29 Co 396/2024

Plný text

Krajský soud v adresa – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem jméno FO a soudkyň tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zřízení služebnosti cesty a stezky, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 12. září 2024, č. j. 13 C 244/2020-415,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení u advokáta , Jméno advokáta B, .

II. V téže lhůtě a tamtéž je žalobkyně povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala ve prospěch všech svých pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, zřízení služebnosti stezky a cesty k tíži pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Výrokem II rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, , tyto k rukám advokáta žalované, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala zřízení služebnosti stezky a cesty. Okresní soud po provedeném dokazování, zejména místním šetřením uzavřel, že k daným pozemkům existuje veřejná účelová komunikace, která brání vyhovění žalobě. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ohledem na plný úspěch žalované, neboť zjištění existence cesty odporovalo tvrzením žalobkyně o tom, že žádná cesta neexistuje, a musí ji zřídit soud, neboť smluvně se takového užívání pozemku žalované nepodařilo docílit. Tudíž to, čeho se žalobkyně v řízení domáhala, se jí nedostalo, judikatura týkající se veřejných komunikací již v době podání žaloby byla známa, bylo tak třeba si před zahájením řízení tuto skutečnost ověřit, seznámit se s realitou. Náklady žalované jsou dle okresního soudu tvořeny náklady na zastoupení advokátem. Jako důvodné přiznal okresní soud odměnu za převzetí věci, za vyjádření k žalobě dne , datum, , za účast u jednání dne , datum, a , datum, , za vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání , datum, , vyjádření k dovolání, účast u jednání , datum, v délce přes dvě hodiny, taktéž pak u jednání této délky , datum, a u jednání delším jak dvě hodiny , datum, , účast na místním šetření , datum, v délce přes dvě hodiny, a účast u jednání , datum, , tj. celkem , hodnota, úkonů právní služby. Advokát má v uplatněném rozsahu nárok na odměnu stanovenou dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty určené podle § 9 odst. 3 písm. c) a.t. ve výši , částka, sestávající tak z částky , částka, za každý z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. Ke každému z úkonů pak náleží i účtovaná paušální náhrada výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. , částka, + , částka, , celkem tedy , částka, . Dále to bylo jízdné, které vynaložil advokát žalované, když dle okresního soudu na všechna jednání i místní šetření přijel z Prahy, kdy použil k cestě osobní automobil , Anonymizováno, a ujel při obou cestách v roce 2020 celkem , hodnota, km (dvě cesty 2x115 km). Z technického průkazu k uvedenému vozidlu plyne, že kombinovaná spotřeba paliva je 10,5 l na 100 km, což při ujetí 460 km a průměrné ceně za 1 litr benzinu , částka, podle vyhl. č. 358/2019 Sb. činí , částka, za PHM a , částka, na náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, celkem tedy , částka, . Dalších 230 km ujel advokát v roce 2021 k odvolacímu jednání (2x115), což při průměrné ceně za 1 litr benzinu , částka, podle vyhl. č. 589/2020 Sb. činí , částka, za PHM a , částka, na náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, celkem tedy , částka, . Za stejnou cestu k jednání v roce 2023 činí při průměrné ceně za 1 litr benzinu , částka, podle vyhl. č. 467/2022 Sb. náklady , částka, za PHM a , částka, na náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, celkem tedy , částka, . V roce 2024 vykonal takto 4 cesty, tři k soudu a jednu na místní šetření, kdy vždy účtoval 2x 115 km, neboť cesta do Chrastné je shodně dlouhá, celkem tedy důvodně účtoval 920 km celkem. Při průměrné ceně za 1 litr benzinu , částka, podle vyhl. č. 398/2023 Sb. činí náklady , částka, za PHM a , částka, na náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, celkem tedy , částka, za cesty v roce 2024. Z těchto částek mu pak jako plátci této daně byla přiznána i náhrada za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., a tedy z částek , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, (celkem , částka, ), kdy DPH činí dalších , částka, . Celkem , částka, po zaokrouhlení. Žalovaná nárokovala ještě odměnu za písemné podání ze dne , datum, , které však bylo jen doplněním údajů, v podstatě průvodním dopisem, technickým administrativním úkonem, nikoliv úkonem právní služby. Obdobně technické úkony a jen pouhá sdělení, nikoliv úkony ve věci samé, byly i další účtované položky. Konkrétně sdělení ohledně mimosoudního jednání účastníků ze , datum, , žádost o odročení jednání z , datum, , žádost o zaslání podkladů z , datum, , žádost o prodloužení lhůty z , datum, a předložení otázek pro stavební úřad z , datum, . Pokud jde o vyjádření žalované z , datum, , které se věci samé týká, tak toto okresní soud nežádal, bylo možné je prezentovat při jednání, šlo o přípravu pro závěrečnou argumentaci. Tyto účtované položky tak okresní soud v náhradě nákladů narozdíl od výše uvedených nepřiznal.

