Krajský soud v Ústí nad Labem · Usnesení

29 Co 52/2025

č. j. 29 Co 52/2025-458

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-26 · ZMENA · ECLI:CZ:KSUL:2025:29.Co.52.2025.458

  1. OS Liberec 33 C 128/2012-446
  2. KS Ústí 29 Co 52/2025-458
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Liberci změnil rozsudek okresního soudu ve věci o náhradě nákladů řízení, protože stát neměl právo na náhradu odměny a výdajů opatrovníka žalobkyně. Soud se opřel o § 149 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož je povinnost náhrady těchto nákladů vázána na přiznání náhrady nákladů účastníkovi, jemuž byl opatrovník ustanoven. Protože žalobkyně nebyla přiznána náhrada nákladů, nemohla být povinená zaplatit státu náklady na odměnu opatrovníka. Soud proto rozhodl, že každý z účastníků musí zaplatit polovinu nákladů na znalečného, což odpovídá jejich rovnému úspěchu ve výsledku řízení.

Plný text

Krajský soud v adresa – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem jméno FO a soudkyň tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa XXX zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2 proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 3. července 2024, č. j. 33 C 128/2012-446,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Odvolací řízení o odvolání žalobkyně do výroku IV rozsudku okresního soudu se zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I vyhověl žalobě do částky částka s příslušenstvím. Výrokem II. uložil žalobkyni zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem V uložil žalované zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem V rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Nákladové výroky byly odůvodněny podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., přičemž okresní soud shledal, že s ohledem na úspěch žalobce (50,44 %) je po odečtení úspěchu žalované (49,56 %) je rozdíl nepatrný. Výrokem II a III pak uložil okresní soud žalobci i žalované povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, každému dle jejich úspěchu ve věci, ve výši ½ vzniklých nákladů, částku částka (vyplaceno opatrovníku žalobkyně tituly před jménem jméno FO ve výši částka, dále náklady znalečného ve výši částka, celkem náklady státu částka, z toho jedna polovina částka) a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti výroku II a IV o náhradě nákladů řízení podala včas odvolání žalobkyně. Posléze podáním z datum vzala své odvolání částečně do výroku IV zpět. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možné je vzít zpět a v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. S ohledem na procesní úkon žalobkyně postupoval odvolací soud podle shora citovaného ustanovení a odvolací řízení v tomto rozsahu zastavil.

3. Ve vztahu k výroku II pak žalobkyně namítala, že na její straně neleží povinnost hradit náklady státu ve výši částka s tím, že sama skutečnost, že stát zaplatil odměnu ustanovenému opatrovníkovi neznamená, že tuto zátěž lze vždy přenést na účastníka řízení, rozhodnutí okresního soudu je tak v rozporu s § 149 odst. 2 o.s.ř. Jinou situaci shledával v případě znalečného.

4. Odvolací soud přezkoumal ke včas podanému odvolání žalobkyně v napadeném rozsahu rozsudek okresního soudu a řízení jeho vydání předcházející bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku II je důvodné, přičemž spolu s tímto výrokem byl odvoláním napaden i na výroku II závislý výrok III, který byl taktéž podroben přezkumu, když náklady státu se dělí mezi účastníky v zákonem stanoveném poměru.

5. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu podle § 140 odst. 2 o.s.ř. zaplacením odměny a hotových výdajů advokátu, který byl ustanoven opatrovníkem účastníka, je soud povinen rozhodnout podle ustanovení § 149 odst. 2 o.s.ř. v rámci rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky, nejedná se při tom o náklady, které by státu vznikly v souvislosti s dokazováním, nelze o jejich náhradě rozhodovat podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 149 odst. 2 o.s.ř. přitom stanoví, že zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Z uvedeného vyplývá, že státu vzniká právo na náhradu těchto nákladů pouze tehdy, jestliže účastníku, jemuž byl opatrovník ustanoven, byla přisouzena náhrada nákladů řízení. V takovém případě je totiž ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu zastupování (které stát platil). V opačném případě, tedy nebyla-li účastníkovi zastoupenému ustanoveným opatrovníkem přisouzena náhrada nákladů řízení, nelze protistraně (ostatním účastníkům řízení) uložit ani povinnost nahradit státu to, co vynaložil na odměnu a hotové výdaje opatrovníka. Takovou povinnost pak nelze uložit ani účastníkovi, který byl ustanoveným opatrovníkem zastoupen, neboť k tomu není v občanském soudním řádu ani v jiném právním předpisu zákonný podklad. V takovém případě tedy tyto náklady nese stát.

6. V daném případě nebyla žalobkyni, které byl opatrovník ustanoven náhrada nákladů řízení přiznána, a proto Česká republika nemá vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které na odměnu a hotové výdaje opatrovníka vynaložil. Právo na náhradu těchto nákladů nemá ani vůči žalované.

7. Zůstalo tak na nákladech státu pouze uhrazení znalečného. Z obsahu spisu vyplývá, že znalci bylo přiznáno na znalečném celkem částka (č.l. 373), z toho částka bylo uhrazeno ze složené zálohy žalobkyní (č.l. 292, 376), náklady státu pak činily částka. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě pak poměru úspěchu stran odpovídá, aby částku částka každý z účastníků hradil jednou polovinou.

8. Odvolací soud proto ze shora uvedených důvodů změnil výrok II napadeného usnesení podle § 220 o.s.ř. tak, žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku a výrok III tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku.

9. Pro obě strany tak změna nákladových výroků vyzněla stejně, jde tak o rovný úspěch stran v odvolání řízení dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o.s.ř., tudíž náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků. Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.