30 CO 46/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Havelkové a Mgr. Petry Vogelové ve věci oprávněného: osobní údaje oprávněného sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa proti povinnému: osobní údaje povinného bytem adresa o exekuci pro vymožení částka s příslušenstvím, o odvolání oprávněného proti usnesení soudní exekutorky JUDr. jméno příjmení , Exekutorský úřad Praha 6, č. j. 034 EX 187/08-45 ze dne 6. prosince 2021

I. Usnesení soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 6, č. j. 034 EX 187/08-45 ze dne 6. prosince 2021 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Označeným usnesením soudní exekutorka osvobodila povinného od placení veškerých dalších nároků v rozsahu přesahujícím zaplacenou jistinu, v němž nebyly uspokojeny ke dni [datum], a to ohledně pohledávky oprávněného vymáhané podle vykonatelného pokutového bloku, rozhodnutí Městského úřadu v Jablonci nad Nisou č. j. B 0071041 ze dne 7. 7. 2007 (výrok I). Exekuci vedenou na podkladě usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 21. 1. 2008 č. j. 10 Nc 4040/2008-3 částečně zastavila v rozsahu, v němž povinný byl od placení pohledávky oprávněného osvobozen výrokem I usnesení (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznala právo na náhradu nákladů řízení o osvobození povinného od placení zbytku dluhu a o částečném zastavení exekuce (výrok III). Náklady exekuce zaplacené povinným určila částkou [částka] a DPH 21 % ve výši [částka] (výrok [příjmení]).

2. Usnesení je odůvodněno skutečností, že povinný podal dne [datum] u exekutora žádost o postup podle článku 25 přechodných ustanovení k zákonu č. 286/2001 Sb., kterým se mění zákon [číslo] Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2021 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti; vzhledem k tomu, že povinný uhradil jistinu [částka] a na nákladech exekuce částku [částka] včetně daně z přidané hodnoty, došlo k využití tohoto zákonného institutu.

3. Proti usnesení soudního exekutora se včas odvolal oprávněný, který v odvolání zejména namítá, že napadené usnesení je v rozporu se zásadou spravedlnosti a je v rozporu se základními zásadami právního demokratického státu, tedy i ústavním pořádkem ČR. Má za to, že povinný, zaplatil-li část svého dluhu sám v rámci běžící exekuce, zjevně disponuje finančními prostředky, a proto neexistuje rozumný důvod, proč by měl být věřitel krácen a dlužník (povinný) zvýhodněn. Osvobození povinného, který dlouhodobě neplnil svou peněžitou povinnost, tedy páchal civilní delikt, představuje nezákonný zásah do majetku oprávněného. Oprávněný by tak byl v rozporu s jeho vůlí a bez náhrady zbaven části svého majetku, jehož vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Takový postup se příčí nejen ústavním principům České republiky, ale i [anonymizováno] úmluvě o lidských právech a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Dále je poukazováno na to, že povinný má jen u oprávněného čtyři nesplněné závazky, které jsou po něm vymáhány exekučně. Povinnému, který dlouhodobě neplní své povinnosti, nelze odpouštět dluhy na úkor a bez souhlasu oprávněného. Novela zákonem č. 286/2021 Sb., konkrétně pak její bod 25. přechodných ustanovení, diskriminuje ostatní dlužníky, jejichž dluhy jsou řešeny například daňovou exekucí, soudním výkonem rozhodnutí nebo byly oprávněným postoupeny na subjekty, jichž se novela netýká. Oprávněný navrhuje, aby soud předložil bod 25. přechodných ustanovení novely zákonem č. 286/2021 Sb. Ústavnímu soudu ČR k rozhodnutí o zjevné protiústavnosti uvedeného ustanovení a jeho zrušení pro rozpor s čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR a s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Dále navrhuje změnu napadeného usnesení tak, že se povinný od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek na příslušenství neosvobozuje a exekuce se v tomto rozsahu nezastavuje.

