29 CO 244/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje účastníka zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 73 000 Kč s příslušenstvím, o uložení pořádkové pokuty znalci, o odvolání znalce proti usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 15 C 179/2020-171 ze dne 27. července 2022 <b>Usnesení okresního soudu se mění tak, že se znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] ukládá pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč, kterou je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.</b> 1. Napadeným usnesením okresní soud uložil znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč s odůvodněním, že ani přes opakované výzvy soudu po uplynutí lhůty pro vypracování znaleckého posudku svou povinnost k předložení znaleckého posudku nesplnil, čímž podle § 53 odst. 1 o. s. ř. hrubě ztížil postup řízení. Vyšel ze zjištění, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] byl ustanoven znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady, specializace motorová vozidla, obor doprava, specializace dopravní nehody dne 3. 12. 2021 usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. 15 C 179/2000-152 a bylo mu uloženo, aby podal jemu zadaný znalecký posudek ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu. Ten mu byl doručen dne [datum] a lhůta k podání znaleckého posudku začala plynout tímto okamžikem. Jelikož znalec ve stanovené lhůtě posudek nepodal a ani nepožádal o její prodloužení, byla mu soudem dne [datum] zaslána výzva, aby ve lhůtě 10 dnů sdělil, kdy lze očekávat podání znaleckého posudku, případně co jeho zpracování brání. Po uplynutí této lhůty, dne [datum], znalec soudu sdělil, že znalecký posudek je ve fázi rozpracování, ke zpoždění ve vypracování došlo v důsledku opakovaných karantén a jeho následného [anonymizováno] Covidem-19 a požádal o prodloužení lhůty pro zpracování znaleckého posudku do [datum]. Soud žádosti znalce vyhověl dopisem ze dne [datum], avšak ani v této lhůtě znalec posudek nevypracoval a soudu nepředal. Okresní soud dopisem ze dne [datum] opětovně znalce vyzval, aby sdělil, z jakého důvodu dosud k vypracování znaleckého posudku nedošlo a co jeho podání brání. Dne [datum] znalec soudu sdělil, že posudek je stále ve fázi rozpracování, neboť znalec je velmi pracovně vytížen a posudek soudu doručí do 10 až 14 dnů. Ani v této lhůtě sdělené soudu znalcem nebyl soudu jeho znalecký posudek předložen, a proto soud přistoupil k uložení přiměřené pořádkové pokuty (s ohledem na význam znaleckého posudku pro dané řízení i vzhledem k době prodlení znalce s podáním znaleckého posudku), jejímž hlavním smyslem bylo výchovné působení na znalce tak, aby se obdobné jednání v budoucnu již neopakovalo. Znalecký posudek je v dané věci zásadní a bez něj nelze v řízení pokračovat a ve věci rozhodnout.

2. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. Namítá, že v době rozhodování soudu o uložení pořádkové pokuty byl znalecký posudek již vyhotoven a připraven k odevzdání soudu, k čemuž došlo dne [datum]. Opožděné vyhotovení znaleckého posudku odůvodnil, jak vysokým pracovním vytížením, tak aktuálním [anonymizováno] stavem. Nezpochybňuje, že mu byl spis k vypracování posudku doručen dne [datum] a lhůta pro vypracování činila 90 dní. Již v této době byl ale pracovně vytížen a z důvodu opakovaných karantén nemohl provádět některé znalecké úkony mimo kancelář (např. prohlídky míst dopravních nehod, prohlídky vozidel apod.). Následně [anonymizováno] na Covid-19 a i když onemocnění nemělo komplikovaný průběh a nevyžadovalo [anonymizováno], nemohl několik týdnů vůbec pracovat a v důsledku toho docházelo ke zpoždění ve vypracování znaleckých posudků. Šlo o únavu, kdy po dobu několika měsíců byl schopen pracovat pouze na 50 % a aktuálně je schopen pracovat na cca 75 %. Dle konzultace s lékařem se jedná o následek onemocnění na Covid-19, který by měl postupně odeznít. Tento stav však nemá vliv na kvalitu práce, ale pouze na možnost pracovního zatížení. V přímé souvislosti s tím docházelo buď k samotnému zpoždění vypracování posudků či opomenutí dalších administrativních činností, včetně reakcí na výzvy soudu. Jako znalec se snaží primárně vypracovávat znalecké posudky pro státní správu (soudy, policie a úřady). Protože je nedostatek znalců v dané oblasti, snaží se těmto institucím vycházet vstříc a posudky vypracovávat. Navíc je jeden z mála znalců v oboru, který se specializuje na posuzování technického stavu užitkových vozidel a je vybaven potřebným diagnostickým zařízením i znalostmi v této oblasti. Proto je značně vytěžován. Značný čas mu zabírají i neodkladné úkony (prohlídky vozidel v místech dopravních nehod apod.), které v současné době provádí takřka po celé České republice. Omlouvá se za to, že včas a řádně se soudem nekomunikoval ohledně prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku a odpovědí na jeho výzvy. Pokud mu bude uložena soudem stanovená pokuta 10 000 Kč, má za to, že to bude mít přímý vliv na jeho znaleckou činnost, kterou bude muset omezit a zhorší se i jeho finanční situace a bude tak muset omezit některé výdaje např. roční licenční poplatky na diagnostická zařízení, které nebude možné používat pro výkon znalecké činnosti či nebude moci absolvovat kurzy a školení v rámci dalšího vzdělávání znalců. Požaduje, aby odvolací soud usnesení okresního soudu změnil tak, že mu pořádková pokuta nebude uložena.

3. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a poté dospěl k závěru, že odvolání znalce je pouze zčásti důvodné.

4. Podle § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.

5. Uložení pořádkové pokuty je nejzazším řešením, jemuž by měla tam, kde se to jeví účelné, předcházet domluva. Hrozí-li uložení pořádkové pokuty pro nesplnění procesní povinnosti, musí poučení o této povinnosti obsahovat i upozornění na možnost uložení pořádkové pokuty. Účelem pořádkové pokuty je zajištění hladkého a důstojného průběhu soudního řízení (ESLP [číslo], [anonymizováno] proti Švédsku) a zajištění veřejné autority soudu (NSS 3 Ads 57/2003) a je na úvaze soudu, zda k tomuto pořádkovému opatření, popřípadě i opakovaně, přikročí. [příjmení] pokutou lze postihnout chování nejenom účastníků řízení, ale i ostatních osob zúčastněných na řízení včetně znalců, veřejnosti i právních zástupců a obecných zmocněnců.

6. Znalci může být uložena pořádková pokuta za to, že hrubě ztěžuje řízení tím, že ve stanovené lhůtě nesplní povinnost k vypracování znaleckého posudku stanovenou mu soudem. Znalecký posudek ve smyslu zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) představuje jeden z mnoha důkazních prostředků, byť je svou povahou nezastupitelný. Znalec je přitom osobou (fyzickou či právnickou), která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které byly soudem určeny, a ve znaleckém posudku soudu sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2002, sp. zn. 33 Odo 325/2001). Prodleva ve vypracování znaleckého posudku způsobuje nemožnost využití jednoho z podstatných důkazů ve věci, skončení řízení a tudíž jeho průtahy, které lze ze strany účastníků řízení případně sankcionovat v řízeních o náhradu škody způsobené státem.

7. Při svém posouzení odvolací soud vychází ze správných a úplných zjištění okresního soudu ohledně ustanovení znalce, lhůt pro vypracování znaleckého posudku včetně výzev k jeho předložení ve spojení s reakcemi znalce.

8. Lze shrnout, že Okresní soud v Liberci svým usnesením č. j. 15 C 179/2020-152 ze dne 3. 12. 2021 ustanovil ve věci znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] s cílem stanovit, zda k poškození konkrétního vozidla došlo tak, jak je popsáno v zápisu o poškození motorového vozidla a zadokumentováno na fotografiích ve spise v důsledku pádu sněhu (ledu) ze střechy blíže specifikované budovy a zda tato popsaná škoda vznikla na vozidle v příčinné souvislosti s pádem sněhu ze střechy výše uvedené budovy, zda s ohledem na polohu vozidla v době jeho poškození mohlo k daným poškozením dojít v důsledku pádu sněhu ze střechy vedlejší budovy, jaká je výše způsobené škody, respektive nákladů na opravu vozidla a jaká byla obvyklá cena vozidla k určenému datu, aby bylo možné určit, zda v důsledku pádu sněhu ze střechy byla na vozidle způsobena totální škoda. Soud zadal podání znaleckého posudku nikoli jako spěšné a znalec měl možnost jej vyhotovit ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení spisu. Lhůta 90 dnů pro vypracování posudku uplynula dnem [datum]. Znalec na výzvu soudu ze dne [datum] reagoval až po uplynutí stanovené lhůty 10 dnů, dne [datum], a vysvětlil, proč dosud znalecký posudek nevypracoval (karantény, onemocnění covid), což bylo možno považovat za omluvitelný důvod pro překročení lhůty k vypracování posudku. Za dané situace mu soud vstřícně k jeho návrhu prodloužil lhůtu k vyhotovení znaleckého posudku do [datum]. Avšak ani tuto lhůtu znalec nedodržel a ani před jejím uplynutím nepožádal soud o její prodloužení. Nereagoval ani na výzvu soudu ze dne [datum], respektive sdělil, že v této době je znalecký posudek stále ve fázi rozpracování, neboť je znalec velmi pracovně zatížen a soudu posudek doručí ve lhůtě 10 až 14 dnů, ale svůj slib nedodržel.

