30 CO 88/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Havelkové a Mgr. Petry Vogelové ve věci posuzované: osobní údaje posuzované bytem adresa zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení , narozenou datum bytem adresa o návrhu jméno příjmení , narozené datum , bytem adresa , o znalečném, o odvolání navrhovatelky jméno příjmení proti usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 11 Nc 43014/2021-26 ze dne 16. března 2022, Usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. 11 Nc 43014/2021-26 ze dne 16. března 2022 se potvrzuje.

1. Shora označeným usnesením okresní soud přiznal znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. odměnu za podaný znalecký posudek ve výši [částka], a to za 17 hodin práce po [částka] (tj. [částka]) včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. [částka]).

2. Proti usnesení okresního soudu se včas odvolala navrhovatelka [jméno] [příjmení] (dále též jen odvolatelka), která má za to, že znalecký posudek MUDr. [příjmení] vykazuje nedostatky. Domnívá se, že znalec nezjišťoval informace o posuzované od její praktické lékařky, od pečovatelské služby ani od rodiny, a proto považuje okresním soudem přiznanou odměnu ve výši [částka] za neadekvátní. Není pravdou, že se posuzovaná neléčí na [anonymizováno] a že není v péči odborného lékaře. Ve skutečnosti se posuzovaná léčí na psychiatrii u MUDr. [jméno] [příjmení], pro ztrátu krátkodobé paměti navštívila několikrát Mgr. [jméno] [příjmení] a léčí se na několika dalších odborných pracovištích, např. na kardiologii. Posuzovaná užívá léky na vysoký tlak, na psychické problémy a na potlačení [anonymizováno] choroby. Není rovněž pravdou, že by posuzovaná byla vdova, výše jejího starobního důchodu není [částka], ale [částka]. V současné době jsou psychické problémy posuzované, zřejmě díky dobře zvolené medikaci, stabilizované. Popisuje dále, že posuzovaná není schopna hospodařit s penězi a že na doporučení MUDr. [příjmení] s jejími penězi hospodaří právě odvolatelka. O stravu se posuzované stará rodina, základní úklid domácnosti a hygienu zajišťuje pečovatelská služba. Z uvedených důvodů považuje znalecký posudek za nepravdivý a žádá„ o posouzení omezení svéprávnosti v oblasti financí“.

3. K odvolání navrhovatelky se na výzvu odvolacího soudu vyjádřil okresním soudem ustanovený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který v písemném podání ze dne [datum] uvedl, že posuzovanou vyšetřil v jejím bytě v pečovatelském domě v [obec], anamnestické údaje získal z jejího referátu. Skutečnost, že se neléčí na psychiatrii, mu sdělila sama posuzovaná a znalec neměl důvod jí nevěřit, neboť ve spisové dokumentaci ani v návrhu na omezení svéprávnosti tato okolnost uvedena není, žádná [anonymizováno] zpráva [anonymizováno] mu nebyla předložena. Informace od praktické lékařky měl, ve znaleckém posudku uvádí, že„ v [anonymizováno] zprávě praktické lékařky ze dne [datum] je mimo jiné uvedeno, že se jedná o lehkou demenci a těžké poruchy paměti. [právnická osoba] [číslo] bodů“. Není pravdou, že by si nevyžádal žádné informace od pečovatelské služby. Vzhledem k tomu, že byl překvapen dobrým psychickým stavem posuzované, dotazoval se na její stav jedné z pečovatelek. Ta mu sdělila, že posuzovaná je klidná, v mnohém soběstačná, nebývá zmatená či dezorientovaná, chodí na procházky a vrací se v pořádku. Tedy ani informace pečovatelského personálu nezavdaly domněnku, že by se u posuzované mohlo jednat o psychickou poruchu. Dále znalec uvádí, že si vyžádal [anonymizováno] dokumentaci z [anonymizováno] ordinace MUDr. [příjmení], její obsah v odvolání přibližuje a uzavírá, že ani z této dokumentace nevyplývá, že by posuzovaná trpěla závažnou [anonymizováno] poruchou, pro kterou by bylo nutné omezit jí ve svéprávnosti. Na závěr pak znalec doplňuje, že aby mohl podat pravdivý a nezkreslený znalecký posudek, vychází především ze svého klinického vyšetření, ostatní informace tvoří jen jakýsi doplňkový rámec.

4. Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu a řízení jeho vydání předcházející bez nařízení jednání dle § 214 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), za použití § 1 odst. 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.), z důvodů, které řešil soud prvního stupně ve výroku napadaného usnesení (§ 212a odst. 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Napadeným usnesením okresní soud rozhodoval o odměně znalce z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], MUDr. [jméno] [příjmení] za podání písemného znaleckého posudku podaného v řízení o omezení svéprávnosti posuzované [jméno] [příjmení]. Znalec byl ustanoven usnesením okresního soudu č. j. 11 Nc 43014/2021-16 ze dne 5. 10. 2021 a bylo mu uloženo ve lhůtě 6 měsíců od převzetí spisu písemně zodpovědět otázky formulované v daném usnesení okresním soudem. Ustanovený znalec v určené lhůty vypracoval písemný znalecký posudek a zároveň vyúčtoval za podaný znalecký posudek odměnu v celkové výši [částka]. Jde o 2 hodiny práce po [částka] za studium spisu a dokumentace, 2 hodiny práce po [částka] za klinické vyšetření, 4 hodiny práce po [částka] za psychopatologický rozbor, 4 hodiny práce po [částka] za koncepci a formulaci závěrů a 5 hodin práce po [částka] za vypracování znaleckého posudku. Dále znalec požaduje náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. [částka].

6. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen zák. o znalcích) znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna. Podle § 31 odst. 2 zák. o znalcích odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7. Podle § 31 odst. 4 zák. o znalcích odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu. Podle § 31 odst. 6 zák. o znalcích odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Podle § 31 odst. 7 zák. o znalcích výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou 7. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále též jen vyhláška), znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna [částka] až [částka]. Podle § 2 odst. 2 vyhlášky pokud je potřeba k výkonu znalecké činnosti týkající se určitého znaleckého posudku méně než jedné hodiny, znalci náleží odměna za celou hodinu. Poslední započatá hodina se započte celá, s výjimkou případu, kdy znalec v této době pokračuje ve výkonu znalecké činnosti týkající se jiného znaleckého posudku.

8. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle § 4 odst. 2 vyhlášky při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

9. Protože, jak vyplývá z obsahu spisu, znalec vyhotovil písemný znalecký posudek v souladu se zadáním okresního soudu a v jím stanovené lhůtě, náleží mu za něj odměna dle § 31 zák. o znalcích. Znalec se při zpracování znaleckého posudku nedopustil žádného excesu, vyhověl zadání znaleckého úkolu, jak byl vymezen soudem prvního stupně v usnesení o ustanovení znalce, a při jeho zpracování vyšel, vedle samotného vyšetření posuzované, z jemu dostupných údajů obsažených ve spise a prezentovaných mu okresním soudem. Znalec ve vyjádření k odvolání vysvětlil, jaké údaje měl k dispozici a z čeho při vypracování znaleckého posudku vycházel s tím, že je pro něho při jeho zpracování zásadní samotné klinické vyšetření posuzované osoby. Kromě toho znalec doplnil, že si vyžádal [anonymizováno] dokumentaci z psychiatrické ordinace MUDr. [příjmení] a že ani po jejím prostudování se na jeho závěrech o tom, že posuzovaná netrpí závažnou duševní poruchou, pro niž by bylo třeba přistoupit k omezení její svéprávnosti, nic nemění. Tvrdí-li odvolatelka, že některé ve znaleckém posudku uváděné údaje o posuzované (např. údaje o osobním stavu, výši důchodu apod.), nejsou pravdivé, pak je třeba uvést, že nejde o žádné skutkové závěry znalce, ale o informace, které znalci uvedla sama posuzovaná v rámci klinického vyšetření, a takto je to také ve znaleckém posudku prezentováno.

10. Okresní soud proto postupoval správně, jestliže znalci za podaný znalecký posudek odměnu přiznal. Nepochybil pak okresní soud ani při určení výše odměny znalce. Je v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky znalcem účtovaná a okresním soudem přiznaná odměna ve výši [částka] za hodinu práce. Odměna v takové výši reflektuje dle § 4 odst. 1, odst. 2 vyhlášky zejména odbornou náročnost vyžadovanou k vykonání znalecké činnosti, povahu a rozsah znalecké činnosti a stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti. Adekvátní rozsahu a náročnosti znaleckého zkoumání je pak i přiznání odměny za celkem 17 hodin práce specifikované shora. Odměna tak činí okresním soudem správně vyčíslených [částka]. Takto přiznaná odměna se pak dle § 31 odst. 6 zák. o znalcích zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tj. v daném případě o [částka] (21 % z [částka]). Celkem tak znalci za podaný znalecký posudek náleží [částka] Odvolací soud proto usnesení okresního soudu podle § 219 o. s. ř. za použití § 1 odst. 4 z. ř. s. jako věcně správné potvrdil.