4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudního exekutora a řízení jeho vydání předcházející dle § 254 odst. 7, odst. 8 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), za použití § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád/ex. řád), bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle Čl. IV bodu 25 odst. 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je a) Česká republika, b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, c) státní příspěvková organizace, d) státní fond, e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, f) dobrovolný svazek obcí, g) regionální rada regionu soudržnosti, h) příspěvková organizace územního samosprávného celku, i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, k ) státní podnik nebo národní podnik, l) zdravotní pojišťovna, m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen "veřejnoprávní oprávnění") exekutor i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví, pokud 1. uhradí povinný do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku [částka] zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, nebo 2. byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a [částka] zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. Nebyla-li exekuce ještě nařízena, exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro část jistiny, postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně a povinný může doplatit pouze nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku [částka] zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého podle hmotného práva, má se za to, že celá jistina byla vymožena a postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně. Ustanovení tohoto odstavce se vztahují přiměřeně i na pohledávky veřejnoprávních oprávněných, kteří jsou dalšími oprávněnými, zástavními věřiteli nebo přihlášenými věřiteli v exekučním řízení.

6. Podle Čl. IV bodu 25 odst. 2 zákona č. 286/2021 Sb. částka [částka] se považuje za paušální výši nákladů exekuce zahrnující odměnu exekutora i jeho hotové výdaje.

7. Podle Čl. IV bodu 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb. po zaplacení jistiny vymáhané v exekučním řízení a nákladů exekuce ve výši [částka] zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění, se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění, povinnému. S rozhodnutím o osvobození od placení spojí exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto odstavce nebo jinak nezanikly a exekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení.

8. Odvolací soud se nejprve k odvolací námitce oprávněného zabýval tím, zda je ustanovení Čl. IV bodu 25. zákona č. 286/2021 Sb., dle kterého postupoval soudní exekutor v nyní posuzovaném případě, v rozporu s ústavním pořádkem a zda je namístě předložit Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto ustanovení.

9. Podle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.

10. Podle článku 95 odst. 2 zákona č. 1/1993 Sb., [anonymizováno] České republiky, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.

11. Čl. IV ([anonymizováno] ustanovení) bod 25. zákona č. 286/2021 Sb. obsahuje právní úpravu tzv. milostivého léta a umožňuje za stanovených podmínek zastavit exekuci a osvobodit povinného od placení zbytku dluhu. Předpokladem aplikace tohoto ustanovení je to, že je proti povinnému v exekučním řízení vedeném dle exekučního řádu vymáhána pohledávka některého z veřejnoprávních věřitelů definovaných v bodu 25. odst. 1 zákona č. 286/2021 Sb. a že povinný uhradil do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. v době od [datum] do [datum]) dosud nezaplacenou či jinak nezaniklou jistinu a na nákladech exekuce částku [částka] zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor jejím plátcem, případně byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. k [datum]) vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a [částka] zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor jejím plátcem.

