebranou elektřinu, vodu a plyn, a to do doby dokončení stavby (článek XI. 3 Smlouvy). Strany si též ujednaly, že žalovaný je povinen umožnit žalobcům a jeho smluvním partnerům, aby za podmínek, za nichž to lze po žalovaném rozumně požadovat, byly na předmětu díla prováděny i práce, které nejsou nebo nebudou předmětem Smlouvy, a to i v průběhu provádění díla žalovaným (článek XI 6 Smlouvy). Přípravné práce byly zahájeny dne datum, stavební povolení nabylo právní moci dne datum. Dne datum se na staveništi sešel žalovaný se stavebním dozorem a dalšími osobami a jednali o posunutí kabelu O2. Ve dnech datum, datum zachytil na fotografiích žalovaný stav díla, kdy na pozemku byl malý bagřík, je vykopána drenážní jímka, umístěno mobilní WC a navezeno kamení. Dne 29. 4. a datum žalovaný vykopal základy spodního plotu a přesunul kabel O2 a vyhotovil drenáž podél příjezdové cesty. Dne datum se na staveništi sešel žalovaný s Ing. příjmení a jednali o opěrné zdi. Dne datum stavební dozor zápisem do stavebního deníku konstatoval, že práce jsou prováděny kvalitně, odborně a dle projektové dokumentace. Dne datum se na staveništi sešel žalovaný s hydrogeologem a s panem příjmení z firmy G-Servis a následně od datum do datum účastníci s dalšími osobami řešili systém hydroizolace. V průběhu stavby poté došlo ke změně v projektu hydroizolací a hydroizolace byly provedeny dle projektu společnosti právnická osoba z července 2015. S prováděním hydroizolací začala právnická osoba až dne datum. Dne datum žalobce v e-mailu konstatuje, že stavba prakticky již 2 týdny stojí, dne datum žalobce e-mailem žádá projekční kancelář, aby začala projektovat, neboť stavba již 3 týdny stojí a dne datum zkonstatoval, že akce dual-dek (pozn. systém hydroizolací) se protáhla na 2 měsíce, nejprve se 2 týdny projektovalo, pak se 2 týdny hledala realizační firma, 3 týdny se čekalo na materiál a 2 týdny trvalo odstraňování netěsností. I přes toto konstatování žalobce dle zápisů ve stavebním deníku žalovaný v průběhu června, července i srpna 2015 na stavbě kontinuálně prováděl různorodé stavební práce, tak jak jsou ve stavebním deníku popsány. Dne datum vznesl žalovaný požadavek upřesnění další detailů stavby, mimo jiné i napojení horních a dolních základových pasů, a toto napojení bylo s p. příjmení domluveno až dne datum, ale i v tomto období dle stavebního deníku žalovaný na stavbě kontinuálně prováděl stavební činnost. V září 2015 byly právnická osoba realizovány hydroizolace, dne datum byl proveden test těsnosti systému a byly zjištěny netěsnosti a potřeba oprav. Práce na hydroizolacích právnická osoba prováděla ve dnech 9. - 12. 9. a 14. - 17.

9. Dne datum byla provedena další zkouška těsnosti s tím, že výsledek není zachycen ve stavebním deníku, ale v protokolu. Firma žalovaného byla v září 2015 přítomna na stavbě ve dnech 3. - 4. 9., 7. - 8. 9., 18. 9., 20. - 26. 9. a 28. - 30.

9. Pokud jde o práce na střeše, okresní soud zjistil, že dle záznamů ve stavebním deníku byl žalovaný na stavbě přítomen naposledy 15. - datum, kdy prováděl zateplení soklu a pokládku nopové fólie, a terénní úpravy. Teprve dne 4. - datum pan příjmení a další 2 osoby montovali pozednice a krov a na stavbě byl přítomen jeřáb. V tuto dobu však žalovaný prováděl SDR rastry – podhledy v suterénu a 1. NP podlaží. Ve dnech 11. - datum dozdíval štíty, betonoval a kotvil vaznice, stavěl komín, dozdíval příčky v 2. NP a vyráběl překlady příček v 2. NP, zatímco pan příjmení a další 2 osoby na krovu montovali úžlabí a kleštiny. Práce pana příjmení na střeše pak pokračovala ve dnech 18. - 22. 1., 25. - 29. 1 a 1. - 5. 2., dne datum byla stavba zakryta fólií. Žalovaný byl přítomen na stavbě ve dnech 25. - 29. 1., 1. - 5. 2., 8. - 12. 2., 15. - 18. 2., 22. - 27. 2., 1. - 5. 3., 7. - 11. 3., 14. - 18. 3., 21. - 25. 3., 29. 3. - 1. 4., 4. - 8. 4., 12. 4., 14. - 15. 4. a 18. - 22. 4. a prováděl řadu stavebních prací tak, jak jsou opět zachyceny ve stavebním deníku. Po většinu této doby byla na stavbě přítomna i firma pana příjmení, která pokračovala v práci na střeše. Dne datum stavební dozor – pan příjmení příjmení konstatoval, že stavba spěje do finální podoby a jakož i dobrý výběr stavební firmy, ale již dne datum svědek jméno příjmení informoval žalobce o tom, že i stavební dozor toho má dost a chce skončit. Dne datum a dne datum stavební dozor zaslal žalobci soupis vad a nedodělků na stavbě ke dni datum. V měsíci srpnu, září, říjnu a v listopadu 2016 prováděl žalovaný na stavbě práce ve dnech od 8. - 10. 8., 22. - 26. 8., 28. 8. - 9. 9., 14. - 24. 9., 26. 9. - 8. 10., 10. - 21. 10., 24. 10. - 4. 11., 6. - 18.

11. Poslední zápis ve stavebním deníku je ze dne datum, kdy je uvedeno„ dokončovací práce interiér číslo Další zápisy ve stavebním deníku nejsou. Dne datum žalobce žalovanému zaslal představu realizace přizdívek u výlevek a následného obložení, zároveň žalovaného informoval, že dne datum se na stavbě zastaví jméno příjmení, s tím, aby se s ním domluvil na paralelních pracích. Žalovaný nebyl dle facebookové komunikace mezi žalobcem a jméno příjmení přítomen na stavbě ve dnech datum, datum, datum, datum, datum. jméno příjmení v prosinci 2016 konstatuje, že žalovaný na stavbu nejezdí. Z fotografií datovaných žalobcem ke dni datum soud zjistil, že ke dni datum dílo zjevně nebylo nedodělané. Probíhající práce byly zadokumentovány fotografiemi a komunikací mezi žalobcem a svědkem jméno příjmení. Dne datum žalobce žalovaného informoval, co je podle jeho názoru důležité udělat pro revize, sdělil mu neuspokojivý stav hromosvodu a prosil o urychlené dokončení rozvodu vody a odpadu v kuchyni, aby bylo možné nainstalovat kuchyňskou linku, upozornil jej na nedotaženou fasádu u oken a neutěsnění obvodového zdiva. Dne datum účastníci zkontrolovali provádění díla a vypsali jednotlivé vady a nedodělky, přičemž žalovaný se zavázal vady a nedodělky odstranit bez zbytečného odkladu, nejpozději v termínech uvedených u jednotlivých vad, a předat dílo bez nedodělků, dokončené a zkolaudované objednateli nejpozději do datum. Dne datum žalobce žalovaného informoval o tom, že bude nutné předělat schodiště k domu, dne datum urgoval dodání světel, dne datum upomínal dodání chybějících revizí. Dne datum se účastníci sešli na stavbě a sepsali zápis o vadách a nedodělcích a dohodli postup a termín jejich odstranění, s tím, že se žalovaný zavázal vyklidit staveniště ke dni datum. Dne datum žalobce žalovaného informoval o tom, jak by mělo vypadat oprávnění k montáži SDK s tím, že je nutné doložit technický list. Dne datum Magistrát města Děčín, odbor stavební, zakázal užívání stavby, neboť stavebník neměl závazné stanovisko HZS.

