29 CO 297/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva k nemovitostem, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 25 C 283/2022-105 ze dne 3. října 2022 <b>Usnesení okresního soudu se potvrzuje a to ve správném znění výroku III. tak, že žalobce je povinen zaplatit Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek 1000 Kč, přičemž tato povinnost již byla splněna.</b> 1. Výrokem I. napadeného usnesení okresní soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ze dne [datum], kterým by žalovanému bylo uloženo zdržet se zásahů do užívacího práva žalobce k následujícím nemovitým věcem: parcela č. st. [číslo] o výměře 278 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova [adresa], bytový dům, [část obce], p. č. st. [číslo] o výměře 157 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [číslo] o výměře 44 m2 - zastavěná plocha na nádvoří, p. č. st. [číslo] o výměře 107 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [číslo] o výměře 748 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, [parcelní číslo] o výměře 290 m2 - trvalý travní porost, [parcelní číslo] o výměře 243 m2 - trvalý travní porost, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. Machnín, obec Liberec, okres [okres] veřejném seznamu vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec (dále jen předmětné nemovitosti). Výrokem II. okresní soud rozhodl o tom, že žalobci bude vrácena složená jistota ve výši 10 000 Kč. Výrokem III. soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč.

2. Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že žalobce předložil soudu návrh na nařízení předběžného opatření v průběhu řízení, v němž se domáhal proti žalovanému určení jeho vlastnického práva k předmětným nemovitostem s tím, že je prodal nejprve [jméno] [příjmení], který je dále na jeho žádost prodal žalovanému, avšak šlo o prodej pouze dočasný, jehož skutečným účelem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalovaného ve výši 1 600 000Kč s tím, že po jeho splacení měl žalovaný dům převést zpět do vlastnictví žalobce, což nyní odmítá učinit. Návrh na nařízení předběžného opatření žalobce odůvodnil tím, že s žalobcem uzavřel dne [datum] smlouvu o výpůjčce předmětných nemovitostí, které nadále sám obýval, a to navzdory tomu, že byly zakoupeny žalovaným. Žalovaný bezplatně a dočasně přenechal užívací právo k nemovitosti za účelem zajištění bytové potřeby žalobce po dobu, než splatí dluh, který na předmětných nemovitostech vázne. Tento dluh však žalobce stále splácí a od nabytí nemovitosti žalovaným mu již uhradil částku 1 345 000 Kč. Za této situace žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně požádal žalobce o vyklizení nemovitostí, [právnická osoba] se pokusily dne [datum] odpojit dům obývaný žalobcem od vodovodního řadu, čemuž žalobce prozatím zabránil, a dne [datum] navštívili žalobce dva muži, kteří mu sdělili, že nemovitost musí vyklidit co nejdříve, přičemž mu dali najevo, že ho jinak přijdou vystěhovat i„ se svojí armádou“ a umějí to okamžitě. Dané výhrůžky žalobce zaznamenal na nahrávce, kterou předložil soudu.

