Krajský soud v Ústí nad Labem · Usnesení

35 CO 17/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-21 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSULLI:2021:35.Co.17.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci: oprávněné: osobní údaje oprávněné proti povinné: osobní údaje povinné zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o vymožení částky částka s příslušenstvím, o odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením okresní soud zamítl návrh povinné ze dne [datum] ve spojení s jeho doplněním ze dne [datum], jímž se povinná domáhala zastavení exekuce vedené na základě dvou exekučních titulů, a to rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a dále směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Ve vztahu k 1. exekučnímu titulu – rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum] povinná důvod pro zastavení exekuce spatřovala v tom, že v průběhu nalézacího řízení bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, když rozsudek byl vynesen přesto, že ona a její manžel požádali o přerušení řízení z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení manžela povinné, avšak tomuto požadavku vyhověno nebylo. Namísto toho soud řízení v části týkající se manžela povinné vyloučil k samostatnému projednání a pouze vůči němu je přerušil, ve vztahu k povinné pak vydal předmětný rozsudek. Okresní soud požadavek povinné na zastavení exekuce ve vztahu k tomuto 1. exekučnímu titulu neshledal důvodným, neboť v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) nelze provádět věcný přezkum vykonávaného rozhodnutí; případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí, což je konstatováno i judikaturou Nejvyššího soudu, např. usnesením sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Pouze pro úplnost okresní soud zdůraznil, že v nalézacím řízení nešlo o nerozlučné procesní společenství povinné a jejího manžela, nýbrž o tzv. pasivní solidaritu, umožňující samostatné vedení řízení ve vztahu ke každému z žalovaných. Pokud jde o 2. exekuční titul, tedy směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze, u něj povinná spatřovala dva důvody pro zastavení exekuce. Jednak tu skutečnost, že v uvedeném směnečném řízení figurovali tři žalovaní, a to [právnická osoba] s.r.o., a dále povinná a její manžel. Vůči prvnímu žalovanému [právnická osoba] však byl směnečný platební rozkaz zrušen. Nemohl se tedy stát pravomocným ani vykonatelným vůči povinné. Jako další důvod pro zastavení exekuce ve vztahu k tomuto exekučnímu titulu uváděla povinná skutečnost, že spolu s návrhem na nařízení exekuce žalobkyně nepředložila originál směnky, na základě níž byl směnečný platební rozkaz vydán. Ani ve vztahu k 2. exekučnímu titulu okresní soud neshledal požadavek povinné na zastavení exekuce důvodným. Zrušení směnečného platebního rozkazu vůči prvnímu žalovanému nemělo žádný dopad na jeho vykonatelnost vůči ostatním žalovaným, kteří byli zavázáni k zaplacení směnečného peníze s příslušenstvím společně a nerozdílně, tj. byli spojeni pasivní solidaritou nezakládající nerozlučné procesní společenství všech žalovaných, jak ostatně vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Pokud jde o druhou námitku povinné, okresní soud zdůraznil, že ani v občanském soudním řádu, ani v exekučním řádu není zakotvena podmínka k předložení originálu směnky k exekučnímu návrhu. Předložení takovéto listiny je stěžejním předpokladem v nalézacím řízení pro vydání směnečného platebního rozkazu ve smyslu § 175 odst. 1 o.s.ř.. V následném exekučním řízení nemá její doložení jakékoliv zdůvodnění. Protože okresní soud neshledal žádné důvody pro zastavení exekuce, a to ani z části, byl návrh povinné na zastavení exekuce zcela zamítnut.