2. Proti výroku II o náhradě nákladů řízení podala včas odvolání žalobkyně. Namítala, že, že jsou tu důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř., neboť ji k podání žaloby ve své podstatě „donutila“ žalovaná, a to svým protiprávním jednáním, když žalovaná, resp. její právní předchůdce, žalobkyni protiprávně zamezila v přístupu k jejím nemovitým věcem, neboť na jedinou přístupovou komunikaci umístila překážku, která žalobkyni tento přístup zcela znemožnila. S ohledem na postoj žalované, která se odmítala s žalobkyní jakkoli dohodnout, byla žalobkyně nucena podat žalobu a domáhat se přístupu k jejím nemovitým věcem soudně. Podání žaloby žalobkyní tak nebylo jakýmkoli projevem svévole, ale poslední civilní možností, jak si zajistit přístup k jejímu vlastnictví. Ani žalovaná se v průběhu řízení existencí veřejné cesty nebránila, žádnou argumentací v tomto směru k zamítnutí žaloby nepřispěla. Vznik nákladů v řízení byl způsoben liknavostí soudu, když místní šetření bylo navrhováno již v roce 2020, přistoupeno k němu bylo až v roce 2024. Odvolatelka dále namítá, že nebyla zohledněna její úspěšnost dovolacím řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku s tím, že náklady žalované měly být poníženy o soudní poplatek a jeden úkon podání dovolání, který vynaložila žalobkyně. V rámci vyčíslení nároku na náhradu nákladů řízení uplatnila žalovaná kromě jiného i cestovné svého zástupce, když tvrdí, že ke všem jednáním i na místní šetření se zástupce žalované měl dopravovat osobním vozem , Anonymizováno, . Toto tvrzení se však rozhodně nezakládá na pravdě, když minimálně na jednání, při nichž žalobkyni zastupoval nový zástupce, a na místní šetření se zástupce žalované dostavil modrým vozem , jméno FO, . Tato skutečnost je snadno doložitelná fotodokumentací z místního šetření. Pokud se jedná o cesty k jednáním, zástupce žalobkyně viděl, jakým vozem se zástupce žalované k těmto dostavoval. Pro úplnost žalobkyně dodává, že výrok II o nákladech řízení je nepřezkoumatelný, když v bodech 25 a 26 odůvodnění rozsudku, které se váže k výroku II je uvedeno: bod 25 „Náklady žalované jsou tvořeny náklady právního zastoupení, když žalobkyně nárokovala ….“ a bod 26 „Advokát žalobkyně na všechny jednání i místní šetření přijel z Prahy…“, byť by mělo být hovořeno o nákladech žalované. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tedy žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud změnil výrok II rozsudku tak, že se nárok na náhradu nákladů řízení žalované nepřiznává ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř. Pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že není na místě aplikovat ustanovení § 150 o.s.ř., pak žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud změnil výrok II rozsudku a určil povinnost k náhradě nákladů řízení ve správné výši.

