29 CO 251/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 12. srpna 2022, č. j. 15 C 174/2018-612, <b>Usnesení okresního soudu se potvrzuje.</b> 1. Napadeným usnesením okresní soud nařídil předběžné opatření, kterým se žalované zakazuje jakákoliv dispozice, zejména prodej, zatížení právy třetích osob, bezúplatný převod, darování, směna, zařazení do veřejné nabídky ve smyslu ustanovení § 11a a následující zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, s pozemky: -) parc. [číslo] – trvalý travní porost; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Rychnov u Jablonce nad Nisou, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – ostatní plocha; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Rychnov u Jablonce nad Nisou, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – ostatní plocha; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Rychnov u Jablonce nad Nisou, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – trvalý travní porost; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Rychnov u Jablonce nad Nisou, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – trvalý travní porost; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Rychnov u Jablonce nad Nisou, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – trvalý travní porost; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], obec Bedřichov, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – trvalý travní porost; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], obec Bedřichov, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, -) parc. [číslo] – trvalý travní porost; zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], obec Bedřichov, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou.

2. Dle odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně žalobce podal k soudu žalobu ve znění rozšíření žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 8. 2022, č. j. 15 C 174/2018-599, domáhá primárním petitem uložení povinnosti žalované uzavřít s ním smlouvu o převodu pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] a eventuálním petitem zaplacení částky 6 849 750 Kč. Návrhem ze dne [datum] se žalobce domáhá vydání předběžného opatření, kterým by soud žalované zakázal dispozici, zejména prodej, zatížení právy třetích osob, bezúplatný převod, darování, směnu, zařazení do veřejné nabídky ve smyslu ustanovení § 11a a násl. zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, se shora označenými pozemky, neboť žalovaná hodlá převést pozemky v k. ú. [obec] na obchodní společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], čímž by bylo zmařeno uspokojení restitučního nároku žalobce v rámci tohoto řízení. Pokud se týká pozemků v k. ú. [obec], žalobce z informativního výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že žalovaná aktuálně tyto pozemky převádí na MUDr. [jméno] [příjmení], tj. na osobu, která není oprávněnou osobou ve smyslu zákona č. 299/1991 Sb., přičemž tak žalovaná prokazatelně upřednostňuje osoby odlišné od restituentů, čímž je dána důvodná obava, že tyto pozemky budou skutečně převedeny na třetí osobu. Rozsah požadovaných náhradních pozemků byl přitom žalobcem z opatrnosti zvolen tak, aby oceněním odpovídal výši restitučního nároku za protiprávně odebrané a nevydané pozemky žalobce v částce po navýšení, tj. v částce nejméně ve výši 561 075 Kč. Ocenění náhradních pozemků žalobce provedl dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., a to tak, že cenu za pozemek v k. ú. [obec] parc. [číslo] vyčíslila částkou 325 600 Kč, parc. [číslo] vyčíslila částkou 26 380 Kč, parc. [číslo] vyčíslila částkou 150 260 Kč, parc. [číslo] vyčíslila částkou 24 900 Kč a parc. [číslo] vyčíslila částkou 52 220 Kč; cenu za pozemek v k. ú. [obec] u [obec] parc. [číslo] vyčíslila částkou 444,50 Kč, parc. [číslo] vyčíslila částkou 1 381,10 Kč a parc. [číslo] vyčíslila částkou 9 132,90 Kč. Pokud se jedná o pozemky v k. ú. [obec] potřeba zatímně upravit poměry účastníků vyplývá z důvodné a konkrétní obavy žalobce, že žalovaná převede tyto pozemky na společnost [právnická osoba], neboť byl zahájen proces směny předmětných pozemků na uvedenou společnost [právnická osoba] za pozemky společnosti v k. ú. [obec], přičemž jedinou překážkou pro převod těchto pozemků bylo toliko usnesení o nařízeném předběžném opatření v probíhajícím řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 48/2019, které z důvodu pravomocného skončení věci zaniklo ex lege. Důvodná obava žalobce je pak dána i tím, že během řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 48/2019 došlo ze strany státu k převodu pozemků označených žalobou na společnost [právnická osoba], konkrétně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše k. ú. [obec], jež se nacházejí v samotném sousedství sídla obchodního závodu této společnosti a v bezprostřední vzdálenosti pozemků v k. ú. [obec], jejichž vydání žalobce požaduje. Svým chováním žalovaná poskytuje jednoznačný důkaz o liknavosti, svévoli a diskriminačním způsobu jejího jednání. S ohledem na uvedené je tak nezbytné bezodkladně zatímně upravit právní poměry účastníků formou zákazu dispozice žalované s pozemky v k. ú. [obec] a v k. ú. [obec] u [obec].

