30 CO 140/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Havelkové a Mgr. Petry Vogelové ve věci žalobců: ; a) jméno příjmení, datum narození bytem adresa b) jméno příjmení, datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovaným: ; 1) jméno příjmení, datum narození bytem adresa 2) jméno příjmení, datum narození bytem adresa obě zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k vodovodní přípojce, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 16 C 67/2019-97 ze dne 5. května 2021

I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. 16 C 67/2019-97 ze dne 5. května 2021 se mění tak, že se určuje, že vodovodní přípojka v délce 412 metrů pro stavby adresa a adresa v katastrálním území Dětřichov u Frýdlantu, jež je umístěna na pozemcích parc. č. 1997, parc. č. 1998, parc. č. 1989, parc. č. 1993, parc. číslo parc. č. 2012 a parc. č. 2016, zapsaných v katastrálním území Dětřichov u Frýdlantu, je ve spoluvlastnictví žalobců a žalovaných, s tím, že předmětem spoluvlastnictví žalobců je podíl o velikosti ideální jedné poloviny a předmětem spoluvlastnictví žalovaných rovněž podíl o velikosti ideální jedné poloviny.

II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobci podali u soudu žalobu na určení, že vodovodní přípojka vedoucí k domům účastníků je v jejich spoluvlastnictví s ideálními částmi společného práva v rozsahu 50 % (pro každého z vlastníků domů, když žalobci vlastní dům adresa na stavební parcele číslo zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, a žalované dům adresa na stavební parcele číslo zapsáno na listu vlastnictví 246 pro katastrální území Dětřichov u Frýdlantu). V roce 1996 způsobila společnost právnická osoba, kontaminaci vody ve studních u obou domů nevhodně umístěnou skládkou chlévské mrvy. V roce 1997 bylo dohodnuto s touto společností coby anonymizováno a vyhotovitelem, že k domům účastníků bude vybudována předmětná vodovodní přípojka, napojená na stávající vodovod, nyní ve správě právnická osoba anonymizováno byla vybudována bez stavebního povolení, u Městského úřadu Frýdlant probíhá řízení o odstranění stavby spojené s řízením o dodatečném stavebním povolení, jež nebylo dosud ukončeno. Podle dohody s investorem si dne datum měli do svého vlastnictví převzít přípojku žalobci a jméno příjmení – tehdejší vlastník domu adresa, k čemuž nedošlo. V roce 2018 uzavřela právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“) v pořadí třetí smlouvu o dodávce pitné vody, a to pouze s žalovanými jakožto odběrateli. Vystavené faktury za spotřebu vody žalovaní pak rozúčtovali žalobcům, ti však se způsobem výpočtu nákladů vodného podle podružných měřidel instalovaných u obou domů nesouhlasí. Žalobci mají za to, že vodárenská společnost by měla uzavřít smlouvu o dodávce vody s vlastníky obou domů, bez určení vlastnictví však bude anonymizováno jednat pouze s žalovanými jako oprávněnými osobami (v tom žalobci spatřují naléhavý právní zájem své žaloby na určení vlastnictví). Naopak žalované v řízení zastávaly stanovisko, že žalobci si zřídili pouze odbočku přípojky, a to v rozporu se zákonem.

2. Soud prvního stupně žalobu na určení vlastnictví zamítl, neboť ve věci neshledal na straně žalujících naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k vodovodní přípojce ve smyslu § 80 o. s. ř. Určení vlastnického práva by totiž nepřineslo řešení sporů mezi účastníky, spočívající především v nesouhlasu žalobců s rozúčtováním vodného. Rozdíly v naměřených hodnotách by bylo možno vyřešit instalací nových měřidel. Ze shodného tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobci mají vlastní studnu, nejsou proto závislí na vodě dodávané předmětnou přípojkou. Podle sdělení anonymizováno je přitom zřejmé, že dodavatel vody neuzavře více smluv vztahujících se k jedné vodovodní přípojce bez ohledu na to, komu svědčí vlastnické právo.

3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolali žalobci. Namítají, že pokud soud prvního stupně založil rozhodnutí na neprokázání existence naléhavého právního zájmu, měl žalobce poučit a vyzvat je, aby svá tvrzení doplnili. Žalobci by důrazněji v řízení tvrdili, že pokud dosud není rozhodnuto o dodatečném povolení vodovodní přípojky, lze očekávat, že žalobcům coby účastníkům správního řízení budou ukládány povinnosti, jež budou spočívat na bedrech žalobců. Bude-li však postaveno na jisto spoluvlastnictví k přípojce, bude zcela jasné, že žalobci a žalované nesou oprávnění i povinnosti společně a nerozdílně; rozhodnutí o určení vlastnictví má tak preventivní smysl. Žalobci v odvolání uvádí, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pro ně zcela překvapivé a považují je za nepřezkoumatelné. Poukazují na pochybení soudu prvního stupně ve směru nesprávného posouzení skutkových závěrů s tím, že„ soud prvního stupně hodnotil důkazy nelogicky a přijal za prokázané názory žalovaných a vodárenské společnosti, ačkoliv byly nepodložené a protiřečící si s listinnými důkazy, které předložili žalobci“.

4. Odvolací soud při jednání dle § 214 odst. 1 o. s. ř. a § 212 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání. Doplnění důkazního řízení v intencích odpovídajících právní úpravě odvolacího řízení nebylo zapotřebí. Žalobci při odvolacím jednání upravili petit žaloby ohledně specifikace předmětné vodovodní přípojky (s respektem toho, že vede i pod pozemky obou účastnických stran) a výslovného návrhu na určení spoluvlastnictví s podíly o velikosti ideální 1/2. Odvolání žalobců přiznal odvolací soud důvodnost.

5. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu hovoří o tom, že naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení dle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Vyslovený předpoklad nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou při možnosti žaloby na plnění lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti. Schopnost cílení k pevnému právnímu základu má taková žaloba, která se bude domáhat určení existence či neexistence právě toho právního vztahu, od něhož lze další vztahy účastníků sporu odvozovat; zda tomu tak v konkrétním případě bude, závisí především na posouzení, jaké další právní vztahy mají být od onoho pevného právního základu odvíjeny. Naléhavý právní zájem na určení požadovaném ve smyslu § 80 o. s. ř. zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1207/2006 ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 22 Cdo 612/2014 ze dne 28. 5. 2014). Judikatura připouští, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva může být dán také s ohledem na to, že je mezi účastníky sporné, kdo je vlastníkem dotčené věci a kdo má věc obhospodařovat, provádět její údržbu či do ní investovat prostředky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2852/2007 ze dne 28. 11. 2007). Nejvyšší soud dále judikoval závěr, že je-li věc, jež není předmětem zápisu ve veřejném seznamu, samostatně převoditelná, a není-li k dispozici žádná listina, jež by vlastnické právo k této věci deklarovala, popřípadě existující listina je některým z účastníků řízení zpochybňována, pak soudní rozhodnutí o určovací žalobě může zabránit vzniku sporů, jež by z možného převodu vlastnického práva dle současných poměrů mohly vzniknout (z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3397/2016 ze dne 16. 5. 2017).

7. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Podle odst. 3 vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popř. jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn.: před datem datum), je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

8. V daném případě soud prvního stupně ve zcela dostatečném rozsahu zjistil relevantní skutkové okolnosti věci, avšak přijatý právní závěr, na němž rozhodnutí stojí, není zjištěnému skutku (nahlíženo optikou Nejvyšším soudem vyslovených premis v jeho nálezové judikatuře) odpovídající. Odvolací soud předesílá, že námitku odvolatelů spočívající v nedostatečném poučení soudem prvního stupně dle § 118a o. s. ř. nepovažuje za důvodnou, pokud soud prvního stupně svůj závěr o absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení náležitě odůvodnil a nezaložil jej na neunesení důkazního břemene účastníkem. Poučovací povinnost soudu se uplatní v případech, kdy se v průběhu řízení ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je neuvedl úplně, pročež je nutno v potřebném rozsahu doplnění vylíčení rozhodných skutečností. Odvolací soud má za to, že k (odlišnému) závěru o naléhavém právním zájmu postačila v řízení přednesená tvrzení a navržené (provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci, pokud by byly dostatečným způsobem vzaty v úvahu vzájemné souvislosti specifických aspektů případu.

9. Lze připomenout tyto významné skutkové okolnosti věci: V roce 1997 podle listinných důkazů probíhalo intenzivní jednání dotčených subjektů ohledně odbornýmposudkem zjištěné kontaminace vody ve studních účastníků, která byla důsledkem způsobeného průsaku ze skládky chlévské mrvy společností právnická osoba anonymizováno datum se uskutečnilo místní šetření a jednání v obec za účasti zástupce MěÚ obec, OÚ obec, OÚ obec, referátu životního prostředí, zástupce právnická osoba, a paní příjmení, která předložila plnou moc od manželů příjmení (tehdejších vlastníků domu adresa). Bylo dohodnuto řešení, že společnost právnická osoba provede vyčištění a desinfekci studní a zajistí rozbor vody, bude dočasně provádět náhradní zásobování domů adresa a adresa pitnou vodou. Z listiny ze dne datum nazvané Dohoda ve věci zajištění dodávky pitné vody v obec, kterou uzavřeli jméno příjmení zastupující tchána jméno příjmení, manželé jméno a jméno příjmení a ředitel právnická osoba, Ing. příjmení, o tom, že právnická osoba zajistí na své náklady položení vodovodní přípojky z veřejného řadu pro domy adresa a adresa v obec, manželé příjmení a jméno příjmení protokolárně převezmou do vlastnictví zhotovenou vodovodní přípojku od vodoměrné šachty hlavního řadu, a to bezúplatným převodem od právnická osoba s tím, že rozúčtování spotřeby vody změřené u hlavního řadu vypořádají uživatelé mezi sebou. Protokolárním převzetím zhotovené přípojky pak považují všechny strany své vzájemné nároky za vypořádané a nebudou v předmětné věci požadovat na protistraně žádné další nároky. Dne datum zahájil Okresní úřad obec, referát životního prostředí, řízení s právnická osoba ve věci odstranění stavby vodovodní přípojky pro adresa a adresa v obec, a to na základě stanoviska MěÚ obec, stavebního úřadu s tím, že stavba byla realizována bez stavebního povolení; v předmětném řízení vodohospodářský orgán zváží a posoudí možnost vydání dodatečného povolení stavby. Dne datum vydal Okresní úřad v obec rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vodovodní přípojky pro adresa a adresa v obec, a to ke zřízení vodohospodářského díla – vodovodní přípojky z rPE, průměr 63 x 10,5 mm, v celkové délce 412 metrů, napojené na stávající vodovod ve správě anonymizováno vodárenského sdružení. Stavba je realizována na pozemcích p. číslo v katastrální uzemí, jejichž vlastníky jsou územní celek, jméno příjmení, jméno jméno, jméno a jméno příjmení, jméno příjmení. Dne datum vydalo Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí, jímž rozhodnutí Okresního úřadu v obec o dodatečném povolení stavby zrušilo v řízení zahájeném z podnětu jméno příjmení. V odůvodnění rozhodnutí se uvádí, že stavebník právnická osoba prokazoval oprávnění provést stavbu vodovodní přípojky na cizích pozemcích dohodami s majiteli pozemků, v nichž je uvedeno, že jde o dohodu o povolení vstupu na soukromý pozemek příslušného parcelního čísla za účelem vybudování přípojky vodovodu pro pana příjmení a pana příjmení. Stavba byla však realizována bez stavebního povolení a dodatečně povolena přesto, že stavebník řádně neprokázal právní vztah, který by ho opravňoval stavbu na pozemku zřídit, a to ani s odkazem na veřejný zájem, jenž by mohl připustit neoprávněný zásah do vlastnického práva (vyvlastnění, nucené omezení vlastnického práva). V následující době po tomto rozhodnutí opakovaně Okresní úřad obec vyzýval společnost právnická osoba, (rozhodnutími z datum, datum, datum, datum), aby doplnila žádost o dodatečné povolení stavby přípojky o doklady, z nichž bude zřejmé, že má (měla) právo realizovat stavbu na cizích pozemcích. Podle další listiny, usnesení Magistrátu města Liberec ze dne datum, postoupil Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí, vodoprávní úřad, věc„ odstranění stavby a vodovodní přípojky pro RD adresa a adresa v k. ú. obec“ jako věcně příslušnému správnímu orgánu a místně příslušnému orgánu žádost o součinnost podanou jméno příjmení Městskému úřadu Frýdlant, oboru stavebního úřadu a životního prostředí. Odvolací soud doplňuje, že k jeho výzvě dne datum Městský úřad Frýdlant, oddělení životního prostředí, sdělil, že ve věci vodovodní přípojky pro RD adresa a adresa v k. ú. obec nebyla v archivu MěÚ obec dohledána žádná dokumentace; v roce 2010 bylo město Frýdlant postiženo ničivou povodní a byl zasažen i archiv městského úřadu, kdy část spisů byla zcela zničena. V současné době nevede vodoprávní úřad žádné řízení v této věci.

10. Dále odvolací soud uvádí (jak bylo soudem prvního stupně zjištěno), že v průběhu času došlo k uzavření tří smluv o dodávce pitné vody. První smlouvu o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod uzavřelo anonymizováno vodárenské sdružení dne datum s vyznačeným plátcem jméno příjmení,„ s připojením dalšího odběratele jméno příjmení, obec a číslo“. Poté dopisem ze dne datum vyzvalo anonymizováno vodárenské sdružení jméno příjmení a p. příjmení, aby se v souvislosti s novou právní úpravou dodávek vody obsaženou v zákoně č. 274/2001 Sb. dostavili k sepsání nové smlouvy. Dne datum uzavřel dodavatel anonymizováno vodárenské sdružení se smluvní stranou označenou„ plátce příjmení jméno a příjmení“ smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, v níž coby místo plnění byl označen obec a číslo. Nakonec dne datum provozovatel právnická osoba, uzavřel smlouvu o dodávce pitné vody s jméno příjmení coby odběratelem, adresou odběrného místa obec a číslo. Dopisem anonymizováno ze dne datum, adresovaným právnická osoba, žádali žalobci o prověření smlouvy o odběru pitné vody a zodpovězení dotazů, konkrétně pod bodem 1)„ jak je možné, že po 20 letech se moje smlouva bez mého vědomí přepíše na někoho jiného“, pod bodem 4)„ jak je možné, že mají ve smlouvě uveden anonymizováno cejchovaný vodoměr ve své nemovitosti, když prokazatelně je na parcele č. 1989 v katastrální uzemí cca 420 m od našich domů“. K výzvě soudu prvního stupně dne datum zaslala právnická osoba, sdělení o tom, že coby nejstarší smlouvu evidují smlouvu ze dne datum, když v jejich seznamu odběrných míst byla vodovodní přípojka evidována pro adresa. Co bylo důvodem změny smlouvy, již nedokáží zodpovědět. Společnost po kontrole předchozí smlouvy na odběrné místo obec a číslo zjistila, že momentální vlastník (v původní smlouvě„ plátce“), neodpovídá vlastníkovi v původní smlouvě, a proto byly v únoru 2018 vyzvány jméno příjmení a jméno příjmení k podpisu smlouvy nové v postavení vlastníků nemovitosti obec a číslo.

11. Jak bylo uvedeno výše, zákon o vodovodech a kanalizacích v § 3 odst. 3 určuje, kdo je vlastníkem vodovodní přípojky. příjmení přípojek zřízených po datu datum je pak osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Ze zákona vyplývá, že vodovodní přípojky nejsou nadále součástí pozemku, ve kterém jsou umístěny (z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1308/2003 ze dne 4. 11. 2003). Odvolací soud připomíná, že vlastník věci má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit (§ 1012 věta první občanského zákoníku). To platí bez ohledu na to, že se přípojka nachází na pozemku třetích osob, přičemž vlastníku přípojky nesvědčí právo odpovídající věcnému břemeni. Právní úprava (§ 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.) pamatuje na případy, kdy je dokladování příslušných záležitostí s odstupem času velmi obtížné a obsahuje proto vyvratitelnou právní domněnku„ neprokáže-li se opak“.

12. Žalovaní, byť se nyní cítí být vlastníky předmětné přípojky (tvrdí dokonce, že přípojka vedená od jejich domu adresa k domu žalobců adresa je„ černou přípojkou, neboť byla vybudována pro tehdejšího vlasníka jméno příjmení, jenž se takto dohodl se společností právnická osoba), neprokázali v řízení existenci rozhodných skutečností, které by jejich (výhradní) vlastnictví zakládaly. Soud prvního stupně postupoval správně, jestliže zamítl návrh na provedení svědeckých výslechů jméno příjmení, jméno příjmení (manžela a syna žalované) a jméno příjmení (pracovníka právnická osoba), tedy osob, jež měly verzi žalovaných potvrdit. Je totiž nutno akcentovat, že obsah provedených listin (viz především písemná dohoda ze dne datum) podávají v tomto směru zcela jednoznačně zachycené zprávy o klíčových okolnostech (přípojka byla zřízena pro oba kontaminací zasažené domy a jejich tehdejší vlastníci měli k ní nabýt vlastnictví). Jedná se o důkazy způsobilé objasnit skutkový děj pro potřebu učinění závěrů v tomto typu řízení. Výslechu svědků, kteří by případně události na podkladě subjektivních vjemů popisovali odlišně, by soud nemohl přiznat dostatečnou důkazní hodnotu, a to v porovnání s listinami, které objektivizují, tedy neměnně zachycují historický stav věci. Dále odvolací soud poznamenává, že je zcela lichou námitka žalovaných v tom, že nejsou v daném sporu věcně legitimováni, a že v řízení by měl vystupovat subjekt, jenž přípojku zhotovil. Zákon jasně stanoví, že za vlastníka přípojky vybudované před datum (zde v roce 1997) je považován vlastník (připojeného) pozemku. Nadto lze zmínit, že zhotovitel přípojky, právnická osoba, byl vymazán bez právního nástupce z obchodního rejstříku ke dni datum, tedy tato obchodní společnost již neexistuje. Nutno proto uzavřít, že nic nesvědčí právnímu závěru o tom, že žalovaní jsou výhradními vlastníky vodovodní přípojky.

13. Odvolací soud musí konstatovat, že v poměrech projednávané věci otázku, kterou z účastnických stran lze označit za tu, jíž„ patří připojená nemovitost“, nelze jasně zodpovědět. V terénu vede přípojka po vyústění na pozemek žalobců rozdvojením směrem k oběma domům, slouží tedy k zásobování vodou pro oba domy účastníků (adresa a adresa). Při jednání odvolacího soudu žalovaní sdělili, že si přípojku„ zaslepili“, nepoužívají ji, a pro svoji spotřebu si vozí barely s vodou. Žalobci uvedli, že používají vodu z vrtu studny, jež má v současnosti dostatek vody, do budoucna je však tato situace nejistá. Z chování účastníků je tedy zřejmé, že jejich nesmiřitelné postoje mají dnes již parametry vyhroceného sousedského sporu.

14. Obsah veškerých historických dokumentů dle názoru odvolacího soudu odůvodňuje jako jediný možný právní závěr, že daná vodovodní přípojka je ve spoluvlastnictví obou účastníků za situace, v níž jsou jejich koncová spotřebiště (obě nemovitosti) připojena na veřejný vodovod (vodovodní řad).

15. Odvolací soud má za to, že na posuzovaný případ lze přiléhavě aplikovat závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3877/2018 ze dne 27. 11. 2018, v němž dovolací soud formu spoluvlastnického práva k přípojce (byť k přípojce kanalizační) nevyloučil. Nejvyšší soud se vyslovil o tom, že při existenci možných budoucích sporů, pramenících z nejistoty vlastnického práva k přípojce, které by se posuzovalo jako otázka předběžná, je to právě určovací žaloba, která právní poměry účastníků postaví na pevno potud, že režim vlastnického práva k přípojce bude jednoznačně stanoven způsobem, jenž bude pro účastníky i pro soud závazný. Přitom stejně jako lze v obecné rovině argumentovat možnými budoucími spory, kterým nemůže bez dalšího a v úplnosti samotné určovací rozhodnutí nikdy zabránit, lze naopak uvažovat o tom, že právě určení vlastnického práva k přípojce může tyto spory eliminovat, případně zbavit potřeby určení vlastnického práva k přípojce ve sporech na plnění. Už samotná evidentní spornost vlastnického práva k přípojce zjevně implikuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví.

16. V intencích těchto judikatorních právních úvah dle přesvědčení odvolacího soudu neobstojí závěr soudu prvního stupně o tom, že okolnosti věci nemohou naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva založit. Naopak zjištěný skutkový stav vyúsťuje v potřebu vyslovit, že existuje spoluvlastnické právo účastníků, tedy právní titul nezbytný pro to, aby s nimi bylo rovnocenně jednáno, a to zejména ze strany dodavatele pitné vody, ze strany správních orgánů, i ze strany vlastníků zatížených pozemků.

17. Lze shledat určitý přesah daného sporu do řízení před správními orgány. ulice úřad není oprávněn rozhodovat námitku občanskoprávní povahy, která by se týkala rozsahu vlastnických práv (§ 114 odst. 3 stavebního zákona). Jestliže vydání rozhodnutí ve správním řízení závisí na řešení takové otázky, je účastník vyzván, aby podal žádost o zahájení řízení před příslušným orgánem veřejné moci (§ 57 odst. 1 písm. b) správního řádu). Dále vyvstává otázka, kdo z účastníků má povinnost podílet se na nákladech na opravu a údržbu věci; to, že nejde o otázku teoretickou, dokládá dopis právnická osoba, žalobcům ze dne datum, v němž je uvedeno, že tato dodavatelská společnost obdržela od žalobců vrácenou fakturu za provedenou opravu vodovodní přípojky s vyjádřením, že si žalobci fakturované práce neobjednali. Dále je v něm uvedeno:„ Vzhledem k tomu, že porucha byla závažného charakteru a hrozil vznik dalších škod na vašem i cizím majetku, bylo nutné zasáhnout neprodleně. Včasnou opravou se zabránilo úniku velkého množství pitné vody za měřidlem, které by vám jinak muselo být vyfakturováno. Vodovodní přípojka je ve vaší správě a proto vás žádáme o uhrazení přiložené faktury. Řešení majetkových poměrů a nepovolených staveb bohužel není v naší kompetenci. Můžeme vám nabídnout vybudování nové přípojky.“ Na tomto místě odvolací soud pouze dokresluje neutěšenost situace, když v dopise ze dne datum právnická osoba, sdělila soudu mimo jiné, že ideálním řešením by bylo vybudování dvou samostatných přípojek pro každý z objektů od napojení na vodovodní řad; vzhledem k délce přípojky nelze jednoduše stanovit náklady na její pořízení bez zpracované projektové dokumentace, lze pouze vycházet z orientační hodnoty částka (pozn.: při nestandardní délce přípojky 412 m by se jednalo o náklad přesahující částka). Nakonec lze ve prospěch existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví zmínit možnost vzniku budoucích sporů mezi vlastníky zatížených pozemků a vlastníky přípojky (například spor o zřízení věcného břemene - služebnosti).