12. Nelze popřít, že přijetí oprávněným kritizovaného ustanovení Čl. IV bodu 25. zákona č. 286/2021 Sb. bylo do určité míry odůvodněno politickými zájmy státu a jeho snahou snížit obecnou zadluženost obyvatelstva a jeho nepříznivou sociální situaci, kterou je stát nucen řešit sociálními dávkami a příspěvky ze státního rozpočtu. Na druhou stranu však nelze přehlédnout, že nadměrné množství exekučních řízení, které se nedaří v přiměřené době dokončit vymožením pohledávky, je důsledkem nejen nedisciplinovanosti dlužníků, ale i snahou některých věřitelů vydobýt z původně nízké pohledávky všechny myslitelné uplatnitelné nároky a nekompromisně pak tyto pohledávky vymáhat v exekučním řízení za pomoci advokátů. Tím dochází běžně k nárůstu vymáhaných pohledávek až do několikanásobné výše, která nemajetné dlužníky dostává do neřešitelné situace. Konečně i daný oprávněný, statutární město Jablonec nad Nisou, vymáhá pohledávku v původní výši [částka] (bloková pokuta) prostřednictvím advokáta ze značně vzdáleného místa advokátní kanceláře, který v exekučním návrhu vyčíslil náklady oprávněného vynaložené na jeho zastoupení částkou převyšující [částka], ačkoliv jde o zcela jednoduchou agendu, kde zastoupení advokátem není ani nutné, neboť k podání návrhu formulářového typu by postačil odborný aparát městského úřadu. Náklady na zastoupení advokátem proto nelze považovat za účelně vynaložené (k tomu srovnej např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne [datum] či sp. zn. I. ÚS 2310/13 ze dne [datum]). V daném případě by navíc s ohledem na charakter vymáhané pohledávky mělo v prvé řadě dojít k vymáhání ve správní či daňové exekuci s podstatně nižšími náklady. Omezením vymáhané pohledávky na zaplacení jistiny a minimální výše nákladů exekuce pak zákonodárce postihl pouze stát, tedy [anonymizováno] republiku, státní podniky či jiné subjekty, na kterých stát participuje, a dále územní samosprávné celky, které jsou svým hospodařením a napojením na veřejný rozpočet se státem rovněž spojeny a ve své náplni práce mají i pomoc svým občanům. To je také důvodem, proč nelze stejné omezení exekuce a osvobození od dluhů nastavit u ryze soukromých subjektů bez vztahu ke státu a jeho rozpočtu. V tom ovšem nelze spatřovat diskriminaci dlužníků, kteří dluží těmto ostatním věřitelům. Ústavní soud postupem času např. nastavil velmi širokou ochranu dlužníků z řad spotřebitelů a rovněž zákony vycházející z potřeby ochrany spotřebitelů do značné míry omezují pohledávky věřitelů, jak byly sjednány ve smlouvách s dlužníky. Tyto restrikce pohledávek věřitelů naopak vesměs nedopadají na subjekty vyjmenované v čl. IV bod 25 odst. 1 zákona č. 286/2021 Sb.

13. Čl. IV bod 25. zákona č. 286/2021 Sb. je tedy výrazem akceptovatelné sociální politiky státu. Je ve veřejném zájmu alespoň částečně snížit enormně vysoký počet dlouhodobě bezúspěšně vedených exekučních řízení a části dlužníků, často s žádnými či velmi nízkými příjmy a ve svízelné sociální situaci, umožnit vykročit z tzv. dluhové spirály (a mnohdy i ze zóny tzv. šedé ekonomiky, do níž se řada dlužníků ve snaze vyhnout se exekučním srážkám z příjmů uchyluje) a zapojit se (již bez zatížení dluhy) do běžného života a tím zlepšit jejich sociální situaci. Odvolací soud tedy nepovažuje uvedené ustanovení za rozporné s ústavním pořádkem, a proto nepřikročil k předložení věci Ústavnímu soudu dle článku 95 odst. 2 Ústavy.

14. Jak vyplývá z obsahu exekučního spisu, v daném případě došlo k naplnění veškerých předpokladů pro aplikaci ustanovení článku IV, bod 25 zákona č. 286/2021 Sb. Oprávněným je tzv. veřejnoprávní věřitel definovaný v odstavci 1 tohoto ustanovení, povinný zaplatil ke dni [datum] (v době, na níž se uvedené ustanovení vztahuje) soudní exekutorce celou vymáhanou (a dosud nezaplaceno či jinak nezaniklou) jistinu ve výši [částka] a na nákladech exekuce [částka] ([částka] + 21 % daň z přidané hodnoty), přičemž zároveň dal exekutorce na vědomí, že plní v rámci tzv. milostivého léta. Soudní exekutorka postupovala správně, jestliže osvobodila povinného od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek na příslušenství vztahujících se k zaplacené jistině v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny ke dni [datum], a v tomto rozsahu exekuci pak zastavila.

15. Odvolací soud z uvedených důvodů napadené usnesení soudní exekutorky jakožto věcně správné dle § 219 o. s. ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu potvrdil.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu. Povinný by měl proti procesně neúspěšnému oprávněnému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, protože však takové náklady nevynaložil, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.