3. Okresní soud poté uzavřel, že právní vztahy mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokutu sjednanou v dané věci shledal okresní soud přiměřenou jednak s ohledem na celkovou výši ceny díla, jednak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný tuto smlouvu uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti a musel si být vědom následků nedodržení termínu předání díla a smluvní pokuta byla v podstatě jediným tzv. bičem objednatelů na zhotovitele, aby dílo předal řádně a včas, neboť Smlouva neobsahovala sjednání ceny za dílo ve splátkách s tím, že poslední splátka by byla splatná až po řádném, tj. včasném a bezvadném předání díla. K předání díla došlo dnem datum, ačkoliv dle smlouvy si účastníci dohodli termín předání díla dnem datum, což je údaj, který se shoduje s termínem uvedeným v tzv. harmonogramu prací, z něhož smlouva o dílo vycházela, byť mezi účastníky bylo sporné, zda byl přímo součástí Smlouvy. Jednotlivé časové úseky uvedené v harmonogramu nepovažoval okresní soud za závazné, neboť žalovaný měl povinnost prokázat prodlení žalobců celkem nikoliv k jednotlivým úsekům stavby. Dílo bylo předáno s prodlením žalovaného v rozsahu 250 dní. Žalovaný měl proto povinnost v rámci své obrany tvrdit i prokázat, že v prodlení nebyl, ačkoliv svůj dluh řádně a včas nesplnil, neboť v prodlení byli žalobci ve smyslu § 1968 o. z. K tomu okresní soud předeslal, že plnění důkazní povinnosti v řízení žalovanému podstatně ztížil jeho liknavý přístup k vedení stavebního deníku. Povinnost vést stavební deník mu ukládal § 157 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění, a to dle požadavků upřesněných ve vyhlášce číslo Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění, konkrétně v souladu s požadavky stanovenými v příloze číslo této vyhlášky. Kromě jiných povinností měl žalovaný provádět do stavebního deníku pravidelné denní záznamy. Tuto povinnost jakž takž plnil na začátku stavby, postupně však záznamy byly stále stručnější a zahrnovaly najednou i vícero dnů. Některé dny ve stavebním deníku úplně chybí, přičemž není zřejmé, z jakého důvodu, příp. proč se žalovaný na stavbě nevyskytoval a neprováděl práce, zda z důvodů ležících na jeho straně, na straně žalobců či z důvodů technologických. Žalovaný tak neplnil svou zákonnou povinnost zapisovat do stavebního deníku i skutečnosti, které nepříznivě ovlivňovaly nebo v podstatě znemožňovaly průběh a kvalitu jím prováděných prací, a to z příčin ležících na straně žalobců – s výzvou k odstranění těchto skutečností. Na povinnost vést denní záznamy pak žalovaný ode dne datum rezignoval úplně. Pokud jde o žalovaným tvrzené prodlení z důvodu, že stavební povolení nabylo právní moci až dne datum a do té doby nemohlo dojít k faktickému zahájení stavebních prací, okresní soud uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že k předání staveniště došlo dnem datum a stavební povolení skutečně nabylo právní moci dne datum. Bylo však současně prokázáno i to, že žalovaný v den podpisu smlouvy a v den předání staveniště věděl, že stavební povolení dosud nenabylo právní moci. Žalovaný tedy měl v pozici podnikatele ve stavebním oboru dostatek informací o průběhu stavebního řízení, a pokud se spoléhal na to, že stavební povolení nabyde právní moci v půlce května, jde tento přístup k jeho tíži a nikoliv k tíži žalobců. Nadto bylo prokázáno, že již dne datum byly zahájeny přípravné stavební práce a žalovaný byl do datum na staveništi přítomen celkem 16 dnů, vždy s ním byly na staveništi další 4 osoby a na stavbě prováděl stavební práce (kopali základy, díry pro drenáže, šalovali základy opěrné zídky), dne datum lili podkladový beton na dno základu opěrné zídky a prováděli vázání ocelových výztuží do základu opěrné zídky. Prodlení žalobců z tohoto důvodu tedy nebylo prokázáno. Pokud jde o prodlení v důsledku stavby opěrné zdi a posunutí optického kabelu O2, bylo mezi stranami nesporné, že došlo ke změně projektové dokumentace. Žalobci však prokázali, že již před uzavřením smlouvy žalovaný věděl, že optický kabel od právnická osoba bude muset posunout, a před podpisem smlouvy byl informován i o opěrné zdi. Žalovaný navíc do stavebního deníku neuvedl žádné práce, které by nemohl vykonávat (a z jakého důvodu), resp. neuvedl žádné skutečnosti, které měly rozhodný vliv na postup prací. Pokud svědci tvrdili, že došlo k prodlení, neboť se kabel musel kopat ručně, tato skutečnost automaticky neznamená prodlení žalobců. Prodlení žalobců by tato skutečnost mohla představovat tehdy, pokud by se vyskytla až po podpisu smlouvy, tj. žalovaný by o ní prokazatelně nevěděl a zároveň by měla prokazatelně vliv na délku provádění díla. V takovém případě ale žalovaný měl povinnost ji zanést do stavebního deníku, což neučinil, a ani z jeho komunikace s žalobcem nevyplývá, že by v době realizace shora uvedených prací uplatňoval nějaké prodlení. Proto okresní soud dospěl k závěru, že ani v tomto případě nedošlo k prodlení žalobců. Pokud šlo o prodlení v důsledku změny v projektu hydroizolací, i zde bylo mezi účastníky nesporné, že ke změně došlo. Tato změna však neznamenala prodlení žalobců. V době, kdy se tato změna na stavbě řešila, byl žalovaný buď přítomen na stavbě a vykonával činnost a nebylo prokázáno, že by v této své činnosti byl nějak omezen, nebo přítomen sice nebyl, ale není zřejmé, z jakého důvodu, tj. zda a kvůli jakým překážkám na straně žalobců nemohl vykonávat konkrétní stavební práce. Pokud šlo prodlení spojené s budováním krovů, střešní krytiny a klempířských prací, bylo v řízení prokázáno, že 7. - datum byla ze strany žalovaného připravena hrubá stavba pro stavbu krovů, ovšem práce na krovu začaly až dne datum a pokračovaly až do datum Okresní soud se však neztotožnil s tvrzením žalovaného, že prodlení žalobců trvalo po celou tuto dobu, neboť stavba od 2. poloviny února 2016 byla pod fólií a nemohlo do ní pršet či sněžit. Neobstál tedy argument žalovaného, že práce až do datum nemohl vykonávat. Ze stavebního deníku nadto vyplývá soustavná stavební činnost, když se žalovaný v tomto období na stavbě vyskytoval v podstatě všechny pracovní dny, a to s dalšími čtyřmi osobami, a počet těchto osob byl v podstatě stejný i pro další období stavebních prací, v němž žalovaný žádné omezení stavební činnosti netvrdil. Žalovaný tak nemohl být v prodlení pouze v období, kdy svědek jméno příjmení vyhotovoval střechu a žalovaný byl objektivně omezen ve své stavební činnosti, neboť nemohl vykonávat stavební práce, dokud do stavby mohlo zatékat (pršet či sněžit), tj. od datum do datum, tj. celkem 49 dní. K argumentu žalobců, že není možné do prodlení počítat i nepracovní dny, soud uvedl, že smlouva o dílo neváže prodlení žalovaného na pracovní dny, ale na dny, a v rámci rovnosti stran tak není možné prodlení žalobců vztahovat pouze na pracovní dny. Pokud šlo o prodlení žalobců způsobené čekáním na doplnění projektu ohledně napojení horních a dolních pasů ve dnech 20. 7. – 21. 7, okresní soud uvedl, že ze stavebního deníku bylo zjištěno, že žalovaný a další 4 osoby v tuto dobu prováděli na stavbě práce – uzemnění, prostupy a bednění horních pasů a z ničeho nebylo zjištěno, že by snad nemohl provádět další stavební práce v důsledku čekání na doplnění projektu. Nemožnost pokračování ve stavební práci z tohoto důvodu měla být též zapsána ve stavebním deníku, ale nestalo se tak. A konečně pokud šlo o údajné prodlení žalobců v důsledku pozdních dodávek materiálu a zajišťování interiérových prací třetími subjekty, okresní soudu uvedl, že situace byla skutečně problematická, protože ji podcenili oba účastníci. Žalovaný tím, že nepředpokládal, že rozsah prací, které bude vykonávat dodavatel sjednaný přímo žalobci, a materiál, který si budou objednávat přímo žalobci, bude natolik rozsáhlý, a žalobci tím, že neřešili, že se na stavbě střídalo či objevovalo několik dodavatelů prací/materiálů, kteří na sobě byli pracovně více či méně závislí a vzájemně na sebe sváděli, proč některé práce nejdou provést. Sám žalobce připustil, že spolupráce s panem příjmení byla problematická, svědek příjmení připustil, že dodávky materiálu měly dlouhé dodací lhůty a materiál nebyl objednaný najednou, ale objednával se až v průběhu stavby, přičemž spolupráci s žalovaným svědek hodnotil jako průměrnou českým poměrům. Okresní soud měl proto za to, že k pozdním dodávkám materiálu mohlo skutečně docházet, nebylo však prokázáno, že znamenají prodlení žalobců, a to zejména proto, že žalovaný ke dni datum svévolně ukončil vedení stavebního deníku, přestože jako osoba podnikající v oboru stavebnictví si musel být velmi dobře vědom svých povinností. Sám žalovaný připustil, že relevantní skutečnosti týkající se dodávky prací/materiálu v období od datum nezapisoval do stavebního deníku, resp. nezapisoval nemožnost vykonávání dalších prací v důsledku nedodání materiálu či navazujících (nebo předcházejících) prací jiných dodavatelů. Pokud by plnil tuto svou zákonnou povinnost, bylo by zřejmé, v jaké dny a z jakého důvodu nemohl vykonávat konkrétní činnost na stavbě. Žalovaný v řízení dostatečně netvrdil a nedoložil důkazy, s jakým konkrétním materiálem a od kdy do kdy byli žalobci v prodlení. Po poučení soudu sice vyjmenoval materiál a práce, které byly dodány opožděně, ale netvrdil soudu, v jaké konkrétní dny tedy nemohl vykonávat jakou konkrétní stavební práci. Proto v tomto ohledu neunesl důkazní břemeno. Navíc při kontrole provádění díla dne datum byla na stavbě zjištěna řada prací, které žalovaný mohl a měl dodělat evidentně i bez součinnosti třetích subjektů. Tohoto dne se strany z pohledu okresního soudu domluvily na prodloužení doby, do které mělo být dílo předáno, ovšem s podmínkou odstranění všech vad a nedodělků do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto podmínku nesplnil a vady/nedodělky díla neodstranil, žalobci mají právo požadovat po něm zaplacení sjednané smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. s výjimkou 49 dnů prodlení žalobců při realizaci střechy a ve smyslu § 1970 o. z. jim náleží i úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. Jako důvodný vyhodnotil okresní soud i nárok žalobců na úhradu nákladů vynaložených na elektrickou energii dodanou na pozemek p. číslo v k.ú. ulice obec ve výši 50 216 Kč, kterou žalobci uhradili společnosti právnická osoba do dne datum a dále náklady ve výši 2 879 Kč, které žalobci uhradili společnosti právnická osoba za dodávku vody do datum na shora uvedený pozemek. Žalobci prokázali, že tyto částky dodavatelům energie a vody uhradili. Tento nárok žalobců se opírá o článek III. 3 Smlouvy ve spojení s článkem XI. 3 Smlouvy Okresní soud se neztotožnil s tvrzením žalovaného, že dohoda vycházela z předpokladu, že jediným dodavatelem bude žalovaný jako dodavatel stavby na klíč. Ze Smlouvy nevyplývá, že žalovaný měl být jediným dodavatelem, resp. jediným, kdo se na stavbě bude vyskytovat, naopak strany si výslovně dohodly, že žalobci jsou oprávněni nařídit žalovanému, aby určité práce vykonával jiný dodavatel, kterého sami určí (čl. VI. 5 Smlouvy). Žalovaný si tedy musel být vědom toho, že může nastat situace, kdy se na stavbě bude vyskytovat vícero dodavatelů. I přesto se zavázal hradit náklady za odebranou elektřinu a vodu, a to až do doby dokončení stavby. Nemůže se tedy z tohoto závazku se vymanit tvrzením, že se na stavbě vyskytovali jiní dodavatelé. Zavázal se zhotovit dílo dle projektové dokumentace, která byla součástí Smlouvy, a pokud některé práce vykonávali jiní dodavatelé, žalovaný má povinnost hradit náklady na energie odebrané i těmito dodavateli, a to až do dokončení stavby. Vzhledem k tomu, že k dokončení stavby, resp. k předání díla došlo až dne datum soud dospěl k závěru, že žalobci mají vůči žalovanému právo na náhradu nákladů energií v celkové výši 53 095 Kč ve smyslu § 2991 o. z., neboť žalobci za žalovaného hradili, co měl hradit sám a žalovaný je tak povinen tento majetkový prospěch žalobcům vrátit. Pro úplnost soud dodává, že si žalovaný musel být vědom svého smluvního závazku hradit náklady energií do dokončení stavby a měl tedy být důslednější a opatrnější ve stanovení termínu skutečného předání díla, zejména za situace, kdy si jako osoba podnikající v oboru stavebnictví musel být vědom i nákladů, které vzniknou v období zimy 2016 2017 vytápěním objektu. Proto i ohledně tohoto nároku okresní soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal nárok na jejich náhradu v řízení poměrně úspěšnější žalobkyni, a to v rozsahu 68 %, přičemž jejich výši stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

