30 Co 349/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudců Mgr. Ing. Dany Semirádové a Mgr. Romana Flanderky ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 3. Jméno advokáta E , narozený Datum narození advokáta E bytem Adresa advokáta E zastoupený advokátem Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F 4. Jméno advokáta G , narozený Datum narození advokáta G 5. Jméno advokáta H , narozená Datum narození advokáta H bytem Adresa advokáta H zastoupená advokátem Jméno advokáta I sídlem Adresa advokáta I 6. Jméno advokáta J , narozený Datum narození advokáta J bytem Adresa advokáta J zastoupený advokátem Jméno advokáta K sídlem Adresa advokáta K 7. Jméno advokáta L , narozená Datum narození advokáta L bytem Adresa advokáta L zastoupená advokátem Jméno advokáta M sídlem Adresa advokáta M o nahrazení rozhodnutí spoluvlastníků, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. 31 C 308/2023-264 ze dne 14. června 2024 I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č.j. , spisová značka, ze dne , datum, se ve výroku III mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1 až 3 a 5 až 7 oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta , Jméno advokáta D, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I zamítl žalobu o nahrazení rozhodnutí spoluvlastníků, výrokem II rozhodl, že ve vztahu žalobce a žalovaného č. , hodnota, , jméno FO, nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, výrokem III uložil žalobci povinnost společně a nerozdílně oprávněným žalovaným 1až 3, 5 až 7 nahradit náklady řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce těchto žalovaných.

2. Z odůvodnění se podává, že žalobce se domáhal nahrazení rozhodnutí spoluvlastníků ohledně užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Žalovaní 1 až 3 a 5 až 7 s žalobou nesouhlasili. Žalovaný č. , hodnota, naopak s žalobou souhlasil a měl zájem o dohodu. Soud prvního stupně po provedeném dokazování žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“¨), a plně úspěšným žalovaným 1 až 3 a 5 až 7 přiznal právo na náhradu nákladů řízení, ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. , hodnota, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný č. , hodnota, žalobu podporoval. Při vyčíslení nákladů žalovaných 1 až 3 a 5 až 7 aplikoval soud prvního stupně § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „a. t.“), neboť tito žalovaní byli zastoupeni shodným advokátem, proto odměnu určenou z tarifní hodnoty , částka, , tj. odměnu ve výši , částka, , snížil o 20 %, tedy na částku , částka, za každého žalovaného. V případě šesti zastupovaných žalovaných se jedná o celkovou odměnu za 1 úkon právní služby ve výši , částka, (6 x 2 000). Takto žalovaným přiznal odměnu za 8 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání ze dne , datum, , písemné podání ze dne , datum, , účast na místním šetření dne , datum, , písemné podání ze dne , datum, , poradu s klientem ze dne , datum, , účast na jednání před soudem prvního stupně dne , datum, , jehož délka přesáhla dvě hodiny), dále za 4 úkony s poloviční odměnou za účast na přípravném jednání dne , datum, v délce od 8:30 do 15:01 hodin. K těmto úkonům přiznal celkem , hodnota, paušálních náhrad výdajů. Další úkony, za které požadoval zástupce žalovaných přiznat odměnu (nahlížení do spisu dne , datum, a , datum, ), nevyhodnotil soud prvního stupně jako účelné.

