29 CO 80/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: ; příjmení příjmení , narozený dne datum úředně bytem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o návrhu na obnovu řízení, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 17. 1. 2022, č. j. 19 EC 74/2011-62 <b>I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.</b> 1. Usnesením ze dne [datum] okresní soud výrokem I. zamítl žalobu na obnovu řízení, které skončilo pravomocným platebním rozkazem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 21. 7. 2011, č. j. 19 EC 74/2011-20 a ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud použil nesprávné označení postavení účastníků, které mělo být shodné jako v původním řízení s uvedením, že jde o návrh žalovaného na obnovu řízení. V zájmu zachování přehlednosti a kontinuity s rozhodnutím okresního soudu však odvolací soud zachoval shodné označení účastníků jako okresní soud.

2. V odůvodnění usnesení okresní soud vysvětlil, že žalobce se domáhal obnovy řízení s odůvodněním, že po skončení řízení se objevily nové skutečnosti zjištěné Policií ČR, které by mohly mít vliv na příznivější rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 19 EC 74/2011. Uvedl, že nepodepsal úvěrovou smlouvu, na jejímž podkladě po něm žalovaná vymáhala zaplacení údajného nedoplatku, přičemž někdo zfalšoval jeho podpis s osobními doklady, které mu byly odcizeny. Bylo proto zastaveno řízení pro údajné spáchání úvěrového podvodu, a naopak potvrzeno, že byl obětí podvodu sám. Nepodařilo se však ani znaleckým posudkem ustanovit osobu, která smlouvu podepsala. Navrhl povolit obnovu řízení a přibrat znalce z oboru grafologie k posouzení pravosti podpisu na úvěrové smlouvě, podle níž žalovaná vymáhala tvrzenou pohledávku. Okresní soud provedl důkaz sdělením Policie ČR Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne [datum], v němž bylo žalobci sděleno odložení [anonymizováno] věci podle § 159a odst. 5 tr. řádu, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby. Bylo zjištěno, že neznámá osoba pod jménem žalobce [jméno] [příjmení] po předložení jeho občanského průkazu a řidičského průkazu sjednala úvěrovou smlouvu č. UDTA08/100428 v autobazaru [právnická osoba] Žalobce dne [datum] ztratil nebo mu byly odcizeny uvedené doklady a tato ztráta dokladů byla oznámena Policii ČR. Policie učinila pokus o ustanovení pisatele, respektive podpisovatele uzavřené úvěrové smlouvy zkoumáním ručního písma, nebylo však možno rozhodnout, zda se jedná o podpisy pravé, ale úmyslně komolené nebo zda jde o padělky vyhotovené bez snahy o napodobení, čili podpis zcela smyšlený, vyhotovený jinou osobou. Toto sdělení žalobce převzal dne [datum] Okresní soud zjistil, že platební rozkaz Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 21. 7. 2011, č. j. 19 EC 74/2011-20 byl žalobci doručen dne [datum] a v zákonné lhůtě proti němu odpor nepodal, takže platební rozkaz nabyl právní moci dnem [datum]. Zároveň s platebním rozkazem byl doručen žalovanému návrh na zahájení řízení, z něhož mu muselo být zřejmé, že jeho údajně odcizené doklady byly použity při uzavření úvěrové smlouvy na koupi osobního automobilu údajně neznámou osobou. Přesto odpor proti platebnímu rozkazu nepodal. Nebyly tak dány podmínky pro obnovu řízení podle § 228 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovanému nic nebránilo uplatnit námitku odcizení dokladů a zfalšování jeho podpisu na smlouvě o úvěru již v řízení 19 EC 74/2011. Návrh na obnovu řízení však byl rovněž podán opožděně, neboť podle § 233 odst. 1 o. s. ř. je třeba návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se účastník dozvěděl o důvodu obnovy nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit. Žalovaný se dozvěděl o důvodu obnovy řízení převzetím písemnosti od policie dne [datum] a návrh na obnovu řízení podal teprve dne [datum]. Žaloba na obnovu řízení proto byla zamítnuta.

3. Proti tomuto usnesení podal v zákonné patnáctidenní lhůtě žalovaný. Vytýká okresnímu soudu, že nezohlednil důkazy, z nichž vyplývá, že se stal obětí [anonymizováno] činu a žádá o prominutí nedodržení lhůty, v níž měl soudu důkazy předložit. Navrhuje, aby obnova řízení byla povolena a platební rozkaz ze dne [datum] zrušen, protože finanční částka přiznaná platebním rozkazem je vymáhána nezákonně.

4. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení okresního soudu a odvolání neshledal důvodným.

5. Okresní soud správně zjistil, že platební rozkaz ze dne 21. 7. 2011, č. j. 19 EC 74/2011-20, kterým byla uložena žalobci (v původním řízení žalovanému) povinnost zaplatit [právnická osoba] částku [částka] s úrokem z prodlení blíže specifikovaným ve výroku platebního rozkazu, jakož i náhradu nákladů řízení ve výši [částka], byl doručen řádně žalovanému do vlastních rukou dne [datum] a odpor proti platebnímu rozkazu podán nebyl, takže platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum].

