29 CO 72/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno jméno a soudkyň Mgr. Petry Vogelové a JUDr. Pavlíny Havelkové ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi účastníkovi) proti údaje o účastníkovi účastníkovi) advokátem údaje o účastníkovi zástupci), o zaplacení (částka) s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. 24 C 259/2020-71 ze dne 16. 6. 2021, <b>I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I žalobě vyhovujícím a výroku III o nákladech řízení potvrzuje.</b> <b>II. Ve výroku IV o povinnosti zaplatit soudní poplatek se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši (částka), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.</b> 1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně (částka) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky (částka) od (datum) do (datum) a z částky (částka) od (datum) do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v požadavku na zaplacení (částka) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od (datum) do zaplacení (výrok II), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a uložil žalovaným povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek ve výši (částka) (výrok (příjmení)).

2. Okresním soudem bylo objasněno, že účastníci dne (datum) uzavřeli dohodu o narovnání, v níž se žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni (částka) jako tzv. druhou část odstupného do 3 pracovních dnů ode dne vyklizení a předání bytu žalobkyní žalovaným za předpokladu, že žalobkyně splní povinnost dle článku II., odst. 1 a 5 dohody (tj. že doloží změnu bydliště v evidenci obyvatel (stát. instituce) a vezme zpět žalobu ve věci vedené u okresního soudu pod sp.zn. (spisová značka)). Dále se v dohodě žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni (částka) jako příspěvek na úhradu nákladů spojených se stěhováním, a to rovněž do 3 pracovních dnů ode dne vyklizení a předání bytu žalovaným a doložení změny bydliště žalobkyně v evidenci obyvatel (stát. instituce). Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobkyně splnila povinnosti, k nimž se v dohodě o narovnání zavázala, a že žalovaní žalobkyni ničeho nezaplatili. Žalobkyně předala žalovaným byt dne (datum), o tom byl sepsán protokol, k témuž dni také zrušila údaj o svém trvalém pobytu na adrese (adresa) Okresní soud tak shledal požadavek žalobkyně důvodným, avšak toliko v části, neboť žalovaní oproti pohledávce žalobkyně uplatněné žalobou započetli své pohledávky za žalobkyní. Konkrétně jde pohledávky na náhradu nákladů řízení, jak byly žalovaným přiznány rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. (číslo jednací) ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č.j. (číslo jednací) ze dne [datum] ve výši (částka) a (částka) a usnesením Okresního soudu v Liberci č.j. (číslo jednací) ze dne [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č.j. (číslo jednací) ze dne [datum] ve výši (částka) Tyto své pohledávky za žalovanou v celkové výši (částka) započetli žalovaní vůči pohledávce žalobkyně z dohody o narovnání na zaplacení (částka) jako tzv. druhé části odstupného. Započtení bylo žalobkyni oznámeno dne (datum), kdy byla na poště uložena, a tedy dostala se do sféry dispozice žalobkyně, zásilka obsahující„ Oznámení o provedení jednostranného započtení“ ze dne (datum), v němž žalovaní žalobkyni sdělují, že své pohledávky na náhradu nákladů řízení, jak byly žalovaným přiznány ve shora uvedených řízeních, započítávají oproti její pohledávce na zaplacení (částka) plynoucí z článku II., odst. 2 dohody o narovnání.

3. Okresní soud na základě objasněných skutečností uzavřel, že byla mezi účastníky dne (datum) platně uzavřena dohoda o narovnání ve smyslu § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), na základě které vznikl žalovaným závazek zaplatit žalobkyni (částka) a (částka), a to do (datum). Protože závazek žalovaných zaplatit žalobkyni (částka) částečně zanikl, a to do výše (částka), jednostranným započtením dle § 1982 o.z., mohlo být žalobě vyhověno pouze v požadavku na zaplacení (částka) ( (částka) – (částka) + (částka)). Nemá dle okresního soudu na povinnost žalovaných zaplatit žalobkyni okresním soudem přiznanou sumu vliv námitka žalovaných spočívající v tom, že byli nuceni vynaložit další náklady na uvedení bytu do přijatelného stavu. Podle § 1970 o.z. přiznal okresní soud žalobkyni rovněž právo na úroky z prodlení. Žalovaní se dostali do prodlení (datum), žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až od (datum), proto jí byly přiznány právě od data požadovaného a v požadované výši 8,25 % ročně, byť ke dni vzniku prodlení činila sazba úroků z prodlení 10 % ročně. Protože do výše (částka) zanikla pohledávka žalobkyně započtením, byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z této částky pouze za dobu do (datum), kdy se žalobkyně o započtení dozvěděla. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), s tím, že úspěšnější žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. Protože žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků, uložil okresní soud žalovaným dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši (částka). Při určení výše soudního poplatku vyšel okresní soud z poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci a uložil žalovaným povinnost k náhradě soudního poplatku v rozsahu 14 %, neboť žalobkyně byla úspěšná z 57 % a žalovaný ze 43 %.

