29 CO 262/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec - část obce proti žalované: ; jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa , obec zastoupená ustanoveným advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 13. října 2021, č. j. 9 C 44/2021-108,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. a IV. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud řízení výrokem I. částečně zastavil do částky [částka] s příslušenstvím. Výrokem II. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Výrokem III., že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka]. Výrokem IV., že žalovaná je povinna splácet dlužné částky dle výroku II. a náklady řízení dle výroku III. tohoto rozsudku v měsíčních splátkách [částka] počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku vždy do konce příslušného měsíce pod ztrátou výhody splátek. Výrokem V., že dluh žalované je žalobkyně povinna ponižovat o splátky poskytnuté insolvenční správkyní dlužníka [jméno] [příjmení] v rámci oddlužení probíhajícího na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka].

2. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. S žalobou proti své osobě nesouhlasila a žádala soud o ustanovení zástupce pro řízení. Žádosti žalované soud po prověření její osobní a majetkové situace vyhověl a usnesením ze dne 29. 6. 2021 č.j. 9 C 44/ 2021 jí ustanovil zástupcem pro řízení advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Řízení bylo částečně zastaveno pro uhrazení po podání žaloby. Ve zbytku byl shledán nárok důvodným. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přiznal jí nárok na náhradu nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek [částka] a výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů. Za jeden úkon náleží žalobci [částka] (vyhl. č. 254/2015 Sb.) Vyhláška v § 1 odst. 3 příkladně stanoví, co se rozumí úkonem. Soud přiznal žalobkyni [částka] za celkem 3 úkony (výzva k plnění z [datum] odeslaná na dodejku, sepis a podání žaloby a účast u soudního jednání dne [datum]). Dále přiznal soud žalobkyni náklady cestovného k jednání a zpět autobusem při ceně jízdného [obec] [obec] [částka] (tedy celkem [částka]), což bylo soudu doloženo jízdenkou. Celkem přiznané náklady řízení tak činí [částka]. Soud neuznal zástupci žalobkyně uplatňované a doložené náklady za ubytování v hotelu [obec] od [datum] do [datum] ve výši [částka], neboť je nepovažoval za účelně vynaložené. Zástupce žalobkyně přijel z [obec], cesta autobusem trvá podle jízdního řádu 1,20 hodin a soud jednání nařídil až na 9.00 hodin právě pro snadnou možnost dopravy autobusem. Navíc k žádosti zástupce žalobkyně mu bylo povoleno k cestě k jednání použití služebního vozidla, čehož nakonec nevyužil. Bylo by proto v rozporu s dobrými mravy, aby náklady ubytování v hotelu šly k tíži žalované. Dále rozhodl podle § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř. a povolil žalované splácet dluh včetně nákladů řízení po splátkách ve výši [částka] měsíčně, když tyto splátky žalobkyně sama navrhla a byla okresním soudem shledána schopnou tuto částku měsíčně splácet, a to pod ztrátou výhody splátek ve smyslu § 1931 o.z.

3. Proti výroku III. (a tedy i s ním spojeného výroku IV.) o nákladech řízení se včas odvolala žalovaná. Namítala, že nebyla v řízení zastoupena, když podávala odpor, čímž došlo k navýšení náhrady nákladů žalované z částky [částka] stanovené v elektronickém platebním rozkaze na částku [částka] v rozsudku. Užití zákonného práva k podání opravného prostředku, tak navýšilo vzniklé náklady, žalovaná přitom čerpala dovolenou na účast u jednání. Žalobkyně projevila pochopení pro nepříznivou hospodářskou situaci žalované alespoň tím, že navrhla uhrazení jejího dluhu ve splátkách po [částka] měsíčně, a soud tento návrh toliko akceptoval. Jediný argument k uložení povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení zcela stručně a mechanicky převzal zásadu úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Toto odůvodnění je však, i ve vztahu k obsahu a rozsahu spisu naprosto nedostačující. Okresní soud měl obzvláště uvážit samo osvobození žalované od soudních poplatků, o němž dříve rozhodl. Žalovaná v tomto směru odkázala na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2933/15, který měl soud aplikovat a navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