5. Rozsudek napadl ve výroku I. a III. včas podaným odvoláním žalovaný, který namítal, že sice provedl menší část díla, než měl podle rozpočtu, ale na druhou stranu provedl vícepráce v hodnotě 1 100 000 Kč, což má význam i z hlediska hodnocení celkové doby dodání díla. Hodnocení okresního soudu, že k prodloužení termínu dodání díla nedošlo, protože ve stavebním deníku není žádný záznam žalobců o volbě jiného dodavatele a o prodloužení termínu dokončení díla o dobu prodlení tohoto jiného dodavatele, je nesprávné. Žalobci fakticky a prokazatelně určili svým rozhodnutím řadu subdodavatelů nejen na práce, ale i na dodávky materiálu. Bylo jejich povinností v takovém případně zápis do deníku provést, a pokud tak neučinili, nemůže to jít k tíži žalovaného. Přístup žalovaného k vedení stavebního deníku není možno hodnotit jako liknavý, když žalovaný byl fakticky jediný, kdo vůbec nějaké zápisy prováděl, přestože tuto povinnost měli i žalobci a stavební dozor. Není ani pravdou, že žalovaný na vedení stavebního deníku od datum zcela rezignoval, neboť jednak po tomto datu dílu fakticky již téměř neprováděl, a jednak deník v prosinci roku 2016 předal stavebnímu dozoru pro účely kolaudace a neměl jej k dispozici. Na vedení deníku nebyl vyvíjen žádný tlak kvůli přátelské komunikaci a důvěře stran a kvůli tomu, že žalobci si byli dobře vědomi toho, že prodlení a komplikace nejsou jen na straně žalovaného. Žalovaný rozsah svých tvrzení v průběhu řízení neměnil, jen je k žádosti soudu specifikoval z různých pohledů. Současně od počátku uváděl, že není možné přesně specifikovat počet dnů prodlení u každého z důvodů, neboť tyto se zčásti prolínaly. Žalovaný harmonogram prací sestavoval s jistou časovou rezervou, a proto jej při uzavření smlouvy nepovažoval za nutné upravovat. Jak se však prodlení hromadila, nabylo i počáteční prodlení na významu. Žalovaný nemohl dopředu počítat s vývojem a rozsahem subdodávek, zcela mimo je představa, že si snad mohl najít jinou zakázku, aby dobu prodlení vyplnil. Práce prováděné v dubnu nebyly svým charakterem stavební, ale jen přípravné, nešlo tedy o práce podle Smlouvy. Pokud jde o přeložení kabelu O2, okresní soud zcela pominul, že schůzka se zástupci O2, na které bylo o přeložení kabelu rozhodnuto, se konala až datum, tj. po uzavření smlouvy. Právě z důvodu posunutí kabelu se pak místo plotu budovala opěrná zeď. Faktické řešení bylo s panem příjmení řešeno až datum a projekt k řešení byl předán až v polovině května. Do té doby nebyl způsob a rozsah řešení znám. Náklady na materiál a pracnost jsou u opěrné zdi cca 5x vyšší než u plaňkového plotu s podezdívkou. Hodnocení soudu, že žalovaný mohl pracovat ještě před zhotovením hydroizolací, je zjevně nesprávné, protože hydroizolace se provádějí hned na počátku stavby, ještě před zhotovením základové desky a započetím výstavby. Prodlení tedy vzniklo a nadto jej v e-mailové korespondenci přiznali i sami žalobci, a to v rozsahu dokonce 9 týdnů. Hodnocení okresního soudu v tomto bodě je v rozporu s výpověďmi svědků příjmení a příjmení. Prodlení žalobců při realizaci střechy bylo mnohem delší, než okresním soudem akceptovaných 49 dní. Problém nespočíval jen v tom, že nebylo možno konat práce, ale i v tom, že zastřešení bylo původně plánováno na podzim 2015, tj. jako další práce byly plánovány práce v uzavřeném a vytápěném objektu, které jinak v zimě konat nelze. Pro tyto práce bylo posunutí termínu zastřešení do zimy překážkou. Žalovaný dostál své povinnosti tvrzení i povinnosti důkazní u tvrzeného prodlení žalobců z důvodu pozdních dodávek materiálu a práce panem příjmení. I sám žalobce potvrdil problematičnost spolupráce s panem příjmení. Skutečnost, že se několik týdnů nepracovalo a čekalo se na subdodávky pana příjmení je dokumentována fotografiemi a e-mailovou komunikací. Okresní soud sice potíže se subdodávkami potvrzuje, ale žalovanému nepochopitelně nepřiznal ani jeden den. Ze zápisu o kontrole je naopak zjevné, že k datu datum již chyběly jen drobnosti, a z poznámek„ po dodání“ u těchto drobností je zjevné, že důvodem je chybějící materiál. Úhradě nákladů za energie se žalovaný v principu nebrání, ale je třeba zohlednit, že podstatná část nákladů je způsobena vytápěním objektu v zimě 2016 2017, kdy prodlení s dodáním díla již šlo za žalobci a vytápěno bylo kvůli nim, a že nemalou část energií spotřebovali ostatní dodavatelé, z jejichž činnosti žalovaný neměl žádný zisk. Žalovaný tedy navrhoval změnu rozsudku ve výroku I., tak že bude žaloba zamítnuta, nebo přihlédnuto přiměřeně ve vztahu ke spotřebě energií a zároveň změnu rozsudku ve výroku III. o náhradě nákladů řízení.

6. Žalobci se k odvolání žalovaného vyjádřili tak, že tvrzení žalovaného o provedených vícepracích v hodnotě 1 100 000 Kč je nové, dosud v řízení nebylo uplatněno, nebylo k němu ani prováděno dokazování – v systému neúplné apelace jej před odvolacím soudem již nelze připustit. I tak ale žalobce dodává, že za dílo zaplatil sjednanou cenu podle vyúčtování předloženého žalovaným, v němž žádné vícepráce uplatněny nebyly. Žádné vícepráce nejsou zaznamenány ani ve stavebním deníku. Závěr okresního soudu o tom, že nedošlo k prodloužení lhůty dodání díla podle čl. II. 1 Smlouvy je správný, ale nemělo žádný dopad na hodnocení procesní obrany žalovaného, kterou se okresní soud podrobně zabýval a s níž se vypořádal. Pokud žalovaný v odvolání zaměřuje pozornost na to, že žalobce nečinil do stavebního deníku tento typ zápisu, jde jen o snahu svalit vlastní vinu na neplnění povinností při vedení stavebního deníku na žalobce nebo na stavební dozor. Žalobce měl na základě Smlouvy možnost činit do stavebního deníku zápisy, žalovaný měl naopak povinnost ze zákona záznamy řádně vést. Není pravdou, že žalovaný v prosinci 2016 stavební deník předal stavebnímu dozoru, a proto do něj nemohl činit záznamy. Svědek příjmení naopak vypověděl, že stavební deník od žalovaného nejenže nepřevzal, ale tento mu jej odmítal i předkládat ke kontrole a zápisům. Není ani pravdou, že na vedení deníku nebyl tlak a že žalobci si byli vědomi, že komplikace nejsou jen na straně žalovaného, naopak žalobci žalovaného opakovaně upozorňovali na neplnění jeho povinností a vyzývali ho ke zjednání nápravy. Není pravdou, že žalovaný v řízení průběžně neměnil svá tvrzení ohledně prodlení žalobců. Měnil nejen celkovou délku prodlení žalobců, kterou v jednom okamžiku vystupňoval až na 347 dnů, ale i důvody prodlení, nadto jeho vyjádření byla natolik obecná, že jej soud musel k plnění povinnosti tvrzení vyzvat s poučením o procesních následcích, pokud této povinnosti nedostojí. Není jasný rozsah odvolání – žalovaný přiznává, že nárok na úhradu spotřebovaných energií je částečně důvodný, ale nepřizpůsobuje tomu odvolací návrh, v posledním písemném podání pak délku prodlení žalobců vyčíslil jako 235 dnů, ale žalobci požadují smluvní pokutu za 250 dní prodlení a není tak jasné, zda žalovaný prodlení v délce 15 dnů tímto neuznává. Pokud jde o prodlení v počátku stavby v důsledku právní moci stavebního povolení, budování opěrné zdi a přeložení kabelu O2, žalobce znovu opakuje, že na uzavření smlouvy ani na termín dodání díla nevyvíjel žádný tlak, naopak snažil se žalovanému vyjít vstříc a o všech těchto skutečnostech ho poctivě informoval. Žalovaný měl tyto informace k dispozici a pracoval s nimi a sám i s vědomím, že jsou tu tyto okolnosti, stanovil termín dodání díla na datum. Pokud je nezohlednil správně, jde to ve smyslu § 5 o. z. k jeho tíži. Při zhotovování střechy nic žalovanému nebránilo v pracích a také tak činil. Tvrzení žalovaného o prodlení na podzim 2016 a později nejsou ničím podložená a žalobci je svými důkazy vyvrátili. Byť žalovaný opakovaně uvádí, že opožděné dodávky atypického materiálu způsobovaly velké prodlení, nikdy neuvádí, od kdy do kdy toto prodlení mělo trvat a jaké konkrétní práce kvůli němu nemohl vykonávat. Žalovaný byl vyzván, aby svá tvrzení upřesnil, ale místo toho jen sečetl dny, o nichž tvrdí, pracoval (ač o tom chybí zápis ve stavebním deníku) a zbytek dnů automaticky považuje za prodlení žalobce. To však není žádný důkaz. Takto žalovaný např. v lednu 2017 tvrdí, že pracoval 5 dní a zbylých 17 dní představuje prodlení žalobců, ale neuvádí od kdy do kdy a s plněním jaké své povinnosti byli žalobci v prodlení. Pokud se žalovaný opakovaně vyjádřil, že na podzim z jeho strany chybělo dokončit jen drobnosti, jde o tvrzení, které žalobci spolehlivě vyvrátili zejména protokolem o kontrole provádění díla ze dne datum. Výpověďmi svědků příjmení, příjmení, příjmení a příjmení nadto bylo prokázáno, že na podzim 2016 se žalovaný stavbě žalobců již nevěnoval, protože se věnoval jiné stavbě v obec u obec. Ještě v mailu z datum je urgována řada nedodělávek a nedodaných dokumentů nutných ke kolaudaci, které měl zajistit žalovaný. Pokud jde o energie Smlouva, neobsahuje žádný předpoklad, že by dílo měl zhotovovat jen žalovaný nebo že by měl hradit jen energie, které on sám spotřeboval.

7. Žalobci sami podali do rozsudku ve výroku II. a III. včasné odvolání a namítali, že závěr okresního soudu o tom, že žalovaný byl omezen ve své stavební činnosti v době od datum do datum, je v rozporu se zjištěnými skutečnostmi o tom, že žalovaný se i v tuto dobu na stavbě vyskytoval a vykonával tam činnost. Okresní soud sám uvedl, že zjistil, že žalovaný 15. - datum na stavbě spolu s dalšími 4 osobami prováděl pokládku nopové fólie a XPS zateplení soklu, ve dnech 4. - datum spolu s dalšími 4 osobami prováděl SDR rastry – podhledy suterénu a 1. NP, ve dnech 11. - datum spolu se 3 dalšími osobami dozdíval štíty, betonoval a kotvil vaznice, stavěl komín, dozdíval příčky a vyráběl překlady příček v 2. NP, ve dnech 25. - datum, 1. - datum spolu s dalšími osobami prováděl drážky a krabičky elektřiny, prostupy stropem, kotvení vaznic ocelovými sloupky atd. Závěr soudu o tom, že realizace střechy žalovanému nebránila ve stavební činnosti, proto měl být aplikován i na období od datum do datum. Závěr, že žalovaný v roce 2016 zahájil stavební práce až datum, nemá oporu v provedeném dokazování. I pokud by žalovaný v období od datum do datum nevykonával žádnou stavební činnost, nelze z toho ještě dovodit, že šlo o prodlení žalobce. Montáž střechy by totiž musela být provedena tak jako tak, i kdyby ji nezhotovoval pan příjmení a žalovaný to měl kalkulovat to doby dodání díla. Tím, že střechu zhotovoval někdo jiný než žalovaný a žalovaný v tu dobu mohl na stavbě pracovat paralelně, došlo naopak k časové úspoře, nikoli k prodlení. Pokud by nebyl na dodávku střechy sjednán pan příjmení, musel by ji zhotovit žalovaný a teprve pak by se mohl věnovat dalším činnostem. Žalovaný ve svých tvrzeních nikdy řádně neupřesnil, jaké zpoždění montáží nastalo, tj. co, z jaké příčiny a od kdy do kdy mělo zpoždění, pouze uvedl celkovou dobu prodlení 73 dní, což je doba po kterou mu v létě 2016 trvalo zhotovit jím vyjmenované činnosti. Ve vztahu ke zhotovování střechy tak chybí jakákoli věcná i časová souvislost. Na domnělé prodlení žalovaný žalobce nikdy neupozornil a nezaznamenal jej ani do stavebního deníku.