3. Proti výroku III uvedeného rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítá, že řízení vykazuje specifika odůvodňující aplikaci § 150 o. s. ř. Podáním žaloby totiž plnil žalobce pokyn Krajského úřadu pro Liberecký kraj udělený v rozhodnutí ze dne , datum, . Do doby jeho vydání vycházel žalobce ze správnosti právního názoru Magistrátu města , adresa, , odboru stavební úřad, tedy že povolení stavby nic nebrání a postačuje, že je spoluvlastníkem nemovité věci. Před zahájením řízení u stavebního úřadu žalovaní se stavbou souhlasili v rámci ústní dohody s žalobcem. Žalobce také nabízel žalovaným, že na své náklady opraví povrh celého pozemku. Žalobce byl veden potřebou zajistit si možnost realizace stavebního záměru na svém pozemku a postavit si bezbariérové bydlení, neboť má vážné zdravotní problémy. Podle žalobce přichází také v úvahu možnost aplikovat judikaturu týkající se nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tedy přiměřeně aplikovat stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , PL. ÚS-st 59/23. Dále namítá, že úkony v podobě písemného podání ze dne , datum, a porady s klientem ze dne , datum, nebyly vynaloženy účelně. Tvrzení obsažená v písemném podání ze dne , datum, , které bylo soudu prvního stupně doručeno dne , datum, (20 minut před začátkem jednání), mohl totiž zástupce žalovaných přednést při jednání dne , datum, . Žalobci není ani známo, jaké skutečnosti odůvodňovaly poradu s klienty dne , datum, , navíc porada byla v blízké souvislosti s jednáním nařízeným na den , datum, , a proto ji lze považovat za součásti přípravy jednání. Žalobci se dále jeví nespravedlivá aplikace § 12 odst. 4 a. t., mělo by proto být využito moderačního práva soudu. Žalobce neměl možnost ovlivnit počet účastníků řízení, neboť jako žalované musel uvést všechny spoluvlastníky pozemku. Ten je navíc rozdělen na 6 spoluvlastnických podílů, 2 z nich jsou ve společném jmění manželů, tedy „pouze 4 podíly“ vlastněné žalovanými s žalobou nesouhlasili. Manželé při rozhodování o společné věci vystupují jako jeden vlastník podílu, měli by tak být v řízení považováni za jeden subjekt. Nadto argumentace zástupce žalovaných byla za všechny žalované shodná, všichni měli v řízení také shodný zájem. Navrhuje proto žalobce, aby odvolací soud snížil náklady o dva úkony právní služby, aby vycházel ze společného zastupování 1 event. 4 osob, jakož i aby takto vypočtené náklady byly sníženy z důvodů hodných zvláštního zřetele, případně, aby bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaní 1 až 3 a 5 až 7 v písemném vyjádření k odvolání žalobce uvedli, že podáním ze dne , datum, reagovali na vyjádření žalobce ze dne , datum, obsahující řadu nových tvrzení. V občanském soudním řízení je třeba zachovat rovnost zbraní, tedy pokud žalobce předkládá argumenty v písemné formě, musí být dána možnost na ně reagovat shodným způsobem. Všichni zastupovaní žalovaní se museli s vyjádřením žalobce seznámit a zformulovat k němu své připomínky. Dané vyjádření proto není možné považovat za přípravu k jednání. Písemné podání ve věci samé podle žalovaných „musí být považováno za samostatný úkon právní služby, bez ohledu na jeho časovou blízkost s jednáním ve věci“. Také porada ze dne , datum, je úkonem účelně vynaloženým, před jednáním bylo nutné probrat další procesní taktiku a argumenty. Soud prvního stupně také důvodně aplikoval § 12 odst. 4 a. t. a o náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s principy obsaženými v o. s. ř. Žalobce ani neuvádí, jaké jsou podle něj důvody pro aplikaci moderačního práva. Byl si přitom žalobce vědom dlouhodobě odmítaného stanoviska žalovaných, žalobu nemusel podávat. Z pohledu procesního práva není také možné považovat manžele za jediného účastníka. Judikaturu ústavního soudu týkající se náhrady nákladů řízení při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není možné aplikovat. Dále uvádí, že žalobce podal žalobu ze své vůle, nebyl k jejímu podání nucen. Žalovaní zcela odmítají, že by v minulosti se žalobcem uzavřeli jím tvrzenou dohodu. K aplikaci § 150 o. s. ř. není prostor. Navrhují proto potvrzení napadeného výroku o nákladech řízení.

5. Odvolací soud za splnění podmínek uvedených v § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. přezkoumal bez nařízení jednání rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení, a to včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 a § 212a o. s. ř., dospěl přitom k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné.

6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

7. Odvolací soud neshledal v daném případě důvody pro moderaci náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Právo úspěšné procesní strany vůči neúspěšné straně řízení na náhradu nákladů vychází ze základního strukturního principu, který se v civilním sporném procesu uplatňuje, tj. ze systému dvou stran v kontradiktorním postavení, v rámci něhož účastníci řízení vystupují jako vzájemní oponenti, uplatňující v řízení protichůdné zájmy. Úspěch jedné procesní strany je tak zároveň neúspěchem jejího procesního odpůrce, přičemž každá strana se v mezích daných civilním řádem soudním snaží pomocí přípustných prostředků docílit vlastního vítězství a prohry protistrany. Ustanovení § 150 o. s. ř. proto obecně slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. O danou situaci se však v projednávané věci nejedná.

8. Současně není na věc aplikovatelná judikatura týkající se nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tedy řízení s povahou iudicii duplicis, jehož specifika neodpovídají charakteristickým znakům civilního sporu dle o. s. ř. Chybí zde v první řadě původce, který by zapříčinil zahájení řízení svým protiprávním jednáním; z povahy věci neexistuje účastník, který by bezdůvodně zasahoval do právní sféry druhého účastníka.