4. Odvolací soud bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř.) přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené části (§ 212, § 212a o.s.ř.) včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Při vydání rozsudku rozhoduje soud o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Částečné zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby učiněné z důvodu splnění části dluhu po podání žaloby se podle § 146 odst. 2 o.s.ř. považuje rovněž za úspěch žalobce. Okresní soud tak správně stanovil, že právo na planou náhradu nákladů má žalobkyně, stejně jako správně stanovil výši náhrady nákladů řízení. Odůvodnění okresního soud je v tomto směru dostatečné, lze na něj plně odkázat. Žalovaná namítá důvody podle § 150 o.s.ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

6. Těmito důvody se okresní soud nezabýval, přičemž z nálezu Ústavního soudu, na který odkázala žalovaná, vyplývá, že rozhodnutí soudu o nákladech řízení musí být v souladu s průběhem řízení. Pokud by k náhradě nákladů měl být podle obecných zákonných zásad zavázán účastník, který byl dříve v řízení osvobozen od placení soudních poplatků, pak je obecný soud při rozhodování o nákladech řízení povinen uvážit poměry účastníka, které vedly k jeho osvobození, a posoudit, zda není namístě uplatnění § 150 o.s.ř., jež sice podléhá poměrně široké míře soudního uvážení, ne však libovůli. Obzvláště je potom třeba předchozí osvobození účastníka (žalovaného) pečlivě uvážit v případě, že obecný soud hodlá tohoto účastníka zavázat též k náhradě zaplaceného soudního poplatku (žalobci). I účastník osvobozený od soudních poplatků může být zavázán k náhradě již uhrazeného soudního poplatku, takové rozhodnutí ovšem musí být řádně a přesvědčivě odůvodněno a musí zřetelně reflektovat předchozí osvobození účastníka, respektive jeho poměry k tomu vedoucí. V opačném případě dochází k porušení práva účastníka na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

7. Žalovaná byla osvobozena od soudních poplatků s ohledem na to, že jde o rozvedenou samoživitelku, která pečuje o nezletilého syna, který pobírá od svého otce [částka] výživného. Žalovaná bydlí u matky, splácí 4 úvěry, je zaměstnána s čistým příjmem přibližně 32 tis. Kč měsíčně. V případu řešeném Ústavním soudem byla žalována osoba se [anonymizováno] postižením, závislá na dávkách hmotné nouze. Nutno také zvážit, že judikatura dlouhodobě zdůrazňuje, že pouhá majetková situace není obecně důvodem pro postup podle § 150 o.s.ř. a je nutno přihlížet i k okolnostem případu. V daném případě žalovaná a její manžel neplnili řádně dluh z úvěru. Žalobkyně je banka, jež úvěr poskytla, nikoliv obchodník s postoupenými pohledávkami. Žalobkyně k uplatnění pohledávky musela vynaložit výdaje na zaplacení soudního poplatku v daném řízení, snížila náklady na minimum tím, že nebyla právně zastoupena a vyšla žalované vstříc souhlasem se splátkami dluhu včetně nákladů řízení. Žalovaná je osobou výdělečně činnou, své výdaje má navíc sníženy bydlením u matky, její situaci lze hodnotit jako obtížnou, nikoliv však natolik výjimečnou, aby tu byl důvod přenést náhradu nákladů soudního poplatku a dalších nákladů na žalobkyni. [ulice] od soudních poplatků směřuje k ochraně účastníka k zajištění jeho přístupu k soudní ochraně, kdy hrazení nákladů je přeneseno na stát, jehož povinností je takovouto ochranu zajišťovat na rozdíl od strany řízení, která byla nucena řízení zpoplatněné státem zahájit. Skutečnost, že uplatněnou neúčinnou obranou vznikly žalované další výdaje, taktéž nelze nijak zohlednit, neboť uplatněním opravných prostředků v případě jejich neúspěchu prostě vznikají další náklady řízení, se kterými je nutno počítat, to je věc obecně známá i osobám právně nezastoupeným. Žalovaná má i jako nemajetná možnost konzultovat svůj postup prostřednictvím vyžádání právní porady nebo právní služby podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Vznik nákladů řízení tak nelze žádným způsobem přičítat žalobkyni.

8. Na základě uvedeného bylo rozhodnutí okresního soudu v napadeném a souvisejícím výroku o nákladech řízení dle § 219 o.s.ř. potvrzeno.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř, když úspěšné žalobkyni žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.