3. Okresní soud rozhodl tak, že návrhu žalobce vyhověl, když postupoval podle ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř. a § 75c odst. 1 o.s.ř. Okresní soud uzavřel, že jsou v daném případě naplněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Pasivní legitimaci shledal okresní soud za osvědčenou z informativních údajů z katastru nemovitostí, když soud ke dni rozhodnutí ověřil, že žalovaná je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku tohoto usnesení. Aktivní legitimaci žalobce měl za osvědčenou z žalobcem již dříve předložených rozhodnutí Okresního úřadu v [obec], a to konkrétně ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo], ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo], ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo] a ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo], která dokládají, že žalobce má dosud neuspokojený restituční nárok. Okresní soud shledal důvody pro nařízení předběžného opatření v potřebě zatímní úpravy poměrů účastníků, když dochází k vážným zásahům do práv a zájmů účastníků nebo takové zásahy bezprostředně hrozí. V daném případě, pokud se týká pozemků v k. ú. [obec], a to parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jež mimo jiné žalobce učinil předmětem žalobního požadavku na nahrazení projevu vůle, soud nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že žalovaná je ke dni rozhodnutí soudu vlastnicí uvedených pozemkových parcel. Z Žádosti o směnu pozemků ze dne [datum] učiněné ze strany [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) vůči žalované a z Návrhu na směnu nemovitostí v katastrálním území Rychnov u Jablonce nad Nisou [číslo] ze dne [datum] učiněného ze strany žalované je přitom zřejmé, že v rámci komunikace mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byl vysloven úmysl směnit pozemky v k. ú. [obec], tedy mimo jiné pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jež jsou ve vlastnictví žalované za pozemky ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Z výše uvedené komunikace mezi žalovanou a společností [právnická osoba] je přitom rovněž zřejmé, že společnost [právnická osoba] vlastní pozemky v rámci průmyslového areálu v [obec], jež sousedí s výše uvedenými pozemky ve vlastnictví žalované, a proto má společnost zájem směnu uvedených pozemků realizovat. Současně bylo mimo jiné ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] Okresním soudem v Jablonci nad Nisou ve věci vedené pod sp. zn. 15 C 48/2019 vydáno vyhovující předběžné opatření ze dne [datum], č. j. 15 C 48/2019-235, přičemž vzhledem k tomu, že řízení vedené pod sp. zn. 15 C 48/2019 bylo již pravomocně skončeno ke dni [datum] s tím, že žalobě nebylo vyhověno, zaniklo v souladu s ust. § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ex lege i nařízené předběžné opatření. Pokud se dále týká pozemků v k. ú. [obec] u [obec] parc [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jež jsou rovněž předmětem požadavku žalobce na nahrazení projevu vůle, žalobce výpisy z katastru nemovitostí, jež mají informativní charakter, osvědčil, že vlastnické právo k uvedeným pozemkům svědčí žalované, přičemž však v současné době probíhá vkladové řízení č. V [číslo], a to ohledně převodu vlastnického práva k uvedeným pozemkům v k. ú. [obec] u [obec] na MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že k vyznačení plomby došlo dne [datum], přičemž lhůta, během které nemůže katastrální úřad povolit vklad, skončí dne [datum]. Žalobce naproti tomu disponuje restitučním nárokem ve vyšší, než evidované výši, přesná výše jeho restitučního nároku bude muset být stanovena znaleckým posudkem za situace, kdy žalovaná k výzvě soudu ze dne [datum] podáním ze dne [datum] sdělila, že nepřistoupí k přecenění výše restitučního nároku žalobce. Žalobce odhaduje výši nároku na částku 561 075 Kč, souhrnnou hodnotu pozemků, jejichž postižení se domáhá, představuje dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. částka 433 891,30 Kč. Jde o pozemky, které mají být předmětem převodu. Byla tak shledána potřeby zatímní úpravy, neboť v případě, že by žalovaná vlastnické právo převedla na jiného, účel žalobního návrhu by byl zmařen. Jelikož žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum], jež žalobce přiložil k návrhu na nařízení předběžného opatření, neuvedla, že by požadované pozemky byly nepřevoditelné v rámci soudního řízení ve věci vydání náhradní pozemků v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., a tedy, že by nemovité věci postižené předběžným opatřením nemohly sloužit k uspokojení restitučních nároků restituentů, žalované fakticky předběžným opatřením žádná újma nevzniká, proto i z tohoto hlediska lze po žalované požadovat, aby dočasně strpěla omezení vyplývající z předběžného opatření. Otázka převoditelnosti předmětných pozemků, jakož i sporná výše restitučního nároku, bude řešena až v rámci dokazování ve věci a v tomto směru dalece přesahuje možnosti soudu při rozhodování o podaném předběžném opatření, které se nadto ani v řízení o předběžném opatření neprovádí. Návrhu tedy bylo vyhověno.