2. Proti napadenému usnesení se včas odvolala povinná s požadavkem na jeho zrušení a vrácení věci soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. V prvé řadě namítá pochybení v procesním postupu soudního exekutora, neboť nedodržel postup v ustanovení § 55 odst. 3 exekučního řádu, dle nějž po podání návrhu povinnou na zastavení exekuce měl soudní exekutor do 15 dnů od doručení tohoto návrhu vyzvat oprávněnou k vyjádření, zda s návrhem souhlasí; přičemž z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že nevyjádření se k výzvě soudního exekutora ze strany oprávněného v určené lhůtě je rovněž považováno za souhlas oprávněného se zastavením exekuce. V takovém případě je pak soudní exekutor povinen rozhodnout o zastavení exekuce. Oprávněná se nevyjádřila k výzvě soudního exekutora, proto již z tohoto důvodu mělo být návrhu povinné na zastavení exekuce vyhověno. Neučinil-li tak soudní exekutor, měl exekuci zastavit okresní soud coby soud exekuční. Dále pak povinná setrvala na argumentaci uváděné již v návrhu na zastavení exekuce, která je popsána výše.

3. V průběhu odvolacího řízení povinná rozšířila důvody pro zastavení exekuce ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu, tj. že vymáhaná pohledávka ze směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze zanikla splněním, když v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči [právnická osoba] s.r.o. pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla oprávněné vyplacena částka [částka] z výtěžku zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví [právnická osoba], které byly zástavou zajišťující dluh ze smlouvy o úvěru, jenž byl dále zajištěn směnkou s avalem, jimž je povinná a její manžel. Povinná tedy namítá, že k uspokojení pohledávky ze směnečného platebního rozkazu došlo jiným způsobem, formou vymožení jiných plnění v rámci předmětného insolvenčního řízení.

4. K odvolání povinné se písemně vyjádřila oprávněná. Námitku povinné týkající se procesního postupu podle § 55 odst. 3 o.s.ř. považuje za nedůvodnou. V daném případě nedošlo k postupu podle tohoto ustanovení, neboť oprávněné žádná výzva ze strany soudního exekutora k udělení souhlasu s návrhem povinné na zastavení exekuce nebyla nikdy zaslána. Oprávněná tedy nemohla reagovat na něco, co jí nebylo vůbec doručeno. Navíc oprávněná zcela jasně projevila svůj nesouhlas s návrhem povinné na zastavení exekuce ve svém podání ze dne [datum], reagujícím na výzvu exekučního soudu. Závěry okresního soudu v napadeném usnesení ohledně vykonatelnosti obou exekučních titulů považuje za správné. Pokud jde o povinnou uvedenou platbu [částka] z výtěžku z insolvence [právnická osoba] s.r.o., tato již byla zohledněna v samotném návrhu na nařízení exekuce ze dne [datum], stejně tak jako další platba ze strany povinné ve výši [částka]. Oprávněná proto navrhla potvrzení napadeného usnesení.

5. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení včetně jemu předcházejícího řízení a s ohledem na to, že v případě exekucí je odvolací řízení ovládáno principem úplné apelace, tj. lze v něm uvádět novoty (nové skutečnosti) a důkazy, což je zřejmé z § 254 odst. 5 o.s.ř. (ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu), podpořeného judikaturou Nejvyššího soudu, např. usnesením sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], doplnil důkazní řízení k nově tvrzenému důvodu pro zastavení exekuce – tj. z důvodu splnění vymáhané pohledávky vyplacením výtěžku z insolvenčního řízení vedeného vůči [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. [insolvenční spisová značka].

6. Z usnesení vydaného insolvenčním soudem dne [datum] bylo zjištěno, že na majetek uvedené společnosti byl prohlášen konkurs. Oprávněná do insolvenčního řízení dne [datum] přihlásila pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], a to jistinu [částka] s úrokem ve výši [částka] s tím, že pohledávka je zajištěna jednak smlouvou o zástavě nemovitostí ze dne [datum] a dále směnkou s avalem, jímž je povinná a její manžel. Usnesením ze dne [datum] insolvenční soud udělil [právnická osoba] v. o. s. souhlas se zpeněžením majetku zapsaného do majetkové podstaty [právnická osoba] prodejem mimo dražbu. Usnesením ze dne [datum] po zpeněžení předmětného majetku – nemovitostí insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, tedy oprávněné ve výši [částka]. Oprávněná pak doložila výpisem z účtu, že k [datum] jí předmětná částka byla vyplacena na splátku úvěrové jistiny. Dále oprávněná doložila, že jako další splátka úvěru od povinné jí přišla [datum] na účet částka [částka].