4. Proti rozsudku okresního soudu, a to výslovně proti výroku I žalobě vyhovujícímu a nákladovým výrokům III a IV, se včas odvolali žalovaní, kteří v odvolání zejména poukazují na to, že žalobkyně předala žalovaným byt užívaný na základě nájemní smlouvy ve značné míře znečištěný a poškozený a žalovaní byli nuceni vynaložit další náklady na uvedení bytu do přijatelného stavu. Mají za to, že jde o relevantní námitku způsobilou ovlivnit právní vztahy mezi účastníky a že z důvodů nákladů vynaložených na obnovení předmětu nájmu do původního stavu vznikla pronajímateli pohledávka za nájemcem, která je započitatelná proti pohledávce nájemce za pronajímatelem. U jednání před odvolacím soudem pak žalovaní doplnili, že žalobkyni dali výpověď z nájmu bytu v jejich vlastnictví poté, co nabyli vlastnictví k budově, v níž se předmět nájmu nachází. Navrhují změnu rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že odvolání žalovaných považuje za nedůvodné. Má za to, že žalobou uplatněný nárok je dán. Poukazuje na nevyhovující stav bytu, který užívala jako nájemce. Má za to, že byt byl ve špatném stavu v důsledku zanedbání údržby ze strany předešlé majitelky. Poukazuje na to, že splnila vše, k čemu se v dohodě o narovnání zavázala, byt řádně odevzdala a předpokládala proto, že žalovaní splní svůj závazek z dohody. Navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

6. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalovaných rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, včetně předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě dostatečně objasnil skutkový stav, z něhož při svém rozhodování vychází také odvolací soud. Na objasněný skutkový stav pak okresní soud aplikoval rovněž správné právní předpisy, z nichž dovodil správné právní závěry.

8. Bylo objasněno v řízení před okresním soudem a nebylo mezi účastníky sporné, že účastníci dne (datum) uzavřeli dohodu o narovnání, v níž se žalovaní zavázali (článek II., odst. 2) zaplatit žalobkyni (částka) jako tzv. druhou část odstupného do tří pracovních dnů ode dne vyklizení a předání bytu za předpokladu, že žalobkyně splní svoji povinnost dle článku II., odst. 1 a 5 dohody a doložení změny bydliště v evidenci obyvatel (stát. instituce). V článku II., odst. 1 a 5 dohody o narovnání se účastníci dohodli na tom, že nájem bytu o velikosti 4+1 s příslušenstvím v prvním nadzemním podlaží domu (ulice a číslo) v (obec) se ukončuje dohodou účastníků ke dni (datum). Žalobkyně se zavázala byt vyklidit a vyklizený předat žalovaným do (datum) s tím, že o předání bytu bude sepsán písemný předávací protokol. Dále se žalobkyně zavázala do 3 pracovních dnů ode dne uzavření dohody vzít zpět žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu projednávanou u okresního soudu pod sp.zn. (spisová značka). V článku II., odst. 3 dohody o narovnání se žalovaní dále zavázali zaplatit žalobkyni (částka) jako příspěvek na úhradu nákladů spojených se stěhováním, a to rovněž do 3 ode dne vyklizení a předání bytu žalovaným a doložení změny bydliště v evidenci obyvatel [stát. instituce]. Nebylo pak mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně byt vyklidila a předala žalovaným dne (datum), o čemž byl sepsán protokol o předání bytu, a že splnila svůj závazek v dohodnuté lhůtě změnit své bydliště a vzít zpět žalobu o neplatnost výpovědi z nájmu bytu. Nebylo mezi účastníky sporu ani o tom, že žalovaní žalobkyni na základě dohody o narovnání nezaplatili ničeho.

9. Podle § 1903 odst. 1 o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

10. Narovnání dle § 1903 o.z. je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání, a který je zpravidla (typicky) odrazem vzájemných oboustranných ústupků stran. Dohoda o narovnání je samostatným zavazovacím důvodem – právním důvodem vzniku závazku. Po uzavření dohody o narovnání se již věřitel nemůže domáhat plnění z původního závazku, který zanikl, nýbrž jej plnění z nového závazku z dohody o narovnání.

11. Tak i v posuzovaném případě účastníky uzavřená dohoda ze dne (datum), která je dohodou o narovnání dle § 1903 o.z., nahradila závazky účastníků plynoucí z nájemního vztahu týkajícího se nájmu bytu o velikosti 4+1 s příslušenstvím v prvním nadzemním podlaží domu (ulice a číslo) v (obec). Účastníci se v dohodě dohodli na ukončení nájmu a žalobkyně se v souvislosti se skončením nájmu bytu zavázala byt vyklidit a vyklizený předat žalovaným nejpozději (datum) s tím, že o předání bytu bude sepsán předávací protokol, dále se zavázala do 3 pracovních dnů změnit své bydliště v evidenci obyvatel (stát. instituce) a vzít zpět žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu ve věci vedené před okresním soudem pod sp.zn. (spisová značka). Naproti tomu žalovaní se zavázali, splní-li žalobkyně své povinnosti, k nimž se v dohodě zavázala, zaplatit jí (částka) jako tzv. druhou část odstupného a (částka) jako příspěvek na úhradu stěhovacích nákladů. Bylo v řízení před okresním soudem objasněno a nebylo mezi účastníky sporné, že žalobkyně vše, k čemu se v dohodě o narovnání zavázala, splnila.

