30 Co 151/2024

Plný text

Krajský soud v adresa – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem Kateřiny Soltanové a soudců tituly před jménem Petry Vogelové a tituly před jménem Romana Flanderky ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupená advokátem JUDr. Alanem Korbelem sídlem Rumunská 1798/1, 120 00 Praha proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovitostem, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 5 C 7/2019-310 ze dne 3. 3. 2023

I. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 5 C 7/2019-310 ze dne 3. března 2023 se ve výrocích III a IV o nákladech řízení mění tak, že žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou každý povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Napadený rozsudek se ve výrocích V a VI potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení vyhověl žalobě na určení vlastnictví k nemovitým věcem a rozhodl, že žalobce je vlastníkem id. , Anonymizováno, spoluvlastnického podílu z id. , Anonymizováno, podílu žalovaného 1) a id. , Anonymizováno, spoluvlastnického podílu z id. , Anonymizováno, spoluvlastnického podílu žalované 2) na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše ležící v katastrálním území , adresa, (výroky I a II), uložil každému za žalovaných zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobce ve výši , částka, (výroky III a IV), dále uložil každému za žalovaných zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení ve výši , částka, (výroky V a VI). Výroky o nákladech řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tím, že žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu vzniklo právo na plnou náhradu nákladů. Vzal v tomto ohledu na zřetel právní závěry podávající se z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, dopadající na případy, v nichž soud uznal v plném rozsahu za opodstatněný eventuální petit (popřípadě jen některý z eventuálních petitů), i když nevyhověl žalobě v jejím primárním petitu (popřípadě v některém z eventuálních petitů). Soud prvního stupně vyslovil, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný, když bylo alespoň (zcela) vyhověno jeho eventuálnímu petitu bez ohledu na to, že k rozšíření žaloby došlo až v průběhu řízení, a sice u jednání dne , datum, . Pokud jde o výši náhrady nákladů řízení žalobce, soud prvního stupně ji určil jako , částka, , když žalobci přiznal náklady řízení sestávající ze zaplacených soudních poplatků celkem , částka, , nákladů právního zastoupení představovaných odměnou zástupce za 15 úkonů právní služby po , částka, za jeden úkon, za jeden úkon právní služby po , částka, a náhradou hotových výdajů ve výši , částka, k šestnácti úkonům právní služby po , částka, , cestovného ve výši , částka, , náhrady za promeškaný čas strávený na cestě ve výši , částka, . Mezi náklady řízení zahrnul soud prvního stupně rovněž daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu odpovídajícího součtu odměny a hotových náhrad advokáta.

2. Proti rozsudku podali oba žalovaní včas odvolání, směřující výhradně proti výrokům III až VI o náhradě nákladů řízení. Namítali, že žalobce měl úspěch ve věci jen částečný, neboť v řízení nebylo vyhověno jeho návrhu na určení neplatnosti kupní smlouvy (soud o něm rozhodl zamítavým výrokem). Připomínajíc chronologický vývoj řízení a postupných žalobních požadavků žalobce podrobně argumentovali na podporu svého právního názoru, že v daném řízení došlo k tzv. objektivní kumulaci nároků, z nichž každý je založen na samostatném skutkovém základu, byť určitá skutková zjištění jsou pro oba nároky shodná. Žalovaní v tomto směru citovali právní závěry Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Pochybení soudu prvního stupně odvolatelé spatřovali i v tom, že případně nepostupoval podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za situace, kdy stanovisko žalovaných k důvodnosti žaloby se logicky mohlo v konečné podobě utvořit až v průběhu řízení, v návaznosti na obsáhlé dokazování vedené soudem prvního stupně k objasnění relevantních skutečností, formou znaleckých posudků ke zdravotnímu stavu žalobce v minulosti. Teprve ze znaleckého posudku , tituly před jménem, Kordové při jednání soudu konaném dne , Jméno žalované C, . 2023 žalovaní získali vědomost o nesvéprávnosti žalobce v době uzavření kupní smlouvy. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek v napadených výrocích tak, že žalovaným přizná nárok na náhradu nákladů řízení podle úspěchu ve věci a v souladu s tím rozhodne o nákladech státu, případně nechť nepřizná nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, anebo nechť rozhodnutí ohledně napadených výroků zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k novému rozhodnutí o nákladech řízení.

3. V písemném vyjádření k odvolání se žalobce s rozhodnutím soudu prvního stupně o nákladech řízení ztotožnil. Pro postup podle § 150 o. s. ř. důvod neshledal s poukazem na dlouholetý odmítavý postoj žalovaných k vyřízení věci dohodou, a to přes veškerou snahu soudu prvního stupně vést účastníky řízení ke smíru, v návaznosti na skutečnosti dokazováním průběžně zjišťované.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání, aniž by bylo třeba nařizovat jednání (§ 212, § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.). Odvolání je zčásti důvodné, byť z jiných než uplatněných důvodů.

5. V dané věci ze spisu předloženého odvolacímu soudu se podává, že žalobce se podanou žalobou nejprve domáhal vůči žalovaným určení, že kupní smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi žalobcem (prodávajícím) a žalovanými (kupujícími), jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, k nemovitým věcem, a sice pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 124, a parc. č. , hodnota, , vše ležící v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), je neplatná. Žalobce tvrdil, že byl v době činění právního úkonu stižen duševní poruchou, pro niž nebyl schopen právně jednat, že návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem byl podán až v roce 2015, že řízení o něm bylo vedeno před katastrálním úřadem pod sp. zn. V-5916/2015, jenž návrhu nevyhověl, protože shledal přiloženou kupní smlouvu pro neurčitost ujednání o kupní ceně neplatnou, že probíhá nové řízení o vklad vlastnického práva pod sp. zn. V-7896/2018 na podkladě kupní smlouvy ze dne , datum, , že obě kupní smlouvy se odlišují v několika obsahových parametrech a že je pravděpodobné, že s posledně předloženou kupní smlouvou bylo záměrně manipulováno. Dne , datum, žalobce uplatnil žalobou eventuální petit, jímž se domáhal určení, že žalobce je vlastníkem id. 1/2 předmětných nemovitostí. Řízení bylo zahájeno dne , datum, , kdy žaloba došla Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně vyhověl žalobě v rozsahu eventuálního petitu, formulovaného tak, aby výrok soudního rozhodnutí odrážel, v jakém rozsahu se vlastnického práva každého ze žalovaných, bývalých manželů – v době vydání rozhodnutí již rovnodílných spoluvlastníků nemovitých věcí – dotýká. Vzhledem k mezím odvolání žalovaných, směřujícího výhradně proti nákladovým výrokům rozsudku, rozhodnutí v podobě meritorních výroků I a II odvolacímu přezkumu nepodléhalo.

6. Odvolací soud předesílá, že v žádné z okolností vztahujících se k řízení tvrzených odvolateli neshledal důvod pro postup podle § 150 o. s. ř., jenž zakotvuje možnost výjimečně v otázce rozhodování o náhradě nákladů (sporného) řízení se odchýlit od základní zásady – tedy zásady procesního úspěchu ve věci. V řízení nedošlo k projevu možného zneužívání práva. Rozhodnutí soudu ukládající neúspěšnému účastníku daného řízení hradit náklady účelně vynaložené pro hájení svého práva druhou stranou nezakládá ani důvodně vnímanou nespravedlnost. Nevyšly najevo žádné poznatky o takových osobních poměrech účastníků, jež by obstály (a to nezbytně v kumulaci s dalšími aspekty případu) ve prospěch úvahy o mimořádném odepření práva na náhradu nákladů úspěšnému účastníku.

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

8. Odvolací soud zdůrazňuje, že sdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobce má právo, aby mu žalovaní v plné výši, a to každý jednou polovinou, nahradili potřebné náklady k účelnému uplatňování práva. V tomto směru lze plně odkázat na příslušnou část odůvodnění napadeného rozsudku. K argumentaci žalovaných zaměřené na tzv. objektivní kumulaci nároků odkazuje odvolací soud na závěry přijaté Nejvyšším soudem v usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , podle něhož i procesněprávní teorie připouští, že o eventuálním petitu je možné rozhodovat poté, co je zjištěna a prokázána nejen nemožnost plnění nároku uvedeného v primárním petitu, ale taktéž jeho neodůvodněnost.

9. Odlišný náhled než soud prvního stupně má v současné době odvolací soud pouze na výši přiznané částky nákladů řízení, a to v důsledku vývoje svého právního názoru na způsob určení tarifní hodnoty, z níž se odvozuje sazba mimosmluvní odměny (odvolací soud nepřehlédl, že soud prvního stupně své závěry o tarifní hodnotě činil v návaznosti na usnesení odvolacího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení původního žalovaného 3).

10. Při určení tarifní hodnoty ve sporech o určení vlastnictví, jak je tomu i v nyní posuzovaném případě, soud primárně vychází z ceny věci, která je předmětem sporu, schází-li však ověřitelný údaj o ceně věci, jde, jedná-li se o určení vlastnického práva k nemovité věci, o spor ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen a. t.). Za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je tedy vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 a. t.) a je třeba aplikovat ustanovení speciální, tj. § 9 odst. 4 písm. b) a. t., dle něhož činí tarifní hodnota , částka, . Pouze pro určení výše nákladů řízení soud dokazování ke zjištění ceny věci neprovádí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, či sp. zn. 1492/2016 ze dne , datum, , popř. též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 269/16 ze dne , datum, ).

11. V usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud vysvětlil, že pouze cena obvyklá může jako jediná být právně relevantním podkladem pro závěr o hodnotě (nemovité) věci ve smyslu rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 8 odst. 1 a. t. Přičemž kupní cena (bez dalšího) ještě nevypovídá o obvyklé ceně převáděné nemovitého majetku. Kupní smlouva může vyjadřovat i tzv. cenu zvláštní obliby, která se tak může značně odchylovat od obvyklé ceny nemovitosti, případně kupní cena může zohledňovat i jiné aspekty spoluurčující její výši, a může tak být oproti ceně obvyklé nižší anebo naopak vyšší.

12. Dále pak je třeba uvést, že je-li předmětem řízení pouze spoluvlastnický podíl, pak při určení hodnoty tohoto podílu nelze bez dalšího vyjít z (třeba i obvyklé) ceny věci jako celku (či obdobně ceny spoluvlastnického podílu určeného jiným poměrem než tím, jenž je předmětem žaloby na určení) a hodnotu v řízení prosazovaného spoluvlastnického podílu stanovit prostou matematickou operací vyjadřující podíl spoluvlastnického podílu na celku. Cenu spoluvlastnického podílu totiž může ovlivnit např. skutečnost, zda se žalobce jako nabyvatel stane většinovým či menšinovým spoluvlastníkem nemovitých věcí, úroveň vzájemných vztahů spoluvlastníků apod. (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve věci náhrady při vypořádání spoluvlastnického podílu na nemovitostech).

13. Nelze proto při určení výše tarifní hodnoty v dané věci vyjít z určení ceny spoluvlastnického podílu z předložené kupní smlouvy ze dne , datum, , v rozsahu jedné poloviny, který byl v době zahájení předmětem tohoto řízení (s následnou modifikací vyjádření podílů soudem prvního stupně, reflektující změnu režimu SJM ideálního spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech na rovnodílné podílové spoluvlastnictví coby důsledku zákonné úpravy po zániku manželství žalovaných). Dalším důvodem je skutečnost, že kupní cena není cenou obvyklou, která jediná může být ve světle shora citované judikatury podkladem pro určení tarifní hodnoty nemovité věci. Odvolací soud proto při určení výše odměny za zastoupení advokátem vyšel z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. b) a. t., neboť by bylo zcela nehospodárné zjišťovat obvyklou cenu spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 na předmětných nemovitých věcech pouze pro účely stanovení tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 a. t. při rozhodování o nákladech řízení.

14. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem. Dle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou náklady řízení mimo jiné hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku a odměna na zastupování. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. patří k nákladům řízení náhrada za daň z přidané hodnoty, je-li zástupcem advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty.

15. Výše odměny a náhrada hotových nákladů advokáta za zastupování žalobce v dosavadním řízení završeném napadeným rozhodnutím je představována následujícími položkami: soudním poplatkem za žalobu ve výši , částka, , soudním poplatkem za odvolání ve výši , částka, (jednalo se o odvolací řízení ve věci následně odvolacím soudem zrušeného rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ), náklady právního zastoupení v podobě odměny advokáta za patnáct úkonů právní služby ve výši po , částka, a za jeden další úkon (sepis podání ze dne , datum, představující úpravu eventuálního petitu v návaznosti na pokyn soudu) po , částka, , náhrady hotových výdajů k šestnácti úkonům právní služby ve výši po , částka, , cestovným ve výši , částka, , náhrady za promeškaný čas v rozsahu šesti půlhodin po , částka, ve výši , částka, , daně z přidané hodnoty ve výši 21% z částky , částka, , tj. , částka, . Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobce v řízení předcházejícím nynější odvolací řízení činí tedy celkem , částka, .

16. Ze stejných důvodů, jež uvedl soud prvního stupně, se každý ze žalovaných podílí coby samostatný společník na náhradě nákladů žalobce rovným dílem, tj. částkou , částka, .

17. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené výroky III a IV rozsudku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a žalobci přiznal vůči každému ze žalovaných náhradu nákladů ve výši , částka, .

18. Odvolání směřující do výroků V a VI napadeného rozsudku odvolací soud důvodným neshledal. Rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů státu odpovídá jak obsahu spisu, tak i právní úpravě zakotvené v § 148 o. s. ř. Odvolací soud proto v této části napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení vycházel odvolací soud z ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolání žalovaných bylo, pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, úspěšné jen zčásti, ohledně nákladů řízení státu nebylo úspěšné vůbec. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

20. Část výroku o tom, že žalobci přiznané náklady řízení jsou žalovaní povinni zaplatit k rukám advokáta žalobce v třídenní lhůtě od právní moci tohoto usnesení, je založena na právní úpravě § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.