3. Žalovaná s odvoláním nesouhlasila, uvedla, že žaloba žalobkyně zněla na zřízení služebnosti cesty a stezky, nikoliv na určení veřejné účelové komunikace. Civilní proces je ovládán zásadou dispoziční, žalobní petit je zcela v gesci žalobkyně a ta se rozhodla domáhat zřízení služebnosti, přestože k němu neměla právo, jak bylo ostatně obecnými soudy potvrzeno. Obrana žalované mohla být vedena pouze proti argumentům, které byly žalobkyní předloženy. Argumentaci veřejnou účelovou komunikací přinesl až nový zástupce žalobkyně, přičemž nebylo vyloučeno, aby reagoval změnou žaloby podle § 95 odst. 1 o.s.ř. Nelze přičítat k tíži žalované liknavý způsob vedení řízení žalobkyně, která disponuje řízením, a přesto nepřistoupila ke změně žalobního petitu, přestože jí muselo být zřejmé, že pro ni spor skončí neúspěchem. Jelikož tak žalobkyně neučinila, byla ve sporu neúspěšná a žalované v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení, protože úspěšně bránila svá práva. Závěrem žalovaná zdůrazňuje, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o existenci veřejné účelové komunikace. Avšak neexistuje procesní postup, kterým je možno vyvolat přezkum rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve prospěch daného účastníka řízení. Žalovaná, která byla v průběhu celého řízení úspěšná, nemá ani formální způsob, jak docílit přezkumu tohoto rozhodnutí. Tento procesní postup opět náleží pouze žalobkyni, která ho však nepoužila způsobem, který by snížil náklady řízení všech účastníků. Žalobkyně vedla řízení takovým směrem, že bylo nadbytečné provádět místní šetření, když k tvrzení, že zůstala bez přístupové cesty bylo namítáno, že jde o důsledek její nedbalosti a liknavosti ve výběrovém řízení. Teprve poté, co tento argument dovolacím soudem nebyl shledán důvodným bylo s ohledem na hospodárnost řízení místní šetření provedeno. Pokud jde o úspěch žalobkyně v dovolacím řízení, pak tento považuje žalovaná dle § 142 odst. 3 o.s.ř. za nepatrný. Podstatou neúspěchu ve sporu však byla nesprávná právní kvalifikace žalobkyně. Administrativně-technickým pochybením na straně žalované došlo k částečnému nesprávnému vyčíslení nákladů na výdajích spojených s cestou advokáta k jednáním. Jedná se konkrétně o cestu na místní šetření konaného dne , datum, a cestu na jednání dne , datum, . Právní zástupce žalované tyto cesty absolvoval vozem , jméno FO, , nikoliv vozem AUDI B8. Žalobkyně však nepředložila důkazy nasvědčující tomu, že by se právní zástupce žalované měl i na jiná jednání dostavit tímto vozem. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že by výrok II. o nákladech řízení byl stižen nepřezkoumatelností, i když na dvou místech došlo k záměně označení stan, z kontextu celého odůvodnění jednoznačně vyplývá, že náhrada nákladů řízení byla přiznána žalované.

4. Krajský soud bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu (§ 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné.

5. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ustanovení § 150 o. s. ř. platí, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Toto ustanovení slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Zákon podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení konkrétně nevymezuje, ale ponechává je na úvaze soudu. Z jeho dikce je třeba dovodit, že se jedná o ustanovení výjimečné a je podle něj možné postupovat pouze tehdy, že by se postup podle § 142 o. s. ř. jevil jako příliš tvrdý. Uvedené je však třeba vykládat ve vztahu k oběma stranám sporu, přičemž okolnosti tkvící v samotném neúspěchu strany ve sporu jako je neunesení důkazního břemene nebo nedostatečnost či nesprávnost právní argumentace, lze jen stěží spojovat s právně významnou okolností z hlediska úvah o aplikaci § 150 o. s. ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z , datum, sp.zn. , spisová značka, dostupné https://www.nsoud.cz/).

6. V dané věci byl žalobou uplatněn nárok na zřízení služebnosti cesty a stezky, který byl pravomocně shledán nedůvodným pro existenci účelové veřejné komunikace, žalobkyně tak byla procesně plně neúspěšná, neboť byla vyvrácena její argumentace o tom, že pro nedostatek přístupu je třeba zřídit služebnost. Odvolací soud neshledává důvody zvláštního zřetele hodné v námitkách žalobkyně, že spor byl vyvolán umístěním překážek na přístupovou komunikaci ze strany žalované, když tato situace se do uplatněného žalobního nároku nijak nepromítla. Bylo na žalobkyni, aby zvolila takovou žalobu, která zajistí výkon jejích práv podle konkrétní situace v místě, kterou si před podáním žaloby, a tedy zatížením druhé strany sporu náklady řízení, měla konkrétně zjistit a prověřit. Žalobkyně ve vztahu k žalované straně žádného vyhovění co do žalobního požadavku či jiného způsobu uspokojení nároku nedosáhla. Skutečnost, že se řízení rozvinulo ve vztahu k žalobkyní označenému spornému přístupu a okolnostem předchozí možnosti jej získat bylo dáno jak formulací žalobních tvrzení, tak obranou žalované i tehdejším vývojem judikatury. Jedná se o riziko, které každý žalobce nese s ohledem na objasňování podstaty sporu vyvolaného žalobou. Nelze však žádným způsobem žalované straně přičítat, že ve své obraně neuplatnila to, co přehlédla sama žaloba. Přistoupení k místnímu šetření jako důkazu zvyšujícímu náklady řízení teprve po vyřešení předběžné otázky je věcí postupu soudu odvíjejícího se od argumentace stran a podkladů ve spise. Takový procesní postup nelze žalované straně přičítat jakkoli k její tíži. Jde opět pouze o součást procesního neúspěchu žalobkyně ve sporu. Odvolací soud tak v daném řízení žádné důvody zvláštního zřetele hodné neshledává, když jiné důvody nejsou žalobkyní uváděny ani se nepodávají ze spisu. Pokud byl namítán úspěch žalobkyně ve fázi dovolacího řízení, pak pro posouzení míry úspěchu v řízení je rozhodující celkový výsledek sporu. Pokud žalobkyně byla celkově ve výsledku neúspěšná, nelze jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žádnou náhradu nákladů přiznat (tedy ani soudní poplatek a jeden úkon advokáta související s podáním dovolání). Nepřezkoumatelnost odůvodnění též nebyla odvolacím soudem shledána, administrativní pochybení při označení žalované strany v textu ve dvou případech označených žalobkyní je zjevné, ostatně i žalobkyně je sama vykládá dle smyslu celého textu, tedy že se týkají žalované, nejde tak o okolnost, která by jí nějakým způsobem bránila podat odvolání do nákladového výroku. Důvodná byla shledána pouze námitka správnosti vyčíslení náhrady nákladů na použití vozidla advokáta, když žalobkyně doložila fotodokumentací, že na místní šetření dne , datum, užil advokát žalované vozidlo , jméno FO, , nikoliv , Anonymizováno, a žalovaná uvedené potvrdila i ohledně jednání dne , datum, , jiný rozsah užití vozidla , Anonymizováno, nebyl konkrétně zpochybněn. Technickým průkazem k vozidlu , jméno FO, pak bylo doloženo, že kombinovaná spotřeba tohoto vozu činí 4,8 l/100 km motorové nafty v ceně , částka, dle vyhlášky 398/2023 Sb. pro rok 2024, tj. , částka, jedna jízda, tedy za dvě jízdy tímto vozem , částka, k tomu náhrada za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, tedy , částka, , celkem , částka, .