4. Proti usnesení okresního soudu se odvolala žalovaná, která má za to, že nebyly naplněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Namítá, že restituent má být prioritně uspokojen z veřejných nabídek, kam jsou pozemky pravidelně zařazovány z území celé České republiky a v tomto směru by mělo být zaručeno všem stejné postavení a ani zde žalobci nic nebrání, aby se přihlásil do výběrových řízení vyhlášených žalovanou. Žalovaná má za to, že v daném případě na její straně nebyl dosud prokázán liknavý či svévolný postup při uspokojování restitučních nároků žalobce. Žalovaná rovněž namítá, že žádné konkrétní skutečnosti týkající se požadovaných pozemků odůvodňující naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů nejsou žalobcem ani tvrzeny ani prokazovány. Žalobce pouze spekuluje o tom, že by odvolatel mohl předmětné pozemky zcizit, neboť odvolateli v tomto nic nebrání. Odvolatel má za to, že žalobce svým návrhem neprokázal existenci obavy z ohrožení výkonu v řízení případně vydaného rozhodnutí. Takovou potenciální obavu rozhodně nezakládá potenciální převod pozemku v rámci veřejné nabídky dle ust. § 11a zák. č. 229/1991 Sb. I pokud by odvolatel zařadil pozemky do veřejné nabídky, nejednalo by se z jeho strany o znevýhodňující či svévolný postup vůči žalobci, nýbrž o plnění zákonné založené působnosti odvolatele. Ani tehdy, kdy jsou splněny podmínky, za kterých se oprávněné osoby mohou domáhat uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétního jimi vybraného pozemku ve vlastnictví státu, nelze vyloučit, že tyto pozemky by nakonec mohly být převedeny na jinou oprávněnou osobu. Podání takovéto žaloby nemůže jiným oprávněným osobám bránit v tom, aby se domáhali týchž pozemků, ani aby jej případně postupem upraveným v ust. § 11a cit. zákona o půdě nabyli (srov. např. na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 508/13). Odvolatel je povinen přímo na základě zákona zařazovat pozemky do veřejné nabídky za účelem uspokojování restitučních nároků oprávněných osob. Bránění odvolateli v zařazování pozemků do nabídek je tedy zcela protiprávní a nemůže být v žádném případě důvodem pro nařízení předběžného opatření a nemůže být ani důvodem osvědčujícím obavu, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí, (žalobce může být uspokojen převodem jiných pozemků z vlastnictví státu nebo případně i finanční náhradou). Pokud by bylo soudy zakazováno zařazovat pozemky do veřejných nabídek (tak jak to odvolateli ukládá zákon), ztratilo by zcela smysl, aby odvolatel veřejně náhradní pozemky nabízel a realizoval nabídková řízení. Vydáváním předběžných opatření se zákazem dispozice s tzv. náhradními pozemky, na které uplatňují oprávněné osoby nároky v soudních řízeních, dochází paradoxně k situaci, že odvolateli se ve velké míře zužuje okruh pozemků, které může převádět ve veřejných nabídkách. Blokace těchto pozemků v rámci soudních řízení s oprávněnými osobami je pak vyčítaná opět odvolateli a je posuzována jako liknavost, svévole a neschopnost plnit své povinnosti pře převodu pozemků dle podmínek zákona o půdě. Z výše uvedených důvodů, odvolatel neshledal splnění předpokladů pro nařízení předběžného opatření a proto navrhuje, aby Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci napadené usnesení čj. 15 C 174/2018-612 Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 12. srpna 2022 změnil a návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

5. Odvolací soud přezkoumal ke včasnému odvolání žalované usnesení okresního soudu včetně předcházejícího řízení a bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

7. Podle § 75c odst. 1 za použití § 102 odst. 3 o.s.ř. předseda senátu nařídí předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Tak může být dle § 76 odst. 1 písm. d) o.s.ř. za použití § 102 odst. 3 o.s.ř. předběžným opatřením účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.

8. Z uvedených ustanovení vyplývá, že předběžné opatření upravuje poměry účastníků pouze„ předběžně“ do doby, než bude rozhodnuto ve věci samé. Před jeho nařízením musí být alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti svědčící o nároku žalobce a musí být prokázána potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, včetně potřebné míry naléhavosti. V řízení o předběžném opatření soud rozhoduje zpravidla bez jednání a neprovádí dokazování. Vychází z tvrzení navrhovatele a listin jím předložených či označených a soudu dostupných. Rozhodující je přitom stav v době vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o.s.ř.).

9. Je správný závěr okresního soudu o tom, že jsou v posuzovaném případě naplněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, neboť je potřeba zatímně upravit poměry účastníků.