3. Okresní soud s odkazem na §§ 102 odst. 1, 75, 76, 75b odst. 1 a § 75c odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že návrh na nařízení předběžného opatření splňuje všechny zákonné náležitosti, byla složena jistota a vlastníkem předmětných nemovitostí je podle katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný. Z žalobcem předloženého znaleckého posudku Ing. [příjmení] z [datum] zjistil soud cenu předmětných nemovitostí podle zákona o oceňování majetku částkou 4 456 810 Kč. Z vyúčtování elektřiny předložených žalobcem považoval soud za osvědčené, že elektřinu v předmětných nemovitých věcech odebírá žalobce, z čehož usoudil, že tyto rovněž obývá. Z výzev k vyklizení předmětných nemovitostí ze dne [datum] a [datum] považoval soud za osvědčené, že žalovaný prostřednictvím své advokáty vyzval žalobce k vyklizení nemovitosti do [datum] pod sankcí podání žaloby na vyklizení. Z plné moci ze dne [datum] považoval soud za osvědčené, že žalovaný zmocnil [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození], ke„ zjištění informací ohledně neoprávněného bydlení“ žalobce v předmětných nemovitostech. Z plné moci vyplývá, že žalovaný nesouhlasí s tím, aby žalobce nemovitosti obýval, neboť nemá žádnou smlouvu o pronájmu, obývá dům neoprávněně a chce, aby dům ihned opustil. Ze zvukového záznamu předloženého žalobcem soud nedovodil, že by se [jméno] [příjmení] [jméno] dopustil nějakého protiprávního jednání, byť hovořil o tom, že do domu obývaného žalobcem přijde jeho„ armáda“, když z kontextu jeho dalšího vyjádření je patrné, že tím byla myšlena armáda právníků, advokátů atp. Rovněž za kličky, prostřednictvím kterých má být schopna tato osoba žalobce vystěhovat, lze považovat za kličky právní, neboť jediným zákonným prostředkem je žaloba na vyklizení nemovitosti. Za podstatné okresní soud považoval, že další rozhodné skutečnosti se žalobci nepodařilo osvědčit. Již z žaloby je patrná důkazní nouze žalobce, když hovoří o úvěrech či půjčkách, které měly být vlastně zastřeny kupními smlouvami, mělo jít o dočasný převod předmětných nemovitých věcí za účelem zajištění půjček, ale z textu soudu předložených kupních smluv toto nevyplývá. K tvrzení o tom, že byl uveden v omyl, navrhl žalobce pouze účastnické výslechy a výslechy svědecké, avšak nikoliv listiny. Všechny rozhodné skutečnosti tak ze spisového materiálu nevyplývají a nejsou tedy ani osvědčeny, natož prokázány. O tom svědčí i skutečnost, že o údajném uzavření smlouvy o výpůjčce není v samotné žalobě nic zmíněno, a toto tvrzení o zřejmě ústním uzavření dané smlouvy se vyskytuje až v návrhu na nařízení předběžného opatření. Přitom skutečnost, na jak dlouhou dobu byla případná smlouva o výpůjčce uzavřena, je zásadní pro posouzení toho, zda žalovaný může požadovat vrácení věci ve smyslu § 2198 o. z., či nikoliv. Okresní soud tak uzavřel, že žalobce osvědčil, že byl žalovaným vyzván k vyklizení věci, avšak skutečnost, zda se jedná o oprávněný výkon práva ze strany žalovaného či o zneužívání práva, bude teprve předmětem dalšího dokazování. Zmínil dále, že pokud by žalovaný čelil pokusům o odpojení přívodu vody či elektřiny nebo zvyšující se intenzitě nátlaku ze strany vymahačů, má možnost obrátit se na Policii ČR s oznámením pro podezření ze spáchání [anonymizováno] činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 2018 tr. zákoníku. Za situace, kdy soud předběžnému opatření nevyhověl, rozhodl o vrácení složené jistoty. Dále soud rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce z návrhu na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, která vznikla již podáním samotného návrhu s tím, že fakticky jeho úhrada nebude požadována, neboť na základě nesprávné výzvy vyšší soudní úřednice byl zaplacen ze samotné žaloby poplatek o 2 000 Kč vyšší a tudíž ještě částka 1 000 Kč bude žalobci po právní moci daného usnesení vrácena.

4. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání žalobce. Požaduje, aby odvolací soud usnesení okresního soudu změnil tak, že návrhu na vydání předběžného opatření bude vyhověno. Má za to, že prokázal, že předmětné nemovitosti dlouhodobě užívá, hradí veškeré energie, tj. vodu a elektřinu. Stejně tak osvědčil, že žalobce za ním poslal„ vymahače“, což není standardní a zákonný postup a svědčí o tom, že žalovaný nemá v úmyslu čekat do doby, než rozhodne ve věci soud a chce jej vystěhovat rychleji a jinými prostředky. Má za to, že požadovaným předběžným opatřením se zajišťuje, aby konečné rozhodnutí mohlo mít reálný význam a to s odkazem na konkrétní judikaturu Ústavního soudu. Připouští, že v samotné žalobě podrobně nerozebíral právní hodnocení domluvy s žalovaným, když mu nepřišlo potřebným zahlcovat soud dalšími detaily. Obecně tvrdí, že předmětem výpůjčky musí být vždy věc nezuživatelná a nezastupitelná, jejíž užívání musí být bezplatné, přičemž účel smlouvy a doba jejího trvání mohou, ale nemusí být sjednány. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi účastníky byl simulován právní úkon, tzv. zajišťovací převod vlastnického práva, svědčí to samo o sobě o dočasnosti tohoto ujednání, neboť pak mělo dojít ke zpětnému převodu vlastnického práva na žalobce.