9. Již v usnesení o ustanovení znalcem byl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] poučen okresním soudem o tom, že je povinen podat znalecký posudek ve stanovené lhůtě, avšak v odůvodněných případech může soud k jeho žádosti lhůtu výjimečně prodloužit a dále i o tom, nepodá-li do uplynutí stanovené lhůty znalecký posudek, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč.

10. Zák. [číslo] Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v hlavě IV. stanoví práva a povinnosti znalců. Ustanovení § 19 odst. 1 písm. c) cit. zákona znalci ukládá povinnost odmítnout podání znaleckého úkonu v případě, pokud mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas. Z tohoto důvodu nemůže odvolací soud ve prospěch znalce zohlednit, že již v době, kdy mu byl spis doručen, měl být značně pracovně vytížen.

11. Odvolacímu soudu je z jeho vlastní činnosti známo, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] je znalcem ze dvou oborů, ekonomika, ceny a odhady, specializace motorová vozidla a z oboru doprava, specializace dopravní nehody, a patří v rámci okresu [obec] k nejvytíženějším znalcům z daných oborů. Již tuto skutečnost však měl okresní soud na zřeteli, když jej ve věci ustanovil znalcem a namísto obvyklé lhůty pro vypracování znaleckého posudku v trvání 1 či 2 měsíců, mu stanovil lhůtu 90 dnů, tj. tří měsíců.

12. S ohledem na konkrétní zadání posudku i samotný obsah již soudu předloženého znaleckého posudku (ve spise na č. l. 173 až 210) je nutno připustit, že k jeho vypracování bylo nepochybně využito znalcem účtovaných 24 hodin, což předpokládá práci na 3 dny po 8 hodinách. I kdyby odvolací soud zvažoval, že onemocnění covid u znalce způsobilo větší únavnost, fakticky na daném posudku nemusel pracovat více jak šest pracovních dní.

13. Odvolací soud nemůže přehlížet, že v dané věci došlo k prodlevě ve vypracování znaleckého posudku po dlouhé časové období, namísto [datum] až [datum], tj. po dobu delší více jak 2 roky, kdy jen částečně se na daném stavu promítly okolnosti, které znalec subjektivně nemohl nijak ovlivnit, tj. omezení pohybu obyvatel v době pandemie v rámci celé České republiky, plnění protiepidemických opatření a větší [anonymizováno] v důsledku onemocnění virem covid u něho i dalších osob, které mu při vypracování znaleckého posudku měly poskytnout součinnost. Tato situace však nemohla ospravedlnit fakt, že znalec od samotného počátku, od doby, kdy byl ve věci ustanoven, se soudem komunikoval jen na jeho podněty a to navíc nedostatečně a zavádějícím způsobem. Okresní soud ve vztahu k němu před uložením pořádkové pokuty postupoval vstřícně a i přes jeho pasivitu mu dal opakovaně příležitost dle jeho možností i bez sankce postižení pokutou posudek vypracovat a soudu předat. Znalec opakovaně na výzvu soudu uvedl, kdy je schopen posudek vypracovat (nejprve do [datum], posléze do [datum]) a ani při respektování jím tvrzených možností posudek v době vydání napadeného usnesení vypracován nebyl, ačkoliv k jeho vyhotovení bylo třeba maximálně šesti pracovních dní.

14. Odvolací soud má tak za to, že s ohledem na nedostatečnou spolupráci znalce se soudem i konkrétní okolnosti dané věci je namístě znalci pořádkovou pokutu uložit, byť s ohledem na obecně známou vytíženost znalce znaleckou činností pro soudy lze její výši snížit na dolní hranici zákonem stanoveného rozpětí, tj. na částku 5 000 Kč.

15. Odvolací soud nesouhlasí s názorem znalce, že uložení pořádkové pokuty v daném případě povede ke zhoršení jeho finanční situace, když sám v odvolání tvrdí, že k opožděnému vypracování znaleckého posudku došlo i proto, že posudků vypracovává značné množství a proto není schopen je vypracovat ve stanovených lhůtách. Uložená pořádková pokuta by měla přispět k tomu, aby znalec získal realistický náhled na jeho schopnost vyhotovovat znalecké posudky v soudem uložených lhůtách. V případě, kdy již při jejich zadání bude mít větší množství nezpracovaných znaleckých posudků, zváží odmítnutí podání znaleckého úkonu podle § 19 odst. 1 písm. c) zák. o znalcích, či požádá o delší lhůtu k vypracování znaleckého posudku a v případě nemožnosti dodržení lhůty bude sám aktivní a požádá o prodloužení lhůty (v níž bude objektivně schopen znalecký posudek vyhotovit), k vypracování znaleckého posudku.

16. Ke změně usnesení okresního soudu došlo podle § 220 o. s. ř.