7. Ani po takto doplněném dokazování neshledal odvolací soud návrh povinné na zastavení exekuce důvodným, a to ani na základě procesních námitek a tvrzení o uspokojení pohledávky oprávněné z insolvenčního řízení výše uvedeného, které byly povinnou uplatněny nově až v odvolacím řízení.

8. V prvé řadě nelze souhlasit s tvrzením povinné o naplnění existence souhlasu se zastavením exekuce ze strany oprávněné z důvodu jejího nevyjádření se k výzvě exekutora v jím určené lhůtě ve smyslu § 55 odst. 3 exekučního řádu. Z obsahu spisu exekučního soudu je totiž zřejmé, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení], Exekutorský úřad Karlovy Vary, pověřený provedením dané exekuce, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] návrh odmítl pro absenci povinných náležitostí ve smyslu § 55 odst. 2 exekučního řádu, aniž by oprávněnou postupem podle § 55 odst. 3 o.s.ř. vyzval, zda s návrhem povinné na zastavení exekuce souhlasí. K odvolání povinné pak bylo předmětné usnesení soudním exekutorem rozhodnutím ze dne [datum] zrušeno a věc byla postoupena k vyřízení exekučnímu soudu. Oprávněná byla vyzvána k vyjádření k návrhu povinné na zastavení exekuce (doplněného o důvody až v odvolání povinné ze dne [datum] proti usnesení soudního exekutora o odmítnutí jejího návrhu) poprvé až exekučním soudem, přičemž k výzvě doručené jí [datum] se v soudem stanovené lhůtě podáním ze dne [datum] věcně vyjádřila včetně výslovného stanoviska, že se zastavením exekuce k návrhu povinné nesouhlasí. Z uvedeného je zřejmé, že nebyly naplněny podmínky pro zastavení exekuce k návrhu povinné z důvodu souhlasu oprávněné s tímto návrhem ve smyslu § 55 odst. 4 věta první exekučního řádu a okresní soud jej proto správně poté, kdy již obsahoval náležité vylíčení skutečností rozhodných pro jeho posouzení, věcně projednal ve smyslu § 55 odst. 2 a 4 věta druhá exekučního řádu. K věcným důvodům povinnou v návrhu uplatněným zaujal okresní soud správné skutkové i právní závěry.

9. Pokud jde o vymáhanou pohledávku z 1. exekučního titulu, jímž je výše citovaný rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum], okresní soud správně zdůraznil, že povinnou namítané důvody v návrhu na zastavení exekuce se týkají procesního postupu soudu v nalézacím řízení [anonymizováno] nelze přezkoumávat v řízení exekučním. Případné vady nalézacího řízení se nepřenášejí do exekučního řízení a věcná správnost vykonávaného rozhodnutí nemůže být jakkoliv, tedy ani nepřímo prostřednictvím výtky procesních vad nalézacího řízení v exekučním řízení zpochybněna, o čemž svědčí řada rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], uveřejněné ve [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] pod [číslo]. Byť nad rámec exekučního řízení, nicméně přiléhavě, okresní soud povinné vysvětlil, že v nalézacím řízení šlo o pohledávku, k jejíž úhradě byla povinná a její manžel zavázáni v rámci tzv. pasivní solidarity, což umožňovalo oprávněné v pozici žalobkyně z procesního hlediska tuto pohledávku uplatnit vůči kterémukoliv z dlužníků podle § 91 odst. 1 o.s.ř.. Procesně tedy bylo přípustné řízení přerušit toliko vůči manželovi povinné a řízení završit předmětným exekučním titulem jen ve vztahu k povinné.