8. V průběhu odvolacího řízení vzal žalovaný odvolání částečně zpět, pokud jde o napadení smluvní pokuty v rozsahu 18 000 Kč s příslušenstvím s odkazem počet dní prodlení specifikovaný v podání z datum. Dále pokud jde o nárok na vodné ve výši 2 879 Kč s příslušenstvím a dále ohledně elektrické energie ve výši 19 121 Kč. Odvolací řízení o odvolání žalovaného do výroku I. se co do částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení a do částky 22 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení bylo tedy zastaveno.

9. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o.s.ř.), včetně jemu předcházejícího řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalovaného je důvodné pouze částečně.

10. Z hlediska skutkového posouzení bylo možno v daném případě plně vyjít z provedeného dokazování okresního soudu. V řízení byly uplatněny dva nároky – 1) nárok na zaplacení smluvní pokuty za pozdní dodání díla a 2) nárok na zaplacení ceny energií spotřebovaných při zhotovování díla. Oba tyto nároky se opírají o smlouvu o dílo, kterou uzavřel žalovaný jako zhotovitel se žalobci jako objednateli dne datum a jejímž předmětem bylo provést dílo„ Stavba a kolaudace rodinného domu na pozemku p. číslo k. ú. ulice obec“ dle prováděcí projektové dokumentace, která je součástí smlouvy a v níž je vymezen rozsah díla. S ohledem na datum uzavření smlouvy se právní vztahy mezi účastníky smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v tehdy platném znění (dále jen„ o.z.“). Smlouva o dílo je upravena v části čtvrté, hlavě II, díl 8 o. z., přičemž na věc dopadají též obecná ustanovení o. z. o závazcích a základní zásady, nichž stojí tento kodex, tak jak jsou definovány v části první, hlavě I, dílu 1 o. z., zejména zásada vyjádřená v § 5 odst. 1 o. z. formulující povinnost odborné péče na straně zhotovitele.

11. Podle § 2586 odst 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla třeba. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1975 o. z. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

12. Termín, v němž byl žalovaný povinen dílo dokončit a předat žalobcům, byl ve Smlouvě ujednán v čl. II. 1, a to dnem datum. Pro případ prodlení s předáním díla si strany Smlouvy v čl. X. domluvily smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně. Dílo bylo žalobcům dle protokolu o předání díla předáno až dne datum. Žalovaný sice v řízení opakovaně uváděl, že dílo bylo z jeho strany v podstatě dokončeno již v září 2016, případně na podzim 2016, ale podle § 2605 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, a žalovaný nikdy netvrdil, že by snad schopnost díla sloužit svému účelu žalobcům nějakým způsobem před datum předvedl. Naopak v prosinci 2016 došlo ke kontrolní schůzce, z níž vyplynulo, že dílo dokončeno není. Zásadní však je to, že smluvní pokuta nebyla sjednána pro případ prodlení s dokončením díla, ale pro případ prodlení s jeho předáním. I kdyby tedy dílo snad i bylo dokončeno dříve, k jeho předání stejně prokazatelně došlo až dne datum. Žalovaný přitom netvrdil, že by snad ještě před tímto dnem vyzval žalobce, aby si dílo převzali, naopak výslovně připouští, že tak neučinil (č.l. 42), protože dílo bez součinnosti subdodavatelů nemohl dokončit. Není tak vůbec žádných pochyb, že termín předání díla se oproti ujednanému termínu zpozdil o 250 dní, žalobci proto požadují částku 250 000 Kč jako smluvní pokutu. Pro úplnost možno dodat, že správný je i závěr okresního soudu o tom, že sjednaná smluvní pokuta nebyla nijak nepřiměřená s ohledem na celkovou cenu díla a na skutečnost, že šlo de facto o jediný nástroj žalobců, který zajišťoval včasné dodání díla. Ze strany žalovaného byla tato sankce taktéž vyvážena smluvní pokutou sjednanou pro případ prodlení žalobců s úhradou ceny ve výši 0,1 % denně (čl. X. 5 Smlouvy).

13. Bylo tedy třeba se zabývat argumentací žalovaného, že nárok žalobce na smluvní pokutu přesahující částku 18 000 Kč není důvodný, neboť pro okolnosti na straně žalobců a s ohledem na prodlení externích dodavatelů zajišťovaných žalobci nemohl dílo ve stanoveném termínu dokončit.

14. Nutno předeslat, že problém, který založil poměrně složitý spor účastníků o výši smluvní pokuty, spočíval již v obsahu smlouvy o dílo, která byla od počátku nastavena nevýhodným způsobem pro zhotovitele, neboť čl. II.1 věta první smlouvy stanovil pevný termín dokončení díla, avšak čl. VI. 3 a 5 však umožnovaly objednateli písemně nařizovat zhotoviteli změny způsobu provádění díla i to, aby zhotovitel při provádění díla pro určité práce či nákup materiálů použil subdodávky konkrétních dodavatelů, které objednatel určí, a to objednatelem stanovených cenových a dodacích podmínek. Šlo tak o ujednání o možnosti jednostranné změny smlouvy objednatelem nepropojené s možností zhotovitele ovlivnit ujednání o termínu dokončení díla. Smluvní ujednání je však výrazem autonomie vůle stran, které si musí předem zvážit vzájemné rozvržení práv a povinností a jejich nerovnováha obecně není důvodem neplatnosti smlouvy. K dotazu odvolacího soudu bylo stranou žalobců sděleno, že smlouva byla připravena jimi dle vzoru z internetu s pomocí kamaráda právníka, který znal obě strany. Žalovaný připustil, že jako stavař nikoliv právník si dopad ujednání plně neuvědomil, nepočítal, že rozsah prací zajišťovaných dodavateli bude tak velký. K této argumentaci lze však uvést, že časové rozvržení doby plnění díla je rizikem zhotovitele (§ 2590 odst. 1 o. z.), který jako profesionál ve svém oboru měl dbát na to, aby při uzavírání smlouvy věnoval časovým aspektům provádění díla náležitou pozornost, zejména aby do smlouvy začlenil nástroje k řešení situace, kdy dílo vlivem skutečností, které nastanou až po uzavření smlouvy a nikoli jeho zaviněním, nemůže být provedeno v ujednané době plnění.

15. Ustanovení, které mělo zmírňovat dopad zásahů objednatele bylo obsaženo v druhé větě čl. II.1, která uvádí:„ Nebude-li možné dílo dokončit ve stanoveném termínu z důvodů na straně dodavatelů prací a materiálu, které si výslovně vymínil zápisem do stavebního deníku objednatel, prodlužuje se přiměřeně o dobu jejich prodlení sjednaný termín dokončení díla“. Již před okresním soudem účastníci shodně tvrdili, že k zápisům do stavebního deníku nedocházelo (volba externích dodavatelů byla žalovanému oznamována spíše neformálně, maximálně e-mailem, a žalovaný takové příkazy též neformálně, maximálně e-mailem, avšak bez výhrad akceptoval) odvolací soud však nezapsání do stavebního deníku neshledá relevantní, když šlo pouze o nedodržení předepsané formy, fakticky však žalovaný působení dalších dodavatelů na stavbě nijak neodporoval, konkludentně s jejich působením na stavbě souhlasil. Nedostatkem předmětného ujednání bylo to, že sice umožňovalo modifikaci termínu dokončení díla a tedy i dobu běhu smluvní pokuty, obsahovalo však blíže neurčený termín„ prodlení dodavatelů“ externě zajišťovaných objednateli, kteří však předmětnou smlouvu o dílo neuzavírali, šlo tak o třetí strany, jejichž dohodu s objednatelem nemohl žalovaný nijak ovlivnit, přesto se stávali namísto žalovaného zhotoviteli částí jím ujednaného díla. K dotazu odvolacího soudu, jaký význam termínu strany přikládaly, v zásadě shodně uvedly, že toto prodlení mělo být představováno zpožděním dodavatelů oproti časovému harmonogramu prací. Pokud jde o časový harmonogram, smlouva o dílo v čl. II. 3 odkazovala na přílohu číslo kterou měl představovat podrobný časový harmonogram provádění díla. Žalobci popírali, že by tato příloha byla součástí smlouvy, byť v čl. XIII prohlásili, že tvoří nedílnou součást smlouvy, což zdůvodňovali původně přátelskými vztahy s žalovaným s tím, že očekávali její následné doložení. Připustili obdržení pouze tzv. hrubého plánu stavebních prací a finančních výloh, který soudu předložili. Žalovaný však tento hrubý plán označoval za harmonogram, na základě kterého byla uzavřena smlouva o dílo a uvedl, že jej vypracoval a dne datum zaslal e-mailem žalobcům a ten se stal součástí smlouvy. Jedinou přílohou představující harmonogram prací, na kterou tak smlouva mohla odkazovat, byl tedy uvedený hrubý plán. Z hrubého plánu vyplývá, že obsahuje rozpis obecně označených prací po jednotlivých měsících od dubna 2015 do června 2016 v zásadě nelze říci, že bylo možné při uzavření smlouvy očekávat podrobnější rozvržení prací, z plánu tak lze vycházet. Podstatným však je zároveň to, že předmětné ujednání neodkazuje pouze na prodlení externího dodavatele, ale rovněž na to, že takové prodlení muselo zároveň bránit žalovanému ve včasném dokončení díla tedy stejně jako v případě neposkytnutí součinnosti ze strany objednatele dle § 1975 o. z. Tuto právní úpravu, která zajišťuje to, že se zhotovitel nedostane do prodlení s dokončením díla, pokud je v prodlení objednatel, na jehož straně leží důvody bránící včasnému dokončení díla, pak lze vztáhnout i na situace, kdy nebylo možné postupovat podle původního projektu z důvodů na straně žalobců.

16. Tedy okresní soud postupoval správně, když žalovaného při jednání datum podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučil, že je povinen tvrdit a prokazovat časové období, kdy nemohl vykonávat práce z důvodů ležících na straně žalobců včetně uvedení konkrétních důvodů, které mu bránily v pokračování a dokončení díla. Též aby uvedl, jaké konkrétní práce vykonával od datum (poslední zápis ve stavebním deníku), proč je vykonával v tomto období a kdy je vykonával. V tomto směru však povinnost tvrzení a důkazní povinnost žalovaného byla, jak bude rozvedeno níže, značně nedostatečná, když podcenil rizika vyplývající ze smlouvy a v situaci, vstupu dalších dodavatelů na stavbu si nezajistil dostatek podkladů pro prokázání své obrany, když nedokázal přesně tvrdit a prokazovat, po jakou dobu a jakým způsobem mu externí dodavatelské práce bránily v dokončení díla, když s tím, jak množství různých prací narůstalo, nebylo možné ani doby prostojů jednotlivých prací přesně zohledňovat v celkové době pro dokončení díla, neboť nebylo zřejmé, zda jinak ušetřený čas prací dodavatelů nemohl být využit pro jiné dokončovací práce žalovaného. Žalovaný by v takové situaci musel vést přesné záznamy o návaznosti jednotlivých prací a důvodech prostojů, aby mohl v řízení poskytnout konkrétní tvrzení a důkazy, k tomu měl sloužit stavební deník, který se však od datum nevedl.

17. Žalovaný podáním z datum označil počty dní, které dle jeho názoru oddálily dokončení díla a tyto rozdělil určitých skupin podle důvodu prodlení na straně objednatele.