10. Žalobkyně osvědčila, že jí byl rozhodnutím Okresního úřadu v [obec], a to konkrétně ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo], ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo], ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo] a ze dne 17. 10. 1994, č. j. P [číslo] přiznán restituční nárok, když bylo rozhodnuto tak, že právní předchůdci žalobce, pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], nejsou vlastníky pozemků č. pp. č.k. 774 – louka, 779 – louka, [číslo] – louka, to vše k.ú. [ulice] Hanychov dle ust. § 4 ve spojení s ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě, neboť pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě bylo rozhodnuto o nevydání původních odňatých pozemků. Žalobce je tedy s ohledem na své nástupnictví oprávněnou osobou podle § 4 a § 6 zákona o půdě, která má nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které podle § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze vydat.

11. Judikatura v této souvislosti dovodila, že se při liknavém (či libovolném nebo diskriminujícím) postupu Pozemkového fondu ČR (jeho nástupce Státního pozemkového úřadu) mohou výjimečně oprávněné osoby domáhat také převodu konkrétních náhradních pozemků bez předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky prostřednictvím žaloby u soudu, viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 Ústavní soud ČR opakovaně konstatoval, že pokud není nárok oprávněné osoby dlouhodobě uspokojen, musí soud zkoumat, zda ze strany Pozemkového fondu (nyní ČR – SPÚ) nedošlo k libovůli či dokonce k svévoli při plnění jeho závazku (např. III. ÚS 495/02, I. ÚS 3169/07, I. ÚS 125/10). Nejvyšší soud ČR pak v řadě rozhodnutí uvedl, že„ jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i postup, kdy žalovaná (či její předchůdce Pozemkový fond ČR) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněných osob zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách“ (např. 28 Cdo 5487/2017 nebo 28 Cdo 2914/2017, ale i další). Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je ovšem třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup Pozemkového fondu ČR (nyní pozemkového úřadu) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (28 Cdo 5389/2014 ze dne 17.6.2015).

12. V dané věci, která již samostatně byla posouzena Nejvyšším soudem pod č. 28 Cdo 293/2022-536 ze dne 29.3.2022, který nesouhlasil s předchozím závěrem odvolacího soudu o nedostatku liknavosti a po již přijatém závěru odvolacího soudu, že pozemky měly být oceňovány jako stavební, lze konstatovat, že došlo k dostatečnému osvědčení žalobního nároku, tedy práva uplatňovat nárok na konkrétní pozemky mimo veřejnou nabídku. Usnesením okresního soudu č. 15 C 174/2018-599 ze dne 10.8.2022 byla připuštěna změna žaloby, kterou byla žaloba rozšířena o pozemky uvedené ve výroku napadeného usnesení. Žalobce zároveň dostatečným způsobem doložil, že s těmito pozemky je nakládáno takovým způsobem, který může zmařit uspokojení uplatněného nároku v daném řízení. U pozemků v k. ú. [obec] u [obec] bylo doloženo, že již probíhá vkladové řízení č. V [číslo], a to ohledně převodu vlastnického práva k uvedeným pozemkům v k. ú. [obec] u [obec] na MUDr. [jméno] [příjmení]. Pozemky v Rychnově u Jablonce jsou zatíženy tím, že sousední pozemky již v průběhu jiného restitučního řízení byly převedeny na třetí osoby a je tu zájem na směně pozemků. Žalovaná navíc v rámci své působnosti dané zákonem (zejména zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku) nakládá s pozemky ve vlastnictví státu a plní zákonnou povinnost státu vypořádat restituční nároky oprávněných osob. Jak tedy uvádí sama žalovaná, nárok na pozemky může v soudním řízení uplatnit jiný restituent postižený liknavostí postupu státu obdobně jako žalobce. Je tu tak reálné riziko, že žalobcem zvolené pozemky k uspokojení jeho restitučního nároku budou převedeny na někoho jiného. Pokud tedy žalovaná namítá, že je její povinností nabízet pozemky ve veřejných nabídkách a že musí být umožněno všem restituentům uplatnit nárok, pak je toto nutno vykládat tak, že pokud je umožněno pro případ liknavosti státu v soudním řízení se domáhat konkrétního pozemku, pak musí být také reálné takového práva dosáhnout a takovou ochranu poskytuje právě předběžné opatření. Z hlediska hospodárnosti řízení je žádoucí, aby s pozemky, které žalobkyně v návrhu označila a ohledně nichž bude soudem zkoumáno, zda jsou vhodnou náhradou, nebylo během řízení nakládáno. Okresní soud tak zcela správně přistoupil k zatímní úpravě poměrů účastníků formou předběžného opatření, v němž zakázal žalované disponovat s žalobkyní označenými pozemky v hodnotě dosud nevypořádaného restitučního nároku. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu, jímž bylo návrhu na nařízení předběžného opatření dle § 102 odst. 1 o.s.ř. vyhověno, jako věcně správné dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

13. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bude rozhodnuto podle § 145 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé.