30 CO 194/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Havelkové a Mgr. Petry Vogelové ve věci žalobkyně: ; Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M., Ph.D. sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 12 C 156/2021-112 ze dne 23. 9. 2021

I. Rozsudek Okresního soudu v České Lípě č. j. 12 C 156/2021-112 ze dne 23. září 2021 se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dubá, obec Dubá, zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Česká Lípa (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Skutková východiska věci (listinami podložená fakta, jež vzal soud prvního stupně na zřetel) jsou tato: [anonymizováno] [datum] nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, č. j. 29 Co 290/2019-513 ze dne 5. 5. 2020, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v České Lípě č. j. 15 C 232/2018-376 ze dne 3. 10. 2019; tímto rozhodnutím byl nahrazen projev vůle České republiky – [anonymizováno] pozemkového úřadu, uzavřít s [jméno] [příjmení] smlouvu o bezúplatném převodu pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], p. [číslo] v k. ú. [obec] pod [anonymizováno] a p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Ke dni [datum] nastaly právní účinky zápisu vkladu vlastnického práva [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí. Dne [datum] podala žalobkyně (v tamním řízení žalovaná) dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 29 Co 290/2019-513. Dovolání bylo doručeno advokátovi restituentky [jméno] [příjmení] (Mgr. [jméno] [příjmení]) dne [datum]. Dne [datum] pak [jméno] [příjmení] prodala všechny tyto pozemky žalované [právnická osoba], za celkovou kupní cenu [částka], z toho parcelu [číslo] za cenu [částka]. Dne [datum] Nejvyšší soud vydal rozsudek č. j. 28 Cdo 2868/2020-550, jímž napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zrušil v části výroku I, pokud jím byl nahrazen projev vůle žalované (ČR – [anonymizována tři slova]) k bezúplatnému převodu pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně postavila tvrzení žaloby na tom, že kupní smlouva uzavřená mezi žalovanou a restituentkou [jméno] [příjmení] je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Poukazuje přitom především na nepřiměřenou kupní cenu, která je zhruba 3x nižší, než cena obvyklá. Žalovaná tedy jakožto podnikatelka buď zneužila situace, v níž se restituentka nacházela, anebo žalovaná spolu s restituentkou postupovaly ve vzájemné shodě a sjednaly nepřiměřeně nízkou cenu proto, aby v případě požadavku státu na vydání bezdůvodného obohacení mohla restituentka nabídnout toliko částku odpovídající kupní ceně. Restituentka s ohledem na vědomí o podaném dovolání nemohla být v dobré víře při uzavírání kupní smlouvy; žalovaná koupila nemovitosti za nepřiměřeně nízkou kupní cenu a zneužila přitom tísnivé situace restituentky, která se zřejmě s ohledem na podané dovolání snažila pozemky urychleně prodat. Na podporu svého tvrzení předložila žalobkyně znalecký posudek [číslo] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jenž stanovil obvyklou cenu pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] ke dni [datum] částkou [částka]. Soud prvního stupně žalobě nevyhověl, když dospěl k závěru, že na posuzovaný případ je třeba aplikovat ustanovení § 243g odst. 1 (správně odst. 2) o. s. ř. Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum], tedy po právní moci rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě č. j. 15 C 232/2018-376, jež Nejvyšší soud zrušil až dne [datum]. Tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu nemohou být poměry žalované, která nebyla a není účastníkem řízení vedeného u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C 232/2018, dotčeny. Výhrady směřující k výši kupní ceny a absenci dobré víry soud prvního stupně nesdílel. Vědomost o podobě rozhodnutí dovolacího soudu nebylo možno předpokládat. Naopak dobrá víra v zápis v katastru nemovitostí se podle § 984 občanského zákoníku předpokládá. Nesprávné výše kupní ceny se žalobkyně podle soudu prvního stupně dovolávat nemůže, neboť nebyla stranou kupní smlouvy. S ohledem na tyto závěry soud prvního stupně zamítl žalobkyní navrhované důkazy v podobě výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a výslechu účastníka [příjmení] [jméno] [příjmení] (dle žalobkyně se jedná o důkazy k okolnostem uzavření kupní smlouvy, tj. zda její účastníci jednali v dobré víře). Dle názoru soudu prvního stupně výslechem těchto osob by nebylo ničeho podstatného zjištěno pro věcné rozhodnutí.