18. Prvotně šlo o prodlení způsobené pozdním vydáním stavebního povolení (13 dnů od datum do datum). Mezi účastníky nebylo sporné, že stavební povolení měli zajistit žalobci (č.l. 47), sporné nebylo ani to, že stavební povolení nabylo právní moci až dne datum. Sporné bylo, zda žalovaný předem věděl, že stavební povolení ještě není pravomocné a měl a mohl to kalkulovat při stanovení termínu dodání díla a dále zda mu to, že stavební povolení nebylo pravomocné, bránilo v pracovní činnosti. Z e-mailové korespondence účastníků před uzavřením smlouvy je zjevné, že žalovaný byl ještě před uzavřením smlouvy informován o tom, že stavební povolení není pravomocné a z tohoto důvodu mu bylo nabídnuto pozdější uzavření smlouvy. Již dne datum žalobce žalovaného informoval, že nemá stavební povolení, v e-mailu ze dne datum informoval, že ve stavebním řízení bude dne datum rozesláno všem účastníkům oznámení o probíhajícím řízení, poté začne běžet 10ti denní lhůta na doručení, bude následovat 10ti denní lhůta na odvolání, a pokud se nikdo neodvolá, bude vydáno stavební povolení, které se opět rozešle účastníkům s 10ti denní lhůtou na doručení, přičemž poté bude následovat 15ti denní lhůta na nabytí právní moci. Žalobce dále sdělil, že (pokud vše půjde bez komplikací), mohlo by stavební povolení být začátkem května. Žalovaný byl tedy již datum informován o tom, že stavební povolení nabyde v tom ideálním případě, že se nikdo neodvolá, nebudou žádné potíže při doručování a stavební povolení bude vydáno ihned po uplynutí lhůty pro odvolání, právní moci nejdříve datum. Žalovaný reagoval e-mailem ze dne datum, v němž žalobcům sdělil, že žádné komplikace neočekává a že by lhůtu bylo možné zkrátit, kdyby se účastníci stavebního řízení vzdali práva na odvolání, a sám navrhuje, že v mezidobí se udělá vše, co se bude moci udělat, aby pak bylo možné se plnou silou soustředit na vlastní stavbu. Přesto ho žalobce dne datum znovu informuje, že stavební úřad v pondělí (tj. až datum, a nikoli již datum) rozeslal dokumentaci účastníkům stavebního řízení, že se situaci snažil urychlit tím, že poštu i sám rozveze, ale nepodařilo se doručit dvěma účastníkům, z nichž jeden žije v USA, čímž bude nutné zákonné lhůty dodržet a se stavebním povolením se dostává až do půlky května, pokud všechno půjde jakž takž. Žalobce též popisuje, jaké práce je možné dělat i bez stavebního povolení (plot jen na straně u asfaltové silnice, terénní úpravy, skrývka ornice, odvoz odpadu, studna) a odhaduje, že tyto práce zaberou týden, max. dva, přičemž výslovně upozorňuje, že stavební povolení bude až za 1,5 měsíce. Doslova uvádí, že mu přijde nefér žalovaného hnát do stavby, a navrhuje mu, aby mezitím vzal jinou práci. Tedy žalobci žalovaného informovali o tom, že stavební povolení lze očekávat nejdříve v polovině května a současně výslovně upozornili na to, že tento termín platí pouze za ideálních podmínek. Žalovaný byl současně informován i o tom, že než nabyde právní moci stavební povolení, mají pro něj žalobci práci, a to v podobě přípravných činností na stavbu samu jen na 1 týden, max. dva. Žalovaný tak při sjednávání smlouvy dne datum a převzetí staveniště téhož dne měl dostatek informací na to, aby kalkuloval dobu nezbytnou k získání stavebního povolení s určitou rezervou, přičemž doba 13 dní není nijak nepřiměřená. Nadto práce, které žalovaný v tomto období vykonával, byly nakonec obsáhlejší, než se předpokládalo – kromě zmíněných přípravných prací v rozsahu 5 dní, žalovaný ve dnech 12. 5. – 27. 5. průběžně pracoval na opěrné zdi. Odvolací soud má tedy za to, že prodlevu způsobenou pozdějším nabytím právní moci stavebního povolení nelze přičítat žalobcům, žalovaný ji měl a mohl kalkulovat při stanovení termínu dodání díla.

19. Prodlení způsobené výstavbou opěrné zdi místo plotu s podezdívkou (11+4 dny v období od datum do datum, jde o konkrétní dny, č.l. 70). Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný opěrnou zeď skutečně v tomto období vybudoval. Průběh prací na stavbě opěrné zdi je zachycen ve stavebním deníku. Ze stavebního deníku je patrno, že v tomto období až do dne datum žalovaný nevykonával žádné jiné stavební práce, s výjimkou vykopání a přeložení kabelu O2 (viz níže), které muselo probíhat současně. Ode dne datum již souběžně probíhaly práce na základech domu. Sporné v obecné rovině nebylo ani to, že budování opěrné zdi je časově náročnější než budování plotu, byť ničím v řízení nebylo spolehlivě prokázáno, že jde právě o 11 dní. Z hrubého plánu stavebních prací a výloh se podává, že původně se počítalo s výstavbou plotu. Z následné e-mailové komunikace je ale patrno, že se tato otázka vyvíjela a ještě před uzavřením smlouvy o dílo v úvahu začalo přicházet i vybudování opěrné zdi. V e-mailu ze dne datum žalobce v souvislosti s řešení problematiky kabelu O2 uvádí„ až budeme vědět, jak bude definitivě vypadat plot/opěrná stěna“. Dne datum žalobce vyjadřuje souhlas s fotografiemi plotu (pozn. zřejmě návrh řešení ze strany žalovaného), ale současně upozorňuje, že„ musíme ještě počkat, co na tu konstrukci řekne pan příjmení – viděl jsem sice, že KB mají i produkty i na opěrnou zeď – ale to odvisí od toho, jestli to bude vycházet statikovi…“ Z tohoto sdělení je poměrně jasné, že rozhodnutí o oplocení v tuto chvíli nebylo definitivní, čekalo se na vyjádření statika, a žalovaný jej ani za definitivní mít nemohl. Na to žalovaný reagoval tentýž den, tj. ještě před podpisem smlouvy sdělením, že s panem příjmení mluvil a„ návrh plotu, resp. opěrné zídky by od něj měl mít ve středu (má to u statika),“ a dne datum pak sám žalovaný kontaktoval pana příjmení s urgencí k řešení„ podezdívky plotu/opěrné zdi“, což potvrzuje, že vzal na vědomí, že přichází v úvahu obě možnosti a rozhodnutí závisí na panu příjmení a vyjádření statika (pozn. zřejmě Ing. příjmení). ulice zpráva Ing. příjmení a projekt řešení jsou datovány až 05/ 2016, je tedy zřejmé, že projekt byl dodán v květnu, tj. až po uzavření smlouvy. Stejně jako v případě stavebního povolení tak nutno uzavřít, že žalovaný byl ještě před uzavřením smlouvy informován nejen o tom, že řešení oplocení není definitivní, ale též o tom, jakým způsobem může být změněno, tj. že může dojít k výstavbě opěrné zdi. Tuto skutečnost měl kalkulovat do termínu konečného dodání díla a ponechat si na případnou výstavbu opěrné zdi nějakou časovou rezervu, případně mohl přímo do smlouvy uvést ustanovení o tom, že pokud bude místo plotu vystavěna opěrná zeď, termín dodání díla se prodlužuje o konkrétní počet dní. Pokud tak neučinil, je to rozhodnutí, které jde k jeho tíži (viz zásada § 5 o. z.). Prodlevu způsobenou výstavbou opěrné zdi tedy nelze přičítat žalobcům, žalovaný ji měl a mohl kalkulovat při stanovení termínu dodání díla.

20. Prodlení způsobené přeložením kabelu O2 (9 dní v době od datum do datum). Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný kabel O2 skutečně v tomto období přeložil. Průběh prací je zachycen ve stavebním deníku. Ze stavebního deníku je patrno, že v tomto období až do dne datum žalovaný nevykonával žádné jiné stavební práce, s výjimkou výstavby opěrné zdi (viz výše), která probíhala současně. Sporné bylo to, zda žalovaný předem věděl, že bude muset kabel O2 přeložit a měl a mohl to kalkulovat při stanovení termínu dodání díla. Žalobce tvrdil, že žalovaný o tom byl informován, což dovozoval z toho, že jak ve smlouvě, tak na první straně stavebního deníku je údaj o tom, že na pozemku se kabel O2 nachází, žalovaný oponoval, že tento údaj mu byl sdělen jen kvůli opatrnosti při provádění stavebních činností (aby ho nepřerušil), ale o tom, že celý kabel bude vykopán a přemístěn před oplocení byl informován až datum. Z předsmluvní komunikace stran se k této otázce podává, že ani sami žalobci původně nevěděli, že se kabel na pozemku nachází (viz e-mail z datum). Dne datum zaslal žalobce žalovanému scan požadavků O2 na to, co je při stavbě třeba dodržet, a sdělil mu, že tyto požadavky nechá zapracovat do smlouvy. V e-mailu ze dne datum žalobce specifikuje práce, které lze dělat i bez stavebního povolení, ale o přeložení kabelu nezmiňuje. Dne datum žalobce žalovaného žádá, aby sdělil, o kolik se stavba prodraží kvůli kabelu O2: kopání ručně, prostupky, vypínání kabelu, nemožnost použít techniku, aby věděl, jakou slevu má chtít po původní majitelce pozemku, která jim při prodeji existenci kabelu zatajila. Dne datum žádá žalobce žalovaného, aby mu sdělil, o kolik se cena oplocení navýší kvůli kabelu O2. Dne datum žalobce žalovanému e-mailem posílá situační výkres od O2 s poznámkou, že je důležitý. Téhož dne na první straně stavebního deníku uvádí, že„ zhotovitel byl důrazně upozorněn, že na pozemku se nachází kabel O2 a je nutné postupovat dle stanoviska k územnímu a stavebnímu řízení, které mu bylo dnešního dne předáno.“ Podle stanoviska O2 k územnímu a stavebnímu řízení ze dne datum O2 požaduje, aby jejich vedení bylo při stavbě chráněno před poškozením, v místě kolize vedení s výstavbou přípojek IS požadují dodržet normu ČSN číslo, nad trasou a v ochranném pásmu vedení nesmí dojít ke snížení či zvýšení stávající nivelety terénu. V místě, kde dojde k umístění oplocení nad trasou vedení, je třeba vedení odkrýt a uložit do dělných chrániček s metrovým přesahem do volného terénu, před záhozem je nutné pozvat ke kontrole jejich pracovníka a o kontrole provést zápis do stavebního deníku. Ve smlouvě je zmínka o kabelu v čl. III. 3„ zhotovitel byl výslovně upozorněn objednatelem o střetu stavby plotu s optickým kabelem O2“ V hrubém plánu prací žalovaného z datum není přeložení kabelu O2 uvedeno. Z těchto podkladů tedy plyne pouze to, že žalovaný byl před uzavřením opakovaně upozorněn na existenci kabelu O2 a nutnost jeho ochrany při stavebních pracích, žádným způsobem však neprokazují, že se snad předem počítalo s přeložením celého kabelu na jiné místo. To potvrdil i svědek příjmení (stavební dozor), který uvedl, že šlo o práce, které byly nad rámec smlouvy, a že to byl až on, kdo prostřednictvím žalobce požádal žalovaného o přeložku kabelu a že to zcela jistě prodloužilo dobu provádění díla. Nutnost časově náročnějšího ručního výkopu za účelem přeložky kabelu potvrdil i svědek příjmení. Práce s přeložením kabelu O2 tak žalovaný nemohl časově předem kalkulovat. Problém však je opět v tvrzeních žalovaného, která v řízení průběžně měnil a de facto nebyl schopen přesně specifikovat dny, kdy byly tyto práce prováděny, důvodem bylo i to, že se práce kryly s pracemi na opěrné zdi. Na výzvu dle § 118a o.s.ř. uvedl 24 dní souhrnně za stavbu opěrné zdi a přesunutí kabelu O2, z čehož 4 dny přípravné práce a kopání drenáží, 3 dny schůzka se zástupci O2 a dojednání podmínek pro posunutí kabelu O2, 6 dní schůzka s Ing. příjmení a změna projektu a 11 dní vícepráce způsobené náročnější realizací podezdívky plotu. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že v květnu 2015 v době šetření Ing. příjmení na pozemku již byl připraven výkop pro přeložení kabelu o šířce 0,7 m a hloubce 0,8 m (technická zpráva Ing. příjmení). Ze stavebního deníku plyne, že dne datum žalovaný prováděl sondy na odhalení kabelu. Dne datum se uskutečnilo jednání o posunutí kabelu O2 za účasti pracovníka O2 – zapsáno, že„ O2 souhlasí s posunutím kabelu směrem k místní komunikaci“. Dne 29. -30. 4. byly kopány základy pro přesunutí kabelu. Dne datum proběhla schůzka s Ing. příjmení. Žádný další zápis zmínku o kabelu O2 již neobsahuje. Dne datum zapsáno, že se dostavil pan příjmení z O2 a odsouhlasil přeložení a způsob uložení kabelu O2. Prodleva způsobená pracemi v souvislosti s kabelem O2 tak byla prokázána jen v rozsahu 4 dní (2 dny kopání a 2 dny schůzek), k samotné době ručního výkopu kabelu a přeložení kabelu chyběla tvrzení žalovaného, pokud jde o práce na odhalení. Odvolací soud tedy v rozsahu těchto 4 dní shledal nárok na smluvní pokutu nedůvodným, neboť má za to, že jde tuto prodlevu zahrnout pod čl. II.1, jako dobu, o kterou se prodloužil termín dodání, neboť se jedná o požadavek na práce, který si vymínili žalobci a smlouva jej nemohla předpokládat a byl tu dán i vliv na možnost včasného dokončení, když dané práce musely být vykonány před započetím samotné stavby, přiznání smluvní pokuty v tomto rozsahu by bylo i v rozporu s poctivým obchodním stykem 21. Prodlení způsobené změnou řešení hydroizolace (30 dní v období červenec až říjen 2015) Ohledně hydroizolace účastníci označili za nesporné, že došlo ke změně projektu a hydroizolace byla nakonec provedena podle návrhu právnická osoba, s. r. o. z července 2015, že k nacenění materiálu došlo až v srpnu 2015 a k výpočtu ceny datum. Sporné bylo to, zda žalovaný mohl a měl ještě před uzavřením smlouvy při stanovení termínu dodání díla počítat s tím, že ke změně projektu dojde a zda změna projektu způsobila či nezpůsobila prodlení ve stavební činnosti žalovaného vzhledem k tomu, že v době, kdy byla hydroizolace realizována, na stavbě v činnosti souběžně pokračoval.

