29 Co 442/2003
V PLATNOSTIKrajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zamítl odvolání žalobce proti rozsudku, kterým byla žaloba o určení neplatnosti závěti zamítnuta. Soud se opřel o § 80c odst. 1 o.s.ř., podle něhož je pro žalobu určovací vyžadován naléhavý právní zájem. Žalobce jako pozůstalý syn neměl naléhavý právní zájem na určení neplatnosti závěti, protože jeho právo vycházelo z právního vztahu k zůstavitele, nikoli z nároku na zrušení závěti. Soud upozornil, že záležitost o dědickém právu je řešena v rámci dědického řízení, kde je záležitost určení dědice řešena jiným způsobem.
Plný text
V řízení po zůstaviteli F.D., který pořídil závětí o svém majetku a zároveň vydědil žalobce jako svého syna, odkázal Okresní soud v Děčíně žalobce, J.D., aby žalobou u soudu uplatnil své právo. Žalobce tak učinil žalobou proti dědičce L.D. s návrhem, aby soud rozsudkem určil, že závěť, že závěť, jíž zůstavitel pořídil o svém majetku a jeho vydědil, je neplatná. Důvod vydědění, který v ní byl uplatněn, totiž kvalifikovaný nezájem žalobce o zůstavitele, není podle tvrzení žaloby dán, protože prý sám zůstavitel neměl o styk se žalobcem, jako synem, zájem. Okresní soud v Děčíně se žalobou zabýval věcně, maje za to, že je dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti závěti a žalobu svým rozsudkem čj. 8 C 85/2002-27 ze dne 18.9.2003 zamítl, když po provedeném dokazování dospěl k závěru, že důvod vydědění není dán. Žalobce ve včas podaném odvolání uplatnil odvolací důvod nesprávných skutkových zjištění (§ 205 odst. 2d,e, o.s.ř.), s tím , že to byla sama žalovaná, která jako jeho sestra mu ve stycích se zůstavitelem bránila. Navíc nově namítal neplatnost závěti též z důvodu vad vůle a tvrdil, že zůstavitel měl být k podpisu závěti přinucen. Navrhl proto, aby napadený rozsudek byl změněn a žalobě vyhověno. Odvolací soud svým rozsudkem svým rozsudkem potvrdil napadený rozsudek, byť z poněkud jiných důvodů, než jsou v něm uvedeny. Z o d ů v o d n ě n í : Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jemu předcházející a neshledal odvolání důvodným. Především je třeba uvést, že žalobce jako pozůstalý syn F.D. zemřelého dne 28.6.2001 byl usnesením okresního soudu v Děčíně ze dne 22.8.2002 čj. D 850/2001-53 odkázán na to, aby do třiceti dnů od právní moci usnesení podal u Okresního soudu v Děčíně návrh na určení, že je dědicem zůstavitele ze zákona. Tento výrok usnesení soudu odpovídá ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř., podle něhož záleží-li rozhodnutí o dědickém právu na zjištění sporných skutečností, odkáže soud po marném pokusu o odstranění sporu dohodou toto z dědiců, jehož právo se jeví méně pravděpodobným, aby své právo uplatnil žalobou. K tomu určí lhůtu. Není-li žaloba v této lhůtě podána, pokračuje soud v řízení bez zřetele na tohoto dědice. Z uvedeného vyplývá, že ve sporném řízení je třeba uplatnit určení dědického práva. V daném případě se však žalobce žalobou domáhá určení neplatnosti závěti a listiny o vydědění sepsané zůstavitelem dne 24.10.1997. Na takové určovací žalobě by však musel mít a prokázat naléhavý právní zájem, neboť podle § 80c o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Je nepochybné, že žalobce v daném případě nemá a nemůže mít naléhavý právní zájem na takové určovací žalobě, a již to samo o sobě by bylo důvodem pro zamítnutí jeho žaloby. V Liberci dne 8.12.2004 Za správnost vyhotovení: Zpracoval: Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.