10. I ve vztahu k 2. exekučnímu titulu, jímž je směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], učinil okresní soud správné závěry o tom, že z něj vyplývá, že všichni žalovaní byli vůči oprávněné v pozici žalobkyně spojeni pasivní solidaritou, což se promítá i do formulace výroku směnečného platebního rozkazu, že byli zavázáni společně a nerozdílně. V takovém případě je nerozhodné, že ve vztahu k prvnímu žalovanému [právnická osoba] byl směnečný platební rozkaz zrušen. Tato skutečnost neměla žádný dopad na právní moc ani vykonatelnost směnečného platebního rozkazu vůči zbývajícím žalovaným, tedy i povinné jsoucí v pozici třetí žalované. Přiléhavě okresní soud odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu, uvedenou v bodě 12 odůvodnění napadeného usnesení.

11. Správně se též okresní soud vypořádal s námitkou povinné, že směnečný platební rozkaz dle ní nelze vykonat z důvodu nepředložení originálu směnky, jsoucí podkladem pro vydání směnečného platebního rozkazu, ze strany oprávněné. Správně poukázal, že předložení prvopisu směnky je stěžejním předpokladem pro vydání směnečného platebního rozkazu ve smyslu § 175 odst. 1 o.s.ř. v nalézacím řízení; v exekučním řízení nemá doložení prvopisu směnky oporu v žádném procesním předpisu, tj. ani v občanském soudním řádu, ani v exekučním řádu. Ten v §38 odst. 2 toliko praví, že k exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud. Citované ustanovení nenastoluje zvláštní režim pro doložení vykonatelnosti u směnečného platebního rozkazu, tedy, že by jeho vykonatelnost byla vázána v exekučním řízení ještě i na doložení prvopisu směnky, na základě níž byl vydán.

12. S ohledem na výše uvedené závěry okresní soud správně neshledal žádný důvod pro zastavení exekuce pro její nepřípustnost ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu.

13. Ani v odvolacím řízení povinnou nově vznesená námitka o tom, že jsou dány důvody pro zastavení exekuce pro zánik vymáhané pohledávky plněním z insolvenčního řízení vedeného proti [právnická osoba] s.r.o. ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu, nebyla po provedení doplnění dokazování shora popsaným způsobem shledána po právu. Oprávněná výpisy z účtu doložila, že jí byla vyplacena z insolvenčního řízení proti citované společnosti dne [datum] částka ve výši [částka] a dále ze strany povinné coby avala dne [datum] částka [částka], kdy obě tyto částky byly určeny k úhradě vymáhaného dluhu. Tuto skutečnost oprávněná promítla do návrhu na nařízení exekuce podaného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum], když namísto směnečným platebním rozkazem přiznaného směnečného peníze (jistiny) ve výši [částka] požadovala k vymožení částku [částka]. Uvedené platby též řádně zohlednila i v 6 % ročním úroku přiznaném jí ve směnečném platebním rozkazu z původní jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, když po vyplacení výtěžku z insolvenčního řízení ve výši [částka] požadovala předmětný úrok z původní jistiny za období od [datum] jen do [datum], kdy jí byl předmětný výtěžek vyplacen. Ze zbývajícího dluhu jistiny [částka] pak požadovala k vymožení předmětný úrok od [datum] do [datum], kdy jí přišla na účet splátka úvěru od povinné ve výši [částka] a k vymožení tímto ke dni podání exekučního návrhu na jistině zbývala částka [částka]. Z ní úrok z úvěru oprávněná vymáhá od data po uvedené druhé platbě, tedy od [datum] do zaplacení.

14. Jelikož v odvolacím řízení bylo prokázáno, že uvedené dvě platby na pohledávku přisouzenou oprávněné směnečným platebním rozkazem oprávněná řádně zohlednila již v návrhu na nařízení exekuce, nebyl shledán krajským soudem důvod pro případné částečné zastavení exekuce ani pro zánik vymáhané pohledávky ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu. Proto bylo napadené usnesení zamítající návrh povinné na zastavení exekuce v celém rozsahu jako věcně správné potvrzeno podle § 219 o.s.ř.

15. O nákladech soudního exekutora a oprávněného v rámci řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce rozhodne soudem pověřený exekutor ve smyslu § 88 exekučního řádu, neboť v exekučním řízení je nadále pokračováno.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.