22. Pokud jde o první otázku, nutno uzavřít, že žalovaný předem nevěděl a ani nemohl vědět, že ke změně projektu v části týkající se hydroizolace dojde nebo může dojít. Z předsmluvní komunikace se podává, že dne datum žalovaný žalobcům sdělil, že jako nejvíce komplikované při výstavbě se mu jeví základy, mimo jiné proto, že„ spíše očekává jíl, možná spodní vodu, takže o to to bude zajímavější“ a uvítal účast hydrogeologa. Dne datum emailem žalovaný sdělil žalobcům, že co se týká dotazů pana příjmení na hydroizolace, je (pan příjmení) v kontaktu s nějakým člověkem a řešení pro ně připravují, otázka změny projektu však není zmíněna. Dále sama skutečnost, že na pozemku měla již podle původního projektu být vybudována vsakovací studna, vypovídala jen o tom, že se předem vědělo, že na pozemku se nachází spodní voda. Z těchto podkladů nijak nevyplývá nutnost změny navrhovaného řešení hydroizolace. Naopak z následující e-mailové komunikace po uzavření smlouvy o dílo plyne, že změna od počátku nebyla nutně dána. V e-mailu ze dne datum žalovaný řešení navrhované právnická osoba vnímá jako loby a volil by raději folii stejně jako pan příjmení (zřejmě hydrogeolog). V e-mailu ze dne datum navrhuje pan příjmení z firmy právnická osoba tři řešení hydroizolace – dvě z nich předpokládají ponechání původního projektu, třetí je systém dual-tek. V e-mailu ze dne datum pan příjmení žalobci sděluje, že původní projekt situaci nijak nepodcenil, je zpracován standardně, dle průzkumu, doporučení hydrogeologického posudku a řešení hydroizolací a drenáží dle příručky příjmení. K systému dual-tek uvádí, že umožňuje kontrolu a revize jak při stavbě, tak i při jejím užívání, ale pokud do něj žalobci nechtějí investovat, postačuje stávající projekt a doplněný o systém drenáží. V e-mailu ze dne datum žalobce panu příjmení a panu příjmení z formy právnická osoba sděluje, že do systému dual-tek po zvážení celé situace přece jen s manželkou půjdou s tím, že jako nejzazší termín pro předání díla (zřejmě míní projekt) považuje datum, aby jej mohl předat zhotoviteli. I svědek příjmení potvrdil, že hydroizolace měl původně dělat žalovaný podle původního projektu, ale pak tam z nějakých důvodů přišla jiná firma udělat speciální izolace. Též svědek příjmení vypověděl, že hydroizolace nebyly v původním projektu.

23. K druhé otázce odvolací soud konstatuje, že hydroizolace taktéž představovaly typ prací, které bylo nutno zajistit, aby bylo možno se samotnou stavbou pokračovat, tedy lze dovodit, že delší doba pro zhotovení složitějšího systému hydroizolace měla vliv na pokračující práce a tedy i včasné dokončení díla. Pokud žalovaný souběžně vykonával jinou činnost v době realizace hydroizolace externím dodavatelem, šlo o pomocné práce, nebo práce, které by žalovaný souběžně mohl vykonávat, i kdyby hydroizolaci realizoval sám, jak se původně předpokládalo, práce navazující na hydroizolaci však vykonávat nebylo možné, neboť pokud nebyla základová deska, nebylo možné ve stavbě pokračovat. Základová deska a suterén by při obvyklém běhu věcí dle hrubého plánu prací byly dokončeny cca v polovině července 2015, se zpožděním v důsledku stavebního povolení a opěrné zdi pak v polovině srpna 2015, a nikoli až datum (tj. 7-8 týdnů později). V hrubém plánu stavebních prací byla na položku„ základy, základová deska, vnitřní kanalizace, vyzdění suterén“ vyhrazena doba 1 měsíce. Lze tedy dovodit, že na realizaci hydroizolace podle původního projektu si žalovaný sám vyčlenil méně jak 1 měsíc. Zároveň lze uvést, že práce na systému dual-dek bez projektování a čekání na materiál zabraly dle stavebního deníku právnická osoba jen 14 dní a podle svědka příjmení to podle původního projektu byla práce na 1 týden, z tohoto odhadu tedy lze zřejmě vycházet. Není pochyb o tom, že realizace hydroizolace od okamžiku, kdy se žalobci začali řešit její změnu (konec června 2015) do ukončení prací na ní (viz stavební deník, poslední zkouška těsnosti systému datum) trvala více než 3 měsíce, tedy podstatně (nejméně o 2 měsíce) déle. V průběhu této doby došlo minimálně ke dvěma delším obdobím prodlev, a to jednak v samotném průběhu realizace a jednak při reklamacích souvisejících s netěsností systému. Nutno zdůraznit, že sám žalobce toto zpoždění připustil v emailu z datum, kde jej specifikuje jako 2 týdny čekání na nový projekt, 2 týdny hledání realizační firmy, 3 týdny čekání na materiál, tj. celkem 7 týdnů. Z dalšího dokazování pak vyplynulo, že problémy s hydroizolací se začaly řešit zřejmě koncem června 2015 (viz e-mail žalovaného žalobci z datum a e-mail žalobce projektantovi Nesnídalovi ze dne datum). Dne datum navrhuje pan příjmení a Atelier DEK jako alternativu řešení systém dual-dek. V e-mailu ze dne datum navrhuje pan příjmení tři řešení hydroizolace – dva z nich předpokládají ponechání původního projektu, třetí je systém dual-tek. Dne datum žalovaný posílal žalobci na základě jejich dohody svou představu o tom, jak by při změně hydroizolace měla vypadat skladba obvodových stěn, přizdívky a betonových podkladů a specifikoval celou řadu detailů, které je v té souvislosti nutné upřesnit, aby vůbec mohl pokračovat v práci. V e-mailu ze dne datum sděluje žalobce panu příjmení, že projekt byl podceněn a stavba již druhý týden stojí na mrtvém bodě kvůli nejasnostem ohledně hydroizolace. Z e-mailu žalobce ze dne datum je zjevné, že realizace systému dual-tec vyžaduje vícepráce (izolační přizdívka 84 m2 vodorovné konstrukce a 95 m2 svislé konstrukce). Dne datum žádá i stavební dozor příjmení o sdělení specifikací, jakým způsobem s ohledem na změnu projektu mají pokračovat v práci, žalobce dne datum v návaznosti na to urguje projektanta hydroizolace, aby se na to podíval, aby mohli na stavbě aspoň něco dělat. Materiál byl naceněn až datum a dodán ještě později. Zpoždění provádění hydroizolace potvrdil i svědek příjmení, který uvedl, že žalobce měl na projektu jinou hydroizolaci a pak se to předělalo na něco jiného a byly tam zpočátku problémy. Zpoždění prací kvůli hydroizolaci potvrdil též svědek příjmení, který měl provádět zásypové práce s bagrem a byl několikrát odvolán. Zdržení odhadl na měsíc až dva. Z čehož zcela jasně plyne, že změna hydroizolace práce na stavbě minimálně zbrzdila, pokud ne zcela zastavila, a vyžádala si provedení prací, s nimiž žalovaný nemohl počítat. Pokud jde o reklamace související s netěsností systému, dne datum žalobce informoval pány Svobodu, Tesaře a jméno, že jimi projektovaný systém dual-tek finguje se střídavými úspěchy. Žalobce jim vytýká, že praktická část zaškolení provádějící firmy příjmení byla zrušena a školení proběhlo jen teoreticky a po realizaci první části hydroizolace bylo zjištěno 9 netěsností, které bylo třeba jednu po druhé zkontrolovat, že při řešení této situace se jim nedostalo dostatečné technické podpory ze strany DEK ateliér a odstraňování netěsností trvalo 2 týdny. Problémy při realizaci hydroizolací popsal i svědek příjmení (hydroizolace se nedařily, trvalo to strašně dlouho, prostě nefungovaly, nedrželo to, pouštělo to vodu, předělávalo se to 3x, 4x, limitovalo to žalovaného v jeho pracích, žalobce zdržení neřešil, protože bylo způsobené objektivními příčinami, prodlení svědek odhadl na 6 týdnů). Problémy s těsností hydroizolace potvrdil i svědek příjmení. Prodlení externích dodavatelů (projektu, materiálu, prací) v souvislosti s dodávkou hydroizolace tak činilo nejméně 9 týdnů. Podle stavebního deníku v tuto dobu žalovaný nebyl na stavbě přítomen celkem 20 všedních dnů (7. 7., 8. 7., 13. 7., 17. 7., 22. 7., 23. 7., 24. 7., 29. 7., číslo, 17. 8., 18. 8., 19. 8., 9. 9., 10. 9., 11. 9., 14. 9., 15. 9., 16. 9., 17. 9., 2. 10.). Vícepráce související výhradně se systémem dual-tek žalovaný specifikoval jako izolační přizdívky, krycí beton izolace, vázání oceli a revizních šachet, tyto práce prováděl dle stavebního deníku dalších 10 dní (30. 7. – 31. 7., 3. 8. izolační přizdívka, 18. 9., 21. 9., 24. 9. krycí vrstva beton, 20. 9. vázání oceli, 15. -. 17.