5. Odvolací soud na základě včas podaného odvolání žalobce přezkoumal bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) napadené usnesení i postup okresního soudu v předcházejícím řízení a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Vycházel přitom ze stavu, který tu byl v době vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).

6. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

7. Podle § 75c odst. 1 o.s.ř. nařídí předseda senátu usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

8. Podle § 75c odst. 4 o.s.ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření se zpravidla postupuje bez toho, že by soud dal prostor k vyjádření účastníkům odlišným od navrhovatele a jedinými podklady pro jeho rozhodnutí jsou návrh a listiny k návrhu předložené. Existence obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí jako předpoklad vyhovění návrhu na předběžné opatření dle § 75c odst. 1 o.s.ř. tak musí být již těmito listinami prokázána, zatímco u ostatních okolností postačí, jsou-li osvědčeny. V předběžném opatření lze účastníku mimo jiné uložit, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř.).

9. V dané věci je třeba vycházet ze situace, která tu byla v době vyhlášení usnesení okresního soudu, ke dni [datum], přičemž odvolací soud musel posoudit, zda tvrzení navrhovatele a jím předložené důkazy dávají podklad pro závěr, že bylo prokázáno, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen nebo že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků a že byl osvědčen právní nárok žalobce.

10. Z žalobních tvrzení navrhovatele vyplývá, že předmětem řízení je určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, přestože jako vlastník těchto nemovitostí je v katastru nemovitostí evidován žalovaný, který je měl nabýt do vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 600 000 Kč a [jméno] [příjmení] totožné nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od žalobce a [jméno] [příjmení] za kupní cenu 2 800 000 Kč. Ačkoliv obě tyto smlouvy žalobce soudu předložil, vyplývá z jejich obsahu, že šlo o kupní smlouvy uzavřené podle § 2 079 o.z. a nikoli jiné právní jednání. Žalobce dále tvrdí, že šlo ve skutečnosti pouze o jištění půjčených peněz, kupní smlouvy byly realizované pouze na papíře a nebyla realizována zástavní smlouva. Jednání žalovaného, který koupil nemovitosti značně pod cenou, považuje za rozporné s dobrými mravy, což způsobuje neplatnost smlouvy. Za další důvod neplatnosti kupní smlouvy uzavřené s žalovaným považuje skutečnost, že žalovaný uvedl žalobce v omyl. Tato svá tvrzení, jak správně uvedl již okresní soud, žalobce žádnými listinami neosvědčil. Osvědčil pouze exekučními příkazy, vyrozuměními o zahájení exekuce a výpisy z katastru nemovitostí své tvrzení o tom, že se jeho švagr [jméno] [příjmení], spoluvlastník předmětných nemovitostí v rozsahu ¼, dostal do exekucí. Žalobce neosvědčil, že hradil dluhy švagra prostřednictvím nebankovních půjček prostřednictvím [jméno] [příjmení], když ani netvrdil, kdy přesně, za jakých konkrétních podmínek (včetně data splatnosti) tyto půjčky čerpal a na co je použil. Stejně tak listinami neosvědčil, že nejprve za účelem zachování vlastnictví předmětných nemovitostí došlo k uzavření kupní smlouvy s [jméno] [příjmení] a v situaci, kdy on potřeboval finanční prostředky pro sebe a jako vlastník již nechtěl figurovat, žalobce se sám v roce 2018 obrátil na žalovaného, aby mu zainvestoval částku 1 600 000 Kč, pouze v důsledku požadavku žalovaného na něj nebyla přepsána pouze polovina předmětných nemovitostí, ale jejich celek a žalovaný žalobci následně začal splácet žalovanému v hotovosti nejprve 25 000 Kč měsíčně, od listopadu 2019 pak 30 000 Kč měsíčně a od roku 2018 do března 2022 uhradil již 1 195 000 Kč. V žalobě není žádná zmínka o tom, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena, byť ústní, smlouva o výpůjčce a jakého byla konkrétního obsahu. Její existence byla žalobcem stručně zmíněna pouze v návrhu na vydání předběžného opatření, avšak bez uvedení, kdy a za jakých okolností k jejímu uzavření mělo dojít. Přestože žalobce s ohledem na již tvrzený učiněný pokus žalovaného z počátku srpna 2022 o odpojení vody projevil v návrhu na vydání předběžného opatření obavu, že následně by mohlo dojít i k odpojení elektřiny za účelem znepříjemnění užívání předmětných nemovitostí žalovaným, žalobním petitem se domáhá povinnosti zdržet se zásahů do užívacího práva žalobce k vypůjčené nemovité věci, ale tyto zásahy nijak nekonkretizoval.