18. Závěrem odvolací soud poznamenává, že rozsudek o určení spoluvlastnického práva k vodovodní přípojce vyřešení vzájemných sporů účastníků, týkajících se dodávky vody a rozúčtování její ceny mezi oba odběratelské subjekty, nepřinese. Jak se vyjádřil dodavatel, právnická osoba, stávající stav„ sdružené“ vodovodní přípojky neodpovídá požadavkům vyhlášky č. 37/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu; každá přípojka stavby na vodovodní a energetickou síť musí být samostatně uzavíratelná. Společnost tedy uzavře vždy pouze jednu smlouvu na dodávku pitné vody k jedné přípojce, takže do případné přefakturace nákladů na dodávku pitné vody mezi účastníky sporu nebude společnost zasahovat. Odvolací soud pouze doplňuje, že sdělení FVS o tom, že„ kontrolou v souladu s novým zákonem bylo zjištěno, že momentální vlastník (v původní smlouvě plátce) neodpovídá vlastníkovi v původní smlouvě a proto byly v únoru 2018 vyzvány paní jméno příjmení a jméno příjmení jakožto vlastníci nemovitostí obec a číslo k podpisu nové smlouvy“, nestojí na jakémkoliv racionálním základě. jméno dodavatelská společnost neumí vysvětlit, co ji k takové úvaze (komu svědčí vlastnictví přípojky) vede. Odvolací soud zde zdůrazňuje, že otázka rozúčtování vodného, vyvolávající rozepře účastníků, nepředstavuje osamocený důvod shledání naléhavého právního zájmu na určení. Jak bylo vyloženo dříve, existují další právní vztahy, jež se mohou od onoho pevného základu odvíjet.

19. Veškeré předestřené důvody vedly odvolací soud ke změně napadeného rozsudku tak, že bylo žalobě vyhověno (§ 220 o. s. ř. per analogiam).

20. V důsledku změny rozsudku bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení vzniklých před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalobci, jež byli v řízení procesně úspěšní, mají právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobců jsou představovány odměnou za právní zastoupení; advokátka žalobců učinila před soudem prvního stupně 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání soudu datum, datum, datum). Mimosmluvní odměna úkonu se odvíjí od § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále„ AT“) a § 7 bod 5 AT, kdy jeho fiktivní tarifní hodnota představuje částku částka, odměna úkonu činí částka; podle § 12 odst. 4 AT při zastupování více osob náleží advokátce odměna za každou osobu snížená o 20 %, takže hodnota společného úkonu činí částku částka. Advokátce je třeba přiznat náhradu výdajů dle § 13 AT ve výši 5 x částka, a dále náhradu vynaloženého soudního poplatku částka. Žalovaní jsou tak povinni zaplatit žalobcům, jejichž právo je společné a nerozdílné, náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v celkové výši částka, a to v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Plnění je uloženo k rukám právní zástupkyně žalobců dle § 149 odst. 1, ve spojení s § 211 o. s. ř. Je namístě doplnit, že pokud advokátka účtovala náhradu úkonu za„ repliku k vyjádření žalovaných ze dne datum“, tato nebyla přiznána, neboť odvolací soud takový úkon nepovažuje za účelně vynaložený; argumentace obsažená v označeném podání mohla být žalobci uplatněna při (následném) ústním jednání soudu prvního stupně dne datum.

21. Shodný princip plného úspěchu ve věci se uplatní i při rozhodování o režimu náhrady nákladů vzniklých před odvolacím soudem. Žalobci mají právo na náhradu nákladů za zastoupení advokátkou, která učinila 2 úkony právní služby (písemné odvolání, účast na jednání dne datum) ve výši mimosmluvní odměny celkem částka, dále je třeba připočítat náhradu výdajů (režijní paušál) ve výši 2 x částka a také náhradu soudního poplatku z odvolání částka. Advokátka doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty od datum, proto je k poslednímu úkonu v podobě účasti na jednání odvolacího soudu připočítána náhrada 21% DPH ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaní jsou tak povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům, jejichž právo je rovněž společné a nerozdílné, náklady odvolacího řízení ve výši částka, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. s určeným místem plnění dle § 149 odst. 1, ve spojení s § 211 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 240 odst. 1 o. s. ř.).