12. šachty). Odvolací soud má tak za to, že žalovaným tvrzených 30 dní prodlení z důvodu působení externího dodavatele na další postup žalovaného plně odpovídá prokázanému stavu, jako období, za které z důvodu na straně žalobců nelze přiznat smluvní pokutu.

24. Prodlení způsobné čekáním na projektové řešení napojení spodních a vrchních základových pásů (5 dní v době od 21. 7. do 27. 7.). K tomu lze uvést, že ve dnech 22. – 24. 7. jde o prodlení, které se kryje s prodlením kvůli změně projektu hydroizolací (viz předchozí odstavec) a není možné jej přiznat 2x. Dne datum žalovaný ještě pracoval na bednění horních pásů, čili stavbu ještě na propojení pásů připravoval, dne 25. – 26. 7. byla sobota a neděle. Dne 27. 7. již bylo napojení pásů dohodnuto s panem příjmení. Žalovaný tvrdil pouze to, že řešení napojení v projektu chybělo, jiné souvislosti z jeho tvrzení nelze dovodit, nedostatky projektu však nelze žalobcům přičítat k tíži, bylo na žalovaném, aby je zjistil před uzavřením smlouvy. Zpoždění prací z tohoto důvodu nelze zohlednit.

25. Prodlení v době realizace střechy (87 dní v době od datum do datum). Z hrubého plánu prací plyne, že žalovaný takto na realizaci střechy kalkuloval 1 měsíc (srpen 2015). Realizace střechy fakticky dle stavebního deníku trvala datum do datum, tj. cca 3,5 měsíce. Ze shodného tvrzení stran dále plyne, že se od počátku počítalo, že střechu bude realizovat pan příjmení, ten k věci jako svědek vypověděl, že s pracemi začali v lednu, v únoru byla střecha zakrytá fólií a v dubnu hotová, zpětně si nedokázal vybavit, zda se na stavbě vyskytoval každý den, ale připustil, že kvůli počasí či technologickým postupům tam někdy nebyl, šlo však maximálně o jednotlivé dny. Uvedl, že po položení fólie již do stavby nemohlo pršet ani sněžit, ale nebyl schopen posoudit, zda práce v nižších patrech bylo poté možné provádět bez omezení. Práce nemohl zahájit dříve, protože si v dílně chystal trámy a byly svátky. K délce prací uvedl, že dobu trvání realizace střechy považuje za obvyklou a přiměřenou množství lidí, které má k dispozici, a velikosti střechy. Nevybavil si žádné problémy, které by mohly zpozdit práce. Potvrdil, že žalovaný v nižších patrech pracoval, ale nevěděl, jak často a kdy přesně, žalovaný mu pomáhal, když potřeboval s něčím pomoct, žádné prodlevy z jeho strany nezaznamenal, a to ani s dodávkami materiálu. V době, kdy střecha nebyla pod fólií, mu žalovaný a jeho lidé pomáhali odklízet sníh. K přímému dotazu žalovaného uvedl, že si nepamatuje, že by se spolu bavili o nějakém časovém plánu na realizaci střechy ani o dřívějším termínu než na přelomu roku. K realizaci střechy vypovídal i svědek příjmení (stavební dozor), který si nedokázal vybavit, jak v této době probíhala činnost žalovaného, ale věděl, že tam pracoval se 4-6 lidmi. Svědek příjmení (pracovník žalovaného) vypověděl, že kvůli střeše chvíli čekali, protože střechu ve finále dělali jen dva pracovníci. Uvedl, že subdodavatel udělal krovy a pak na stavbě dlouho nebyl, proto tam létal sníh a oni nemohli pokračovat. Přijeli po dvou měsících a natáhli plachtu a pak teprve mohl žalovaný začít pracovat. Uvedl, že je to omezovalo v pracích. Podle stavebního deníku byla stavba k realizaci střechy připravena dne datum, kdy bylo demontováno bednění věnců a oken. Dne datum tedy bylo možno započít s realizací střechy, s tou však bylo započato až datum (není sporné a plyne to i ze stavebního deníku a výpovědi příjmení). Opožděné zahájení prací na střeše tak představovalo 24 dní v období od datum do datum Odvolací soud má za to, že okresní soud správně zohlednil i víkendové dny, neboť smluvní pokuta též tyto dny zohledňuje. Žalovaný v tomto období na stavbě vykonával činnost ve dnech 15. – datum – zateplení soklu a pokládka nopové folie a terénní úpravy. Dále nastalo období, kdy stavba byla nezakryta, výkon prací tak byl omezen rizikem vlivu nepříznivého počasí a zatékání do objektu. Střešní fólie, která zakryla stavbu tak, aby do ní nepršelo a nesněžilo, byla dle stavebního deníku instalována datum. V období od datum do datum, se žalovaný (s výjimkou 1 týdne) na stavbě vyskytoval a prováděl práce, které nevyžadovaly zakrytí střechy (4. – 8.

1. SDK rastry – podhledy v suterénu a 1. NP, 11. – datum, komín a dozdívání štítů a příčky v 2. NP, 25. 1. – 29. 1., drážky a krabičky el. a 1. – datum prostupy stropem a drážky a krabičky el.). Střešní krytina a okna byla instalována ve dnech číslo 2016. Pokud jde o firmu pana příjmení pak se ze stavebního deníku se podává, že pan příjmení nebyl na stavbě přítomen 16 dní v únoru (od 6. 2. do 21. 2.), 8 dní v březnu (6. 3. – 13. 3.) a 5 dní v dubnu (9. 4. – 13. 4.), tj. celkem dalších 29 pracovních dní. Odvolací soud v této situaci má za to, že úvaha okresního soudu, kterou bylo zohledněno 49 dní zpoždění prací odpovídajících době, kdy střecha nebyla zakryta fólií, je přiměřená. Žalovaný mohl sice i v této době některé práce vykonávat a skutečně tak činil, jak uvedeno shora, šlo však o práce v omezeném rozsahu, když nebylo možné dělat dokončovací práce v interiéru, které by mohly být následně poškozeny v situaci, kdy je tu vysoké riziko zatečení do objektu. Lze při tom dovodit, že i kdyby v rozsahu těchto prací určitý čas ušetřil, že jej celková daleko delší než plánovaná doba provádění střechy brzdila, když i v závislosti na dokončení střechy a střešních oken tu zůstala oddálena možnost zhotovení prací v podkroví navazujících na dokončení střechy. Tuto dobu však nebylo možné zohlednit dle požadavku žalovaného, když dobu takového zpoždění ale nelze stanovit z doby, kterou trvalo následné zhotovení navazujících prací, jak činí žalovaný, když to je doba, kterou by musel vždy vynaložit. Pro rozhodnutí je podstatná doba, po kterou žalovanému zdržení externího dodavatele bránilo v dokončení. Poměr prodlení dodavatele střechy oproti úspoře času by byl jen obtížně kvantifikovatelný, je tak přiměřené vycházet z plného zohlednění doby v rozsahu nezakrytí folií, která přibližně navíc odpovídá i době, po kterou se pan příjmení jako zhotovitel střechy na stavbě dle stavebního deníku nevyskytoval. Na přiměřenou aplikaci doby prodlení ostatně odkazuje samo ustanovení čl. II.1 smlouvy o dílo, úvaha o přiměřenosti prodloužení termínu dodání se zároveň v tomto případě opírá o konkrétně ve stavebním deníku zachycený skutkový stav.