11. Dle názoru odvolacího soudu je podstatné, že žaloba ve věci samé směřuje k určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem a v takovém případě mohou být z obecného pohledu úspěšné návrhy na vydání předběžného opatření v situaci, kdy se žalovaný svého majetku zbavuje nebo takový postup plánuje a hrozí, že by mohl být výkon rozhodnutí ohrožen buď zcizením majetku či jeho zatížením. V daném případě řízení ve věci samé neběží o tom, že žalovaný se má ve vztahu k žalobci zdržet zásahů do jeho užívacího práva. Odvolací soud má za to, že předběžné opatření vydané v průběhu konkrétního řízení může být vydáno pouze v rámci jeho předmětu a nikoli mimo něj. Již tato okolnost brání tomu, aby návrhu na podané předběžné opatření mohlo být vyhověno. Pokud žalovaný v odvolání zmiňuje, že vyhověním návrhu by se zajistilo, aby konečné rozhodnutí mohlo mít reálný význam, pak je třeba zmínit, že rozhodnutí, jehož vydání se žalovaný dožaduje, a to zdržet se zásahu do užívacího práva žalobce k předmětným nemovitostem, pro řízení o určení vlastnického práva, žádný význam nemá.

12. Odvolací soud nad rámec uvádí, že souhlasí i s vysloveným právním názorem okresního soudu o tom, že žalobce ani neosvědčil rozhodné skutečnosti o tom, že s žalovaným uzavřel smlouvu o výpůjčce za účelem úhrady dluhů, jakého obsahu, a kupní smlouva uzavřená mezi ním a žalovaným je absolutně neplatným právním jednáním. Žalobce sice osvědčil, že v předmětných nemovitostech bydlí i to, že byl žalovaným vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí jak prostřednictvím advokáta žalovaného, tak jím zmocněného [jméno] [příjmení] [jméno]. Nahrávkou doložené jednání [jméno] [příjmení] [jméno] nelze v dané situaci a s ohledem na její celkové vyznění považovat za protiprávní, a to z důvodů již podrobně a správně uvedených okresním soudem.

13. Zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření stanovené v § 75c odst. 1 o.s.ř. a § 102 odst. 1 o.s.ř. nebyly naplněny.

14. Okresní soud správně rozhodl při zamítnutí návrhu na vydán í předběžného opatření o vrácení zaplacené jistoty (§ 75b odst. 4 věta první o. s. ř.).

15. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. z výše uvedených důvodů potvrdil usnesení okresního soudu jako věcně správné, byť ve výroku III. ve správném znění tak, že žalobce je povinen zaplatit Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek 1000 Kč, přičemž tato povinnost již byla splněna. Skutečnost, že ke splnění poplatkové povinnosti došlo z přeplatku soudního poplatku z žaloby a nebude již po žalobci požadován, je na místě vyjádřit přímo ve výroku rozhodnutí, který je právně závazný, a nikoliv pouze v jeho odůvodnění. Povinnost k zaplacení soudního poplatku 1 000 Kč z návrhu na předběžné opatření byla správně stanovena podle položky 5 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a soudní poplatek byl splatný podle § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. podáním návrhu na předběžné opatření.