7. Odvolací soud jinak ve shodě s okresním soudem shledal, že žalované přísluší náklady na zastoupení advokátem, přičemž tyto náklady v řízení před soudem prvého stupně jsou představované odměnou za převzetí věci, za vyjádření k žalobě dne , datum, , za účast u jednání dne , datum, a , datum, , za vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání , datum, , vyjádření k dovolání, účast u jednání , datum, v délce přes dvě hodiny, taktéž pak u jednání této délky , datum, a u jednání delším jak dvě hodiny , datum, , účast na místním šetření , datum, v délce přes dvě hodiny, a účast u jednání , datum, , tj. celkem , hodnota, úkonů právní služby po , částka, z tarifní hodnoty určené podle § 9 odst. 3 písm. c) a.t. ve výši , částka, každému z úkonů pak náleží i účtovaná paušální náhrada výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. , částka, + , částka, , celkem tedy , částka, . Pokud jde o jízdné, odvolací soud má za prokázané, že vozem AUDI B8 bylo vykonáno při kombinované spotřebě benzínu 10,5 l/100 km 6 cest po 230 km, a to dne , datum, a , datum, při ceně benzínu , částka, podle vyhl. č. 358/2019 Sb. a náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, tj. , částka, , dále dne , datum, při ceně benzínu , částka, podle vyhl. č. 375/2021 Sb. a náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, tj. , částka, , dále dne , datum, při ceně benzínu , částka, podle vyhl. č. 191/2023 Sb. a náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km tj. , částka, , dále , datum, a , datum, při ceně benzínu , částka, podle vyhl. č. 398/2023 Sb. a náhradě za opotřebení vozu při sazbě , částka, za 1 km, tj. , částka, .

8. Z těchto částek advokátu žalované jako plátci této daně náleží i náhrada za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., a tedy z částek , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, (celkem , částka, ), kdy DPH činí dalších , částka, . Celkem tudíž náklady činí , částka, . Náklady jsou splatné dle § 149 o. s. ř. k rukám advokáta, neboť žalovaná je zastoupena. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná pro peněžité plnění.

9. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v napadeném výroku II. podle § 220 o. s. ř. změnil a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v uvedené výši.

10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení převážně až na nepatrnou část z 96,7% úspěšná. Tarifní hodnotu a předmět sporu představuje částka nákladů řízení , částka, . Na odměně za jeden úkon právní služby tak žalované ve smyslu § 7 bod 5 AT náleží , částka, . Náklady žalované v odvolacím řízení tvoří odměna za jeden úkon právní služby (vyjádření z , datum, nikoli ve věci samé), snížená ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) AT na polovinu (, částka, ), jeden režijní paušál (, částka, ) a náhrada DPH (, částka, ). Celkem jde o částku , částka, , která byla žalované přiznána.