26. Prodlení v důsledku pozdních dodávek materiálu a zpoždění interiérových prací za období od srpna 2016 do předání stavby datum (12 + 61 dní). Předně je třeba uvést, že pro celé toto období především chyběla žalovaného tvrzení, jakým způsobem mu bránila jednotlivá prodlení v průběhu jím vykonávaných prací i vzhledem k celkovému dokončení, když doplnění na základě výzvy okresního soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nelze považovat za dostatečné. Žalovaný označil dodávky materiálu, které si zajištoval žalobce nebo jeho dodavatel pan příjmení a uvedl, že jeho prostoj kvůli materiálu byl 12 dní v období od srpna do listopadu 2016 a dále uvedl práce, které činil po datum a samostatně vedle toho uvedl celkové počty dní prodlení v jednotlivých měsících od listopadu 2016 do března 2017, netvrdil však co konkrétně působilo vznik jednotlivých prodlení v závislosti na konkrétním období. Taktéž důkazní povinnost nebyla splněna, když v tomto období od datum bylo ukončeno vedení stavebního deníku a předchozí zápisy byly natolik stručné, že žádné důvody prostojů neuváděly. Hrubý plán stavebních prací neobsahoval natolik detailní vymezení prací, aby bylo možné jednotlivá prodlení dodávek porovnat. Svědecké výpovědi, pokud jde o vymezení konkrétních časových úseků a důvodů prodlev, byly nedostatečné, když svědci si konkrétní okolnosti již nedokázali vybavit (ostatně nedokázal to ani sám žalovaný s ohledem na nedostatek tvrzení). Povšechně ze svědeckých výpovědí vyplývalo jen to, že vztahy na stavbě od podzimu 2016 již byly problematické až chaotické a že docházelo k prodlení zejména s dodávkami materiálu. Dle žalovaného stavbu interiéru v podstatě převzali externí dodavatelé (dle žalovaného byl externím dodavatelem pan příjmení, který měl udělat obklad koupelen a schodiště, jemuž materiál dodával pan příjmení, dále pan příjmení, který měl udělat montáž interiérových dveří, podlahových krytin a lišt, kuchyně, vestavěných skříní, schodů a zábradlí, parapetů, právnická osoba, která měla ve spolupráci s panem příjmení udělat schody a zábradlí, pan příjmení, který měl udělat krb, pan příjmení, který měl udělat centrální vysavač a EZS). Žalovaný se dostal do obtížné situace, ve které musel vyčkávat na dokončení prací a dodávek od třetích osob. Žalobce sám připustil, že spolupráce s panem příjmení, který měl dodávat materiál a částečně i interiérové práce, nebyla šťastná. Na druhou stranu i žalovaný sám potvrdil, že jeho působení na stavbě v tuto dobu fakticky skončilo, připustil i to, že pracoval na jiné stavbě. Nedalo se přitom uzavřít, že stavba byla z jeho strany dokončena, když jak dokládal žalobce, byly tu práce, kterým práce v interiéru nebránily, např. ukončení hromosvodu (viz fotografie z datum, na nichž hromosvod zcela zjevně dokončen není), nebo fasády a zateplení (viz fotografie z datum). Byť je tedy zřejmé, že část prací stavebně navazovala na práce dodavatelů a k nějakým průtahům docházelo, není dostatek podkladů pro jakýkoliv přiměřený odhad vlivu na zpoždění prací a dodávek na práci žalovaného (na rozdíl od situace střechy, kde byl pouze jeden dodavatel a stavební deník konkrétně dokládal působení tohoto dodavatele i žalovaného). Procesní obrana žalovaného ohledně této části nároku na smluvní pokutu vykazovala zásadní nedostatky již v rovině tvrzení, tudíž bez ohledu na veškerá zjištění nebylo možné dojít ke spolehlivému závěru o tom, v jakém rozsahu se problémy s dodavateli podílely na zpoždění s dokončením díla. Dokazování nemůže nedostatek tvrzení nahrazovat. Pokud žalovaný namítal, že na vzniklé obtížné důkazní situaci, do které se dostal má podíl i žalobce, když jeho dodavatelé též nevedli zápisy ve stavebním deníku, pak je třeba uvést, že žalovaný jako zhotovitel a zároveň profesionál v oboru si měl být vědom, že mu v případě prodlení hrozí ujednaná smluvní pokuta, a tomu měl přizpůsobit svůj postup, a tedy naopak zintenzivnit svůj přístup k vedení stavebního deníku komunikaci s žalobci a zajištění důkazů o prodlení externích dodavatelů. Pokud jde o stavební deník, okresní soud zcela správně uvedl, že vedení stavebního deníku je ve smyslu § 157 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění, povinností zhotovitele stavby, tj. žalovaného, a to až do okamžiku dokončení stavby). Tuto povinnost žalovaného obsahovala i Smlouva v čl. VII. včetně zápisů údajů o časovém postupu prací a jejich jakosti. Požadavek na denní záznamy, které mimo jiné mají obsahovat i časové souvislosti provádění díla a údaje o dodávkách materiálů plyne zcela jasně i z vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, zejména z přílohy 16 této vyhlášky, která stanoví podrobné požadavky na vedení stavebního deníku. Zanedbání povinnosti vést řádně stavební deník nadto nutno hodnotit optikou zásady vyjádřené v § 5 o. z., podle níž kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. S ohledem na to, že žalovaný svou činnost vykonával jako profesionál v dané oblasti, žalobci se mohli důvodně spoléhat na to, že stavební deník řádně povede, a pokud tak nečinil, jdou následky k jeho tíži. Byl to žalovaný, kdo nesl riziko za rozvržení času při dodání celého díla a u vědomí toho, že se na zhotovování podílí další osoby, měl žalovaný těmto souvislostem věnovat ještě větší odbornou péči. Nedostatek zápisů o stavebních pracích externích dodavatelů tu sice je též dán a znamená porušení jejich povinností, ale důkazní břemeno ohledně prodloužení doby dodání leží na žalovaném, neboť pro jeho úspěch je nezbytné prokázat, po jakou dobu a co mu bránilo ve včasném dokončení díla. Do důkazní nouze žalovaného se pak promítá i to, že v komunikaci s žalobci též konkrétní prostoje v důsledku dokončovacích prací nijak neoznačil. Žalovaný sice v řízení tvrdil, že situaci oznamoval ústně a e-maily (z datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum), ale tyto e-maily prokazují jen to, že se řešily dodávky materiálů a že docházelo k prodlevám, to ale nestačí na to, aby žalovaný unesl důkazní břemeno k prokázání konkrétního počtu dní a důvodu tím oddáleného dokončení díla, lze naopak poznamenat, že tu jsou obsaženy i urgence žalobců, aby žalovaný dokončil svou práci, aby mohly být provedeny navazující práce či jiné práce, které nic nebrzdí. Pro nedostatek tvrzení žalovaného se však nebylo třeba těmito skutečnostmi podrobněji zabývat a důkazy jednotlivě hodnotit. S ohledem na nedostatek konkrétních tvrzení před okresním soudem nebylo v odvolacím řízení též nutné se zabývat se otázkou víceprací (např. krb, venkovní schodiště), oproti méněpracím (např. altán). Ve shora uvedeném období tak nebylo pro neunesení břemene tvrzení žalovaného možné zohlednit žádnou dobu, která by prodloužila termín dokončení díla, a tedy zakládala čl. II. 1 Smlouvy důvod pro nepřiznání smluvní pokuty dané smlouvou o dílo.

27. Pokud jde tedy o smluvní pokutu, zůstal s ohledem na částečné zpětvzetí nárok na 18 000 Kč s příslušenstvím nedotčen, když žalovaný v rozsahu 18 dní běhu smluvní pokuty své prodlení s dokončením díla připustil. Dále byl shledán důvodným nárok žalobců na zaplacení smluvní pokuty ve výši 149 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, tedy byl v tomto rozsahu rozsudek okresního soudu podle § 219 o.s.ř. potvrzen a ve zbytku smluvní pokuty podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změněn tak, že žaloba byla zamítnuta o dalších 34 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení. V zamítavém výroku II. byl rozsudek okresního soudu potvrzen.

28. Dále žalobci uplatnili nárok na zaplacení energií dle článku III. bod 3, kde si strany ujednaly, že v ceně díla je zahrnuto mimo jiné i provoz zařízení staveniště a dle článku XI. bodu 3, v němž se žalovaný zavázal hradit žalobcům náklady za odebranou elektřinu, vodu a plyn, a to do doby dokončení díla. S tímto ustanovením smlouvy žalovaný souhlasil i při vědomí toho, že se na stavbě budou vyskytovat i jiní dodavatelé, jejichž spotřebu energií nebude moci ovlivnit. Smlouva nijak neupravovala zohlednění působení jiných dodavatelů, pokud jde o hrazení energií. Nebylo tak možné zohledňovat ani dobu jejich působení, která navíc rovněž nebyla, jak uvedeno shora dostatečně tvrzena a prokázána. Předmětem přezkumu byl pouze nárok na platby za elektrickou energii, přičemž žalovaný se odvolal pouze do částky 31 095 Kč s příslušenstvím, když ohledně vodného a stočného ve výši 2 879 Kč a elektřiny ve výši 19 121 Kč bylo odvolací řízení zastaveno. Žalovaný částku 31 095 Kč stanovil procentuálním odhadem v koncovém období, když namítal, že v tomto období již na stavbě nepracoval. Nároky na hrazení elektřiny byly v plném rozsahu prokázány, jak shledal okresní soud období od datum datum ve výši 1 613 Kč (přehled plateb právnická osoba), datum datum – 17 749,61 Kč (faktura číslo), datum datum - 26 853,42 Kč (faktura číslo). Odvolací soud hodnotí odlišně pouze období od datum do datum ve výši celkem 4 000 Kč, což jsou ale dvě zálohy po 2 000 Kč z datum a datum, chybělo však doložení vyúčtování energie za toto období, když samotné zálohy nepředstavují cenu spotřebované energie. Žalobci byli při jednání datum vyzvaní k doložení faktur a dokladů o spotřebované energii s poučením podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Lze tedy uzavřít, že ohledně této částky neprokázali konkrétní odběr energie. Žalovaný se zavázal hradit energie žalobcům, jde tak o jeho povinnost plnění vztaženou dle XI.2 k okamžiku předání staveniště vyplývající přímo ze smlouvy o dílo (článku XI. bodu 3) nikoliv o bezdůvodné obohacení. Nárok ve zbývajícím rozsahu je tak důvodný včetně požadovaného příslušenství. Pokud jde o vodné a stočné ve výši 2 879 Kč a elektřinu ve výši 19 121 Kč s příslušenstvím zůstal výrok I. nedotčen. Ohledně povinnosti zaplatit elektřinu ve výši 27 095 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení byl výrok I. podle § 219 o.s.ř. potvrzen. Ohledně 4 000 Kč na elektřině s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení byl podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změněn tak, že byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta.

29. S ohledem na změnu rozsudku bylo nutno rozhodnout znovu o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud k datu vydání rozsudku zohlednil, že žalobce požadoval včetně příslušenství na smluvní pokutě 315 061,64 Kč a na energiích 76 561,83 Kč a neúspěšný byl ve smluvní pokutě částkou 104 600,47 Kč a na energiích 5 767,91 Kč, neúspěch byl tak představován 28,18% a úspěch 71,82%. Žalobcům tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 43,46 %. Vzhledem k tomu, že k částečnému zpětvzetí a zastavení odvolacího řízení došlo až před posledním jednání, byla tato okolnost promítnuta pouze do hodnoty posledního úkonu.

30. V řízení před okresním soudem tedy žalobci vynaložili náklady, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 124 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 181 260 Kč za devatenáct úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, účast na jednání ve dne datum, dne datum za každé započaté 2 hodiny, dne datum, dne datum za každé započaté 2 hodiny, dne datum za každé započaté 2 hodiny, dne datum a dne datum za každé započaté 2 hodiny, vyjádření žalobců ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, ve výši 19 x 9 540 Kč), paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 5 700 Kč (19 x 300 Kč), z náhrady za ztrátu času ve výši 4 200 Kč (náhrada za 42 započatých půlhodin po 100 Kč za cestu ze sídla advokáta do obec a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 191 160 Kč ve výši 40 143,60 Kč, celkem tedy 231 303,6‬ 0 Kč upraveno na 43,46 %, tj. částku 100 525 Kč, kterou uložil žalovanému k náhradě.

31. V odvolacím řízení pak žalobcům § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o.s.ř. též přísluší ve stejném poměru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které se skládají ze soudního poplatku 2 450 Kč, odměny zástupce (advokáta) za podané odvolání ve výši 3 060 Kč (tarifní hodnota úkonu 49 000 Kč), vyjádření k odvolání žalovaného ve výši 9 340 Kč (tarifní hodnota úkonu 254 095 Kč), jednání dne datum bylo oproti vyúčtování přiznáno v rozsahu přesahujícím 2 hodiny ve výši 2x 9 540 Kč (tarifní hodnota úkonu 303 095 Kč), jednání dne datum ve výši 9 380 Kč (tarifní hodnota úkonu 263 095 Kč), požadovanou náhradu za vyjádření z datum odvolací soud nezohlednil jako účelně vynaložený úkon, když neobsahovalo tvrzení, která by nepostačovala uvést při jednání, které bezprostředně následovalo. K těmto 5 úkonům pak byly přiznány náhrady hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1500 a dále náhrada za ztrátu času ve výši 1 200 Kč (náhrada za 12 započatých půlhodin po 100 Kč za 2 cesty ze sídla advokáta do obec a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu, dále daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 21 % z částky 43 560 Kč, tj. ve výši 9 147,60 Kč, celkem tak náklady činí 55 157,60 Kč z čehož 43,46% činí 23 971 Kč, které uložil odvolací soud žalovanému k náhradě.

32. Odvolací soud dodává, že nepřiznal žalobcům náklady na cestovné advokátky před soudy obou stupňů, když nebyl doložen technický průkaz, nebylo tak doloženo ani užití vozidla, tudíž ani důvod pro přiznání cestovného včetně náhrady za užití vozidla. Lze taktéž doplnit, že žalobci výslovně uplatnili náhradu v rozsahu jedné plné odměny za každý úkon nikoliv snížené za každou ze zastupovaných osob dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ani v odvolání k výpočtu okresního soudu, který podle vyúčtování též postupoval, ničeho nenamítali, odvolací soud tedy vycházel z toho, že uplatňují nárok v rozsahu zastoupení jedné osoby v plném rozsahu, který je nižší než nárok na sníženou odměnu při účtování odměny zastupování dvou osob. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Lze proti němu podat prostřednictvím advokáta dovolání do 2 měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR v obec u Okresního soudu v České Lípě, ale pouze tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.