12. Dohoda o narovnání, jak byla účastníky uzavřena, se svým obsahem a účelem nepříčí zákonu ani dobrým mravům (§ 547 o.z.). Zákon nevylučuje dohodu o„ odstupném“, tedy určité peněžité náhradě, za obtíže vyvolané ukončením nájmu. Ostatně v ustanovení § 2323 o.z. se předpokládá možnost sjednání„ odstupného“ při vypovězení nájmu v souvislosti se změnou vlastníka předmětu nájmu. Všechny předpoklady, při jejichž splnění se žalovaní zavázali žalobkyni zaplatit (částka) a (částka), byly ze strany žalobkyně splněny. Tvrzení žalovaných, že byt byl předán ve stavu nezpůsobilém k užívání, je vyvráceno zejména protokolem o předání bytu, v němž smluvní strany uvádějí, že byt byl předán v pořádku, pouze s běžným opotřebením. Kromě toho ani sami účastníci v dohodě o narovnání nepředpokládali žádné úpravy bytu, což by v poměrech projednávané věci ani nebylo možné s ohledem na skutečnost, že byt byl vyklizován ve stejný den, v němž byla uzavřena dohoda o narovnání a k němuž byl zároveň nájem bytu dohodou účastníků ukončen. Žádný konkrétní zápočet případné pohledávky žalovaných z titulu vynaložených nákladů na uvedení předmětu nájmu do původního stavu nebyl žalovanými tvrzen. Okresní soud proto správně zohlednil pouze zánik pohledávky žalobkyně na zaplacení (částka) v rozsahu (částka), k němuž došlo jednostranným započtením učiněným žalovanými v „ Oznámení o provedení jednostranného započtení“ ze dne (datum).

13. Okresní soud tedy v souladu s objasněným skutkovým stavem přiznal žalobkyni správně právo na zaplacení (částka) zahrnujících (částka) z titulu tzv. druhé části odstupného ( (částka) minus (částka)) a (částka) na náhradu stěhovacích nákladů. Věcně správné je i rozhodnutí o úrocích z prodlení, na jejichž zaplacení vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 o.z. Splatnost žalobou uplatněných nároků nastala dle smlouvy o narovnání (datum) (3. pracovní den po vyklizení a předání bytu), od (datum) jsou proto žalovaní v prodlení (§ 1968 věta prvá o.z.) Okresní soud, vázán žalobním návrhem (§ 153 odst. 2 o.s.ř.), přiznal žalobkyni správně právo na úroky z prodlení v žalobou požadované výši 8,25 % ročně, byť ke dni vzniku prodlení činila jejich výše dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10 %, a od data požadovaného v žalobě, tedy od (datum). Správně pak okresní soud při rozhodování o úrocích z prodlení rovněž neopomněl do doby, po kterou byli žalovaní v prodlení se zaplacením (částka), promítnout skutečnost, že v této výši pohledávka žalobkyně zanikla započtením.

14. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I žalobě vyhovujícím jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně věcně správného výroku III o nákladech řízení opírajícího se o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. 15. (příjmení) však odvolací soud dle § 220 o.s.ř. změnit výrok IV o povinnosti žalovaných zaplatit soudní poplatek, neboť okresní soud při určení rozsahu, v jakém přechází poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalované, nesprávně aplikoval mechanismus výpočtu úspěchu účastníků ve sporu, který se užije při rozhodování o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř.

16. Žalobkyně byla usnesením okresního soudu č.j. (číslo jednací) ze dne [datum] osvobozena od soudních poplatků. V takovém případě je třeba postupovat dle § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Byla-li tedy žalobkyně osvobozena od soudního poplatku a jejímu návrhu bylo částečně vyhověno, přičemž zároveň žalovaní nejsou osvobozeni od placení soudního poplatku a nemají vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, přechází ve smyslu citovaného ustanovení poplatková povinnost na žalované, a to v rozsahu, v jakém byla žalobkyně v řízení úspěšná. Bylo-li tedy žalobě vyhověno v požadavku na zaplacení (částka), jsou žalovaní povinni zaplatit soudní poplatek z této částky (částka). Jeho výše dle položky 1 písm. b) Sazebníku poplatků činí (částka), které jsou žalovaní povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci společně a nerozdílně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, měla by proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně však uvedla, že jí žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.