9. Zároveň platí, že soud určuje výši odměny advokáta podle ustanovení § 6 - § 12a a. t. o mimosmluvní odměně (§ 1 odst. 2, 3 a. t.). Advokátovi náleží odměna za zastupování každé osoby, při společném zastupování více osob se však výše odměny podle § 12 odst. 4 a. t. snižuje o 20%. Postup soudu při aplikaci a. t., tedy i ustanovení § 12 odst. 4 a. t., však nesmí být formální a nesmí zakládat zjevnou nespravedlnost. V takových případech by nebylo korektní, aby výše odměny byla mechanicky advokátovi přiznána podle § 9 ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. a závisela tak na počtu spoluvlastníků, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. Přiměřenější je proto výjimečně stanovit společnou odměnu za jeden úkon právní služby pro všechny zastoupené, nikoliv tedy za každou osobu samostatně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

10. V daném případě počet žalovaných nijak neovlivnil obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. Jejich vyjádření adresovaná soudu obsahovala shodnou (resp. společnou) argumentaci za všechny žalované. Také převzetí zastoupení se týkalo zcela shodné problematiky a nebylo nutné se zabývat problematikou individuálně ve vztahu ke každému z žalovaných (byť k udělení plných mocí advokátovi žalobců nedošlo současně), shodně platí pro účast advokáta žalovaných u jednání. Za jednotlivé úkony činěné žalovaných je proto důvodné stanovit společnou odměnu za jeden úkon právní služby pro všechny zastoupené, nikoliv tedy za každého žalovaného samostatně. Zároveň však s ohledem na okolnosti projednávané věci dané především počtem žalovaných a také složitostí věci považuje odvolací soud za odpovídající odměnu za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písm. b) navýšit o 50 %, tedy z částky , částka, navýšit odměnu na částku , částka, (z takového navýšení vycházel rovněž Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí).

11. Pokud jde o jednotlivé úkony, odvolací soud považuje za správný závěr soud prvního stupně, že za nahlížení do spisu dne , datum, a , datum, zástupci žalovaných právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nepřináleží, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”)], či v úkonu právní služby první porady s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem [§ 11 odst. 1 písm. b) a. t.], případně tvoří nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení. Výjimečně lze přiznat odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu, a to analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t., pokud by mohlo prostudování spisu svým významem odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování. Tuto výjimku je třeba vykládat spíše restriktivně a aplikovat ji, bude-li takový postup v civilním soudním řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu) ospravedlnitelný. Mohlo by se tedy jednat např. o případ, kdy založí protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž se účastník nemá možnost jinak seznámit krátce před prvním jednáním ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). O žádnou z uvedených výjimek se v daném případě nejedná.

12. V případě odměny advokáta za účast u přípravného jednání je třeba vycházet z § 11 odst. 2 písm. g) a. t., dané ustanovení se oproti odměně advokáta za účast u jednání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) a. t. liší v tom, že mimosmluvní odměna je snížena na polovinu, zároveň však nerozlišuje, zda jednání trvalo do dvou hodin, či tuto dobu přesáhlo, nestanoví totiž, že odměna náleží za každé započaté dvě hodiny. Pro odměna zástupce žalovaných za účast u přípravného jednání, bez ohledu na jeho délku, činí , částka, .

13. Dále platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 a. t. tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/12). Rovněž platí, že odměna za vyjádření, které účastník podává v průběhu řízení, a vyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, náleží tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení, a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv. Odměna zpravidla nenáleží za doplnění skutkových tvrzení a důkazů, pokud mohly být součástí již dříve učiněného písemného podání účastníka. Co se týče písemného podání ze dne , datum, (vyjádření žalovaných k replice žalobce), jedná se o vyjádření zaslané žalovanými z jejich vlastní iniciativy, soudu prvního stupně bylo doručeno v den nařízeného jednání, shodného výsledku by bylo možné dosáhnout přednesem při jednání, odměna za tento úkon proto zástupci žalovaných nenáleží. Odvolací soud zároveň s ohledem na argumentaci žalovaných uvádí, že žalovaní samozřejmě mají právo se v průběhu řízení vyjadřovat, a to i v písemné formě. S ohledem na výše uvedené závěry však je lichý názor žalovaných, že za každé takové vyjádření mají právo na náhradu nákladů řízení. Rovněž doplnění důkazních návrhů v podání ze dne , datum, není možné z obdobných důvodů považovat za úkon, za který by zástupci žalovaných náležela náhrada nákladů řízení. Naopak v případě porady s klienty ze dne , datum, se jedná o úkon účelně vynaložený, porada byla uskutečněna v souvislosti s nařízeným jednáním. Účelem dalších porad advokáta s klientem totiž je zejména, aby advokát byl od účastníka vybaven skutkovými poznatky potřebnými k jeho řádnému zastupování, zvláště ve skutkově složitějších věcech (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Právě o takový případ se v projednávané věci jedná.

14. Zástupci žalovaných tak za řízení před soudem prvního stupně náleží odměna za šest úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na místním šetření dne , datum, , poradu s klienty ze dne , datum, a účast při jednání před soudem prvního stupně dne , datum, (protože jeho délka přesáhla dvě hodiny, náleží za tento úkon zástupci žalovaných dvě odměny), dále odměna ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., a to za účast u přípravného jednání. K těmto úkonům náleží dále sedm paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. Celkově se tak jedná o částku , částka, (6 x 3 750 + 1 875 + 7 x 300).

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku III podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1 až 3 a 5 až 7 oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta , Jméno advokáta D, .

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce byl s odvoláním převážně úspěšný, náhradu nákladů odvolacího řízení však nepožadoval.