6. Nejprve je namístě zabývat se včasností žaloby na obnovu řízení. Podle § 233 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.) žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného usnesení. Podle § 233 odst. 2 o. s. ř. po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny. Občanský soudní řád tedy stanoví lhůtu pro podání návrhu na obnovu řízení jednak subjektivní podle § 233 odst. 1 a dále objektivní podle § 233 odst. 2 o. s. ř. Z ustanovení § 233 odst. 2 vyplývá, že zásadně musí být žaloba na obnovu řízení podána do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí a poté již pouze tehdy, pokud podkladem napadeného občanskoprávního rozhodnutí byl trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu a toto trestněprávní rozhodnutí bylo později zrušeno. Jde zejména o řízení, v nichž soud rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci škodu způsobenou jednáním, za které byl žalovaný odsouzen v [anonymizováno] či přestupkovém řízení, přičemž v občanskoprávním řízení byl soud takovým rozhodnutím vázán podle § 131 odst. 1 o. s. ř.

7. Okresní soud dovodil, že nebyla dodržena subjektivní promlčecí doba podle § 233 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce překročil tříměsíční lhůtu od doby, kdy se o důvodu obnovy dozvěděl. Žalobce však zcela podstatným způsobem zmeškal zejména objektivní lhůtu tří let od právní moci napadeného rozhodnutí, která nastala [datum], takže žaloba na obnovu řízení by musela být podána nejpozději [datum]. Žalobce tvrdí, že důvodem obnovy řízení by mělo být sdělení Policie ČR, kterým byl dne [datum] informován, že bylo odloženo trestní stíhání pro podvod, protože nebyla vyvrácena jeho obhajoba, že jeho podpis na úvěrové smlouvě kdosi zfalšoval a použil přitom jeho odcizené osobní doklady – občanský průkaz a řidičský průkaz, jejichž ztrátu ohlásil žalovaný policii dne [datum]. Tvrzení žalobce nutno poněkud opravit v tom směru, že z přípisu Policie ČR ze dne [datum] nelze dovodit, že byla vyloučena možnost, že smlouvu podepsal osobně žalobce, pouze se nepodařilo s jistotou určit, zda jde o jeho zkomolený podpis nebo o podpis jiné osoby. Nicméně možno připustit, že výsledky znaleckého zkoumání v tomto trestním řízení, respektive vyšetřování, by mohly mít pro něho za důsledek příznivější rozhodnutí ve věci 19 EC 74/2011 vzhledem k tomu, že důkazní břemeno o uzavření smlouvy stíhalo úvěrovou společnost. Okresní soud však správně zdůraznil, že pokud jsou tvrzení žalobce o odcizení jeho osobních dokladů a zfalšování podpisu na úvěrové smlouvě pravdivá, měl podat proti platebnímu rozkazu odpor a žalobě se s těmito tvrzeními bránit. To ovšem neučinil a sám u okresního soudu uvedl, že mu všechno bylo jedno, žil nespořádaným způsobem života.

8. Pro posouzení včasnosti podané žaloby na obnovu řízení ve smyslu § 233 odst. 2 o. s. ř. je ovšem podstatné, že v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebyly použity žádné údaje o trestním stíhání žalovaného a ani soud při vydání platebního rozkazu tedy nijak nevycházel z tehdy již možná probíhajícího vyšetřování policie. Z dopisu Policie ČR ze dne [datum] jasně vyplývá, že vyšetřování policie neskončilo trestním stíháním konkrétní osoby a tedy ani odsuzujícím rozsudkem směřujícím proti žalobci (ani jiné osobě). Nebyl zde tedy žádný trestní rozsudek nebo jiné trestně právní rozhodnutí, z něhož by vycházel soud při vydání platebního rozkazu 19 EC 74/2011, a který by byl později zrušen, což by založilo možnost podat žalobu na obnovu řízení i po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí.

9. Žaloba na obnovu řízení byla tedy podána značně opožděně, a to zejména pro překročení tříleté lhůty plynoucí od právní moci napadeného rozhodnutí, takže soud mohl žalobu zamítnout i bez nařízení jednání podle § 235f o. s. ř. Podle § 235 odst. 1 o. s. ř. prominutí lhůt pro podání žaloby na obnovu řízení není přípustné. Je tedy zcela nerozhodné, z jakých důvodů žalobce nepodal návrh na obnovu řízení v objektivní tříleté lhůtě, kterou není možno překročit ani tehdy, pokud by se o důvodu obnovy řízení dozvěděl teprve po uplynutí této lhůty. I když okresní soud posoudil opožděnost žaloby na obnovu řízení pouze z hlediska subjektivní lhůty uvedené v § 233 odst. 1 o. s. ř., výrok usnesení, kterým byla žaloba na obnovu zamítnuta, je nicméně správný a odvolací soud jej proto potvrdil podle § 219 o. s. ř., což platí i o výroku nepřiznávajícím žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn tím, že úspěšnému [právnická osoba] žádné náklady nevznikly.